STARÉ STROJE na Blog.cz

Martin: Ten odrušovací filtr jsou ty cívky označené ve schématu L81 a L82? Asi než přemostit poškozenou cívku by bylo lepší filtr úplně vyndat, případně přemostit i druhou cívku.
Nejsem sice odborník přes elektronky, ale přes R53 anodový proud neteče. Spíš to vypadá na nějakou zápornou zpětnou vazbu přes C73. Pokud by tento kondenzátor ztratil kapacitu, možná by v koncovém stupni mohly vzniknout oscilace a ty by možná mohly R53 přetížit.

Martin:

Ja mám to rádio u babky, takže teraz do toho nevidím, no pozriem schému. A čo to magické oko, opravil si?  

No to je svinstvo, že zhorel odrušovač na vstupe. Nenastal nejaký prechodový jav v sieti? Jeden kolega mi raz hovoril že nameral v zásuvke 260V !
Myslím že to môžeš v pohode odpojiť a zapojiť prívody priamo na ten prepínač napätia.

Odpor R53 2k2 je v schéme uvádzaný ako 2W odpor, takže to je asi filtračný rezistor. Je zapojený na VT k odbočke čo sa využíva pre doplnkovú filtráciu. Môže odísť pri poruche v zdroji, väčšinou ho zničí vadný elektrolyt, či selén, alebo prerazená tá filtračná časť VT. No ak si ho premeral a je dobrý... Ten fľak sa objavil až teraz?

Moc sa mi nezdá porucha zvnútra, to by asi nezhorel filter hned na vstupe, skôr by prehorel ten odpor, alebo poistky... Skús opraviť ten prívod a zapni, dávaj pozor na ten odpor. Nemal by sa veľmi zahrievať. Ak nabehne oko na zeleno a rádio pôjde, malo by to byť v pohode.

[101]: Tomáš2:

Přesně jak píšeš, filtr jsou ty cívky L81 a L82, samozřejmě je přemostím obě, ale filtr tam nechám odpojený jako ozdobu, aby tam nebylo prázdné místo . Já odborník přes elektronky už vůbec nejsem, ale asi je to, jak píšeš, zpětná vazba, nicméně mě překvapilo, že nedošlo k přepálení pojistky. Teď jsem se díval na Radiohistórii.sk do dokumentace gramorádia 1025A Bolero, kde je i nákres rozmístění součástek na šasi (Bolero i Bohéma mají stejné šasi) a zjistil jsem, že C 73 je velký stojatý plechový dvojitý elektrolyt spolu s C74 v jednom pouzdru. Nevím, kde takový kond seženu . A ještě jedna otázka: Projevily by se ty oscilace, jak o nich píšeš, v reprodukci? Reprodukce (samozřejmě vzhledem ke kvalitě přenosu na DV) byla totiž OK, i když asi cca dvakrát někdy před měsícem silně rachotilo, ale jen na chvíli, pak OK. Rádio mám v provozu vždy, když se učím do školy, tedy kromě pátku, soboty a prázdnin, pořád. Denně tedy naběhá okolo 6 hodin provozu . Jinak díky, Tome, za rady.

Martin: Tak žádné oscilace,žádná zpětná vazba. Znovu jsem si pořádně prohlédl schéma, přes odbočku VT a R53 je vedeno napájení celého přijímače kromě koncové pentody EL84, takže ho může přetížit jakýkoli zvětšený odběr ve vstupních obvodech, nf předzesilovači či okolo magického oka. Pokud by nehořel i následující odpor R34 ve filtračním řetězci, mohlo by jít o průraz C73. Dvojitý elyt by se dal snadno nahradit dvěma obyčejnými elyty 47uF na minimálně 250V (na pozicích C73 a C74).

[104]: Tomáš2:
Na odpor R34 se kouknu s multimetrem, ale když jsem vnitřek rádia vizuálně zkoumal, tak kromě R53 byly všechny odpory OK. Pokud píšeš o závadách obvodu magického oka, tak tam závada určitě nějaká bude, protože mi oko ukazovalo stále stejně, i když nebyla naladěna žádná stanice, byly svítící proužky blízko sebe, to bych typoval hovňák C51 10k. Ještě bych se chtěl zeptat, zda jdou ty kondíky měřit pomocí běžného digitálního multimetru?

Martin: Běžným multimetrem máš provděpodobně na mysli nějaký jednoduchý přístroj s měřením U,I,R, h21e tranzistorů a testerem diod? Tím změříš tak akorát průraz (zkrat) nebo nadměrný svod kondenzátoru. Spíš mě zaráží, proč se přerušil ten napájecí filtr, nemohl třeba odskočit (uhnít) vývod cívky od nějakého pájecího očka, nebo nožičky (nikdy jsem tento přístroj neviděl, takže nevím, jaké je provedení filtru, zda samostatně umístěná cívka, nebo zda je v DPS). Jak silným drátem je filtr vinut? K přepálení drátu je potřeba poměrně velký proud, tomu by snad zabránila pojistka v přívodu k primáru síťového trafa. No, každopádně bych zatím zkusil filtr provizorně přemostit, pokud bude rádio makat, zkontrolovat napětí na C74 (má tam být 245V) a na C54 (200V). Výrazně nižší napětí (hlavně na C54) by mohlo signalizovat nějakou neplechu.
Pokud jde o závadu u magického oka, nic jiného, než kond 10nF a rezistor 470kohm tam není, takže bych zkontroloval napětí na spojených vývodech 7 a 9 EM84 (45V, pokud ne,v háji R31), ale spíš to bude opravdu ten kondík. Jo, a pokud by jsi musel měnit ty C73 a C74, tak raději na 350V, díval jsem se na stránky prodejců součástek a jsou při rozměrech 16x25 mm za zhruba dvacku, tedy cca 1 euro.
Tak to zkus proměřit (o opatrnosti, vzhledem k napětím, snad nemusím mluvit) a pak se uvidí. Myslím že i elektronkové přístroje se dnes dají opravovat (pokud není vadná lampa, ta se shání blbě). Třeba vadný selen se dá snadno nahradit čtyřmi diodami 1N4007 nebo rovnou integrovaným můstkem 1000V 1A atd.

Tomáš: Aj ja som mu vysvetľoval, že trojpásmové sústavy určite lepšie využijú celý lmitočtový priebeh.
Práve sa mi možno podarí zohnať sústavu ARS 1038. Je síce 8 ohmová, ale to by nemalo až tak vadiť.
Pýtam sa toľko preto, lebo som v tom ešte dosť laik.

Takže nakoniec sústavu, ktorú kupujem je ARS 1034, takže všetko je v poriadku.

[106]: Tomáš2:

Ten filtr je taková hnědá trubička pod trafem (průměr cca 20mm, délka cca 60mm), je to zalité jakousi hmotou, vodiče vedou přímo dovnitř, žádná očka to nemá, sílu drátu tedy určit nedokážu.
Díval jsem se na stránky www.hadex.cz, tam mají ty kondíky za 22 Kč, což je v poho. Až budu mít více času, asi zítra, tak to proměřím tak, jak píšeš. O napětích samozřejmě vím, neplatí to jen u rádii, ale u všeho, člověk si musí dávat pozor vždy. A k těm elektronkám: Ty nejběžnější seženeš v pohodě na Aukru, takže si myslím, elektronkové přístroje se dnes dají opravovat snáze, než magnetofony s germaniovými tranzistory.

Martin: Já jsem se ptal na ten filtr proto, že by asi bylo škoda ho vyřazovat, kdyby šel třeba opravit (přece jen, není tam jen tak pro srandu králíkům  ). K té opatrnosti - je jasné, že si člověk musí dávat majzla při jakékoli práci na el. zařízení, ale přece jen, máme zažité nějaké zvyklosti s polovodičovými zařízeními, tam většinou můžeš vzít plošňák do ruky, i když je přístroj v chodu (i když, mě taky slušně pokopal tranzistorový zesilovač s napájením 2x40V, ono bylo teplo a páníček se potil jak dveře od chlíva...). Ještě k té Bohémě: na C73 by mělo být asi 210V, případně na R53 úbytek napětí 35V, tj výkonová ztráta asi 0,6W, takže by normálně neměl být přetěžován.
Jestli jsou elektronky tak snadno dostupné, tak by to byla bomba, vždy mě lákalo si postavit nějaký lampový zesilovač, třeba z vraků rádií či televizí, stačil by i výkon jen kolem 4W, jen tak pro tichý poslech.A ta paráda, že by z bedýnky koukaly svítící lampy...

Martin z K: Je dobře, že se ptáš, žádný učený z nebe nespadl, a, jak se říká, kdo se málo ptá, málo se dozví. Neboj, časem se do toho taky dostaneš!

[110]: Tomáš2:
Elektronkový zesilovač do 4W postavíš z pár součástek, stačí použít jedinou elektronku, např.: ECL 86, PCL 86 apod.
To jsou kombinované elektronky trioda/pentoda. Schéma použiješ z nějaké televize. Pokud bys kupoval elektronky na Aukru, je dobré si pečlivě vybírat, rozhodně nebrat první, co uvidíš, nejlepší je, pokud je v popisu aukce napsáno, že jsou elektronky měřené. Na Aukru seženeš i transformátorky, popřípadě použiješ z nějaké televize, či rádia. Osobně jsem nic takového zatím nestavěl, ale taky bych to někdy chtěl zkusit.
A k tomu filtru: ten poškozený asi opravit nepůjde, protože nejde bohužel filtr rozebrat, ale kdybych sehnal nějaký vrak rádia, tak bych z něj ten filtr použil. Na druhou stranu, i když tam ten filtr byl, tak na DV byl příjem občas rušen nějakým lupnutím. Na SV už to bylo mnohem lepší. Na VKV 66-73MHz to chytalo slabě asi 4 stanice. Jo, teď jsem si ještě vzpomněl na tohle: asi před dvěma měsíci jsem přišel ze školy, zmáčkl DV a nic. Tak jsem to opakoval po tři dny a čtvrtý den rádio fungovalo.
Že by to bylo tím filtrem? Nebo selhal izostat?

[102]: Majo: Na to magické oko jsem zatím neměl čas, teď to snad udělám vše zaráz. Na ten flek na R53 jsem narazil náhodou když jsem hledal, proč rádio po zapnutí nic nedělá. A šasi jsem vymontoval ze skříně, abych se dostal k přívodům u trafa. Jinak bych si fleku na R53 nevšiml, zezadu není vidět. Možná tam ale ten flek byl hned když jsem rádio donesl a čistil. Já když jsem dostal k narozeninám multimetr, tak jsem ho samozřejmě poprvé vyzkoušel na měření zásuvky a změřil jsem 259V! Klidně to mohlo být síťí. První co mě napadlo bylo, že shořel síťový transformátor   . Zítra rádio zkusím zapnout a změřit, jak mi napsal Tomáš2, a dám vědět.

Martin: Dík za tip, díval jsem se na aukro, a je tam toho docela dost. Ale v první řadě bych se zkusil poohlédnout po něčem novém, možná, že někteří prodejci elektronky ještě stále nabízí. Trafa bych si navinul sám, nějaké schéma bych vybral z knihy Československé rozhlasové a televizní přijímače a nf zesilovače 1970-1976, odtud mám i schéma Bohémy.
Ten výpadek příjmu na DV bude způsoben spíš tím přepínačem rozsahů, filtr na to nemá vliv. Na VKV to chytá zrcadlové kmitočty (o dvojnásobek mf kmitočtu výše) silných stanic z pásma 87-94MHz, na 66-73MHz už nevysílá nic.
259V je už opravdu hodně, povolená tolerance síťového napětí je 10%, tj. max. 253V. Trafo to mohlo taky schytat, nějaký průraz izolace uvnitř vinutí, přece jen, bylo navrženo na 220V. Možná by bylo dobré před zapnutím po přemostění filtru odpojit selen a žhavení od sekundáru a sekundární napětí změřit, ať to náhodou nenadělá ještě více paseky.

Martin: Při pohledu na schéma mě napadla ještě jedna věc. Primární vinutí síťového trafa má tři cívky: L69, L70 a L71. Při přepnutí voliče napětí na 120V se spojí paralelně L69 k sériově spojeným L70 a L71. Z toho plyne, že cívka L69 je na 110V, L70 na 20V a L71 na 100V. Při přepnutí na 220V je L70 nevyužita. Pokud by se upravilo připojení vývodů cívek k voliči napětí tak, aby na jeho levý horní kolík byl místo spoje cívek L70 a L71 připojen horní vývod L70, byla by všechna tři vinutí spojena v sérii a trafo by bylo přizpůsobeno pro 240V. Myslím, že by to za pokus stálo, jestli máš doma tak velké napětí v síti. Jo, a bydlíš v paneláku, nebo RD, já v RD a nikdy jsem v síti víc jak 235V nenaměřil.

Martin: Opravuji: cívka L69 je na 120V!

[114]: Tomáš2:

Já bydlím v RD, na vesnici. Do zapojení trafa radši zsahovat nebudu, i když to vypadá zajímavě. Jo a s tím výpadkem příjmu jsem ti to napsal blbě. Nemyslel jsem, že tehdy nahrály DV, ale že to rádio nedělalo nic, ani trafo nebzučelo, selháním izostatu jsem myslel selhání toho síťového. Prostě to rádio tehdy nedělalo vůbec nic a čtvrtý den pak normálně naběhlo, moc se, Tome, omlouvám, ale napsal jsem to včera blbě .

Martin: Neomlouvej se, nic se nestalo.
Moje mamka taky bydlí na vesnici, trafačku má 100 metrů od baráku a taky má trvale 245-250V. Zatím naštěstí jen častěji mění žárovky .
Kdyby to bylo na mně, do té úpravy trafa bych šel. Buď bych odpojil volič napětí úplně a zapojil cívky pro 240V, nebo bych ho upravil na volbu 220/240V. Při těch 259V už totiž žhavící napětí elektronek nejsou 6,3 a 12,6V ale 7,4 a 14,8V, usměrněné napětí za selenem místo 245V už 288V (parametry selenového usměrňovače PM28RA jsou 250V 75mA), to vše součástky i trafo nadměrně přetěžuje a i když rádio maká, zkracuje mu to život.
Ještě jsem si všiml, že síťové trafo je jištěno tepelnou pojistkou, akorát se mi nepodařilo zjistit, zda je vratná, či nevratná. Nemohla by být chyba i tam?

[117]: Tomáš2:
Pojistka je bimetalová, tudíž je vratná. Větší problém je ale to, že i odpor R34 má kolem pláště nahnědlý prstenec. Za chvíli jdu tedy přemostit ten filtr a pak dám vědět.

Tomáš2:
Filtr jsem vyjmul, přívody spojil čokoládkou, zapl a rádio se rozehrálo.
Všiml jsem si však, že koncová lampa EL 84 nadměrně žhaví, zvláště prostor nad dnem baňky byl doslova osvětlen. Tohoto jsem si všiml již dříve, když jsem v rádiu proletovával plošný spoj kvůli nějakému studeňáku (podařilo se mi ho odstranit). Lampu EL 84 jsem vyměnil nyní za jinou z nějakého rumunského gramorádia (tato EL 84 je z Polska, původní je Tesla) a světe div se, tato lampa žhaví normálně, povrch skříňky nad lampou měl výrazně nižší teplotu. Nemohly tedy ty odpory být přetěžovány vlivem nějaké poruchy v elektronce? Ten kondík C73 jsem radši neměřil, přiznám se, že jsem z toho měl strach, pouze jsem po půlhodinovém provozu zkoušel rukou (samozřejmě při vypnutém přístroji), zda se kondík nepřehřívá a byl studený. Pokud by měl svod, myslím, že by se zahříval. Zatím jsem šasi ještě nezamontovával do skříňky, pouze jsem ho tam vsunul, čekám, Tome, na tvé stanovisko.

Martin: Já bohužel nevím, jak se chová přežhavená elektronka, možná tam vznikl nějaký zkrat v části žhavícího vlákna, a zbytkem tekl větší proud. Pokud jde o přetížení R53 koncovou pentodou, je za ním jen odbočka přes R54 do druhé mřížky EL84, možná mohla být chyba tam.
Kondenzátory měřit nemusíš, pokud rádio nemá nějaký zvýšený brum, tak jejich kapacita bude OK, pokud by byl průraz, rádio by nehrálo vůbec. Jen zkus změřit úbytky napětí na inkriminovaných R53 a R34, pokud se k nim dá dostat. Ještě zkus změřit střídavá žhavící napětí 6,3 a 12,6V, zda nejsou nadměrně zvýšená.
A co magické oko, už funguje?
Napiš, jsi zjistil, snad dojdeme k nějakému závěru.

Oprava: Napiš, CO jsi zjistil (ach jo, kdybych si to po sobě aspoň přečetl).

Ještě k té úpravě pro vyšší síťové napětí: pokud se ti nechce upravovat zapojení cívek primárního vinutí, šlo by vřadit do přívodu síťového napětí srážecí rezistor. Bohéma má příkon 45W při 220V, tj. proud 205mA. Pro snížení o 20V vychází odpor rezistoru 100 ohmů, výkonová ztráta na něm pak 4,1W. Z důvodu rezervy by bylo lepší použít rezistor na zatížení 10W, nebo ho rozdělit na dva 47 - 56ohm 5W a každý připojit do jednoho přívodu (třeba místo toho vadného filtru). Ceny jsou okolo 10 korun za kus. Taky by šlo napětí srazit kondenzátorem, jehož reaktance při 50Hz by byla těch 100 ohmů, ovšem ten by musel mít kapacitu 33uF a být bipolární.

[120]: Tomáš2:

Rádio při provozu nebrumí, úbytky napětí na těch odporech změřím, musím ale šasi zamontovat do skříňky a obrátit vzhůru nohama a demontovat spodní papírový kryt. Všiml jsem si však, že se černá skvrna na odporu R53 zvětšila.

Tomáš2:
Tome, tady jsou výsledky měření:

Napětí před odporem R34: 228V, za odporem R34: 215V.
Napětí před odporem R53: 272V, za odporem R53: 225V.
Napětí na kondenzátoru C73: 226V.
Žhavící napětí: 7,2V a 13,9V.

Sú tam dosť veľké hodnoty napätí, asi by to mohli naozaj spôsobovať vysoké napätia v zásuvkách.... Ten odpor to možno nejako nepoberá, je preťažený a zrejme pomaličky odchádza. A zrovna Bohéma má volič iba na 120-220 V. Niektoré staršie rádiá majú aj odbočku 245V a bol by pokoj, no bohužiaľ, naši konštruktéri to prestali osádzať tak v roku 1960.... Ale napríklad bulharský Elprom M11 z roku 1968 to má a ja mám tú polohu 240 V nastavenú (už aj zberatelia odporúčajú....)

Upravit volič napětí na 220/240V by vyžadovalo pouze přepojení třech vodičů. Jestli chcete, poradím.

Majo:
Elprom M 11 tu odbočku na 240V má, když jsem ho kdysi koupil na Aukru, tak vím, že jsem ho tehdy přepínal z 220V na 240V.

Tomáš2:
Tak asi nakonec bude ta oprava nezbytná, pokud přetěžování toho odporu způsobuje vyšší napětí. Které ty vodiče by se přepojovaly?

Takže, popíšu to dle schématu na www.radiohistoria.sk, nevím, jaké máš ty, to, co mám já z té knihy, o níž jsem psal, má trochu jinak zakreslenou polohu voliče napětí, tak ať to vidíme oba stejně. Po úpravě bude při přepnutí voliče na 220V trafo stále uzpůsobeno pro 220V, pro 240V bude uzpůsobeno při přepnutí na nynějších 120V.
Takže, bude potřeba odpojit přívody síťového napětí od voliče. Nevím, jak je to v praxi provedeno, zda jsou přívody vedeny napřed na volič a pak až na trafo nebo jsou přívody vedeny od trafa k voliči. V každém případě je potřeba odpojit pravý horní a levý prostřední kolík voliče. Jeden konec síťového přívodu půjde JEN na horní konec L69, druhý JEN na spodní konec L71. Pak je třeba odpojit horní honec L70 od levého středního kolíku voliče a přepojit na pravý střední kolík. Bude tedy využita jen polovina voliče, oba horní a pravý střední kolík zůstanou nepřipojené.
Zkus si to, jak jsem to popsal, nakreslit schematicky v obou polohách voliče. V poloze pro 220V se vlastně nic nezmění, napájení je vedeno přes L69 a přes L71. V poloze pro 120V jde přes L69 a odtud přepojeným vodičem přes L70 a L71, takže všechny tři cívky jsou nyní v sérii

Takže jsem to zase zkonil. Ve druhém odstavci páté větě má být: odpojit horní honec L70 od PRAVÉHO středního kolíku voliče a přepojit ho na LEVÝ střední kolík. Ach jo!

A ještě k tomu "horní HONEC", ach jo, ta noční mě fakt nějak zmáhá.

Martin: A pokud by ti stačilo jen napájení 240V, úprava by byla ještě jednodušší. Prostě by se odpojily všechny vývody trafa od voliče a spojily by se uvolněné vývody L69 a L70 přímo na trafu. Odbočka mezi L70 a L71 pak zůstane nepřipojena. Výkres zapojení cívek trafa je na stránce 12.

[128]: Tomáš2:
Upravím to podle tvého prvního návrhu, aby šlo přepínat 220/240V. Část schématu z www.radiohistoria.sk si vytisknu, ale ten tvůj popis je v pohodě, po několika přečteních jsem to vše pochopil .

Martin: Tak to je dobře. Jen si, prosím tě, ještě před úpravou změř multimetrem odpor primárního vinutí (volič nastaven na 220V), třeba přímo na síťové vidlici při zapnutém síťovém vypínači a někam si to poznamenej. Pak totéž udělej po úpravě při přepnutí na 240V, odpor by měl být o pár ohmů vyšší. Pokud tomu tak bude, znamená to, že bylo vřazeno i vinutí L70 (dvakrát měř, jednou řež, omyl by mohl mít fatální následky, hlavně pro trafo). A ještě je naprosto nutné dodržet smysl vinutí cívek L69 a L71, tzn. neprohodit začátky a konce, to by trafo taky spolehlivě zničilo (uplatnil by se jen ohmický odpor drátu primárního vinutí).
Promiň, že ti to takhle polopaticky vysvětluju, ale blbá rada je horší, než žádná a rozhodně bych byl nerad, kdybych ti blbou radou způsobil nějakou škodu.
Teď bych potřeboval poradit já. Mohl by zareagovat i Majo. Přece jen, chlapi, máte alespoň nějaké zkušenosti s elektronkovými přístroji. Jak už jsem psal, chtěl bych si zkusit postavit nějaký lampový zesilovač malého výkonu (psal jsem 4W, ale stačily by mi i 2,5 - 3W. Mám k dispozici několik převodních transformátorků z reproduktorů pro 100V rozvod. Mají průřez sloupku 3,2 cm2. Myslíte, že by se po převinutí daly použít? A je pravda, že transformátory pro jednočinné zesilovače musí mít plechy skládané tak, aby vznikla mezera? Jak je vůbec řešeno stejnosměrné sycení jádra (teče přes něj anodový proud). Je i pro takto malé výkony netno používat plechy ze speciálních materiálů? Nějaké informace už jsem zkoušel hledat, ale moc toho nebylo.

[133]: Tomáš2:
Děláš dobře, že mi to takhle polopaticky vysvětluješ, protože teoretických znalostí mám v tomto minimum. A s tím transformátorkem ti fakt neporadím, spíš by ti poradil Majo, protože co se týče sycení jádra, skládání plechů apod., v tomto žádné zkušenosti nemám, ani jsem o tom žádné informace nehledal, takže Tome fakt nevím . Ale asi by bylo lepší použít transformátorek z nějakého rádia, či televize. Tak bych to řešil já.

Tomáš2:
Tak úpravu jsem provedl, původní ohmický odpor byl 47Ohm, tato hodnota v poloze voliče napětí ,,220V" zůstala, v poloze ,,120V" jsem naměřil 53Ohm. Rádio jsem zatím nezkoušel, ale věřím, že to bude fungovat. Problém byl v orintaci, protože volič v rádiu má 7 vývodů a samotný volící kotouček má 3 dvojice spojených kolíčků. Nakonec jsem s pomocí multimetru došel k cíli. Takže za radu, Tome, moc díky .

Tomáš2:
Tady jsou výsledky nového měření:

C54: 214V
C73: 223V
C74: 262V
Před R34: 223V, za R34: 215V
Před R53: 264V, za R53: 223V
Žhavení: 6,8V a 13,2V
Magické oko nesvítí tak sytě a pomaleji nabíhá, musím ještě koupit a vyměnit ten kondík, aby i indikovalo a jen nesvítilo pořád stejně. Dále musím do rádia koupit osvětlovací žárovičky a pak už bude komplet.

Tomu magickému oku by sa dalo pomôcť zmenšením hodnoty toho anodového odporu, malo by svietiť jasnejšie. Ale ja myslím že svietilo jasno len preto že dostávalo zvýšené anodové napätie a teraz je to normálne.  

Jooj, ked ani ja nemám veľké vedomosti o zosilňovačoch. Ale ved prečo sa s trafákmi trápiť doma a vyrábať ich, ked vo všelijakých starších rádiách sú dobré výstupné trafá ako na tanieri.... Stačí vykuchať nejaké črepy čo nikto nechce.

Martin: jaké máš napětí v síti, asi pořád dost přes 250V, že? Ta napětí v rádiu se snížila, ale stále je to více, než kolik je uváděno ve schématu. No, aspoň tak. Výkonová ztráta na R53 se snížila z 1W na 760mW a na R34 z 270mW na 100mW, tak snad už dají pokoj
Majo: já bych si taky radši něco vykuchal, jenže jsem se s lampovým vrakem setkal naposledy někdy před deseti lety (aktivně jsem zatím nehledal). Navíc bych chtěl ten zesilovač stereo, takže bych musel vykuchat dvě shodná trafa. Někde jsem četl, že pro takto malé výkony lze použít trafo 230/12V určené zhruba pro trojnásobný výkon, než by byl výstupní, tj. v mém případě tak 10 až 15 VA.

[137]: Majo:
S těmi transformátorky máš pravdu. Jinak Bohému už jsem složil, dnes večer jsem ji měl zaplou jako zesilovač, velmi pěkně to basovalo. Já jsem s tím rádiem spokojen.

Tak se mi podařilo najít prodejce elektronek (PCL86 za 85 Kč, EL84 za 99 Kč), i zásady návrhu výstupního trafa včetně výpočtů. Jak bude trochu času a chuti, tak se na to vrhnu.

Tomáš2:
Napětí v síťi jsem neměřil, ale vzhledem k tomu, že náš dům je první za trafem, tak tam bude určitě dost. Každopádně, Tome, ještě jednou velké díky. Snad to teď nějakou dobu bude fungovat. Přeci jen mu bude za 2 roky 40 let. Na ladícím kondenzátoru je razítko 24 Febr 1972.
A teď k lampovým vrakům: za rozumné peníze by se daly v nouzi koupit nějaké na Aukru, ve sběrném dvoře seženeš i zadarmo. Nemusela by to být ani stejná rádia, Tesla vyráběla mnoho přijímačů s velmi podobným šasím. Na druhou stranu domácí výrobek je domácí výrobek. Teď mě ještě napadá, že by se dal kopit na Aukru nějaký teslácký lampový zesilovač, např.: Mono 50, Music 70, jenže ty jsou oba pouze monofonní, ale každý má v kncovém stupni komlementární dvojici elektronek EL34. Jednou jsem viděl na Aukru i přestavbu tohoto zesilovače na stereo, vpodstatě to bylo 2x na sobě nezávislé mono, ve výkonovém stupni pouze s jednou elektronkou a byl tam přidán další výstupní transformátor.

Martin: Noo, první dům za trafem, to je teda terno . Ještě, pokud jsi to už neudělal, tam doplň ty osvětlovací žárovičky, ony aspoň zatíží vinutí pro žhavení a žhavící napětí ještě trochu klesne. Teď už by to chtělo jen nějaký konvertor na VKV z CCIR do OIRT a bylo by to dokonalé.
U nás je problém, že ze sběrného dvora je přísně zakázáno cokoliv brát a správce to striktně dodržuje. Ale před nedávnem jsem tam vezl vybrakovanou televizi a jediné, co jsem tam viděl byly monitory, tiskárny a podobné "nové" věci. To už bude lepší prohlížet velkoobjemové kontejnery pro svoz odpadu, tam toho lidi nahážou daleko víc .

Martin: Bohéma naozaj pekne hrá. Ja na nej hrám spolu s magneťákom B116 v dielni a tiež som so zvukom spokojný. Elektronková klasika ECC83 + EL84 nesklamala....

Takže super že sa ti ju podarilo spraviť. No jasné - máte trafostanicu hned na vstupe, ked nastalo prepätie a preto ti odpálilo ten filter.

Tomáš2:
Žárovičky musím dokoupit, koupím zásobu, ať mám i do dalších přístrojů. O nějakém konvertoru z CCIR do OIRT jsem slyšel, otázka je, zda bych ho dokázal postavit, spíš asi těžko. Co se velkoobjemových kontejnerů týče, u nás v obci dvakrát za rok. Naposledy jsem si donesl radiomagnetofon Tesla 2833AB Unisono, podařilo se mi vše rozhýbat, celkem slušně to hraje. Ve sběrném dvoře jsem nikdy nebyl, tak nemohu posoudit.

Majo: Také jsem rád, že Bohéma zas běží, ale bez pomoci vás obou by tomu asi tak nebylo.

Tak díky, to mám radosť že môžem moje skúsenosti predávať dalej....

S tými konvertormi býva problém, že nepokryjú celé FM pásmo. Totiž OIR je široké 7 MHz ale dnešné CCIR až 20 MHz. Dá sa jedine navhrnúť frekvencia na konvertore tak aby sa obsiahla aspoň tá časť rozsahu ktorú chceme najviac počúvať (napr. ja by som volil tu u nás 95-102 MHz).

Chce to přeladitelný konvertor, viz AR 95, směšovač s NE612, velice jednoduché.

Tomáš2:
Já bohužel doma nemám ani jediné AR.
Ale na nějaké stránce jsem jakési schéma viděl, takže se ho pokusím časem dohledat.

Martin: Pokud chceš, můžu to ofotit a poslat ti to emajlem.

Tomáš2:
Pokud budeš chtít, tak můj mail je: marfolp@seznam.cz

Tomáš2:
Moc ti, Tome, děkuju za mail, všechno si to uložím, a až by byl někdy dostatek času, tak bych to zkusil sestavit. Zběžně jsem si to pročetl, a jako největší problém vidím ty cívky, zejména pak nastavení. Nešly by použít cívky se šroubovatelným jádrem?

Martin: Se šroubovatelnými jádry je ta první verze, ale jelikož autor předpokládal, že ne každý má k dispozici potřebné kostřičky, navrhl druhou variantu se samonosnými cívkami. Nastavování cívek není žádná tragédie, jde to v pohodě i bez těch strašných přístrojů. Stačí jen druhý přijímač s rozsahem FM2 pro kontrolu rozsahu. Ani ten výstupní kmitočet 73MHz nemusí být dodržen (co když tam bude zrovna silné zrcadlo z 94,4MHz). Pokud dodržíš navíjecí předpisy cívek, už po prvním zapnutí to bude něco chytat. Výstupní cívka se nastaví na nejlepší příjem "toho něčeho", případně se to dá doladit na vlastním prijímači, pak se cívkou oscilátoru nastaví rozsah (porovnáním s konrolním přijímačem se zjistí, odkud kam to ladí) a nakonec se při příjmu slabé stanice někde kolem 98MHz nastaví vstupní cívka na nejmenší šum. A k ladění bych použil mechanickou předvolbu z nějaké staré televize. Já to stavěl s těmi samonosnými cívkami a makalo to bez problémů.

Tomáš2:
Uf, to jsi mě uklidnil .Já si právě představoval nějaký generátor a osciloskop . Předvolbu z nějaké televize bych časem určitě mohl sehnat. A ta jádra se dají sehnat, nebo je třeba použít tu válcovou část vrtáku ?

Martin: Ta válcová část vrtáku je jen jako šablona, na níž se cívka navine a pak se z vrtáku stáhne, takže je vzduchová, bez jádra a ladí se roztahováním (snížení indukčnosti), nebo stlačováním (zvýšení indukčnosti)závitů. Kostřičky s jádry se snad sehnat dají, ale většinou jsou jen pro knitočty do 30MHz. Musel by jsi se podívat na nějaké stránky prodejců. Já osobně na VKV dávám přednost cívkám vzduchovým, bez jader. Do cívky se po doladění strčí kus molitanu a zakápne se to voskem, aby byly fixované.

Tomáš2:
Já myslel, že ta cívka se navine na kus kovu . Nikdy jsem nic podobného nedělal, takže mě napadají blbosti .
Takže podle vrtáku udělám papírovou ruličku a na ni cívku navinu?

Tomáš2:
Teď už jsem to pochopil, ten drát se ovine kolem vrtáku, pak se opatrně stáhne a bude držet tvar.

Martin: Bingo! A k té fixaci po naladění, nemusí se to celé bryndat voskem, stačí ty cívky přetřít nejakou barvou, co po zaschnutí ztvrdne. Já na to používal lak na nehty, aby i žena z toho měla nějaké povyražení (jé, to bylo řevu)!    A ten molitan radši před doladěním, když se tam cpe potom, tak se s cívkou zase hne.

Martin: Ještě by bylo dobré, pokud by se ti podařilo získat z nějaké staré teslácké ČB televize kromě té předvolby i vstupní díl, je tam pár věcí, které by se daly použít - kondenzátory, drát na cívky ale hlavně ty varikapy. Nevím, jak je to dnes s těmi KB109G, nikde v nabídce jsem je neviděl (ani ekvivalent BB109G). Pokud náhodou nějaké máš, jsou označené tmavě žlutou barvou. V těch vstupních dílech se pro ladění na VHF používaly právě ty BB109G, mají stejné parametry a navíc jsou i spárované na souběh.

Tomáš2:
Časem se pokusím nějaké zbytky z TV sehnat, doma nic takového nemám. Díval jsem se na nabídky součástek a nikde jsem neviděl ani ten IO NE 612. Snad se něco bude dát sehnat na Aukru.

Martin: Tak jsem ti chtěl poslat odkazy na nějaké prodejce, ale vyhodilo mě to jako spam. NE612 je ekvivalentní k SA612, zkus hledat na GM electronic, TME, GES electronic nebo PS electronic. Ceny jsou cca 55 až 90 Kč, není to zrovna málo, ale na to, co ten obvod umí...

Tomáš2:
Díky za tip, určitě si odkazy prohlédnu, ale bude to až v pátek, protože přes týden nebudu mít určitě čas.

Zdravím vespolek! Condor je stroj krásný a funkční,neměl jsem s ním sbemenší problém.
Akorát se mi totálně rozsypala mechanika a dohromady už jí nedám,nevíte někdo, kde by se dala sehnat jiná mechanika, popř. i s osazenou elektronikou na Condora?

Hendryks: Zeptej se Balena, on ty mechaniky údajně přímo miluje! Ne, teď vážně. Jak se ti "rozsypala", nějak jsi to rozebíral, nebo sama od sebe? Novou mechaniku asi neseženeš, jedině z nějakého vraku. Pokud jsi to nějak rozebíral a nevíš si rady se složením, na www.radiohistoria.sk je detailní výkres celé mechaniky včetně rozložení jednotlivých dílů.

Tomáš2:Mechanicky je to v pořádku, ale na povel "Play" nevyjíždí vozík hlav.A po dvou dnech hledání závady jsem to jaksi vzdal...Možná na mě ta chyba kouká a jenom já jí nevidím,ale deptá mě to...