autor a zakladatel stránek je Vilém Mitlöhner - aktuální administrace Petr.116

Tento Blog již není udržován, doporučujeme jeho modernějšího nástupce. Klikněte ZDE

Magnetofon Tesla PROTOTYP

11. října 2009 v 21:58 | Vilém Mitlöhner |  Cívkové magnetofony - typy
Tesla PROTOTYP
obrázek č.1 - pohled na kompletní magnetofon
proto01
Rád bych vám představil prototyp čtyřstopého, stereofonního, cívkového magnetofonu třídy Hi-Fi, který se mohl v bývalém československu vyrobit někdy v polovině 70tých let. Nejspíše se jedná o jeden z návrhů magnetofonu Tesla B73 Hi-Fi stereo, protože elektronika kompletně vychází z tohoto modelu. Ovládací prvky vycházejí převážně z typu Tesla B90 mono - všekerá tlačítka funkcí mechaniky a také počítadlo. Hmatníky pro tahové potenciometry jsou nejspíše z typu Tesla B100 stereo a hmatníky pro otočné potenciometry jsou snad z typu Tesla B70 mono. Pokud jde o přepínače funkcí, jejich tlačítka mají podobu též na model B90. Plexi kryt přes cívky je z typu Tesla B70, tedy čirý plexi kryt. Plexi neni vybaveno běžnými nožičkami, jež jsou zajištěny samovoloně v přední části magnetofonu, ale je upevněno na pantech, které jsou připevněny na horní část magnetofonu. Horní část magnetofonu vychází převážně z typu B73, ale je to poskládáno ze všeho možného. Plasty nevycházejí z jednotné formy, ale jsou poslepovány z různých kusů.
Zajímavostí je především to, že magnetofon jako jediný z produkce Tesla má ovládání přítlačné kladky přímo elektromagnetem. Neni tomu jako u řady B4, kde je ovládána jen pauza, zde je to přímo ovládání přítlačné klady a posuv přivíjecí brzdy. Narozdíl od typu B73 nemá tento magnetofon vypínač na externí reproduktory, ale naopak má funkci která při svém aktivování funguje tak, že se magnetofon na konci pásku přes kovovou fólii sám vypne z proudu.
obrázek č.2 - magnetofon s odklopeným plexi krytem
proto02
Funkce a vlastnosti magnetofonu jsou následovné. Protože tento prototyp vychází po elektronické stránce z typu B73, jsou jeho elektronické parametry následující. Kmitočnotvý rozsah je od 40Hz do 15kHz a při použití lepšího pásku může nejspíše dosahovat i ke 20kHz. Vycházím z toho, že když je elektronika shodná s "Bé 73kou" nebude v tom žádný rozdíl. Ani při běžném poslechu se mi nezdá, že by tam byl nějaký rozdíl. Rychlosti magnetofonu jsou dvě, 9 cm/s a 19 cm/s.
Ovládací prvky jsou rozmístěny následovně. V levé části je ovládání výšek a basů, které je společné pro oba kanály (stejně tak je tomu u všech magnetofonů značky Tesla). Následuje regulace hlasitosti a úrovně záznamu, která je rozdělena zvlášť pro levý a pro pravý kanál. Dále tu je tlačítko pro záznam, které je potřeba v případě nahrávání podržet a poté zmáčnout funkci "play", díky které se tlačítko záznamu zaaretuje (stejně jako u jiných magnetofonů Tesla). Dále tu je řada přepínačů a nad nimi dva ručičkové indikátory vybuzení, shodné s typem B73. Přepínače mají tyto funkce: přepínač stopy 1-4, přepínač stopy 3-2, stereo, PAR, příposlech, odposlech, tlačítko pro přepínání rychlostí 9 a 19 (bohužel jen mechanické tlačítko - nemá vliv na frekvence.
Dalším ovládacím prvkem je tlačítko pauzy, které je čistě mechanické, tlačítko převíjení vzad, převíjení vpřed, tlačítko stop a tlačítko pro přehrávání, které ovládá elektromagnet. Dvě čtvercová tlačítka na pravé straně magnetofonu jsou (spodní) pro zapnutí a vypnutí magnetofonu a (horní) pro funkci vypnutí magnetofonu z elektriky na konci pásku přes kovovou fólii.
obrázek č.3 - pohled do páskové dráhy magnetofonu
proto03
obrázek č.4 - magnetofon bez horního krytu
proto04
Nyní se nám naskýtá pohled do magnetofonu bez horního krytu. Některé díly vychází z modelu B70, ovšem dost prvků je zde nově vyrobených. Jsou tomu především různá táhla pro ovládání mezikol převíjení. Také páky brzd jsou jiné. Vycházejí z původního provedení, ovšem jsou upraveny - prodlouženy. Držáky hlavy jsou též jinak uchyceny. Protože jsou však dobře seřízeny, nehrabal jsem do nich.
obrázek č.5 - horní část mechaniky
proto05
obrázek č.6 - spodní část mechaniky
proto06
Pokud se zaměříme na páskovou dráhu, vychází z větší části z řady B7x ale na druhou stranu je tu i dost věcí z řady B5, jako je tomu třeba přítlačná kladka. Již dříve jsem pochvaloval přítlačnou kladku řady B5, která je uchycena prakticky na "jehlovém" hrotu, který umožňuje lepší přilnutí k pásku a k tónové hřídeli setrvačníku. Také možnost seřizování hlav je mnohem lepší a snažší.
obrázek č.7 - ovládací prvky hlasitosti a úrovně záznamu
proto07
Tahové potenciometry vycházejí jednoznačně z modelu B73. Vlevo od nich jsou umístěny otočné potenciometry, které svými parametry též odpovídají na typ B73. Ulámané tahové potenciometry jsem již vyměnil.
obrázek č.8 - část ovládacích prvků mechaniky magnetofonu
proto08
Zde je velice dobře vidět umístění elektromagnetu, který ovládá přítlačnou kladku a přivíjecí spojku, která je tradičně umístěna pod pravým unašečem. Drobné nedostatky prototypu - chybějící jistící materiál brzdových prvků a podobné drobnosti jsem již též vyřešil.
obrázek č.9 - drobné nedostatky
proto09
obrázek č.10 - zadní strana magnetofonuproto10
Zadní strana magnetofonu má stejné výstupy a vstupy jako model B73. Konektroy jsou však netradičně umístěny z pravé strany při pohledu na magnetofon. Bohužel otvory jsou malé a tak neni možné kromě konektroů pro reproduktory zapojit jaké koliv zařízení, aniž by nebylo potřeba demontovat zadní kryt. Ten neni upevněn pomocí sčoubků ale pomocí plastových zarážek.
obrázek č.11 - pohled na plošný spoj vycházející z typu B73proto11obrázek č.12 - další část elektroniky vycházející z typu B73
proto12
Na obrázcích 11 a 12 je možné vidět známé elektronické desky, které používá již mnohokrát zmiňovaná Tesla B73 Hi-Fi stereo.
obrázek č.13 - pohled na magnetofon vyjmutý ze své skříněproto13obrázek č.14 - plošný spoj ze strany součástek
proto14
obrázek č.15 - setrvačníkproto15
Setrvační vychází z typu B73 - CM160 ovšem liší se zásadním rozdílem. Tónová hřídel je ze spodní části, než je běžn známo. Řemínek je veden spodní částí setrvačníku a ze strany páskové dráhy je nepatrně osoustružen aby bez problému usedl pod páskovou dráhu. Jeho uchycení vychází z řady Tesla B5, což umožňuje jeho výškovou regulaci pomocí středové plastové (silonové matice). Řemínek je standardního průměru a velikosti jako je tomu u jiných typů magnetofonů s rychlostí 9 a 19 z produkce Teslay.
obrázek č.16 - táhlo pro přepínání rychlostí 9 / 19 a systém přivíjecí spojkyproto16
Bohužel funkce přepínání rychlostí je čistě jen mechanická a neni zde také elektronické přepínání frekvencí. Na plošném spoji potřebné spínače jsou, ale mechanizmus k nim dokončený není. Ovládání přivíjecí spojky je uzpůsobeno pro elektromagnet, který ovládá přítlačnou kladku setrvačníku a jeho tónové hřídele.
obrázek č.17 - mechanický prvek záznamu a funkce vypínání magnetofonu z proudu proto17
U modelu B73 Hi-Fi stereo je spínač pro funkci záznamu ovládáno táhlem od tlačítka na přední straně magnetofonu. Podobné je tomu i u tohoto prototypu, ovšem s doplněním drobného mechanizmu přímo na plošném spoji. Dále se nám naskýtá pohled na tlačítko, které umožňuje funkci vypnutí magnetofonu na konci pásku ze sítě. Je to ovládáno pomocí dalšího elektromagnetu, který při přejetí kovové fólie sepne jak elektromagnet posuvu, tak i jištění vypínače napájení.
obrázek č.18 - vrchní kryt magnetofonu
proto18
obrázek č.19 - detailní pohled na vrchní a spodní kryt magnetofonu - poskládán z několika dílů a ty jsou slepeny k sobě.
proto19
Na tomto obrázku je patrné, že přední, zadní i obvodový díl skříně je poskládán ze všeho možného.
obrázek č.20 - na výrobu zadního krytu byl nespíše použit materiál z magnetofonu B70
proto20
video s opraveným a plně funkčním prototypem:


Článek pro Vás napsal Vilda
Pokud vás cokoliv zajímá k tomuto přístroji, napište na fórum: http://starestroje.blog.cz/1004/forum-volna-diskuze
 


15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (139)
Zobrazit starší komentáře

101 Vilda Vilda | E-mail | Web | 11. listopadu 2009 v 1:45

Abych zase ty DP26 tolik nehaněl, tak zvukově špatné nebyly vzhledem ke svému stáří. Měl jsem tu 6 posledních kousků, které byly velice dobré, ale sedmý byl bohužel "špinič". Bohužel ale nerad vzpomínám, kdy jsem si na tyhlé ohrané "srágory" totálně rozhasil sojí (tehdy denně používanou) B100 stereo a při použití jiného pásu to zase hrálo a nahrávalo jinak. Už mě to prostě sr*lo.
Jelikož je ale možnost objednat pásy nové, nemám důvod shánět něco ohraného. Od RMG jsem si objednal 10 pásů a stály mě docela dost, ale zatím jsem nahrál pro svojí potřebu jen čtyři kotouče 18cm na rychlosti 19 a z toho je ten čtvrtý na 9 (abych si ho pustil i jinde než jen v B73). Zbývajících šest kotoučů 18 mám stále prázdné, protože nevím čím je nahrát. Být to třeba 13ky tak by to bylo snažší. Hodně hudby co bych chtěl mít na páskách mám teď díky náštěvám blešího trhu na LP deskách a dělat si kopie na pásky je tím pádem blbost.
Vrátím se ale k nahrávání na rychlost 9 a taky k jinému magnetofonu, než je B73 (denní provoz). Byl jsem mile překvapen, jak s tím zapracovala B730 a dávám jí palec nahoru. Měl jsem za to, že je to jen lehce průměrný magnetofon, ale teď vidím, co udělá kvalitní pás. Suprové výšky a i vyšší hlasitost nahraného záznamu přímo na B730.
Stejný je, jako mi dělala dříve moje B100, ale ta uměla vyždímat maximum i z DP26 a jiných té doby.
Pak tu mám ještě tři pásy Maxell (dva 35-90 a jeden 25-120), nějaké TDK, SONY a Hitachi. Zvuk na nich je též super, ale lepší jak Maxell mi z nich přijde SONY UHL, Hitachi a TDK. Bohužel to "ÚHáeLko" a TDK mám sice na 18 cívkách ale je tam velký střed cívky a ve výsledku to je délka pásku asi jako na cívce 13.

102 Vilda Vilda | E-mail | Web | 11. listopadu 2009 v 1:48

pardon za výpadky písmene "V" :-?

103 řeman řeman | E-mail | 11. listopadu 2009 v 13:44

To právě bylo na těch Basfech zákeřné-některé byli OK, jiné shit.(Stejnou nectností trpěli i Emgetony DP25LH,- kupodivu LN a LHd byli OK.)Jinak zvukově nebyli ve své třídě zas tak špatné,ale proč kupovat zajíce v pytli když jsem za stejný peníz a stejně obtížnou sehnatelnost mohl mít parametry odpovídající Agfu s konstantní kvalitou.Ale dnes už jsou to jen retro vzpomínky, nový pás je nový pás.

104 balenoGLX balenoGLX | 11. listopadu 2009 v 14:00

LHD byli OK? Si tady nekdo dela srandu...Zadny emgeton nikdy OK nebyl a nikdo mne o tom nepresvedci.

105 Hendryks Hendryks | E-mail | 11. listopadu 2009 v 15:04

baleno:
Jsem na tom podobně...Emgetony tu mám jenpro to,že nahrávky z nich už jinde neseženu a pustím si je jednou za rok,takže se mi tu nudí asi tři.
Ale jinak je to o Agfě,Maxellu a Basfu...Teď se asi dostanu na Ampexy,s těmi jsem byl hodně spokojen. 8-)

106 Standa Standa | 11. listopadu 2009 v 18:29

Chtěl bych se zeptat kde se dají ještě dneska sehnat nové pásky?Nemyslím aukro a tak,ale nějaký obchod nebo internetový obchod.Nevíte někdo nějakou adresu?Občas koupím nějaké pásky na aukru,ale většinou starší.Nové jsem sehnal akorát Emgetony DP25LN 18 Cm,ale o těch všichni víme svý ;-)

107 Vilda Vilda | E-mail | Web | 11. listopadu 2009 v 18:32

Standa:

zde je odkaz na obchod: http://www.rmgi.eu/

108 řeman řeman | 12. listopadu 2009 v 16:30

balenoGLX:Přesvědčovat tě nehodlám,každý má své měřítka náročnosti, mě když jsem nemohl sehnat nic jiného v nouzi v 80tých letech byl i ten Emgeton LN dobrý(ano,chyběli mu výšky i basy, ale furt lepší než drátem do oka-mě zase chyběly bony do tuzexu na Agfu :-D )a co se kvality nosiče týká, tak za tím si stojím - LN,LHd ušli,LH někdy mazala jak smyslů zbavená.Samozřejmě, byli i tenkrát kvalitnější pásky, ale já hovořím o obyčejných spotřebitelích-študácích  kteří šli do normálního kšeftu si koupit pásek protože ho zrovna teď chtěli, ne o shánění fajnšmekrů na burzách a pod.A v tom kšeftě byli běžně jen DDR ORWA a CZ Emgeton,vyjímečně pak ty Basfy a Agfy 2x do roka,tak to posuzuju v kontextu doby.

109 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 12. listopadu 2009 v 18:01

řeman: V poradku, ale proslo mi rukou 150 magnetofonu a 10 pasku LHd...po asi 4 nahranich se v kazde zacali objevovat hlucha mista, nebo alespon mistni pokles urovne na nektere stope. A nebyla to chyba magnetofonu, protoze bylo uplne jedno, jestli se tocilo na A77, TC366, B77, GX215, GX620, B73, B730, B115 nebo N4450...vysledky byli porad stejne. Spinit sice nespinili, ale ta hlucha mista tam na rozdil od Basfu nebo Agfy byli. To same  platilo pro Scotch 220. Tam vytykam dokonce mechanickou pevnost. a chvili meli vytahane okraje a byli nepouzitelne.

110 bajty bajty | E-mail | 13. listopadu 2009 v 14:32

[103]: reman
naprosto souhlasim s tema Basfama,ac je to divne

111 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 13. listopadu 2009 v 19:19

Bude to asi tim, ze se jedna o BASF urceny pro vyvoz na vychod. U BASF-u dovezenych ze SRNci jsem nikdy problem se spinenim nezaznamenal. Proste je to jenom dalsi z dukazu, ze k nam se vozi jenom nepodarky a vyrobky podradne jakosti.

112 bajty bajty | E-mail | 15. listopadu 2009 v 6:57

podle me ty basfy jako da se na ne nahrat v dobrej kvalite,jenomze jak dlouho ta kvalita na nich vydrzi,i po pitomim roce od zaznamu,jejich kvalita upada oproti treba takovymu maxellu,agfje :-?

113 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 15. listopadu 2009 v 18:32

No nevim, ja zatim zadny problem nemam. Vetsinu pasku mam jeste po otci z 80-tych let s nahravkami z Oesterreich 3 a zadny pokles kvality jsem nezaznamenal. Na Agfe hodnotim kladne zejmena pevnejsi nosic (po mechanicke strance), ale zaporne horsi elektromagneticke vlastnosti, takze se na ni pri rychlosti 9,53cm/s pomerne obtizne nahrava. Zvuk ma absenci vysek a je okamzite prebuzen. Poprosim vynechat komentar o nahravani na strojich jako B101 nebo B730 - tyhle magnetofony jsou totiz serizeny na pasky LN a s jakymkoliv paskem LH je tedy vysek az moc. K paskum maxell asi neni co dodat. Jen tolik, ze Japonci zvladli chemii magnetickeho zaznamu asi nejlepe ze vsech.

114 bajty bajty | E-mail | 15. listopadu 2009 v 21:01

voni se nezdaj ty japonci :D,na jednom maxellu mam zed od pink floydu este co nahraval otec a na zdi se ta kvalita pozna a zadnej komp tu plynulou roztahlou kvalitu elektromagnetickeho tonu neprekona 8-)

115 Majo Majo | 15. listopadu 2009 v 21:34

Mne sa podarilo nájsť vyhodenú krabicu s vyše 2O kusmi 18 cm kotúčov, väčšina je BASF DP26 Ferro Hifi, a tiež sa mi stalo: založil som pásku do B116-tky, a po troch minútach úplne zmizli výšky. Pozerám na to čo sa deje a ono hlavy sú hnedej farby...... Tak som ich vyčistil a za 5 minút rovnaký scenár. Iný kotúč som však prehral bez problémov a bez špiny. Myslíte že sa to nejako obohrá, alebo je tá páska na vyhodenie? Nerád by som ich musel vyhadzovať, niekto na tých páskach vybudoval celý archív hudby 80. a 90. rokov nahratý z LP-čiek, je to kvalitne a starostlivo nahrané.

116 Lucky Lucky | E-mail | Web | 15. listopadu 2009 v 22:36

[115]: Pokud ti páska špiní je to bohužel na vyhození s tím se nic nedá dělat bohužel BASFA je takovej střed co se týká kvality pásků hlavně každá je jiná

117 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 16. listopadu 2009 v 12:49

Majo: Zkus ji jeste pri rychlem previjeni protahnout pres jemny filtracni papir. Kdyz nepomuze ani to, tak uz jen vyhodit, jak rika Lucky.

118 Vilda Vilda | E-mail | Web | 19. listopadu 2009 v 20:22

Tak se zase trochu vrátím k tématu PROTOTYP. Dnes jsem natočil video s tímto magnetofonem, kde je již plně funkční. Provedl jsem na něm ovšem za dobu vlastnictví několik úprav. Samozřejmě, že všechny jsou vratné. Jedna úprava, která je podle mě i zároveň velmi prospěšnou, tak to je výměna pouzder držáků magnetofonových hlav ANP937 a ANP938 za "otevřené", tedy pouzdra, kde není jen výřež pro pásek, ale otvor, kde je vidět celé čelo hlavy a je tak mnohem snažší její čištění. Tuto samou úpravu jsem udělal i na svojí B730. Nechápu, proč se na magnetofonech B730, B113 - CM160 dávaly ty jiný držáky. Jsou pěkně blbý. Další úprava na prototypu je již velmi dobře patrná z konce videa. Oba unašeče jsem vyměnil za typy pocházející nejspíše z magnetofonu B70 (stříbrné kulaté plíšky). Původní unašeče (holé) jsem si schoval jako raritu. Magnetofon takto vypadá lépe, protože všechny ovládací prvky jsou se stříbrnými doplňky, včetně horního krytu hlav. :-D

119 bajty bajty | E-mail | 20. listopadu 2009 v 14:47

no jooooooo olympic klasika 8-) ,takle hbity ukazatele mela i B73?,me pride ze B73 je mela linejsi :-)

120 Vilda Vilda | E-mail | Web | 20. listopadu 2009 v 15:33

bajty:

Napájení budíků je stejné jako u B73, takže ten rozdíl  kmitání ručiček může být opravdu v samotných budících. Já to teď neposoudím, protože v mé B73 jsou již delší dobu budíky z B101, ale také mám za to, že v B73 nekmitaly až takhle rychle. Vím že v B113 a dalších těhle typech jsou naopak vyrazně líné.

121 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 21. listopadu 2009 v 13:04

Obvod indikatoru je z B73, ale indikatory pochazeji z B113...proto tak kmitaji. Kdo by chtel zrychlit budiky v novejsich typech B115 a B116, tak poradim jednoduchou upravu. V modulu oznacenem jako "I" vymenit elyty C3 a C4 za hodnotu 0,5uF.Obvody indikatoru pak znovu seridit tak, aby pri napeti 1,0V a frekvenci 1kHz na pripojovacich bodech 15 a 16 ukazovali indikatory na zacatek cerveneho pole. Indikatory tak budou mnohem rychlejsi.

122 Vilda Vilda | E-mail | Web | 21. listopadu 2009 v 14:54

Tak se mi naskytly dva budíky z B730, jsou pěkné, ale s jedním zásadním problémem. Když jsou ve svislé poloze, tak při klidu ukazují kousek za -20dB což mě se*e. Dřív, když jsem se snažil tehle problém řešit vyvážením ručičky, tak jsem jeden indikátor zmršil. Bylo by hezké mít B73 zase s černými budíky, ale nerad bych ji zase prasil zbytečně. Má někdo nějakou radu jak si s budíky pohrát a neriskovat jejich poškození? :-?

123 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 21. listopadu 2009 v 16:24

Seridit je nastavovaci packou a sroubkem, ale u takto malych meraku se to ne vzdy povede...Ten tvuj budik je pravdepodobne zmagnetovany, nebo nabity statickou elektrinou. Nejlepsi jsou jednoznacne budiky z B115, ale ty vyzaduji obvody s mensim vnitrnim odporem...

124 balenoGLX balenoGLX | 25. listopadu 2009 v 3:46

Co se to tu zase deje?

125 Vilda Vilda | E-mail | 25. listopadu 2009 v 11:00

balenoGLX:

Co máš přesně na mysli? Pokud tu ikonku panáčka vedle jména a to, že se vždy po příspěvku smaže veškerý kontakt, tak to je práce serveru blog.cz :-?

126 balenoGLX balenoGLX | 25. listopadu 2009 v 23:09

Vilda: Jo, presne to jsem mel na mysli...je to otresne... :-?

127 Vilda Vilda | E-mail | 26. listopadu 2009 v 0:12

balenoGLX:

Mě to leze taky na nervy. Neím proč vymýšlejí hovadiny, ale věci které by naopak blogu prospěly tu zavedené stále nejsou. A to pomíjím mnoho nedostatků, týkající se přímo administrace při psaní článků a vkládání obrázků, které v poslední době blbly víc než je zdrávo. :-!

128 bajty bajty | 26. listopadu 2009 v 15:44

no to se blogu.cz moc nepovedlo,ale snad to napravi,protoze je to podle me hodne dementni,aby se smazavala jmena,ale hlavne ze se tady narvali nejaky podelany ikonky O_O

129 bajty bajty | 26. listopadu 2009 v 15:45

mam pocit,ze...narvaly :-)

130 Standa Standa | 26. listopadu 2009 v 16:03

Zdravím.Tak jsem koukal na to video s prototypem a musím říct,že maká výborně.Ty budíky jsou fakt jak pominutý dobrej pohled byl když končí písnička a jedou do toho ty bicí.Jinak ten závěr Vildo s tím vyndaváním plné cívky s páskem byl přímo napínavej :-D myslel jsem že to vzdáš,ale dokázal jsi to. ;-)

131 Vilda Vilda | E-mail | Web | 26. listopadu 2009 v 19:01

Standa:

No původně jsem myslel že ta cívka půjde vyndat jednou rukou jako CD, ale bohužel je cívka 18cm větší než moje ruka :D takže s tím byl trošku problém. Původně jsem si řek, že se na to vykašlu a nechám ji tam, nebo že video o tuto pasáž zkrátím, ale nechal jsem to tak 8-)

132 S499.1023 S499.1023 | 3. prosince 2009 v 20:30

[111]: Nejednalo se o pásu, určené na vývoz na východ, jednalo se o horší šarže za nižší cenu, které nákupčí Tuzechu a OPZ oblibovali :-).

Jinak Emgeton DP 26 LHD skutečně občas mohl být i dobrý, protože když se v Gottwaldově fakt jo nepovedla šarže, tak se dovezl právě BASF a ten se pak motal na emgetoňácké špule.

133 Vilda Vilda | E-mail | 3. prosince 2009 v 22:15

Takže vlastně BASFa na československé cívce :-D

134 Standa Standa | 3. prosince 2009 v 22:40

Koukněte na tohle to je nádhera,máte ho někdo?
http://www.aukro.cz/show_item.php?item=833947233

135 balenoGLX balenoGLX | 5. prosince 2009 v 15:56

Ja bych to spis nazval parodii na magnetofon...nadherou ani ne...i kdyz stav je opravdu pekny - takovych zachovalych asi mnoho nebude... :-)

136 Standa Standa | 6. prosince 2009 v 14:08

[135]: Samozřejmě se nedá mluvit o nějaké závratné kvalitě poslechu apod. ale na tu dobu kdy byl vyráběnej to byla asi pecka a dneska je to klenot :-) .To spíše Tesla Blues je taková šílená plastová plácanina.

137 johny johny | 9. prosince 2009 v 20:51

[134]: Jo, tka toto je magneťáčik Start - úplne prvý čs. tranzistorový magnetofón,napájaný z batérií,ale dá sa použiť aj sieťový napájač. Trúfam si povedať, že dnes je to veľmi ojedinelý kúsok (rovnako ako Blues), nikdy som ho naživo nevidel,ale je dosť dobre popísaný knižôčke Tranzistorové magnetofóny od J. Myslivca(Praha,SNTL 1960), ktorú mám a zdedil som ju po starých rodičoch.

138 Vilda Vilda | E-mail | Web | 10. prosince 2009 v 3:11

Ten START vypadá opravdu velmi dobře, na to jak je starý. I cena se už pěkně vyšplhala. Jak si tak prohlížím plošný spoj, tak se asi nebude jednat o nic složitého. Nejsou tam skoro žádné cesty.

139 johny johny | 10. prosince 2009 v 12:25

Ešte doplním[137]: že ten Start sa vyrábal už v dobe Sonetov(Okrem Sonetu B3, vtedy sa mi zdá, že už sa vyrábal Blues)

Komentáře jsou uzavřeny.