STARÉ STROJE na Blog.cz

Pásek Emgeton DP 25 LN byl jedným z nejstrašlivějších produktů socialistického průmyslu spotřební elektroniky.
Soudruzi umně "zapomněli" zmínit, jak to samé měření dopadlo po deseti průchodech pásku magnetofonem, slovo "drop-out" je zakázané atd. . Nebo je tam ještě jedna možnost - na cívce Emgeton byl zrovna natočen pásek BASF DP 25, jako vždycky, když se veGottwaldově Zlíně zmršila šarže tak, že se nedlala procpat ani socialistickou kontrolou jakosti .

No, on ten BASF nebyl zrovna osmý div světa, špinil hlavy jedná radost, často se vytahoval a vlnil okraje. Jenže tenkrát platil za kvalitu - byl jeden z mála dostupných materiálů dovezených z valutové platební oblasti. Emgeton nebyl nejhorší, podle toho na jakou výrobní šarži jste v obchodě zrovna narazil. Sám mám dodnes kvalitní nahrávky (25 let) na Emgetonu DP 26 LN
a Tesle B 116 A zajisté na rýchlosti 19.05 cm/s. Ano, po hodině provozu je třeba líznout hlavy, páskovou dráhu lihem, no a co ? To je rituál.

[2]: Hromada lidí si stěžuje na špinění hlav BASF-em, já tento problém nikdy neměl. Zato když jsem si dovezl z USA Memorex, tak se to z něj sypalo jedna radost.
Pro mne je tada rituál něco úplně jiného, třeba ladění otáček u NC 440, u magneťáku nastavování předmagnetizace a vyrovnávání záznamové úrovně, proto mě nebaví magnetofony bez kalibrace.
Emgeton byl slosování. Mmch., Emgeton nikdy nebyl 26, vždycky 25. LHD už byl použitelnej, ale LN dával v nejlepším případě výsledky na úrovní Agfy PE 41.

[2]: Aj u mňa to je rituál :) Keď páska hraje obzvlášť blbo, tak ju vyberiem z páskovej dráhy, vreckovku namočím do Alpy (iné nemám ) pásku vložím od nej a nechám ju pri zapnutom prevíjaní prebhenúť oboma smermi. V niektorých prípadoch sa zvuk zlepšil .

Basfy mi až na výnimky nešpinia skoro vôbec, no jden mi už asi skrachoval (podobne ako Agfa).

Jojo, Emgeton - možno v Thorne sa ešte dá zohnať LP 35 LHD, u ktorého som svojom prvom kuse narazil na problém s neúmerným dropovaním na stope 1-4, ale na druhom kuse sa to (chválabohu) zatiaľ neobjavilo, páč som naňho nahrával iba na skúšku jednu pesničku na každú stopu. Iba zozačiatku hrala slabo, ale premazaním sa to vyriešilo
S DP 25 LHD, ktorý mám namotaný na malých hnedých 10 cm kotúčikoch som mal lepšie výsledky - dropovanie na stope 1-4 nebolo až tak výrazné (aj keď sem-tam sa nejaký dropík objavil, ale nebolo to nič hrozné) a aj na rýchlosti 4 to hralo celkom uspokojivo - zvuk bol podobný ako na kazete .
Aj väčšina DP 25 LN mi dodnes hraje uspokojivo , hlavne tie po rodičoch.

Ináč rád by som vedel, z ktorého je to časopisu

S materiálem AGFA Gevaert nebyly nikdy problémy, ani s tou licenční z Polska (zn.ZWCh Chemitex Stilon Gorzów)
Článek je z časopisu VTM (Věda a technika mládeži) č.13 / 1975 str.464.

Tenhle článek mi přišel i mailem...raději jsem se k tomu nechtěl ani vyjádřit. Moc dobře vím, jak který pásek jede na TC377 (a nejen na něm) a uvedené naměřené hodnoty jsou u DP25LN při rychlosti 9,53cm/s jen zbožným přáním.  Dropování a špinění ani nekomentuju, ty drop-outy byli kus od kusu a LHD se tomu taky nevyhnul, i když je jinak zvukově dobrý. Já si z emgetonů nechávám jen prázdné cívky. Pásek vyhazuju, páč je to nepoužitelné.

[4]: johny:

Je to z časopisu VTM-Věda a Technika mládeži (doufám že to píšu dobře)
Dole na stránce v levém rohu to je napsaný   

Emgeton
Souhlasim s Max Grundik že u Emgetonu určitě šlo o tu výrobní šarži

Sám mám doma dvě 18Cm pásky Emgeton DP25 LN A musím pět jen chválu nešpiní nedropují hrajou výborně.Obě je mám nahraný na rychlost 19 na B73 ve stereu a nemá to chybu.
Byly uplně nové když jsem na ně nahrával.Jsou asi z poloviny 80tých let.
Je to totiž už ten tmavě hnědý pásek dříve se vyráběl takový světle hnědý a o tom je škoda mluvit.
Ale i u tohoto novějšího typu jsem narazil že se nahrávka nedala poslouchat.Prostě šarže určitě rozhoduje   

Jinak ted mě napadlo-mám doma pásek je to taky Emgeton a je černý,nebo spíše hodně tmavý.Nevíte někdo co by to mohlo být za typ?Vím že to je určitě emgeton.

Taky bych ty emgetony všechny neházel rovnou do koše. Mám spoustu emgetonů, Basfy, Maxelly, Scotche, Agfy... a není ten rozdíl zase tak propastný. Jako etalon hrůzy bych dal asi Orwo - to byl pásek tak na záznam telefoních hovorů, větší kmitočtový rozsah to nemělo

Btw: Emgetony kazety byly ovšem jiná liga. Tam se horší hledaly už špatně

V dobách centrálně plánovaného hospodářství před rokem 1990 (a tedy chronického nedostatku čehokoliv) jsem sehnal v Polsku ruský civkový pásek (to jsem měl kotoučák deck UNITRA M 2403 SD) loupání magnetické vrstvy bylo takové míry že z paskové dráhy vyjel pásek průhledný jako izolepa.

Jako klidně si na ty emgetony nahrávejte, já vám ty kurvy budu velice rád posílat. Mě to do mašiny nesmí.

[11]:A koľko ich máš?
[10]:Jo, tak o rusoch som počul len samé nedobré veci - ich kazety boli zrhuba na rovnakej úrovni ako ich kotúčové pásky, niekde som zachytil správu o teste kaziet Maxell (Tuzexovka), ďalšej západnej kazety, potom tam bolo Orwo, náš Emgeton a potm nejaká ruská. Najlepšie dopadli - ako inak - západné kazety, v strede sa umiestnili Orwo a Emgeton a o rusovi škoda hovoriť. Myslím si, že o tom teste niekto písal na Radov blog.

Ináč mám jednu Emgeton kazetu, ale už je v nej vymeneá páska - pôvodná hrala strašne, tak som tam šupol pásku z rozbitého Emtecu.

[7]:Jo a ináč díky za názov časopisu. Tú skratku VTM v rohu pri čísle strany som si všimol, ale keďže tento časopis nepoznám, nemohol som tušiť, o aký časák ide. Nemám totiž z neho ani jeden kus, zo socíkových mám doma iba jedno číslo STOPu, potom jedno staré ABC z tej doby (zašité medzi novšími ABC z 90. rokov a z dneška) a potom nejaký hrubý, modelársky, obálka a niekoľko strán mi z neho chýba, ale je tam celkom dosť rozsiahle rozprávanie o vláčikoch veľkosti N.

ORWO je obchodní značka dřívější továrny Agfa ve Wolfenu (ORiginal WOlfen) používal jsem na Tesla B400 i UNITRA M 2403 SD paradoxně s lepším výsledkem než Emgeton DP 26 LN co se týče zanášení hlav a páskové dráhy.

[12]: Asi skoro žiadne, ako som napísal, rozmotám, nechám cievku a pás zahodím do plastu. Ale až nejaké zbytočné pásy niekde vylovím, môžem Ti ich darovať. Ja nepoužívam nič pod PE46 alebo Scotch 212.

[14]: ORWO je sice absolutně nepoužitelný, co se akustických vlastností týče (možná tak pro záznam z FM rádia na rychlosti 19, kde to do 14kHz stačí), ale zanášení nebo Drop-Outy  se u něj projevují v daleko menší míře, než u Emgeton, nebo třeba americké Realistic (RadioShack).

Zajímavý článek. Já bych jim to asi věřil (protože dneska taky věřím věcem okolo HiFi co kolují na netu - tedy většinou). Jak někdo zde psal - nikdo už neřekne, jak to bude vypadat po deseti, stu, pěti stech přehráních, po dvaceti letech skladování v bytě, po pětistech nasazování, převíjení, o opětovném nahrávání ani nemluvě. Taky bude asi problém v individuálním seřízení magnetofonů, na kterých si to uživatelé pouštěli. Jedině zkusit najít u někoho v archivu stejné číslo polevu (ani nevím co to je, Emgetony nesháním) a pak to srovnat s jinou sérií, se zmiňovaným Basfem atd. atd. Co je to za přístroj na obrázku? (já myslel, že magnetofon, ale pak jsem začal číst a Sony to asi není ) Jo a musim se pochlubit, že mám nastavovací desku Supraphon - ale nevím jestli je to až tak velká vzácnost (na netu jsem ji dlouho neviděl)

[15]:Jo a nemáš jednu zbytočnú 13cm cievku? Mám jeden 18cm kotúč, na ktorom je páska navinutá asi do polovice a testovaním som zistil, že sa v pohode zmestí na 13 cm kotúč.

[16]:Nevím kolik magnetofonů jsi měl, kolik jsi ich generálkoval a nastavoval, ale uvědom si, že některé věci jsou prostě daný a žádné nastavení tomu nepomůže. Prostě když to na 12kHz začne strmě padat, zbytečně budeš ubírat předmagnetizaci. Jenom tím uděláš hrb kolem 8kHz, zvýšíš zkreslení, zhoršíš odstup signál/šum a počet drop-outů, ale jinak tím nezískáš vůbec nic.
Přestaňte už k..va číst kdejaký socialistický bláboly o úspěchu našich výrobků ražení emgentonu. Byla to jen propaganda, ale s nulovou hodnotou.

[18]:Pokud čtu svoje slova, tak jsem nikde nepsal, že tomu článku nekriticky věřím - proto taky říkám, jedině zpětně najít pásek ze stejné série a pohrát si s tím, pokud to má dnes cenu.Jinak pokud jde o Teslu, nemám s posledními hifi přístroji větší problém (kromě 1000MB=tisíce malých  bolestí...)

[19]:Cenu to nemá. Jednak rozsah končící na 12,5kHz při poklesu -3dB je dnes už jen pro velmi nenáročné použití, jednak prostě vím, že s DP25LN nechodí TC-377 ani do těch 12,5kHz pro -2dB. DP25LN lze s výhradami používat na rychlosti 19cm/s. S výhradami, protože třeba hledat kus, který nebude nadměrně oplývat drop-outy a nebude třeba každých 15min. provozu čistit páskovou dráhu.
Já taky nemám s některými výrobky Tesla problém, zejména ke gramofonům a reproduktorům (vzhledem na datum výroby, dnes už bych z TVM nestavěl nic)nemám absolutně žádné výhrady...a třeba farmaceutický průmysl jsme měli na špičkové úrovni. Ale zkrátka výrobky jako emgeton, což mám mnohokrát vyzkoušený, že jde o věc silně podprůmerné kvality (už jen pro tu kolísající kvalitu)pošlu rovnou k vodě.

[17]:Možno by som nejakú 13cm našiel...

Dostala se mi do rukou 13 cm cívka ORWO z roku 1976, nikdy nerozbalená. Zkusil jsem na ni nahrát několik písniček na Unitře ZK 140T, která je na ně nastavená, a nebylo to špatné. Chyběly trochu výšky, ale ty Unitra pořádně nenahrála ani na Agfu PE 39, nebo na BASF DP 26 (ta moje, nevím, jakou s tím mají zkušenost jiní majitelé). Jinak byla nahrávka čistá a nezkreslená. Zkoušel jsem ji i přehrát na B 588 a tam byly i ty výšky, které při reprodukci na Unitře chyběly. Problém byl však jinde. Pásek během let nějak podivně zdegradoval, jednotlivé závity se k sobě lepí, takže na tesláckých přístrojích B 7x to ty kolíky ovládané brzdy prostě nezvládají a nedá se to použít. Při rychloposuvu je odpor o vodicí kolíky tak velký, že se cívky zhruba v polovině skoro zastaví (na všech magnetofonech). Má někdo podobnou zkušenost?

Je objektívne užívateľsky známe,
že Emgeton DP 25LN bol podpriemerný nosič, používajúci PVC podložku, ktorého vlastnosti zodpovedali možnostiam prístrojov, ktoré sa v Československu hromadne vyrábali v 6O rokoch a začiatkom 70 rokov,išlo skôr o konzumnú kvalitu než o atakovanie svetových špičiek. Nástupom typov s PE podložkou - DP 25LH a LHD pre prístroje B11x a CM v 80 tych rokoch sa kvalita zlepšila, kto však bol náročný, siahol po UD od Maxellu (prípadne AGFA PE  46 či 49, BASF DP 26LH, SCOTCH 220 - všetky boli k dispozícii aj keď v obmedzenom rozsahu),  kalibroval ich na konkrétny prístroj a Emgeton jednoducho neriešil. Ten článok je tendenčný - TC 378 som vlastnil niekoľko rokov aj keď s jeho  pomenovaním "špičkový" by som bol opatrný, DP 25LN určite neukáže jeho kvality. Vysoký základný šum,slabá vybuditeľnosť a mechanické vlastnosti sú dobre známe veci, ktoré však neobišli ani iné značky. Ak niekto náhodou natrafil na Shamrock, alebo spomínané Realistic vie o čom je reč.
Trúfam si povedať, že Emgeton DP 25 LH bol pás ktorý spĺňal aj náročnejšie kritériá, výsledky zhruba zodpovedajú pásu DP 26 LH od BASFu.
Čo sa týka mechanického opotrebenia, veľmi závisí aj na type magnetofónu, jeho nastavení a jeho OBSLUHE.

[23]:
1.) Emgeton DP 25 LN měl podložku PE (polyester) nikoliv PVC (polyvinylchlorid)

2.) SONY TC-377 platil za špičkovou kvalitu v roce 1975 kdy byl článek napsaný, tedy v dobách mono cívkáčů B54, B70, B90 a podobných vehiklů z dílen vývojářů n.p.Tesla

[24]: Sony TC-377 platil za střední třídu. Špička byl třeba TC-755.

Špičková kvalita a špičková trieda sú dve rozdielne veci. Ten článok je poplatný dobe,aj autor zrejme nič lepšieho než TC 377 nepoznal a bol ním, prirodzene, nadšený. V roku 1975  mu skutočne z domácej produkcie nemohlo nič konkurovať.
Triedou, kvalitou, ani cenou.

DP25LN by skutečně měl být na podložce PE, nicméně to však nic nemění na skutečnosti, že jeho vlastnosti byli nevalný.
A TC-377 rozhodně není špičková třída. Je to stroj o 25 tranzistorech, elektricky jednodušší, než B73. Mechanika s jedním motorem bez regulace v "closed loop", řemínky a mezikola...Jak už napsal Enter, byl to stroj strední třídy. Kvalitativně sice rozhodně lepší, než tuzemské mašiny, ale rozhodně ne špička.

Emgetony boli priemerné až podpriemerné, ale shit to rozhodne nebol, tým shitom v mojich očiach dodnes ostane maďarský Ozafon. S kamarátom sme sa snažili na CM160 niečo naň nahrať a bola to megabieda, preto dostal od nás pomenovanie: High Noise, Low Output

[28]: Tak když se někdo snaží nahrávat v CM-160 na pásek z šedesátých let, tak není divu. Stejně tak by dopadl Agfa CH nebo Poulsenův drát .
Jenže v dobách, kdy nás bolševik přesvědčoval o nedostižnosti svých Ementálů (kdyby byly skutečně tak dobré, tak by nedovolil relativně pravidelně za vzácné devizy dovážet a prodávat Maxell, Agfu, Basf, Scotch), tak Maďaři už vyráběli v licenci Basf pásky Polimer.

Ja som niekde získal dva malé 8 cm kotúčiky ORWO, a cpo tom čo som jeden založil do B400 sa diali veci: z kotúča sa ozývali zvuky ako ked sa trhá papier a z hnedej pásky sa stávali kúsky priesvitnej folie.....

Ale nedávno som dostal 5ks cievok ORWO 15 cm, dátum Máj 1982, na takých farebných kotúčoch. Myslel som že to rovno vyhodím, no skúsil som jeden prehrať - a ono to hrá docela dobre. Sem tam nejaký drop-out sa vyskytne, ale inak sa to dá, a je to nahrané na 9,5cm-s. Je na nich zaznamenané vysielanie z raných časov Rock FM rádia, vyzerá to na rok 1992, takže celkom príjemné počúvanie....

Pásek EMGETON DP 25 LN? Skutečný výsměch pro magnetofonový průmysl, dalo by se říct i parodie na skutečně kvalitní pásky. Nejlepší poslech dá jednoznačně LPR 35 od RMGI, který je srovnatelný svými elektroakustickými vlastnostmi s Maxellem UD 35-90. Na jiný typ Maxellu musí být magnetofon seřízen nebo mít přepínač-případ pásků Maxell EE neboli extra eficience

[31]: Jak jste dospěl k tak jednoznačnému závěru, že nejlepší je LPR35 od RMGI, pominu-li fakt, že nový pásek už dneska od nikoho jiného nekoupím?
Z osobní zkušenosti mám pocit, že LPR35 vyžaduje o dost jné nastavení, než Maxell UD35-90 - Maxell potřebuje výrazně vyšší předmagnetizaci.

Výroba magnetofonových pásků začala v RMG International již v době, kdy byla továrna v Oosterhout (Holansko) divizí firmy Philips.

Po uzavření výroby v EmTecu získalo RMG International potřebnou technologii k zajištění výroby v Oosterhout podle standardů kvality audio pásků EmTec.

Z toho usuzuji že LPR má vlastnosti spíš značek Philips a EmTec (dříve BASF) měl jsem obě a jsou si dost podobné.

Vynechme z toho historii a co komu vlastně patří, kdo co založil, kde to vyrobil, kde to přestěhoval, co ráno snídá atd. a zkusme se na to podívat jen z elektroakustického hlediska.
Co myslíte, jak jsou na tom zvukově BASF LPR35, RMGI LPR35 a Maxell UD35? Vlastnosti, který lze u jednotlivých pásku vyzdvihnout a naopak, co by na nich mohlo být lepší. A který pásek si podle vás se kterým magnetofonem nejvíc rozumí?

[32]: Zde je hezky o tom pásku napsáno

http://www.vintageaudio.cz/prodej/kotoucove-magnetofony/rmgi/pasky/pasky-pro-hi-fi/rmg-lpr-35/

nechápu proč by to mělo vyžadovat o dost jiné nastavení když je to adekvátní náhrada

Vůbec nejlepší je MASTER SERIE od RMGI kterou používám ta je zvukově naprosto vynikající ale o tom se zde nemá smysl rozepisovat

[35]: Když prodejce napíše, že je to adekvátní náhrada, tak má na mysli asi kvalitativní úroveň, ne úplně shodné magnetické vlastnosti, si myslím.

[34]: Já to vidím obecně tak, že americké a japonské pásky si bez šahání do nastavení rozumí spíše s japonskými magnetofony, Agfa a Basf zase s evropskými.

[36]:Plný souhlas s celým příspěvkem.

[37]: Já ještě doplním, že se zabývám spíše kazeťáky a tam to bylo do nějakého roku 1980 až takové, že japonské pásky "normal" na evropských kazeťácich a opačně prakticky nešly použít - DIN norma měla jiné korekce, japonské pásky navíc vyžadovaly vyšší předmagnetizaci, takže japonsklé pásky byly na evropském kazeťáku usyčené, naopak evropské na japonském zahuhlané. Změnilo se to až když začali Agfa a BASF vyrábět pásky odpovídající korekcím podle IEC, což bylo signalizováno římským číslem v názvu pásku (Super Ferro Dynamic I, Chromdioxid Super II a podobně). Tou dobou jsem měl deck AIWA AD-1600 a v kombinaci se "zelenými" BASF Ferro Super LH I (červené Ferro Super LH bez římské jedničky byly určené pro evropské decky) a černými BASF Chromdioxid Super II byly výsledky vynikající. Mám samozřejmě i pár desítek Maxellek, TDK-ček ale celý život jsem už zůstal zatížen na pásky BASF a decky AIWA.
U těch pásků tříd II (CrO2), III (FeCr) a IV (Metal) už byly korekce stejné podle DIN i podle IEC, tam už to římské číslo bylo spíše pro sjednocení označování.

[35]: Jo, pane, našel jsem si na hifinázorech pár vašich příspěvků a musím říct, že jste pěkný ubožák. Nabývám pocitu, že ten pán Revoxista, teoretik, chytrý jak rádio, co ho tady všichni nenáviděli, jste byl skutečně vy.

To enter:Jo no tak to ste pěkně vedle skutečně nejsem ten co ho tady všichny nenáviděli když sem proti tomu hovadu sám bojoval a vymýšlel strategii jak ho z webu dostat ubožák skutečně nejsem jen vím co je dobré a nepodceňujte mé znalosti elektronikou se nějaký ten čas zabývám a mám za sebou návštěvy rozhlasových a jiných studií konzultace s různými odborníky na zvuk takže skutečně vím co je dobré a co rozhodně ne

[40]: Ale na těch hifinázorech jsi to opravdu trochu přehnal...
Konec OT

Abych Emgeton jen nepoplivával: Jejich krabičky jsou vynikající. Už léta mám všechny pásky do velikosti 18 výhradně v krabičkách od Emgetonů .

[42]: Súhlas. Na krabičke sa predsa nedá nič pokaziť

[43]: A víte, že ty krabičky jsou okopírované od Agfy? Mám pár kousků PE 46 a ty jsou v naprosto stejných šedých krabičkách, jen je na nich vyražené logo Agfa a nápis Made in Germany.

Nevím, kdo koho kopíroval a kdo ty krabice jako první vymyslel, ale jsou fajn. A taky mám i agfácké i emgetony. Dobré byli i ty pozdější, kde jeden plast byl průhlednej a jeden černej...otevíralo se to jako pouzdro compact cassette.

jj, ty černo-průhledné krabičky stylu CC od Emgetonu jsou prima, taky jich pár mám. A do stejných krabiček dával pásky i Philips, několik by se jich v mé fonotéce taky našlo, jen s tím rozdílem, že ten spodní díl pouzdra není černý, ale tmavošedý.

No vidíte, někdo má rád holky, jiný vdolky - já ty novodobé krabičky, co se otevírají jako velká kazeta, vysloveně nesnáším. Pokaždé mi z ní při otevírání pásek vypadl, při sebemenším ťukanci se ulomil pant. Já preferuji jednoznačně ty šed-šedé, mám je pod značkami Emgeton, Agfa, BASF i Grundig . Jediné, co mi u nich chybí, je nějaká možnost zacvakat je do sebe, aby to bylo samonosné, jako bývaly ty vyskakovací krabičky na audiokazety od BASF-u.

Ja mám oboje druhy (tie šedé aj tie novšie, čo sa otvárajú ako krabička na kazetu) a nerobím medzi nimi rozdiel
Libor: mne sa to vypadávanie pásky z krabičky podarilo vykompenzovať tým, že pod páskou sú v krabičke zastrčené papiere s názvami pesničiek, občas mám kvôli tomu aj problém vytiahnuť pásku z krabičky A s tým ulamovaním pánotv som sa ešte nestretol (iba u kaziet, hrôzy boli priehľadné krabičky od kaziet Emtec, tie sa veľmi rady lámali ), iba u jednej ktakej rabičky mám s tým problém, presnejšie sa mi tá čierna polovica zlomila na poly, ale to už bolo, keď som tú krabičku dostal, tak už to bolo nalomené a bolo len otázkou času, kedy sa to zlomí úplne. Dnes to našťastie vďaka tone sekundového lepidla drží... (ale dokedy to vydrží, to je otázka hodná Shakespearea, keďže mám so "spoľahlivosťou" sekundových lepidiel bohaté skúsenosti - zlepia to, čo lepiť nemajú a čo majú zlepiť, tak to ani za celé peklo nezlepia!)

[48]: Tak nelepte všechno vteřinovým lepidlem, každé lepidlo má svou oblast použití. To, co popisujete, spolehlivě zalepí Chemoprén "Obuv", musí se ovšem doražet postup - namazat, nechat zavadnout a až pak namáčknout.

doražet = dodržet

Chemoprén je lepší na většinu aplikací už jen proto, že zanechává spoj pevný, ale pružný a houževnatý. Vteřinové lepidlo ztvrdne na kámen a spoj je křehký. Nemluvě o tom, že některé druhy plastů ("mastné typy jako ABS atd.) nelze zlepit vteřinovým lepidlem vůbec.

[49]:A kde ten Chemoprén zoženiem?

[52]: Že by v libovolné drogérii? Dokonce bohatě stačí příslušné oddělení v Tescu, Kauflandu apod., Chemoprén fakt není nic, co by se muselo nějak krvopotně shánět.

[53]:Ja som si myslel, že Chemoprén sa už nevyrába

Krabičky Emgeton boli vyrábané z polystyrénu a preto je treba použiť lepidlo na tento plast (napr. lepidlo na lepenie polystyrénových stavebníc)podstatou kvalitného spojenia je naleptanie oboch lomov a difúzia (prienik lepidla do štruktúry plastu). Chemoprén je kontaktné lepidlo (po odparení rozpúšťadla (spravidla toluén) drží adhéziou - priľnavosťou) a je PRUŽNÉ, teda nie je vhodné na lepenie malých a relatívne namáhaných plôch čoho typickým príkladom je pánt krabičky kazety. Riešením je aj gelové sekundové lepidlo kvalitnej značky.

[55]: Máš samozřejmě v teoretické rovině naprostou pravdu ale já jako praktik budu trvat na to Chemoprénu "Obuv" .

Riešil som PRAKTICKY tento problém xkrát, ale keď trváš na tom, veľa štaštia.

[57]: Já samozřejmě taky a mám s Chemoprénem Obuv jen ty nejlepší zkušenosti.