autor a zakladatel stránek je Vilém Mitlöhner - aktuální administrace Petr.116

Tento Blog již není udržován, doporučujeme jeho modernějšího nástupce. Klikněte ZDE

Magnetofon Tesla B58 mono

19. dubna 2009 v 23:16 | Radim Polášek |  Cívkové magnetofony - typy
Tesla B58 mono
tesla_b58
Jedná se o stolní čtyřstopý dvourychlostní monofonní cívkový magnetofon, jež se v Československu vyráběl v 70 letech. Byl napájen ze střídavé sítě. Jednalo se o dalšího nástupce předchozího modelu Tesla B5. Rychlost posuvu pásku byla 4,76 cm/s a 9,53 cm/s. Kmitočtový rozsah při rychlosti 9,53 cm/s je 50 - 15000 Hz a při nižší rychlosti 4,76 cm/s je rozsah do 8000 Hz. Na magnetofon se vejdou cívky do velikosti průměru 18 cm. Magnetofon má vestavěný reproduktor. K magnetofonu je možné připojit gramofon, mikrofon, tuner nebo receiver a externí reproduktor. Ovládání funkcí posuvu a převíjení v obou směrech se provádí jednou pákou na pravé straně magnetofonu. Levá páka slouží k zapínání magnetofonu a měnění rychlostí. Nad ní se nachází otočný přepínač pro změnu stopy 1-4 (žlutá) nebo 3-2 (červená) nebo obě stopy paralelně. Mechanika je velice jednoduchá (tíhové spojky a minimum převodů) a neni proto nijak složté ji opravit. Zapnutí záznamu se provádí současným zmáčknutím tlačítka záznamu a zařazením posuvu vpřed. Úroveň záznamu je manuální nebo automatická. Ke správnému vybuzení na pásek slouží ručičkový indikátor na přední straně magnetofonu. Dále je možné korigovat výšky a hlasitost. Skříň i kryty magnetofonu jsou vyrobeny z plastu. Rozměry magnetofonu jsou 34 x 28,6 x 13 cm a hmotnost je něco kolem 6 kg.
Tesla B58 je vzhledově i mechanicky téměř shodná s typem B5, jen na ní byly upraveny další díly, které byly u typu B5 poruchové a byly změněny některé hodnoty elektronických součástek v zapojení magnetofonu. Vychytáním slabých míst se stala mechanika B58 velice stabilní a parametry mechaniky snadno seřiditelné. Hlavně proto, že na rozdíl od novějších mechanik používajících páskové brzdy se jednotlivé parametry seřizovaly postupně na více místech a navzájem se neovlivňovaly, takže co bylo jednou nadstaveno, bylo obvykle hotovo a nemuselo se k tomu po nadstavení něčeho jiného vracet. Jedná se o rázové spojky, které určovaly, při jakém napnutí pásku při převíjení a zabrždění po převíjení se unašeče protočí, tudíž maximální sílu, která může působit na pásek, potom o tíhovou spojku pravého unašeče, která určovala, jakou intenzitou je pásek při přehrávání a nahrávání navíjen a utahován a o tíhové spojky obecně, které určovaly, jakou intenzitou je odvíjený kotouč bržděn, aby v některých stavech pásek nedělal smyčky a potom o vlastní brzdy, které by měly zapůsobit ve stejném okamžiku, kdy se pohon převíjení nebo přehrávání odpojí, aby se cívky s páskem volně neprotáčely a zase nedělaly smyčky.
Hlavní rozdíl proti předchozím typům je doplnění magnetofonu o automatické řízení záznamové úrovně. To je uděláno poněkud netypicky a poměrně složitě ze 3 tranzistorů. Reakční doba na zvýšení vstupního signálu neboli nabíjecí konstanta je tohoto zapojení velice krátká cca desetina sekundy, vybíjecí konstanta neboli doba, za kterou se při neexistenci signálu začne zvyšovat zesílení je asi 20 sekund. Obdélnikové tlačítko záznamu na levé straně bylo rozděleno na dvě nestejně velká. Při zapnutí záznamu je možné buď zmáčknout to větší, potom magnetofon nahrává manuálně nebo obě a potom magnetofon nahrává automaticky. Během manuálního záznamu je možné domáčknout tlačítko automatiky a přejít na automatické nahrávání, opačně to už nejde.
K celkovému popisu řady B5 bych ještě doplnil popis trikového záznamu na těchto magnetofonech. Jedná se konkrétně o pětikolíkový konektor označený šipkou v obdélníčku. Na tomto konektoru je na dutinku 1 vyvedena přepínačem stop vždy opačná stopa univerzální hlavy než je přehrávaná nebo nahrávaná a na dutinku 5 je potom vyvedeno napájecí napětí o proudu 2 - 3 miliampéry. Při trikovém záznamu se signál ze stopy připojené ke konektoru zesílí pomocným snímacím zesilovačem a namixuje se k němu další signál podle potřeby. Namixovaný signál se potom zapojí do vstupního konektoru magnetofonu a nahraje běžným způsobem na druhou stopu. V podstatě je to amatérská náhrada mnohastopového studiového magnetofonu. Konektor se taky dal použít pro ovládání diaprojektoru Na jedné stopě byl nahrán běžný zvukový komentář k promítaným snímkům, ten se přehrával magnetofonem, na druhé stopě byly nahrány ovládací impulzy k diaprojektoru, ty se zesilovaly pomocným snímacím zesilovačem mimo magnetofon, takže jejich přeslech do zvukového komentáře byl minimální. Dále bych doplnil postup pro využívání takzvaného letmého záznamu. To je takový záznam na magnetofon, kdy se dá z přehrávání stopy magnetofonu přepnutím elektroniky za chodu, bez zastavení pásku přejít na záznam na tutéž stopu. Využití je při přepisu knih a podobné čtené dokumentace na audio. Předchozí nahraný text se přehrává , poslouchá a kontroluje, v pravý čas se přepne z přehrávání na záznam a okamžitě se čte a nahrává další text. U B58 je tlačítko nahrávání mechanicky blokováno západkou ovládanou plechovým táhlem z segmentu přítlačné kladky. Pokud je zapnuto přehrávání, je přítlačná kladka přitlačena k tónové hřídeli a plechové táhlo blokuje tlačítko nahrávání, takže nejde zmáčknout. Když se sundá plastový kryt hlav, je táhlo volně přístupné. Vymáčknutím táhla a zamáčknutím tlačítka nahrávání magnetofon okamžitě přejde bez zastavení pásku z přehrávání na nahrávání.

autorem článku je Radim Polášek
fotografii magnetofonu Tesla B58 poskytl Kryšpa

Pokud vás cokoliv zajímá k tomuto přístroji, napište na fórum: http://starestroje.blog.cz/1102/forum-magnetofony
 


2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí cívkové (kotoučové) magnetofony?

Jsou perfektní 84.5% (2900)
Jo, daj se 4.3% (147)
Nemám tu čest, nemohu posoudit 4.4% (151)
Hnus! 6.8% (234)

Komentáře

1 bajty bajty | E-mail | 20. dubna 2009 v 14:04

na vzhled neni opravdu zadný rozdil.....:-)

2 johny johny | 20. dubna 2009 v 17:00

Dal by sa magnetofón radu B5 použiť podobne ako B43?

3 bajty bajty | E-mail | 20. dubna 2009 v 17:52

johny
jak to myslís?

4 johny johny | 20. dubna 2009 v 20:13

No myslím tie trikové funkcie(prepis zo stopy na stopu,dohratie ďalšieho nástroja alebo hlasu a ešte neviem aké mďalšie funkcie mala B43...

5 Rado Rado | E-mail | Web | 20. dubna 2009 v 21:37

johny:
Prepis zo stopy na stopu, trikové záznamy mala myslím iba B56, ostatné B5 boli iba obyčajné prehravače.

6 Radim Radim | 21. dubna 2009 v 10:10

Všechny B5x mají udělanou elektroniku tak, že v provozu z jedné stopy je vinutí druhé stopy snímací hlavy vyvedeno konektorem ven. Takže, jak už jsem napsal v článku, stačí mít externí snímací zesilovač a je možné dělat trikové záznamy, při nahrávání použít signál z té vyvedené stopy ven, namixovat k němu něco dalšího a nahrát na druhou stopu.  Asi to u magnetofonů z té doby není nic neobvyklého. V praxi rychlost 9 nemá dostatečnou kvalitu pro takový vícenásobný trikový zaznam, po pár takových trikových záznamech jde kvalita původního zvuku hodně dolů až ke kvalitě hodně ohrané magnetofonové kazety. Minimálně je třeba jako první nahrávat ty zvukové záznamy, u kterých vícenásobné přehrávání z pásku na pásek a zhoršení kvality není tolik slyšet Je mnohem vhodnější použít magnetofon, který má rychlost 19, tam je rezerva v kvalitě mnohem vyšší. Takže příslušné B4ky, teď nevím, jestli nemá vyvedeno vinutí hlavy magnetofon  B73, u B11x myslím tato možnost trikového záznamu  už není možná. Zřejmě skončila poptávka, fonoamatéři začali spíše používat mnohastopé profesionální magnetofony, nemuseli se tolik prát s kvalitou.

7 Vilda Vilda | E-mail | Web | 21. dubna 2009 v 12:45

Radim:

B73 také umí přepis ze stopy na stopu, ale je k ní potřeba propojovací kabel. Ten bohužel nemám a ani netuším, jak tato funkce na magnetofonu probíhá. Přpis ze stopy na stopu bez propojovacích kabelů umí např. B43 a B56, ale v praxi jsem to nezkoušel.

8 Radim Radim | 21. dubna 2009 v 15:30

Vilda
No, kdybych se dostal ke schématu a případně popisu B 73, neměl by být problém z toho postup přepis ze stopy na stopu odvodit. Tyhle kotoučáky jsou v podstatě velice jednoduché zařízení. Na B 73 v dobrém stavu s dobrým páskem už by takový menší přepis byl docela použitelný.

9 bajty bajty | E-mail | 21. dubna 2009 v 19:46

johny
jo tak takle...,ta umí prepis ze stopy na sopu,kdy se nahrává este dalsi zaznam do té stopy,takze se kopíruje A na B a do B se dá este vmísit dalsi zdroj v tom okamziku,to umí z A na B a z B na A,dále synchronizace tozn. jedna stopa ti hraje(nejlépe do sluchátek) a na druhou zaznamenávas,treba si nahrajes nejaký porad z radia a udelas si k tomu potom vlastní komentar,jak A B tak B A

10 bajty bajty | E-mail | 21. dubna 2009 v 19:49

johny
a myslim si ze teda by to slo-neslo viz. 6 Radim

11 Lecho Lecho | E-mail | 22. dubna 2009 v 8:02

taky cívkáč UNITRA ZK-246, M 2404 S, M 2405 S které se k nám dovážely z Polska. říkali tomu multi-play-back a synchro-play-back, přepis ze stopy na stopu s event.dohráním (mixem)slov či vokálu při odposlechu na sluchátka. rovněž dávala možnost provozovat play při současném zápisu na jinou stopu. UNITRA ZK-246 byla sestavená na základě a částečně v licenci zn.THOMSON. ve své době (asi tak léta 1976-78-80) atraktívní mašina, cenově srovnatelná s teslou B-113. častý předmět soukromého dovozu a pašování z Polska, kurzovním přepočtem cena vycházela na polovinu.

12 Lecho Lecho | E-mail | 22. dubna 2009 v 12:46

[8]:
Radim:
schémátko zapojení tesla B73 mám akorát ve formátu A3 a scanner HP umí max.A4 tedy poloviční. muselo by se to načíst na dvakrát, v případě zájmu přepošlu
e-mailem, ve formátu *.pdf

13 Majo Majo | 24. dubna 2009 v 20:01

Ten vývod označený šípkou v obdlžniku bol pôvodne zamýšľaný pre odpočúvací zosilňovač AZZ941, ktorý mal umožniť akúsi pseudostereofónnu reprodukciu,ak sa magič spojil so stereozosilňovačom. Normálny výstup magnetofónu sa zapojil ako jeden kanál, tento zvláštny ako druhý kanál. Mali to aj všetky magiče z radu B4, aj Sonet B3. Ale dalo sa to využiť aj na trikový záznam, tak ako spomínate....  

14 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 24. dubna 2009 v 22:46

Vilda: Potrebujes na to kabel se dvema 5-koliky, kde budes mit zapojene jenom piny 2 (minus) a 3 (zivy). Pak timto kabelem propojis vystup snimaciho zesilovace se vstupem pro gramofon. Stisknes tlacitko stopy, na kterou chces prepisovat, zapnes zaznam a nastavis si uroven zaznamu regulatorem pro prislusnou stopu (1-4=levy , 3-2=pravy).Prepis ze stopy na stopu funguje u B73 opravdu velmi slusne a kvalita je temer k nerozeznani.Pokud pouzijes misto vstupu pro gramofon vstup pro levy mikrofon a do vstupu pro pravy mikrofon pripojis jiny zdroj signalu, muzes pri prepisu primichat k prepisovanemu signalu jeste dalsi signal. Timhle spusobem tedy muzes teoreticky smichat az 3 ruzne signaly temer bez ztraty kvality.

15 Radim Radim | 25. dubna 2009 v 13:05

baleno GLX
U B73 to jde, protože je vyvedený signál až za snímacím zesilovačem. U těch starších mono holt musí být ten snímací zesilovač navíc. Jinak já jsem myslel přimixovávat další signál mimo magnetofon na nějakém mixážním zařízení, v nejjednodušším případě by mělo stačit dva potenciometry a pár odporů, ale pokud se dá v režimu monofonního záznamu  měnit vzájemně úrovně levého a pravého mikrofonu, tak se to obejde i bez toho dalšího mixu.

16 Vilda Vilda | E-mail | Web | 26. dubna 2009 v 1:00

balenoGLX:

No, možná bych to i vyzkoušel až bude chvilka času.

17 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 26. dubna 2009 v 12:45

Radim: Jasne, v podstate ty dva potenciometry a par odporu budou stacit, akorat je treba se pripravit na to, ze zmena urovne jednoho signalu ovlivni do urcite miry i uroven druheho signalu.

18 Radim Radim | 26. dubna 2009 v 17:38

balenoGLX
Proto jsem napsal pár odporů. Nevím teď, jakou úroveň má signál vycházející z B73, ale pokuď to je ze snímacího zesilovače, dá se předpokládat, že je mnohem vyšší než kolik je potřeba do toho mikrofonního vstupu. Potom je dostatečná rezerva na to  potenciometry v tom pasivním mixu oddělit odpory tak, že se signály ovlivňovat prakticky nebudou. Zvětšení nebo zmenšení signálu 2x znamená 6 decibelů, změna signálu o 3 decibely je tak na hranici poznatelnosti.

19 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 26. dubna 2009 v 19:28

Radim: Myslim, ze cca 1,5V pri 0dB. Ale na vystupu snimaciho zesilovace neni emitorovy sledovac, takze pri zatezi radove v kiloohmech pujde toto napeti dolu.

20 Radim Radim | 28. dubna 2009 v 3:25

Bude tam na kolektoru NPN tranzistoru KC zatěžovací odpor nějak okolo 4 kiloohmů. Zátěž by potom měla být aspoň 5x vyšší, myšleno hodnoty v ohmech, jinak bude zátěž snímací zesilovač příliš ovlivňovat a bude zkreslovat zvuk.

21 balenoGLX balenoGLX | 4. května 2009 v 9:02

Radim: Tech 20k zateze by zhruba sedelo...Problem je, ze v dnesni dobe se vstupni impedance zesilovacu uz dost snizuje a zacina to byt na hrane. Doby, kdy meli zesilovace vstupni imoedance 0,5M a vice, jsou asi nenavratne za nami. Na druhe strane, mensi impedance prinasi mensi moznost ruseni a tim moznost pouziti snur na pradlo misto radnych kabelu bez znatelneho zhorseni odstupu rus. napeti. :-D

22 Lecho Lecho | E-mail | 4. května 2009 v 14:21

vstupní impedance zesilovače cca 0.5M odpovídala tak asi krystalové (piezoelektrické) přenosce gramofonu která se dnes už (téměř) nepoužívá. zdroje nf signálu jako AUX, deck, tuner, CD, video, dvd...mívá několikanásobně nižší a ta má daleko menší náchylnost chytat síťový brum a jiné rušivé vlivy okolí i v případě že propojovací kablík je trochu delší než 0.5 m a hůře stíněný

23 Radim Radim | 5. května 2009 v 0:16

vstupní impedance 0,5 až 1 M byl pozůstatek vedle krystalové přenosky taky po elektronkových zesilovačích, odpovídá tomu vstupní signál kolem úrovně 1 voltu. To potom pasovalo na tranzistorový zesilovač, kdy byl vstup na krystalovou přenosku 1M ohm 1 volt, potom přes odporový dělič vstup tuner 5 - 50 kohm a 5 - 50 milivolt a potom nakonec vstup pro mikrofon 1 milivolt na 1 - 5 kilo ohmů zapojený přímo na vstup zesilovače - emitor prvního tranzistoru. Tak stačilo mít napevno zapojený jeden zesilovač bez jakýchkoliv přepínačů na 2 - 3 zásuvky, tehdy pětikolíky a podle toho, do které zásuvky se zastrčila šňůra, tak taková byla citlivost. Mimochodem, pokud byla výstupní impedance zdroje signálu velká, uplatnila se při delším kabelu kapacita kabelu a signál byl ochuzen o výšky.
Tehdy, hlavně tuším u elektronkové elektroniky se musela vstupní a výstupní impedance dodržovat, protože zapojení na něho bylo vyladěné. U tranzistorových zesilovačů například zapojení zdroje signálu o výrazně odlišném vnitřním odporu zvyšovalo šum vstupního tranzistoru. Nebo tam občas bývaly korekční členy, které třeba vyrovnávaly útlum vysokých tónů a kterépočítaly s poměrně přesnou impedancí zdroje signálu.
Dneska přesná impedance vstupu a výstupu ztratila význam, na vstupu jsou obvykle integrované obvody a vliv impedance zdroje signálu je u nich minimální.

24 Michal Michal | E-mail | 27. května 2009 v 21:07

Zdravím všetkých,
mám tento magnetofón B58, ktorý sa v detských rokoch stal mojou srdcovkou. Teraz som ho vytiahol zo starej skrine na povale a asi po 20 rokoch zapol. Motor začal šlapať úplne ticho, ani som nepočul, či je vôbec zapnutý. Potešil som sa a založil som si tam pás, na ktorom asi vo svojich štyroch rokoch počúval pesničky. Krásne sa to rozbehlo a začalo hrať. No po asi piatich minútach som si všimol valiaci sa dym z miesta, kde je zosilňovač. 58 to nevadilo, hrala si veselo ďalej. Keď som ju zastavil a rýchlo vypol, ozval sa dosť brutálny zvuk výbuchu nejakého kondíka. Keď som to rozobral, pohľad na dosku ma úplne zamrazil. Okrem streleného kondíka bola odstrelená aj polovica hlavičky jedného z tranzistorov. Keďže sa mi chybu nechcelo hľadať, zašiel som do obchodu a nakúpil si náhradné kondíky a tranzistory a všetko som to pekne povymieňal už aj s odpormi. Napájkoval som si káble na zosik a zapol. Už sa z ničoho nezadymilo, ale po pustení prehrávania sa mi neobjavil žiadny zvuk. Pri nahrávaní liezol dnu a vyšiel cez repro, ale nenahral sa na pás. Dokonca aj indikátor nahrávania a hlasitosť nahrávania mi fungovala. Vyklopil som zosik ešte raz, pohýbal som s káblami a zavrel som to. Zrazu zvuk išiel už aj pri prehrávaní a dokonca sa zvuk nahrával aj na pás. Čo som si však všimol, že pri prehrávaní mi to dosť začalo brumieť. Akoby sa zvuk elektriny prenášal do zosiku. Pri nahrávaní je ticho.
Chcel by som sa niekoho, kto sa vyzná do toho viac ako ja, spýtať, či môže byť problém v tých kábloch, alebo ešte aj niekde v zosiku. A ešte mám jednu otázku. Nedali by sa niekde tie tenké kábliky zohnať, prípadne aj nový zosik? Vedel by niekto poradiť?

Za odpoveď vopred vďaka a prajem všetko dobré.

25 emperor emperor | 12. října 2009 v 14:48

zdravím ,zohnal som si polovrak tohoto magnetofónu tesla b 58, vizualne ok, chýba iba kryt hláv, chystám sa ho vyskúšat a prípadne zreparovat a premazat.

26 galileo galileo | E-mail | 20. října 2009 v 7:32

zdravim,
vedeli by ste mi prosim Vas pomocts postupom ako mozno skopirovat pesnicky z tohto typu magnetofonu na DVD rekorder?
Dakujem

27 galileo galileo | E-mail | 20. října 2009 v 7:34

resp. na DVD disk / ale nie počitačom /
dakujem

28 Vilda Vilda | E-mail | Web | 20. října 2009 v 12:23

galileo:

Šlo by to následovně. Magnetofon má audio výstup se symbolem receiveru (čtvereček s anténkou, připomínající vidličku), tak na tento konektor připojit redukci DIN-5ti kolík přecházející na CINCH (levý a pravý) a propojit to potom do vstupu u DVD rekordéru. Bude to však zajímavé, protože do DVD půjde jen zvuk a nebude tam obraz.

29 Pepa VOBOŘIL Pepa VOBOŘIL | E-mail | 26. února 2010 v 10:26

Vážení přátelé magnetofonů Tesla,mám Teslu B58,sháním navod k obsluze,i ke stáhnutí,předm Vám moc děkuji,Pepa

Komentáře jsou uzavřeny.