Komentáře
		Zobrazit vše (2720)
		Zobrazit starší komentáře
	
 Petr.116 | 11. října 2012 v 18:58
 Petr.116 | 11. října 2012 v 18:58Vilda[2500]:
... nemyslím.
U 1/2" pásku si zkus představit šířku jedné stopy, je-li jich 16. To bude "super" kvalita ...
ALL:
Ve WEB je pár informací o slavném Stefanu Kudelskim ...
 Honza | 12. října 2012 v 10:49
 Honza | 12. října 2012 v 10:49[2501]:
Nahrávalo to od výroby dost špatně a jeden kolík byl výš než měl být. Tak jsem ho trošku snížil (o cca 1/4ot) a dost se to zlepšilo. Moc se tomu nedivím, ty kolíky nejsou podle mně dobře řešené, neboť jsou samy o sobě dost viklavé a časem to může zhoršovat vedení pásku.
Naštěstí magnetofon byl minimálně používaný,takže v hlavě nebyla ještě drážka po špatně nastavené výšce pásku.
Jako ono to nahrává dobře, ale chtěl jsem to pokud možno seřídit co nejpřesněji.
Je velká vada, že když nahrávám z generu kmitočet 10kHz sinus, tak při odposlechu za páskem je slyšet jakoby občasné ztrácení signálu při 9,5cm/s?
Nevím, jak bych měl zlepšit kontakt pásku s hlavou 
To už pak jedině moc malá předmagnetizace?? Fakt nevím přesně, protože jak se zdá u kotoučák zavisí vše na všem..
Proto by taky dost bodl ten měřící pásek, abych se měl čeh chytit.. 
[2504]: Pokud chceš seřídít mgf co nejpřesněji a ještě i více kusů, vůbec neuvažuj o ničem jiném než o originálním měřícím pásku. Jinak je akorát všechny rozesereš - stejně 
 Petr.116 | 12. října 2012 v 14:45
 Petr.116 | 12. října 2012 v 14:45Honza[2504]:
Když to tak čtu, nabývám dojmu (nic ve zlým), že by sisi to měl nechat seřídit někým jiným.
Protože ty Tvoje "symptomy" ...
Prostě pořadí operací nastavení je dané.
a) nejprve perfektně mechanicky nastavit
b) pak teprve elektronika
Řeči o viklavém vodítku ... to jsou kecy. Ty dva vodicí kolíky na posuvných saních se běžně neviklají. Vůle saní na šasi jde vymezit. Pokud máš tohle v nepořádku, nehrab se do elektroniky a ani se nesnaž nastavovat geometrii hlav.
Na takovouto dráhu bych nezaložil měřicí pásek ani náhodou. Nejprve vše uveď do souladu se servisním manuálem a technickou logikou. Jestli Ti tam plave pásek jak chce, ani se nedivím, že máš kolísavý styk pásku s hlavami.
Ale to bych se opakoval. Sežeň si nevytahaný obyč. pásek šíře 26 um a po nastavení vůlí atd. nastav tahy, vedení pásku atd atd. - zatím jen mechanicky.
Jinak to nejde.
A pokud možno už sem nepiš bludy typu "... kolíky nejsou podle mně dobře řešené, neboť jsou samy o sobě dost viklavé a časem to může zhoršovat vedení pásku ...". Není to pravda.
Nicméně pro pobavení to bylo super : na jednu stranu napíšeš, že to skvělě nahrává, pak že se Ti viklají kolíky a courá signál na výškách. A Ty to z tohoto SUPERSTAVu už chceš jen JEMNĚ doladit  
  
 
 cliff | 14. října 2012 v 14:28
 cliff | 14. října 2012 v 14:28Ahojte, podarilo sa mi získať Sonet Duo, má roztrhnutý remienok k unášaču, mám nejaké skúsim ho nahradiť. dalej mu nejdú zrejme anódy (magioko žeraví ale nerozsvieti sa), to počítam že je vadná EZ80, to by som nahradil diodami a neskôr kúpil JJ EZ81. najviac ma ale hnevá "dupanie" zotrvačníka - ako by som opravil priehlbinku v gumovom obložení? dik za odpoved
[2507]: To dupání asi neopravíš - musíš vyměnit to gumové obložení na setrváku...
 cliff | 14. října 2012 v 18:12
 cliff | 14. října 2012 v 18:12hm a kde ho vezmem? :/ remienok som už nahodil dúfam že bude ťahať, elektrónka EZ80 v zdroji má prerušené vlákno, rozmýšľam dať tam EZ81, len či to utiahne trafo (vačšia spotreba žeravenia).
 Standoch | 14. října 2012 v 20:47
 Standoch | 14. října 2012 v 20:47[2507]: To je největší problém Sonetů.Můžu ti říct,že jsem se ještě nesetkal se sonetem který by nedupal  
Oprava je jediná a to jak píše  Libor vyměnit,ale zase jak píšeš ty kde to vzít? 
 cliff | 14. října 2012 v 23:35
 cliff | 14. října 2012 v 23:35no ma to hnevá troška, ale dalo sa čakať, u mašinky s dátumom výroby 2.1.1965 ( na skrinke razítko). som zvedavý ked zajtra zamením usmerňovačku za dve KY705 dočasne a naformujem kondíky, či sa strojovňa rozbehne naplno  
  
 Petr.116 | 15. října 2012 v 2:29
 Petr.116 | 15. října 2012 v 2:29Standoch[2510]:
To záleží na tom, jakej byl majitel.
Kdo umí číst návod, dá si pozor hlavně na to, aby nebyl síťový vypínač zapnutý bez napětí v síti (nebo nepřipojený mgf). 
... protože normálně vypínač na poťáku nejen vypne, ale kulisou oddálí motor od obložení setrváku, aby se tam statickým tlakem nevytlačil důlek.
Kdo na to sere (nebo to neví ...), tomu Sonet "dupe".
 Vilda | 15. října 2012 v 17:40
 Vilda | 15. října 2012 v 17:40Petr.116 [2512]:
Přesně tak. Mě "dupala" takle B43, protože tam vypínač též oddaluje a přitahuje mezikolo k setrvačníku od předlohy, ale naštěstí pomohla výměna gumového mezikola. Stejný problém byl i na B42.
 Standoch | 15. října 2012 v 17:56
 Standoch | 15. října 2012 v 17:56[2512]: To mi nemusíš vysvětlovat dobře vím jak to je.Bohužel je to nejčastější závada,protože lidi to maj hozený po půdách a sem tam na Soneta narazí když hledá něco jinýho a řekne si:"ááá můj starej magič....jestlipak by ještě hrál?"
a jen tak namátkou otočí všemi potáky,zaslzí a samozřejmě už je nevrátí zpátky.A ještě si dodá "jednou tě vemu domů,ty kluku,a zase projedu"
A vono prd.Chudák Sonet na půdě chátrá dál a dál než se dostane v tom nejhorším případě na smeťák,až ho najdou mladý,a vyhoděj,nebo v lepším případě se ho ujme nějaký velice dobrý člověk jako jsme mi tady  
   
   
   
 
To jsem se zas rozkecal jako tenkrát o tý B5  
   
   
  
 Petr.116 | 15. října 2012 v 21:32
 Petr.116 | 15. října 2012 v 21:32Standa[2514]:
To vysvětlení nebylo určeno Tobě - já vím, že to víš. 
Já se snažím některé příspěvky psát trošku obecně tak, aby když to tu najdou cizí neznalí, aby je to poučilo. Samozřejmě se mi to vždycky nepovede, ale tu a tam se snažím ... 
 cliff | 16. října 2012 v 18:06
 cliff | 16. října 2012 v 18:06tak chlapci, provizórne som Sonetovi naordinoval usmerňovač z KY705. a magentofón hrá pekne krásne  trošku ostré sykavky má, skúšal som nahrávať a veľmi dobre nahráva ale takisto tie sykavky, skúsim prehnať pás cez B700 či to robí aj tam alebo to je zosilňovačom. ale inak....som veľmi spokojný. už len to "dupanie"
 trošku ostré sykavky má, skúšal som nahrávať a veľmi dobre nahráva ale takisto tie sykavky, skúsim prehnať pás cez B700 či to robí aj tam alebo to je zosilňovačom. ale inak....som veľmi spokojný. už len to "dupanie" 
Dobrý den, nemáte náhodou někdo schéma centrálního oscilátoru, používaného u vícestopých kazetových Fostexů - provedení s tednou pětivývodovou cívkou a dvěmi tranzistory (tj. nikoliv zalévaný blok jako v R8, A8 a podobně). Ev. sháním dokumentaci na Fostex 380S.
 Westfan | 25. října 2012 v 15:15
 Westfan | 25. října 2012 v 15:15[2510]: Tak přijeď někdy ke mě na návštěvu, tam Ti nedupajících Sonetů předvedu, kolik budeš chtít.  
 
[2513]: Tenhle problém je v podstatě u každého magnetofonu, kde se v převodech využívají mezikola s gumovým obložením. Platí to i pro řadu B5, kde je v návodu dokonce vložen lístek s upozorněním na vypnutí přístroje vypínačem, nikoli vytažením síťové šnůry ze zásuvky.  
   
[2516]: Ten vytlačený důlek v obložení u Soneta jde částečně eleiminovat použitím regeneračního přípravku na gumu, např. Regum, který se aplikuje přímo na postižené místo, působením přípravku dojde k částečnému nabobtnání gumy a potom je nutné nechat přístroj několik hodin v provozu, kdy se díky tlaku kladky motoru zasažené místo vyrovná.  
  
 Petr.116 | 25. října 2012 v 23:35
 Petr.116 | 25. října 2012 v 23:35ALL:
... nemáte chlapi někdo nějakej dobrej nápad, jak zamezit šíření těch plagiátů řemínků a dalších sra.ček do mgf Tesla na Aukru ?
Já už jsem si 100x říkal, že mi to bude fuk, ale když si představím nějakého nic netušícího chudáka, který si ladí svého miláčka a na závěr si v dobré víře koupí ty pryžové hrůzy a  zlikviduje si ložiska ..., je mi ho líto  a na toho XXX mám vztek !
 a na toho XXX mám vztek !
 audiotechnika - libor | 26. října 2012 v 8:37
 audiotechnika - libor | 26. října 2012 v 8:37[2519]: Pro začátek alespoň nějak zabránit tomu, aby to používalo zdejší osazenstvo  Pak se můžem zaměřit na celek
 Pak se můžem zaměřit na celek 
Petr.116 [2519]:
Já se k tomu raději nebudu vyjadřovat  
audiotechnika - libor[2520]:
Ale tak mě to zatím funguje  Mám jen "náhradu" mezi motorem a předlohou na B73 a u prototypu, jelikož mám už asi jen poslední dva originální řemínky. Ono je v průměru shodný s tím původním, jen je takový trochu měkčí.
 Mám jen "náhradu" mezi motorem a předlohou na B73 a u prototypu, jelikož mám už asi jen poslední dva originální řemínky. Ono je v průměru shodný s tím původním, jen je takový trochu měkčí.
 bajty | 26. října 2012 v 18:19
 bajty | 26. října 2012 v 18:19Dobrý den pánové  
Prosím vás opět o radu, jestli někdo zde nevíte jak se jmenuje tato skupina, skladba? Za šum se omlouvám. Díky
http://www.youtube.com/watch?v=32x1OMpV658
 Petr.116 | 26. října 2012 v 20:22
 Petr.116 | 26. října 2012 v 20:22Vilda[2521]:
Zásadní rozdíl (když pominu nevhodně hranatý tvar) je mezi elasticitou a plasticitou.
Wikipedie:
...Pojmem deformace tělesa rozumíme změnu jeho tvaru. Těleso mění tvar v důsledku působení síly. Silové působení mění vzájemné polohy atomů, ze kterých se těleso skládá. V případě, že se po odstranění působící síly těleso vrátí do původního tvaru, mluvíme o pružné (elastické) deformaci. Pružné deformace se vyskytují u pružných látek. V důsledku působení sil může rovněž dojít k nevratným změnám v poloze atomů tělesa. Tvar tělesa se po odstranění působící síly již nevrátí do původního stavu. V takovém případě mluvíme o nepružné deformaci popř. úžeji o plastické deformaci. Tyto deformace lze pozorovat např. u plastických látek.
..."
Zbytek si odvoď sám.
Ty jeho srač.ky jsou značně plastické ... 
 Petr.116 | 26. října 2012 v 20:24
 Petr.116 | 26. října 2012 v 20:24bajty[2522]:
Jaký název má tato sekce ? Není tu náhodou taky hudební sekce ?
http://starestroje.blog.cz/1103/forum-hudba-60-70-a-80-let
Když tu bude každý dělat takový hokej, tak se to bude hoooodně blbě číst ...
 bajty | 27. října 2012 v 8:35
 bajty | 27. října 2012 v 8:35Petr.116
sorry ale tam je nejak mrtvo
Zdravím, přes kontaktní formulář můj dotaz neprošel, tak bych se chtěl zeptat tady - zdali mi někdo poradí, kde bych byl schopen sehnat gumičku k pohonu kolečka, které posouvá pásek u Tesly B73 ... možná to zní jalově, ale budu vděčnej za jakoukoliv pomoc.
dík
milan
Milan Scholz[2527]:
No to je tak:
u B73 s páskem manipuluje stroj takto :
1) vlastní přesnou rychlost posuvu zajišťuje tzv. tónový hřídel (angl. CAPSTAN), jehož obvodová rychlost odpovídá zvolené rychlosti posuvu.
Tónový hřídel je na společné ose se setrvačníkem (za účelem nekolísavého chodu). Tento setrvačník je poháněn od tzv. předlohy řemínkem kruhového průřezu průměr 2,5 mm a velkého průměru 98 mm (obrázky tohoto i dalších řemínků najdeš v záložce WEB)
K tomuto hřídeli je pásek přítlačován tzv. přítlačnou kladkou (angl. PINCH ROLLER) - většinou z pryže.
2) Aby pásek, co vyleze z páskové dráhy se za těmito hnacími prvky nenamotával a nekupil, ale naopak se hezky narovnaně navíjel na pravou cívku, má magnetofon ještě pohon pravého unašeče pomocí řemínku a kluzné tzv přivíjecí spojky (čtvercový průřez 2x2 mm a velkého průměru 63mm.
3) jinak už se s páskem nic zajímavého neděje, jen je ještě udržován z levé cívky v přiměřeně napnutém stavu systémem páskových brzd.
Tyto brzdy jsou i vpravo a obpje fungují taky při rychlém převíjení.
==============
Kde sehnat :
a)hranatý řemínek přivíjecí spojky se pokus sehnat např v www.ame.cz
b) kulatý na setrvačník . s tím je trošku potíž, ale kvalitní řemínky vhodného materiálu i vysoké kvality lze sehnat zde:
cituji z komunikace s velice ochotnými lidmi od dále zumíněné firmy HENNLICH:
==================
O-kroužky jsou občas používány jako řemínky pro pohon různých mechanizmů. Požadovaný rozměr kroužku máme na skladě ve směsi NBR 70. Tato směs je pro tyto účely vhodná. 
 Jako řemínky se používají také směsi EPDM a silikon, které jsou zvláště  vhodné pro vyšší teploty - např. promítačky (ohřev od žárovky) a mají rovněž vyšší odolnost proti vzdušné oxidaci. 
 V poptávaném rozměru ale kroužky z těchto směsí nemáme a momentálně je v požadovaném množství nemůžeme dodat.  Kroužky jsou v těchto rozměrech vyráběny vstřikováním, 
 vtoková soustava je po výrobě odstraněna a jejich tolerance jsou uvedeny v katalogu ( též www.hennlich.cz ). 
 Zdali bude plnit Vámi požadovanou funkci beze zbytku, poznáte nejlépe odzkoušením.
Hennlich Industrietechnik, spol s r.o. 
Českolipská 9 
412 01  Litoměřice 
tel.: 416 711 446 
fax: 416 711 999 
e-mail: bruna@hennlich.cz,
        tesneni@hennlich.cz 
==================
Text je starší, tak doporučuji kontakt aktuálně.
ROZHODNĚ NEKUPUJ ŘEMÍNKY NA AUKRU, dotyčný prodejce prodává hrozné šmejdy podezřelého původu. Ty Ti Tvůj magnetofon spíše zničí !!!!! 
 Petr.116 | 29. října 2012 v 22:59
 Petr.116 | 29. října 2012 v 22:59[2528]:
Ještě snad to, že ta pryžová směs NBR 70(Nitrile butadiene rubber) je pro magnetofony velice vhodná (odzkoušeno).
Omlouvám se za spoustu překlepů v textu předchozího příspěvku 
 Petr.116 | 29. října 2012 v 23:01
 Petr.116 | 29. října 2012 v 23:01[2529]:
A objednává se to takto :
třeba náhrada za ten setrvačníkový 
O-kroužek NBR 70 rozměr 98 x 2.5
================================
Petře - moc díky za úplně vyčerpávající odpověď ... mrknu na to - de facto to řeším pro kamarádův kotoučák, protože mu to tam zlobí a já si na něm chci zdigitalizovat nějaký starý pásky s nahrávkama svých rodičů - je to totiž asi ta nejlepší mašinka, kterou jsem mezi svýma známýma sehnal ... projdeme to a pokusím se to objednat. Kdyby přeci jenom nějakej zádrhel - je nějaký doporučení, ke komu pásky na zdigitalizování strčit, kdo se tím zabývá?? ještě jednou díky moc
milan
 Petr.116 | 30. října 2012 v 21:23
 Petr.116 | 30. října 2012 v 21:23Milan Scholz[2531]:
Asi by to udělal leckdo z nás ... asi jde hlavně o to, kolik toho je (hodin záznamu, zda to jsou nějaké označené kusy nebo celé pásky). Z odpovědi vyplane, jaká to bude časová náročnost.
A jaké jsou to typy pásků - nějaké "brusné" šunky si každý nebude chtít dát na svůj MGF 
Díky, Petře ... no - nejspíš to brusky budou - je to někdy z konce šedesátých let ... ale kamarád mi poslal fotku toho, co je vlastně potřeba a mě to připadá, že to není to co jsem poptával původně - byl bys ochoten mi poslat kontaktní mail, abych Ti to mohl přeposlat a poradit se spíš nad tou fotkou?? dík ... milan
 Westfan | 2. listopadu 2012 v 20:29
 Westfan | 2. listopadu 2012 v 20:29No, konec 60. let, to by klidně mohly být Agfy PE 41, Scotch 220, nebo BASF DP 26 a toho bych se ani v nejmenším nebál. 
Tak tuhle mašinu jse mměl možnost vidět kdysi na vlastní oči. Bohužel ne v provozu, ale někdo ji natočil, takže zde je gramo-magnetofon ze SSSR který má cívky nad sebou:
http://www.youtube.com/watch?v=bKnSHIUQPYc&feature=related
Westfan:
To je ten, jak jsem ti o něm vyprávěl cestou na sraz.
 Tom | 8. listopadu 2012 v 9:00
 Tom | 8. listopadu 2012 v 9:00Dobrý den,
Měl bych dotaz pro všechny ohledně přebroušení hlavy ANP935. Brousil jsem už 2 podle knihy magnetofony údržba a měření - na brusném kameni s olejem a v obou případech jsem asi zanesl štěrbinu, protože to nehraje výšky ale to maxinum tam je slyšet. Co dělám špatně, dá se ta štěrbinaa nějak vyčisit.Probroušeným jádrem to není..
Jaký máte názor na 18cm zelené pásky BASF DP26??
Většina co mám nprosto tragicky špiní a to víc než leckterý emgeton. Je to alespoň pásek typu LH? 
[2537]: Přebrušování hlav (tu knihu mám taky) pochází z doby, kdy nebyly a byly drahé. V dnešní době bych to vůbec neřešil - 935 je běžná hlava, která se dá sehnat zá relativně pár korun nová - a je to o něčem jiném.
K páskům se musí vyjádřit povolanější - já emgetony celkem běžně používám a nemám z toho traumata 
 Petr.116 | 8. listopadu 2012 v 23:20
 Petr.116 | 8. listopadu 2012 v 23:20Tom[2537]:
... nesmíš věřit všemu, co čteš. Ne každy zdroj info je ten správný ...
Při přebrušování čela hlavy (pokud jde o větší broušení), aby se odplavovalo 
odbroušené a nerylo to do hlavy zpět. 
Tudíš daleko efektivnější (taky jsme to tak v Tesle dělali), je tento postup:
a) hrubé broušení : na vodorovně se pomalu točící kámen (přiměřené hrubosti)
stékala voda (a odtékala pryč). A člověk (šikovný) pomalými kývavými pohyby brousil ...
b) jemné leštění : jemná měkká kůže (jelenice apod.) - na ni se nanesla leštící pasta. A opět kývavými pohyby ...
Ovšem hluboké rýhy od pásku už nevyřešíš. Pak strašně zeslabíš čelo hlavičky, čímž mj. u záznamu naroste mg. tok a musíš ho snížit ubráním předmagnetizace.
Ale protože uvedená hlava je kombinovaná, větší problém je případné probroušení - rozšíření štěrbiny. Tím jsou výšky nenávratně fuč ... viz fyzika ...
To broušení se musí :
1) umět
2) nedělat, když už to nejde ...
A jak píše Libor - u hlavy za 100-200,- Kč to nemá cenu. Maximálně tak vyleštit tu novou hlavu, je-li její povrch zoxydovaný nebo s mini nerovnostmi ...
A vždy hlídat všechny roviny - příčnou i podélnou ... 
 Petr.116 | 8. listopadu 2012 v 23:23
 Petr.116 | 8. listopadu 2012 v 23:23Tom[2537]:
Basfy špinily vždy (už to tak Anilin und Soda Fabric vyrobila)  
Některé méně, ale v porovnání s Agfou nabo Maxellkami namají šanci ...
 Petr.116 | 8. listopadu 2012 v 23:27
 Petr.116 | 8. listopadu 2012 v 23:27Tom[2537]:
ještě dotaz :
Ty výšky Ti chybí už při snímání starých pásků NEBO po novém nahrání ?
Pokud staré jedou po přeleštění lépe, ale vyšky zmizí v nových nahrávkách, musíš nastavit znovu prac. bod pásku ...
I-vf, I-nf ...
 Tom | 9. listopadu 2012 v 10:36
 Tom | 9. listopadu 2012 v 10:36[2542]:Petr.116
Je to mgf B700, který měl špatně seřízenou kolmost a v hlavě byla malá vybroušená drážka, což spůsobilo špatný kontakt se štěrbinou - musel jsem to trošku přebrousit - hrálo to výšky jen při přitlačení pásku prstem.
Je evidentně zalepená štěrbina, protože tam to maxinum výšek je slyšet, ale je stejně slabé.
Nemohl by se ten bordel ze štěrbiny dostat časem při přehrání třeba 10 pásků sám?  
 
Má nějaký vliv na kvalitu přehrávaného zvuku, když je hlava nová a když je už obroušená, ale ještě nemá rozšířenou štěrbinu?
Ty zelený 18cm basfy mě přišly jako slušný fake. Fakt to špiní daleko víc než emgeton. 
 Vilda | 9. listopadu 2012 v 11:02
 Vilda | 9. listopadu 2012 v 11:02Tom [2543]:
I když je hlava nová a dobře seřízená, nemusí být zvuk hned lepší. Hlava se musí pomocí pásku "vyleštit". Setkal jsem se s tím na B73, když jsem dával nové hlavy ANH200 a 210 (tvrzené). Chtělo to cca 20 minut přehrávání, než to začalo být ono.
 Petr.116 | 9. listopadu 2012 v 11:41
 Petr.116 | 9. listopadu 2012 v 11:41[2544]:
... napřed leštit a pak montovat - zejména u měkčích hlav. Co to tu radíš ?
Přece veleštěnou hlavu mohu (a musím)hned nastavit a PAK TEPRVE provozovat.
A u ANH toho moc nevyleštíš ... leda tak za dlouhou dobu ...
 Petr.116 | 9. listopadu 2012 v 21:01
 Petr.116 | 9. listopadu 2012 v 21:01[2546]:
To víš, že ne. Mechanicky je na tom AGFA vždycky líp, než BASF ... Maxell podobně. Za tím si stojím - už mi jich prošlo rukama spousta. 
[2547]: Ovšem Maxellky mají celkem k prdu cívky. Fakt úžasně se do nich zakládá pásek, pokud nechci mít za chvíli konce ožvýkane. To nevychytali...
Jinak dva nové přírůstky - jedna B4 zelenošedé první provedení a SKR700 - optický stav nového ale jinak mrtvý - kazeťák netočí, rádio neladí. (to spravím přes zimu).
 Standoch | 9. listopadu 2012 v 22:12
 Standoch | 9. listopadu 2012 v 22:12O páscích už tady toho padlo hodně  
Souhlasím s Petrem-Basf zvukově není špatný,ale špiní jako prase.
Jinak kluci zítra se asi pustím do tý Unitry od Westfana tak držte palce  
  
 Enter | 10. listopadu 2012 v 10:32
 Enter | 10. listopadu 2012 v 10:32Nebudu tady popadesáté vysvětlovat, že když špiní ty odpady třetí třídy, co tady bolševik prodával, tak špiní všechny BASF-y. Nebo že by profíci celého světa byli blbí, když nepsaným etalonem ve studiích byl BASF?
 Petr.116 | 10. listopadu 2012 v 10:52
 Petr.116 | 10. listopadu 2012 v 10:52[2551]:
Co koupím, o tom mluvím. Tady nikdo nemluví o pár typech v jiných šířkách a řadách, co byly ve studiích, ale o běžných 1/4" komerčně dostupných typech.
... nehledě na to, že studiové stroje na velké rychlosti mají zcela jiné opásání hlav a méně tvarově komplikovanou páskovou dráhu, než domácí hračky a že se tudíž ten pásek tam nemusí prodírat přes netočící se rolny, ale tvrdě být protahován přes odfláknuté běžné pevné sloupky domácích strojů ...
A tam se projeví, who is who.
Je mi líto, ale nelze porovnávat neporovnatelné. Tj. studiové stroje a jejich materiál a domácí pásky.
Nemíním tu zakládat flamewar, ale prostě v určitých strojích se během let osvědčily určité pásky. Stačí si udělat statistiku, kolikrát projedu MAXELL nebo AGFU strojem a kdy musím čístit hlavy a dráhu a pak to porovnat s BASFEM.
Např. - i když je to trochu vedle v tématu, ale souvislost to má : mluvilo se tu o tom ve specializované debatě, že například v řadě Bxxx a odvozených je problém - prakticky nelze - používat pásky s BACK COATINGem. Tím je v těchto strojích naprosto diskvalifikovaný jinak elektricky (magneticky) špičkový LPR35 od firmy RMGi (taky technologíe koupená od BASFu).
A takových příkladů lze uvést spoustu.
 Petr.116 | 10. listopadu 2012 v 10:56
 Petr.116 | 10. listopadu 2012 v 10:56[2552]: 
chybná věta (myslel jsem jinak než psal) - správně mělo být :
... pásek tam nemusí prodírat přes netočící se rolny a být tvrdě protahován přes odfláknuté běžné pevné sloupky, jako je tomu u domácích strojů ...
 Standoch | 10. listopadu 2012 v 21:54
 Standoch | 10. listopadu 2012 v 21:54Pro Petra:
Tak jsem koukal ted i na youtube na videa s tou Unitrou M2405S a má to tak být ty indikátory Tedy oba ukazujou jen při stereu a při režimu mono tedy jednotlivé stopy ukazuje jen ten levý indikátor I pro pravou stopu.Viz:
http://www.youtube.com/watch?NR=1&v=J9ObJi0tu5Y&feature=endscreen
Holt poláci no 
 Petr.116 | 10. listopadu 2012 v 22:04
 Petr.116 | 10. listopadu 2012 v 22:04Standa[2554]:
Pokud ovšem dotyčný autor nemá v pr... přepínače apod.
Jinak si to můžeš vysledovat, poslal jsem Ti dobře čitelné origo schéma.
Já tu pracuju na 3 PC (předání v PO), takže nemám čas to studovat, jinak bych se Ti na to kouknul 
Uměl by někdo pomoci s kalibrováním kolísoměru ? Konkrétně je asi nutné vytvořit nějakou nahrávku (nejspíš asi jako .waw apod. v nějakém editoru), kde bude definované rychlé a pomalé kolísání - vyzná se někdo v definicích podle IEC a NAB ? Konkrétně jde o kolísoměr podle Elradu z 80. let. Ověřit record můžu, mám w+F měření ve třech moderních přístrojích.
 Enter | 11. listopadu 2012 v 20:44
 Enter | 11. listopadu 2012 v 20:44[2554]: Vzhledem k tomu, že je to obšlehlý Thomson, tak se Poláci provinili pouze tím, že to obšlehli i s chlupama. A že Žabožrouti musejí mít všechno jinak, je obecně známo  .
.
 Standoch | 11. listopadu 2012 v 20:47
 Standoch | 11. listopadu 2012 v 20:47[2555]: Zřejmě přepínače v hajzlu nemá.Našel jsem tam takhle 3 videa a u všech to je.Jsou to různí autoři.To už by byla velká náhoda.
Tak at jsou zákazníci s PC spokojení.
Já si ted už taky pořídil novej ntb jak jsme se bavili na srazu.Je teda starší,ale dal jsem na tvojí radu a je to Lenovo  
 
Známej potřeboval prachy 
Nazdárek,
mám teslu NZC 143, kterou jsem použil, jako zesilovač a připojil jsem na ní přez pětikolíkový propojovací kabel (do zástrčky tape, zátrčku gramofon nemá) nz 430. Jsem hudebni lajk a nevím jestli to tak lze.
problém mám následující:
gramofon hraje, ale málo nahlas.  Prosím kde je problém ?
?
v kabelech,  nebo musí mít zesilovač zátrčku extra pro gramofon a do jiné to nefunguje, nebo špatná jehla.
děkuji za rady
Ludva
 Tom | 13. listopadu 2012 v 15:38
 Tom | 13. listopadu 2012 v 15:38Ještě pro upřesnění: ty zelené 18cm DP26 od basfu, které často špiní, jsou typu LN nebo LH? 
 Enter | 13. listopadu 2012 v 17:04
 Enter | 13. listopadu 2012 v 17:04[2560]: Pro šasi s magentodynamickou přenoskou musíte použít vstup pro magnetodynamickou přenosku, ktewrý NZC 143 má ale nemá ho vyveden na konektor, nýbrž ho má napojen přímo na výstup od gramochassis. Buďto si nechte osadit chassic HC 43 přímo do gramofonu NZC 143 a zapojit ho napřímo, nebo si nechte vyvést vstup pro MD přenosku na konektor.
 Enter | 13. listopadu 2012 v 17:08
 Enter | 13. listopadu 2012 v 17:08[2561]: LN. Ještě jednou jsem progůglil různé německé diskuse a je to jednoznačně záležitost skladování, není to závislé na šarži ani ničem podobném.
[2562]:
a když si koupím zesilovač nebo AV reciever, tak to bude fungovat??
Tyto přístroje mají potřebné vstupy??
 Petr.116 | 14. listopadu 2012 v 8:11
 Petr.116 | 14. listopadu 2012 v 8:11[2564]:
Mohou a nemusí ... záleží na typu.
Vstup pro MD přenosku nemá každý zesilovač. Podívejte se před nákupem do tech. parametrů.
[2565]:
předem vám moc děkuji.
A je nějaké mezinárodní označení pro vstup u zesilovače pro MD přenosku ??
 Petr.116 | 14. listopadu 2012 v 12:20
 Petr.116 | 14. listopadu 2012 v 12:20... trochu poopravím a doplním kamarády :
Označení PHONO by u starého zeslovače mohlo znamenat vysokoimpedanční vstup pro krystalovou přenosku a to není ono !)
Použité označení MD (magnetodynamická vložka) se v praxi až tak nepoužívá:
vstupy zesilovačů bývají označeny MM (moving magnet) nebo MC (moving coil). Nebo oboje a pak je tam přepínač MM/MC ...
a) provedení MM neboli s pohyblivým magnetem (to je nejběžnější a asi Tvůj případ) - zatěžovací impedance standardně 47 kohm
b) provedení MC neboli s pohyblivou cívkou (výrazně kvalitnější, s jiným připojením, než přenosky MM - jiná zatěžovací impedance, jiné zesílení, jiný průběh kmitočtové korekce).
Takže sháněj nejspíše vstup MM (bude-li tam PHONO, je třeba se podívat do podrobných informací, co tím chtěl výrobce říct. Jde-li o vstupní napětí řádově mV na 1kHz a impedanci 47 kohm s charakteristikou RIAA, je to pro Tebe 
 Enter | 14. listopadu 2012 v 14:28
 Enter | 14. listopadu 2012 v 14:28[2569]: Obecně, AV receivery (pěti- a vícekanálové plečky pro domácí kino) do dvaceti tisíc vstup Phono MM nemívají. Ale pokud vám nejde o domácí kino, doporučuji setrvat u klasického dvoukanálového sterea. Tam je PHONO MM vstup téměř standardem. Kdybyste si nebyl jist, napište, co plánujete koupit a my vám poradíme.
..jste moc hodný.
mám gramofon a potřebuji k tomu reciever nebo zesík.
Jak píšete, až něco objevím tak se určitě ozvu.
Díky
LP
 Tom | 14. listopadu 2012 v 17:23
 Tom | 14. listopadu 2012 v 17:23[2563]:
S tím souhlasím. Protože mám taky dost špinících pásků AGFA, ale ot může být také celkovým ohráním.
Jaké jsou dobré skladovací podmínky pásků?
Můžou třeba být i pod 15 stupňů celsia? Vlhkost tam není.
Jde mi o to, že jsme se stěhovali a řeším kam dát tu spoustu pásků?
Mám k těm nahrávkám dost vztah a nechci si to zničit.
Může to tedy být i v prostředí dejme tomu 13-20°C kde není vlhkost a je tma?? 
[2572]: Je to pozoruhodné, ale nejlépe prý páskům svědčí sucho a teplo.
Doporučují pásek zazálohovat a poté jej vložit do regulovatelné trouby na hodinu při 50°C, otěr prý zmizí.
Zajímavé je, že popisují stejný jev s otěrem i u pásků Agfa - ono se to bude špatně číst zejména Petrovi.116, který považuje Agfu za nadřazenou, ale spolupráce těchto dvou firem v audiomagnetikách byla tak úzká, že hodně pásků Agfa pocházelo fyzicky z Mannheimu a BASFů naopak z Leverkusenu.
Celkem podrobný popis "restaurování" je pro ty, kteří rozumí německy, např. viz "web".
 Karlos | 15. listopadu 2012 v 20:13
 Karlos | 15. listopadu 2012 v 20:13Zdravím, koupil sem B444, dojel sem si pro něj, všechno fungovalo, po dvou dnech sem ho zapnul a nic žádnej zvuk jinak vše funguje. Nevíte co tam odešlo? Nerozumim vůbec elektronice. Děkuji
 Petr.116 | 15. listopadu 2012 v 22:28
 Petr.116 | 15. listopadu 2012 v 22:28[2573]:
Ano, Sticky-shed syndrome je noční můra uživatelů magnetofonových pásků, vyrobených v 70 tých a 80 tých letech.  Naštěstí pásky po roce 1981 už tímto netrpí.
Ale není to tak jednoduché. Problém spočívá v nevhodném materiálu, použitém k vazbě magnetických částeček k nosnému polyesteru. Tato část vrstvy pak jeví značnou hygroskopičnost a při skladování ve vlhku se v průběhu času uvolňuje vlhkost s dalšími komponentami z pásku a je lepivá.
"Pečení v troubě" při přesné teplotě kolem 54,4 °C po dobu 4-6 hodin (s minimální odchylkou teploty) OBČAS pomůže, ale jen nakrátko.
Jinak BASF byl v Manheimu jen založen, ale žádný pásek tam nevyrobili - výroba byla od 1866 v Ludwigshafenu 
 Petr.116 | 15. listopadu 2012 v 22:48
 Petr.116 | 15. listopadu 2012 v 22:48[2575]:
Nicméně bych rád zdůraznil, že zde diskutovaný otěr pásků a Sticky-shed syndrome (lepivost) není to samé ...
Takže bych netvrdil, že každý otěr pásku lze vyřešit pečením ...
 Petr.116 | 15. listopadu 2012 v 23:23
 Petr.116 | 15. listopadu 2012 v 23:23[2576]:
Upřesňuji svou poslední formulaci: 
Nikdo netvrdil, že každý otěr pásku lze "pečením" vyřešit, ale spíš jsem měl napsat "Neměl by vzniknout dojem, že každý otěr lze pečením vyřešit ...".
Jinak ty typy pásků na tento jen trpí různě ... doporučuji přečíst profesionální text :
http://richardhess.com/notes/formats/magnetic-media/magnetic-tapes/analog-audio/degrading-tapes/
Zdravím,mám na prodej za symbolickou cenu tři B-444, jeden kompletní, druhý částečně, třetí rozebrán na díly v krabici.Nejde ani u jednoho zvuk jinak funkční. Neumím je opravit protože nerozumím elektronice.U nás v Č. Budějovicích mi je nikdo neopraví a vozit je přes půl republiky tak na to opravdu nemám finance. Když si je nikdo nevezme tak je odvezu na sběrný dvůr.Neposílám, jenom komplet. Děkuji za nabídky.
[1680]:Kleště na naše "segerovky" vyrábí f. KNIPEX pod číslem 4611Gx. x=0-4 podle velikosti. Cena cca 400Kč. V případě že by někdo věděl o něčem výhodnějším dejte vědět.
 Petr.116 | 18. listopadu 2012 v 22:38
 Petr.116 | 18. listopadu 2012 v 22:38[2579]:
No jestli jde o ty "segrovky", pouze nasunuté na hřídele bez drážky, tak to jde nastrkovat zpět nějakým dutým klíčem (používám malé oříšky z Goly).
Nasadit na náběh osy, druhou rukou přiložím dutý klíč a zatlačím (na klíč 
 Tom | 20. listopadu 2012 v 10:49
 Tom | 20. listopadu 2012 v 10:49[2573]::
Já také považuju obecně za lepší co se týká mechanických vlastností.
Ale taky mám špinící agfy, nejvíce ale za špinění může podle mně samotný majitel pásku a to jak s tím zachází - čistí p. dráhu, skladování pásků atd...
Takto usuzuju podle toho, že otec má archiv asi 25 15cm pásků agfa a nešpiní po cca 35 přehráních snad asi jeden. Ale ani basfy co má tak nešpiní.
Zajímavý...
Když jsem někde koupil použitou třeba i agfu, tak to někdy docela špiní. Od agfy jsou excelentní PEM268 a 269, Měl jsem také asi 3 PE49 od různých majitelů a všechny byly na odpis - oloupaná vrstva a jeden pískal při přehrávání - je to divný. Naopak PE46 uplně v pohodě.
Nejvíc mi špinily většinou zelené DP26 18cm basfy. a někdy i červené.
Emgetony skoro nešpinily, ale u LN se s železnou pravidelností opakovaly asi 5-10s trvající dropouty u každého pásků, jinak by docela ušly, u těch posledních LHD jsem nezpozoroval žádné vady a LP35LHD byl úplně v pohodě - lepší než kterýkoli basf.
Je pravda, že někdy navíjely v barandově  na emgeton cívky dovezené materiály basf, když se jim nepovedla série?
Můžu teda ty pásky skladovat v 15°C? jde mi o to abych je za rok nezničil... 
 Westfan | 22. listopadu 2012 v 19:58
 Westfan | 22. listopadu 2012 v 19:58[2581]: Já osobně mám velmi dobré zkušenosti se starými BASF DP 26, konkrétně ty z konce 60. a začátku 70. let, balené v kulatých šedých plastových krabičkách, měly světle zelený zaváděcí pásek a na druhém konci ne červený, ale oranžový. Ty nešpiní prakticky vůbec, mám jich po tátovi také asi patnáct kusů. 
Všiml jsem si, že novější provedení těchto Basfek v černých kulatých krabičkách a později v papírových hranatých krabičkách se zeleným pruhem už mi špinilo hlavy docela dost, ale také to byl kus od kusu. Ovšem dělaly mi to i zcela nové, nikdy nepoužité kusy. 
 Westfan | 22. listopadu 2012 v 20:07
 Westfan | 22. listopadu 2012 v 20:07[2581]: Ještě bych chtěl dodat, že naprosto ideální pásky z hlediska špinění páskové dráhy považuju Agfy PE 41 a P46, nebo PE 65, s těmi jsem nikdy neměl nejmenší problém. Z dalších typů, které běžně používám, je vynikající i Scotch 220 a Maxell UD 25-120, nebo Philips DP 25 a LP 35.
Co se týče Emgetonů DP25LHD, tak to byly normální čistokrevné Basfy, které fimové laboratoře ve Zlíně (tehdejším Gottwaldově, nikoli na Barrandově)dovážely v metráži a u nás se jen lepily blanky, motaly na naše cívky a balily do našich krabiček.
Na Barrandově se dělaly videokazety (bílá papírová krabička s nápisem VIDEO kazeta a červeným logem filmových laboratoří) a ty se plnily páskem Agfa. 
Westfan:
Já měl bohužel s Emgetony DP25LH vždy problémy. Je tam asi dost veliký rozdíl, mezi LH a LHD. Chvilku jsem tuším měl pásek Emgeton DP25LHD (červeno černá plastová krabička a zaváděcí pásky byly tmavý zelený a tmavý červený. Hrál slušně a nešpinil, ale šel do světa.
VŠEM:
Pokud píšete zprávu do kolonky "Zpráva autorovi" musíte na sebe uvést e-mail, protože jinak nemohu odepsat. Samotné jméno nebo nick nestačí 
 Tom | 23. listopadu 2012 v 10:02
 Tom | 23. listopadu 2012 v 10:02[2584]::
Já mám obecně u basfů zkušenost se špiněním spíše s 18cm kousky. Ty 15 cm DP26LH a ty starší v kulatých plast. krabičkách mi nešpiní..
Jaké máte zkušenosti s TP pásky?
Já se jich zatim bojím - zvlnění.
Zná tu někdo pásek agfa PEM269 , na netu je jenom 369 a 268. nějaká raritka?
Tom [2586]:
TP pásky jsem nikdy neměl. Je pro ně potřeba, aby byla dokonale seřízena mechanika magnetofonu a předšlo se tak zvlnění okrajů (stopa 1-4). Jsou tenčí a náchylnější na mechanické poškození, než-li tomu je u pásku DP.
...haló volá se Enter,
prosím o radu. koupil jsem gramo se zesíkem a k tomu mám i bedny. Prý Tesla. Co jsem viděl, tak jsou třípásmové (myslím protože tam jsou 3 repráky). Co mě , ale zarazilo, tak byla výplň uvnitř, celé to je v takové PUR pěnové formě obalené normálně klasicky dřevotřískou. Je to OK ?
?
 Pán říkal, že při opravě jde to PUR jádro vysunout celé. Dále u jedné reprobedny funguje jen jeden reprák a to ještě při hrasitějšich basech duní. (čím to může být )
)
Děkuji
 Petr.116 | 23. listopadu 2012 v 17:35
 Petr.116 | 23. listopadu 2012 v 17:35ludva[2588]:
No já bych dal přednost klasickému krejčovskému vatelínu, alespoň v cca 2 cm vrstvě. Není nad klasiku 
 Petr.116 | 23. listopadu 2012 v 17:37
 Petr.116 | 23. listopadu 2012 v 17:37[2588]:
... reproduktor nejsou housle. Tam nic mechanicky rezonovat nesmí.
Dobře vytlumená bedna se pozná tak, že když na ni při reprodukci basů sáhneš, nechvěje se - žádná stěna.
 Petr.116 | 23. listopadu 2012 v 19:08
 Petr.116 | 23. listopadu 2012 v 19:08[2588]:
Napiš typ té bedny - opiš její štítek, ať se bavíme konkrétně ... protože jinak bychom si všichni, co by Ti rádi poradili, museli sehnat křišťálovou kouli 
..žádný štítek tam není, je to asi nějaká lidová tvorba.
Mě se jako líbí, ale ptám se co tam dělá ten výlisek z PUR pěny. Je to asi ůplně originál vylisovaný z té pěny. Jsou tam i prolisy na repráky. Je to lepší odstranit a nahradit tím valentýnem ?
 Westfan | 23. listopadu 2012 v 21:10
 Westfan | 23. listopadu 2012 v 21:10[2586]: Já mám s TP pásky zkušenosti velmi dobré, mám 18cm Agfy PE 65 a PE 66 a 13cm Emgeton TP 18 LN a provozní vlastnosti jsou výborné, dokonce i ten Emgeton mě mile překvapil, nemá dropouty a mechanicky jsou všechny v perfektním stavu. Je teda pravda, že jsem je měl všechny nové a používám je pouze na dobře seřízených magnetofonech CM 130, B11x, které mají automatické seřizování tahu, ale ten Emgeton jsem zkoušel i na B100 a na B4 a také v pohodě. Na Sonety bych je nedal, ty už mají tahy moc velké.
Jak píše Vilda, velmi záleží na dobrém seřízení magnetofonu, kvůli mechanickému namáhání a také je důležité je skladovat v ideálních podmínkách, protože jsou i více náchylné na prokopírování. 
 Westfan | 23. listopadu 2012 v 21:17
 Westfan | 23. listopadu 2012 v 21:17[2584]:S Emgetonem DP25LHD jsem nikdy neměl problémy, žádné dropouty, žádné špinění, prostě ideální pásek, což je u Emgetonu co říci. Škoda, že takovéhle vlastnosti neměly všechny od počátku výroby. Jestli si vzpomínáš, jak jsi u mě tenkrát byl, pouštěl jsem ti tenhle Emgeton, když jsme zkoušeli tu modrozelenou B70, co jsem ti dal, má tu zajímavou cívku s prolisovaným nápisem Emgeton a třemi obdélníkovými otvory ala cívky BASF.
 Westfan | 23. listopadu 2012 v 21:20
 Westfan | 23. listopadu 2012 v 21:20[2592]:Zkus spíš místo Valentýna použít ten krejčovský vatelín, určitě to bude lepší.  
   
   
  
.... vatelín nebo valentýn co, když tam nechám tu PUR pěnu co se stane
 Enter | 23. listopadu 2012 v 22:27
 Enter | 23. listopadu 2012 v 22:27Pánové nekecejte mu do toho, když nevíte, o co se jedná.
ludva: To budou pravděpodobně svazarmovské reprobedny RS 20, výlisky z ppolystyrenu (pod obchodním názvem levisten). To je samotné tělo bedny, repráky jsou v tom vlepené epoxidem. Je to bohužel velmi špatně opravitelné, vadný reprák se musí velmi opatrně vyříznout velmi ostrým nožem.
 Enter | 23. listopadu 2012 v 22:33
 Enter | 23. listopadu 2012 v 22:33To je ta NZC 420 nebo 431 s bednama z Aukra? Tak to jsou ty RS 20.
Westfan [2594]: 
Já si tu cívku už moc nepamatuju, ale vím, že ty LHD hrají celkem obstojně. Mě to ale na magiče už nesmí  
  Dnes jsem trošku tůroval B73 a padla na to jedna cívka RMGi-PM975 18cm, konkrétně na 4 alba The Ramones:
 Dnes jsem trošku tůroval B73 a padla na to jedna cívka RMGi-PM975 18cm, konkrétně na 4 alba The Ramones:
1987 Halfway to sanity
1986 Animal boy
1985 Too tough to die
1983 Subterranean jungle
Komentáře jsou uzavřeny.
 Zde hledá
		Zde hledá 
Honza[2499]:
... tak tohle je divné:
" ...od výroby byla špatná výška pásku daná dvěma kolíky mezi hlavami ..." - to chceš říct, že výška kolíků na vozíku byla v jiné výškové úrovni, než vodicí sloupky na kraji dráhy ?
Nebo jak to myslíš ? A jak jsi na to přišel ?