STARÉ STROJE na Blog.cz

tesla B56 ? není to stereo ?

[1]: Ano je to stereo hned opravím,psal sem to ve stádiu značné rozespalosti

Lecho:

Tesla B56 je stereo, ale ke stereofonní reprodukci je potřeba mít externí stereofonní zesilovač. Magnetofon sám o osbě má jen monofonní zesilovač. Jak je to ale s nahráváním, to už nevím.

nahrává plněhodnotné stereo akorát jeden VU měřák a jeden potencák rec-level. podobně jak B43. v režimu tape-deck (přes extérní zesil nebo rádio) a repro boxy vyhovoval většině kritérií hi-fi. je to úctyhodné - s ohledem na rok výroby 1970-72...

Súbežne s B56 sa ešte dopredával aj B43, stál asi 4700,- Kčs, Kto chcel stereo magnetofón, bola to pre neho slušná investícia. Poslaním B56 bolo poskytnúť výhody stereofónie bez podstatného zvýšenia nákladov (stál asi 2760,- Kčs.) Preto myslím že je to celkom praktické, že magič nemá vlastný stereo zosilňovač, aj tak by pri jeho kufríkovej koncepcií nemal práve špičkové parametre. Externý zosilňovač alebo aj dobré stereorádio ich však poskytovali....

Tak tento magnetofon som mal s rozhlasovej ústredne.Ale mal dva vu meraky a dva potenciometry.Žiaľ nefungoval dobre este ako tak prehral záznam ale nenahraval vôbec iba sa obcas ozvalo nejake brblanie.potom som ho rozobral

Lucky:
Veľmi pekne zachovali magnetofón. Vidno, že veľa nebol používaný.

Jo,tento magič som videl na krúžku,ale bol už vrak,pri skúške si ani neškrtol

Tento magnetofon byl podle tvrzení pamětníků opravdu poměrně dost poruchový, právě díky zmiňovanému složitému přepínači stop, kde často zlobily kontakty. Jinak zvukově je velmi dobrý, alespoň můj exemplář i výborně nahrává. Krom té nevýhody, že je nutné ho připojit ke stereozesilovači (stejně je to řešeno i u B46) má další, dosti nepochopitelnou funkci, a sice že hlasitost reprodukce při stereofonním poslechu je nutné ovládat nejen potenciometry na připojeném externím zesilovači,(což by bylo vcelku logické), ale i potenciometrem na magnetofonu, tudíž pokud stáhnete hlasitost na magnetofonu na nulu, nebude hrát nic. Původně jsem si myslel, že je to závada, ale pak jsem zjistil, že je to takhle z továrny. Dalším drobným nedostatkem (na rozdíl od ostatních model řady B5)je absece hlasitého příposlechu během záznamu, což je na první pohled i vidět, neboť magnetofon má pouze potenciometry hlasitosti (záznamové úrovně) a tónové clony. Příposlech během záznamu je možný pouze přes sluchátka. Ale jak zde již bylo zmíněno, s ohledem na cenu a rozměry se jedná o výborné kompromisní řešení. Roli magnetofonu s plnohodnotným stereo zesilovačem se následně od roku 1973 zhostil B100 a není jistě bez zajímavosti, že původně se měl jmenovat B53.

Westfan:

To označení B53 - to je velice zajímavá inforamce. Mnohokrát sem si položil otázku proč se B100 jmenuje B100, když je to vlastně další model řady B5. Zda to bylo z důvodu jiného vzhledu, nebo v tom bylo něco jiného? Kdo ví.

[9]:
tak tesla B-100 měla původně být B-53 ? to jsou věci ! nevěděl jsem ani já...
ale přišla na trh později než B-54, B-56, B-57 a B-58 a (trochu nelogicky) by vybočovala z číselné řady...ale kdo to dneska ví...mimochodem, víte že existoval technics RS-B 100 (kazetový),
UNITRA B-113 (kazetový)

trojka na konci asi měla být znakem vyšší kvality. Jestli si to dobře pamatuji, nejlíp vybavená B4ka byla B43.

B73 úplně totéž.

O údajné B53 se také psalo v jednom časopise z roku 1971(myslím, že to bylo Amatérské rádio) a tam byla zmínka, že již nevyráběný stereofonní magnetofon B43 nahradí v nejbližší době připravovaný nový typ B53. Také je mi záhadou, proč z toho nakonec byla B100. Vždyť B57 také vypadala vzhledově jinak, než ostatní B5tky. A co se týče čísel na konci,tak spíš trojka asi znamenala stereo s koncovým zesilovačem (B43,B93,B113)a šestka stereo bez koncáku (B46,B56,B116) Pak je tady maglajz s B115, ta nám nezapadá nikam. :))

Radim:

Já spíše myslím, že "3" na konci typu označovalo "stereo s koncovým zesilovačem" jako třeba: B43, B73, B730, B93, B113, CM130 (vyjímka B115)

Magnetofony co měly "6" byly stereo ale bez koncových stupňů: B46, B56, B116, B116A, CM160

Alespoň takhe bych si to značil já.

Westfan:

Souhlasím s tebou Typ B115 by se dal vysvětlit jako stereo s koncákem který měl tvrzené hlavy - byl první který s tím přišel.

Vilda:
A B113 sa ani nemal vyrábať, ako sa píše v AR. Len Tesla nezabezpečila lisovňu plechu pre tvrdené hlavy a potrebovala dať na trh HIFI, tak tam dali obyč. hlavy a niesol označenie B113.

[17]:
ze stejného důvodu vznikl tape-deck tesla B116A - přechodný model vybaven obyč.hlavami (z B73) a tvrdé (long-life) měl a používal až následný typ B116

[18]:
B116A o tej viem, že vznikla len preto, lebo nie každý si mohol dovoliť B116, tak Tesla chcela zlacniť, tak tam dala obyčajné hlavy a bol o niečo lacnejší, malo to označenie B116A.

Tvrzené hlavy byl japonský patent, hlavní komponenta tam byl materiál označovaný tuším jako feritové sklo nebo tak nějak. Tvrzené hlavy ANH na B11x by měl být dovážený výrobek

Radim:

Mohlo se jednat klidně o dovezené díly.Typ SM580 měla též hlavy z Japonska.

mozná ze uz to tu jednou zaznelo,ale stejne,dala by se sehnat tvrzená hlava do rady B4 respektive do B43?nová?z toho japonska,nebo tak...

Teoreticky asi ano, jako tvrzená univerzální hlava do kotoučového čtyřstopého magnetofonu. Musela by mít takové rozměry, aby šla napasovat do stávající páskové dráhy a protože každý typ hlav má unikátní elektrické parametry, musela by být na tuto hlavu přizpůsobená kmitočtová charakteristika záznamového i snímacího zesilovače. Pokud ovšem nějaká tvrzená hlava není jako přímá náhrada československé měkké hlavy ANP 935, já o tom ale nevím.

[22]:
pokud jenom na přehrávání tak by mohla i do B-4, B-43 (teoreticky) pasovat tvrdá ANH-210 (B-115, B-116) která je rozměry i elektricky stejná jak ANP-938 (B73,B-113,B-116A) a ta zas nahradila původní univ.ANP-935 co byla z výroby instalována do B-4, B-43, B-5xx,B-70,B-90 a dalších až po
B-100

ANH a feritove sklo? Vzhledem na jejich pomerne kratkou zivotnost se mi nezda, ze by byl pouzit na tyto hlavy. Feritove sklo jsou hlavy typu GX se zarukou 100 000 provoznich hodin. ANH 200 nebo 210 z nich udela sotva desetinu. Pak odejde nejprve zaznamova, pak snimaci hlava.
Co se tyce nahrady ANP935 za nejakou lepsi hlavu...vim, ze nektere kotoucaky meli rozmery hlav stejne s Teslou, tak snad by slo neco vybrat...ale bude obtizne to prizpusobit elektricky. Obdobne jako pouzit na miste ANP935 hlavu ANH 210.

Tak pozor tří motorový magnetofon o kterém se tu již někdo zminoval je otišten na obálce amaterského rádia a měl se jmenovat B83.bohužel nevím na jakém čísle byla jeho fotka

[26]:
B83? O tom vôbec nič neviem. Viem iba o 3-motoraku B135 a ten je v AR asi 11/1981. Veď na mojej stránke ho mám ofotený. Daj si moju stránku, tam si daj prototypy a tam máš prototypy magnetofónov a tam je tá B135.

Michal, Rado:

Máte pravdu oba dva. Existovaly totiž dva magnetofony s tří motorovou mechanikou a to jak B135 tak i B83. Ten model B135 sem viděl na obrázku v Amaterském rádiu. O typu B83 sem pouze slyšel ale nikdy sem neviděl ani fotografii.

Co vím tak B135 existují 3 kusy a nacházejí se někde na Slovensku snad

[28]:
Aha, tak o B83 som nevedel. No už viem, že existovala aj ona.

[29]:
Čože? Na Slovensku? Tak to treba ju pozháňať.  

To rado:Jo ale jak to sehnat kdo to má tak to nedá z ruky že jo nebo se ani nezmíní o tom že jí má protože v tu chvíli by byl o to velkej zájem

hm - tri kusy B83?..........
k hlavam:já ji teda mam jako novou s nepatrnou zanedbatelnou drázkou a NIKDY sem si nemohl stezovat,ze by se mi nejak rozhodila dráhá,vůbec,zadný ze je treba jedna stopa zamumlaná ani na okamzik,narozdíl od pouzivaných kazetáků,byla to jenom informacní otázka,no ona jednou taky doslouzí,mozná ze este prezije ten magneták

[32]:
Môže byť aj to, že to má niekde v pivnici a vôbec netuší, aký by bol záujem. Možno ju má nejaký zberateľ, ale mohol by o nej dať vedieť. Vôbec by sme ju od neho nepýtali. Len by ju proste predstávil. Abo môžem sa opýtať na radiohistórii.

Z akej mechaniky mala vychádzať B83? Alebo to mala byť nová séria?

Dopekla,keby sa potvrdilo to,čo "veštím" : Jedna z B135 by sa mala nachádzať okolo Brezna alebo železničky v Čiernom Balogu... Ale len tak kecám,nemusí sa to vyplniť...

johny: Prečo? Videl si ju tam alebo čo?

Kde se nachazi B135 sice presne nevim, ale vim ,ze tech prototypu bylo vice, internich oznaceni od B83, pres B120 az po 135...Muj rodinny pribuzny vi, u koho se 120-ka nachazi presne. Ja vim tolik, ze je v Roznove pod Radhostem.
Tyhle magnetofony v podstate ze zadne tehdejsi mechaniky nevychazeli, byli elektronicky ovladane pomoci elektromagnetu, 3 motory jeli na primy nahon a B120 a B135 by meli mit taky elektronicky regulovany tah pasku. Kez bych se k te 120-ce mohl dostat a alespon ji otevrit, prozkoumat a nafotit...
Vlastnit to nechci, cena tehle pristroju by asi dosahla astronomicke castky a vubec by mi byli celkem k nicemu, protoze zadne nahradni dily neexistuji a ja magnetofony nesbiram. Jen je bezne uzivam a opravuji. Myslim, ze za cenu, kterou by stala takova B135 si lze opatrit i C270-ku ReVoxe a to se mi vyplati vic. :)

Já tochu toužím potom jeden kus vlastnit ale cena by asi byla dost vysoká nicméně určitě by stálo za to jednoho vlastníka najít a požádat ho o foto a nějaký bližší popis přístroje

Jde především také o to, v jakém stavu by ty magnetofony byly. Pro upřesnění uvedu jeden příklad. AZNP Škoda Mladá Boleslav vlastnila ve svém depozitáři mnoho prototypů vozů, které se nevyráběly. Bohužel se však dnes již jedná o nekompletní a mnohdy dost poškozená auta. Chci tím říci jen to, že prototyp slouží vždy jako předmět testování a zátěžových zkoušek.
Podobné to může být i s mangetofony B135 a jinými exempláři. A teď ruku na srdce. Kdyby někdo z vás vlastnil třeba tu B135, používali by jste ji k běžnému užití, nebo se na ni jen dívali a obdivovali její tvary? Já osobně bych ji uvedl do běžného provozu. A teď se dostáváme k bodu, o kterém spal o pár řádků výše BalenoGLX, tedy že na magnetofon nebudou podle všeho existovat náhradní díly. Vezměme si za příklad jen gumová obložení a řemínky, v jakém stavu se většinou nacházejí po takových 20ti letech.

[40]:
jaké měl asi hlavy - ten B-135 ? že by převzaté z tesla B-73 ? lepší tenkrát (1980-81) asi nebyly...tvrdé ANH 200 - ANH 210 přišly později (B-115, B-116)

Dále mě napadla ještě jedna věc. Když se už zde bavíme o nějaké té "třešničce na dortě", co si třeba takhle opatřit některý měřící nebo studiový magnetofon od Tesly. Na něco se přece rozhlasové a televizní pořady natáčet musely a v té době tu asi moc zahraničních přístrojů nebylo.

Lecho:

Možná že první prototyp měl hlavy ANP 937 a 938, ale jestli bylo těch B135 více, další se už mohly lišit. První prototyp bude mít nejspíše jiné mechanické řešení než ta třetí poslední.

pokud byl B-135 3-motorový (logic-control) tak odpadly složité mechanické třecí převody a gumové řemínky. každý unášeč měl svůj (nezávislý) pohon řízen elektronicky a třetí motor točil setrvákem, osa tvořila tónovou hřídelku páskové dráhy. asi tak, ale mohlo být i trochu jinak...

[42]:
vilda
me ta myslenka taky uz jednou napadla,ale slysel sem,ze v tech radiich meli magice a vse okolo toho - polské výroby
bouzel

bajty: nie, štúdiové magnetofóny boli tzv. maďarské ReVoXy - Mechalbory, ale vraj nejaké štúdiové magnetofóny montovala aj Tesla Elektroakustika a vraj boli na vysokej úrovni a mali aj tú štúdiovú rýchlosť 30(neviem presne koľko) cm/s. O Tesle Elektroakustike nie je veľa napísané, lebo nevyrábala spotrebnú elektroniku(doteraz dodáva štúdiove veci, ale iba od zahraničných výrobcov, ich know-how sa vytratilo...), vyrobila snáď iba 1 domáci HiFi mixík v krabici od kalkulačiek. No počul som že výrobky Elektroakustiky boli na veľmi vysokej úrovni a rovnali sa so západnými a boli hlavne kvalitné, k tomu vyrábali oveľa lepšie mixy ako Tesla VRÁBLE, vyrábali sa tam aj prenosové rozhlasové vozy v dodávke Š1203 a podobne...

for Wokouns:
mám také tušenie

To Wokouns:V rádiích se na záznam používal výhradně STUDER REVOX A-810 nebo jeho deriváty např:A-812 což byl dokonce čtyřrychlostní model ale bohužel monofoní A-810 byla stereofoní a studiové rychlosti sou 19,38 a 72 v případě záznamu na více stop to byl TASCAM ATR 80

pánové asi máte pravdu,oni poláci v elektronice nebyli prilis zdarili,pr:já nevim asi v roce 1956(kdy zacala rada B4)uz byla plne osazena tranzistory a dokonce domací výroby a v Polsku este v roce (nevim presne) 1970,Unitra este pouzivala elektronky a do monofoních magičů a nejen,
souhlasí tak zhruba to porovnání?videl sem jednu Unitru rozebranou,výroba 1970

Vilda: Myslim, ze ceskoslovenske studiove magnetofony byli rady SMT210 (nebo STM). A napr. ve Slovenskem rozhlasu byli normalni Studery. Vse se tocilo na 38,1cm/s, nekdy az na 76,2cm/s.

balenoGLX
hm,vysoká kvalita a je to na nekterejch nahrávkách z té doby z radia dost poznat,ale gramofony taky pouzivali,ne?poprípade nevis jaký?

Bajty: máš pravdu, mám Unitru ZK 120, půlstopý monofonní licenční Grundig (vyráběný ale buď v kooperaci s Teslou, ale spíš jen pro nás, protože má české popisky) a ta má ještě elektronky. Čtvrtstopá verze ZK 140 je ale už tranzistorová. (tedy myslím, vycházím z toho, že 120 má magické oko EM 84, zatímco 140 už ručkový indikátor - dovnitř 140tky jsem se nedíval)
Jinak B4 se začala vyrábět v roce 1965, ale to jsi se asi jen překlepl. )

Ja som sa díval na stránky Unitra klubu (http://unitra.eu.org ,niekto to tu tuším spomínal,opravte adresu,ak mám v nej preklep) a tam som zistil,že magneťáky ZK 120 i ZK 140 boli elektrónkové,zatiaľ čo tie isté magneťáky,ktoré mali za číslom písmeno T (teda ZK 140 T)boli už tranzistorové
Rodičia jednu ZK 140 T mali,ale brácho ju zošrotoval. Zachovala sa už len pásková draha,bohužiľ už bez kombi hlavy,podarilo sa mi ju neuvážene zničičť,čoho mi potpm strašne prišlo ľúto - brzdí to môj projekt.
Inak čo som tu ž niekoľkokrát spomínal,tú hlavu mi treba,rovnako aj počítadlo a indikátor....

prepáčte za chyby...

U nás v rozhlase Regina, keď končil tak tu boli vyhodené asi 4 Mechalbory a nejaké mixáky za plotom, ale to som bol ešte malý to som nevidel, tie mechalbory som spoznal podľa toho čo je na radijojournale...

Ještě k těm studiovým magnetofonům, prý se u nás používal snad i magnetofon NAGRA, který byl původem Polský.

To Vilda:NAGRA je kotoučák který je vůbec jeden z nejdražších stojí v přepočtu asi 3 000 000 a používá se při natáčení filmů neb je nejodolnější a vydrží i tvrdé zacházení jinak též novinářský mgf vyráběla ho firma KUDELSKI

Novinářský byl třeba i magnetofon UHER REPORT či TESLA URAN a PLUTO

Mě by stačil i nějaký ten "obyčejnější" co byl třeba na obrázku s tou B135, ten s označením "měřící magnetofon", který měl jako celek výměnnou i celou páskovou dráhu.

bajty: O tech gramofonech toho moc nevim, tam nejsem celkem doma.
Lucky: Jo Uher 4000 Report jsem asi tak 3 roky zpatky mel doma na serizeni. Krasny strojek, perfektne nahraval na vsech rychlostech, dokonce i na 2,38cm/s byla nahravka poslouchatelna. Nagru nejak moc neznam, i kdyz je to legenda mezi magnetofony. Clovek by mel nejradeji doma vse, ale to nejde.Ac se to nekterym laikum nezda, kotoucak je dosti nakladny konicek...sami o sobe jsou drahe, ale to neni jenom o tom, koupit si magnetofon...
Ja kdyz si vemu, co mne rocne stoji jen vinyly a pasky...tak bych za ty usetrene penize udelal nejblizsim celkem hezke vanoce. D

To balenoGLX:Ano je to hodně drahé pásky a přístroje a ještě k tomu když je to nové

[58]:
ano, reprortážní magnetofony UHER a NAGRA to byl pojem...profesionálně využívané pro rozhlas, film a TV. poloprofi účely (a cenově tedy dostupnější) splňoval například přenosný bateriový kotoučák
SONY TC-510-2, stereo, 2-stopý, cívky 130mm, 3 hlavy, jeden motor DC servo-controlled , rýchlost posuvu pásku 9.52 + 19.05 cm/s, 56 tranzistorů, 17 diod, oválný reproduktor
viz také:
http://www.vintage-audio.com.ua/en/cat/187/509.html  

este ze mam jen jeden kotoucák,uz tak mi stal hodne nervů a casu,ale zase sem se moc hodne v nem naucil a ta kvalita a vse okolo toho za to mnohonásobne stoji,no co vám budu povídat.......a za preklep v 49 se omlouvam:-O

balenoGLX
No, jak tak o tom uvažuji, možné to vlastně je, že ANH nepoužívaly feritové sklo a byly dělané v ČR, že to nebyl dovoz. Já jsem si to odvodil vlastně nějak automaticky. Fakt je, že za ty 3 roky v studentském radiu mohly natočit něco mezi 2 - 6 tisíci provozních hodin přehrávání nebo nahrávání, kdy hlava byla obrušována a na hlavách nebyl vidět žádný rozdíl. A radio a ty magnetofony běželo ještě potom nejméně další 3 roky.    Škoda, že tehdy nikdo nedělal statistiku, nevzal si presenční knihu a nedal z ní dohromady aspoň hodiny, kdy se ve studiu něco dělo, bylo by to přesnější. První rok tam byly měkké hlavy, snad ANP 937 a 938 a ty po roce byly ubroušené doslova zoufale, snad milimetr do hloubky.
Faktem taky je, že co se týká různých anorganických skel, tak ty byly v té době pro různá bádání na vysokých školách velice atraktivní, možná hlavy ANH byly vyrobeny z nějaké československé verze feritových skel.

Radim: Mozne to je, kazdopadne tyto hlavy vypadaji jako ceskoslovensky vyrobek. Jejich zivotnost je cca 10 000 hodin (ono taky samozrejme zalezi na pouzivanych paskach - i kdyz v dobe B115 uz byli vsechny pasky lestene). Jako prvni varovani, ze jsou tyhle hlavy opotrebene je nutnost markantniho snizeni predmagnetizace a taky nutnost stale castejsiho cisteni...

No, co se týká čištění, tak mně připadalo, že ty hlavy sice jsou tvrdé, ale štěrbina je vyplněna měkkým materiálem. Potom se stane, že štěrbina je vybroušena do díry a potom se nečistoty na pásku v té štěrbině zachytí na dobu jednotky sekund a dělají problém, než se zase uvolní. Nevím, jestli to byla šterbina, ale nějaký takový podobný mechanismus reagující na nečistoty tam byl. Projevilo se to po poměrně krátké době, řádově stovky hodin provozu a velice to záviselo na jednotlivých hlavách. Některé hlavy ANH toto skoro nedělaly, u některých hlav to bylo doslova zoufalé a projevilo se to i  na prakticky nových páscích. Čištění hlav moc nepomůže, protože znečištění není na hlavách, ale na pásku. Na rozdíl od měkké hlavy ANP 935, kde materiál hlavy i štěrbiny byl evidentně zhruba stejné tvrdosti a tam žádné takové problémy s nečistotami na pásku nebyly. Teda vlastně byly, ale začaly až u tak zašpiněného pásku, který byl na B 116 už prakticky neposlouchatelný.

Magnetofóny STM neboli čs., to boli tie spomínané Mechalbory...

Radim: Presne tak, jak pises...
Wokouns: tak potom to bolo nieco licencne, co vyrabalo viacero vyrobcov, lebo na dotycnych STM-kach boli stitky a loga TESLA...ale ze to mohla byt len licencia, to sa nehadam, lebo neviem.

No možno to bolie nejaké STudiové Magnetofóny, iba som napísal že ja som videl STM-ká iba od Mechalboru...

baleno GLX
Je škoda, že výrobce už nestihl udělat další generaci tvrzených hlav ANH, kde by ta štěrbina byla vyplněna stejně tvrdým materiálem jako zbytek hlavy. Ta citlivost některých hlav ANH na nečitoty na pásku je dost omezující a způsobila vyhození dost jinak dobrých pásků do popelnic.

Koupím magnetofon TESLA B73 jen plně funkční neodrbaný a kompletní a TESLU CM160 stejný stav cenu nabídněte

sounddirector@seznam.cz

Radim: Jo, taky jsem kvuli CM160 vyhodil nekolik pasku...mozna na B73 nebo akaiech by chodili bez problemu. Je ale opravdu zajimave, ze nektere hlavy to delali a jine ne. V B73 mam napr. taky hlavy ANH a nepozoruji zadny problem...i kdyz se mi vseobecne zdaji dost haklive na kolmost.

for Michal[26]:
Tá B83 je presne  na zadnej strane časopisu,kde je ofotená výstava Zenit ´80, B83 bola jednou z exponátov. Je to konkrétne číslo 7/1980
for baleno GLX[38]:
Aj B83 má reguláciu ťahu pásku. Je to napísané na tej strane,kde je B83 odfotená spolu s inými exponátmi Výstavy Zenit ´80(presne na tom čisle AR,ktoré som spomínal)konkrétne je to napísané na fotke vchodu do výstaviska(a pod ňou je tá B83)Konkrétne sa tam o B83 píše toto: magnetofon B83,třímotorový hi-fi přístroj s elektronickým ovládánim a regulací tahu pásku(kolektiv ing. Žofáka, čestné uznání)snáď sa B83 nachádza u toho pána Žofáka...ale na krúžku,keď som si bral ten časopis,tak som sôsobil rozruch,že jedného spolužiaka z krúžku dedo to má(je z Bratislavy) a že mu to raz dá a že to ten spolužiak roztrieska            Aj keď má dobré zvonenia v mobile(ktoré mi občas pošle) ale s ostanými zasranmi je to krásný rošťák....ách jaj,prečo musia vzácne stoje niekedy(a a asi aj dosť často)končiť v nesprávných rukách...