STARÉ STROJE na Blog.cz

Ten přístroj vypadá velice zachovale Vildo, získal jsi další kousek do sbírky?

Westfan:

Ne ne, jedná se o magnetofon, jež mi posloužil jen pro fotografování. Má nefunkční zesilovač a byl jen jako zdroj náhradních dílů na opravu B115. Z důvodů focení byl vyčištěn a byly namontovány hmatníky otočných potenciometrů. Magnetofon byl vzhledově pěkný ale technicky nebyl provozuschopný.

Vilda: Aj tak bolo podla mna skoda ho nechat na diely. Keby si videl ,ake beznajdene stroje som teraz repasoval ja...tie uz ani na diely neboli bohvieco, a predsa su z nich velmi pekne a plne funkcne kusy. S tym zosilnovacom v tej B113 sa urcite dalo nieco spravit. Jednalo sa o koncovy stupen alebo snimaci zosilnovac?

balenoGLX:

Byl to snímací zesilovač, ale jak píši, obdržel sem jej pouze jako zdroj dílů. Není (nebyl) můj. Dostal sem ho na opravu těch dvou B115.

Vilda: Aha. Tak ked majitel chel mahgnetofon pouzit ako zdroj dielov...:) Ale kryty z neho by som bral. Mam doma jeden vrak B116A, nejake veci by donho boli, ale exterier je v tak zalostnom stave, ze sa mi neoplati davat to dohromady. :)))

Ze sběrného dvora jsem získal b 113ku . Hraje super , ale nenahrává. Jsem naprostý laik v oboru cívkáčů takže nevím , jestli má tlačítko záznamu být zaaretováno v dolní poloze nebo ne . Díky za info.

Al Bunda: Tlacitko nema byt zaaretovane.

balenoGLX:Zapoměl jsem dodat , při stlačení Record se rozsvítí pouze levá dioda , bude to asi na go.

Al Bunda:

Záleží na tom, zda tam máš stopu 1-4 nebo 3-2 nebo "stereo" podle toho svítí příslušené LEDky. Možná je vadný přepínač stop, což je sranda opravovat.

pokud neví jak se nahrává tak drží se tlačítko record a přitom se spustí přehrávání

Vilda a Jaromír:                                                                          Svítí pouze při stopě 1-4 při ostatních polohách nesvítí. A při stlačení record a přehrávání hraje stará nahrávka.

Viděl bych to na ten přepínač stop, povelové napětí pro záznam je evidentně v pořádku, když svítí alespoň jedna LED - může být přerušená LED pro stopu 3-2, v poloze stereo jsou zapojeny v sérii, to se mi však zdá být nepravděpodobné, hlavně to nevysvětluje nesmazání starého záznamu. Spíš je ten přepínač v takovém stavu, že se přes něj nedostává ani vf napětí na mazací hlavy. Taky modul oscilátoru to může mít "za sebou".

Vzal jsem si schéma k B113 a koukám, že ta přerušená LED zas až tak nepravděpodobná nebude, jejich přepínání je řešeno tak, že v poloze stereo musí svítit obě bez ohledu na to, zda přepínač stop převádí, nebo ne. Jinak by musel být přerušený zemní přívod k desce s LEDkami, jenže tento přívod využívají k uzemnění i indikátory a ty by nepracovaly.

Tomáš:                                                                             Přepínač stop by asi mohl blbnout , když s ním lehce pohnu při přehrávání tak to trošku kolísá mezi stranama. Zkusím to svěřit jednomu známýmu opravářovi , je ze starý školy ,to co jste mi naznačili je na mě moc. Každopádně dík moc za možné příčiny . Až budu mít hotovo dám sem vědět.

To, že přepínač kolísá mezi stranama je celkem normální, jde o mechanické tolerance, mě u B116 to dělá totéž, jinak přepínač maká perfektně (pokud s ním nevrklám). Ještě bych zkusil záznam na čistý (smazaný) pásek, jestli tam bude slabý silně zkreslený náznak záznamu, je chyba v oscilátoru - modul může být " povysunut" z patice, sám jsem se s touto závadou už setkal.

Ty přepínače je docela velká bolest těchto magnetofonů. U mé B115, i u B113 mi při přepínání stop vždy hrozně chrastí, přitom ta 115 má velmi málo najeto, ale než jsem ji koupil, tak dlouho stála. Docela by mě zajímalo, jestli se ty přepínače dají nějak opravit, nebo se musí vyměnit.

Opravit se dají, pokud jen chrastí, stačí očistit zoxidované kontakty. Mě se osvědčilo čištění obyčejným papírem, odstraní vrstvičku oxidů a nepoškodí postříbření. Pokud by byly k dispozici přepínače nové, je samozřejmě lepší je vyměnit, obojí je však spojeno s "vyproštěním" přepínače z oboustranné DPS, s trochou trpělivosti se to ale dá zvládnout i s obyčejnou odsávačkou.

Westfan:

Výměna přepínače stop na řadě B11x a CM je docela zabíračka. Nepovedlo se mo ho odpájet od desky, protože je připájený z obou stran plošného spoje.

Prepinac stop na B115 som uz menil a je to skutocne pakaren. Avsak oprava tohoto prepinaca vacsinou konci jeho totalnou desktrukciou. Ja odporucam utopit ho na niekolko hodin v kontoxe a pocas tejto procedury ho obcas prepnut.

Vilda: Ten minibalik s tymi indikatormi mi na poste nechceli zobrat, takze musim pokus zopakovat a minikrabicku zabalit este do nejakej vacsej krabicky. :))

balenoGLX:

Ok dobře. Až mi to pošleš, dej mi prosím vědět na e-mail. Díky moc

Ty přepínače řady TS jsou dělány jako nerozebiratelné a nebylo počítáno s jejich opravou. Pokud se tedy namočením v něčem je povede opravit, je to bonus navíc.  Rozhodující je sle jejich odpájení, tam to smrdí tepelnou destrukcí přepínače i díky velkému množství kontaktů přepínače poškozením desky. To chrastění je potom kromě zestárnutí přepínače způsobeno i zestárnutím nebo úplnou absencí elektrolytických kondenzátorů, na kontakty přepínače jde vedle střídavého signálu i nějaké stejnosměrné napětí, a to potom chrastí přeskakováním po nečistotách kontaktu. Takže pokud to někde chrastí moc, vedle opravy přepínače může být  další možností vyměnit příslušný oddělovací kondenzátor.

K více poruchovým typům, co se týká zesilovačů - předpokládám, že tam už byly zesilovače s integrovanými obvody MDA 2020 , zesilovače s těmito výkonovými IO jsou velice jednoduché a jsou jištěny proti téměř všem možným problémům, takže jejich časté poruchy jsou prakticky vyloučeny. Je ale možné, protože v B 113 byla poprvé v magnetofonech Tesla zavedena nová koncepce elektronického zapojení - základní deska s konektory a jen s trochou elektroniky, do které jsou do konektorů osazovány vyměnitelné jednotlivé poměrně jednoduché elektronické moduly s převážnou většinou elektroniky, že v Tesle Přelouč trvalo nějakou dobu, než se tam naučili tuto elektroniku kvalitně montovat a vyrábět.

Co se týká kmitočtového rozsahu B 113, případně B 115, už tehdy po optimálním vyladění na konkrétní kvalitní pásek bylo dosaženo při rychlosti 9 kmitočtového rozsahu do 18 khz a při rychlosti 19 kmitočtového rozsahu do 24 - 26 khz. Když byly v elektronice magnetofonu upraveny hodnoty zpětnovazebních kondenzátorů, které kvůli stabilitě omezovaly přenos kmitočtů nad 20 khz. Jinak kmitočtový rozsah na rychlosti 9 do 15 khz bez větších problémů zvládala už univerzální hlava ANP 935, tam u starších magnetofonů bylo spíše omezení nedokonalou elektronikou snímacího zesilovače než magnetofonovou hlavou.

k tomu vyletovaniu prepínačov z mgf B11x a CM, Osobne som si vyberal prepínače z B116 z toho isteho dôvodu ako tu už bolo písane- chrastilo to pri prehrávaní a prepínaní stôp. Lenže nevyberal som to odsávačkou ale kúpil som si v radioamateri taký "bubonček" na ktorom je navynute take akokeby "tieniace opletanie" zvykne sa používať v audio kábloch. toto opletanie si stale kusok pred odsavaním cinu prejdem v kalafune a potom priložím k nožičke sučiastky a priložím trafopájku a ono mi to ten cín rýchlo odsaje do najmenšieho zbytku, takže tie prepínače som si vybral da sa povedať že bez problemov, a ako už písal myslim že baleno , boli naložene nasledne asi celú noc v KONTAKTE 61, parkrát som ich poprepínal, a odvtedy je po chrastení a maká to fajn.

Radim: So vsetkym by som v zasade suhlasil, len mi nie je jasne, co ma poruchovost koncoveho stupna MDA2020 spolocne s modulovym riesenim mgf B113? Osobne si myslim, ze za "horenie" MDA2020 v type B113 mohlo v prvom rade zapojenie s nesymetrickym napajanim (uz vyrobca obvodu toto zapojenie v zasade nedoporucuje). Ale ani so symetrickym napajacim zdrojom nie je mozne tento obvod povazovat za plne spolahlivy a isteny proti vsetkemu znamemu. Jedina ochrana, ktora tam naozaj funguje, je tepelna poistka. Avsak sebekratsi skrat na vystupe, odpadnutie jednej vetvy napajania alebo rozkmitanie obvodu sposobi jeho okamzite znicenie.Zosilnovac v B73 osadeny KD601 (KD605) bol daleko odolnejsi, vdaka predimenzovanym koncovym tranzistorom.

balenoGLX: Já jsem kdysi zesilovače docela podrobně studoval a s MDA 2010 jeden postavil a provozoval. Pokud  je správně postavený, stačí jen základní zapojení doporučené výrobcem, je chráněn proti všem externím vlivům a velice spolehlivý. Proti zkratu má řada MDA jednoznačně ochranu. Ovšem souhlasím, že proti výpadku jedné vetve napájecího napětí chráněný být nemusí, to není věc externích podmínek, ale věc poruchy nebo chybného návrhu napájecího zdroje. Stejně tak proti rozkmitání obvodu primárně ochrana není, to je zase  věc správného konstrukčního návrhu, konkrétně kompenzačních členů zesilovače, případně omezení kmitočtové charakteristiky odshora. Ono když někdo zfušuje konstrukční návrh nebo vlastní výrobní provedení zesilovače, tak to už sebedokonalejší integrovaný obvod nezachrání. Jenž u MDA2010 nebo 2020 je to zfušování poměrně dost obtížné, je to jen pár součástek a u výrobce vyškoleného dřívější výrobou zesilovačů na bázi integrovaného obvodu MBA810, který měl zabudovaných ochran podstatně méně a konstrukci složitější, by to vůbec nemělo nastat. U nesymetrického napájení si z té doby mlhavě vzpomínám, že tam byl maximální výkon výrobcem omezen kvůli překračování napájecího napětí, pokud ovšem Tesla Přelouč nedodržela specifikace sesterského podniku, který MDA vyráběl......

Jde možná i o to, jak dokonale měla Tesla zvládnutou výrobu těchto obvodů. V roce 1987 jsem stavěl zesilovač s MDA 2020, po necelém jednom roce v něm jeden obvod odešel. V roce 1988 jsem oba IO nahrazoval obvody TDA od fy SGS (byly tehdy k dostání v prodejně v Praze na Dlouhé třídě, dokonce za stejnou cenu jako MDA), zesilovač maká dodnes!

prí čom sa dá lepšie učiť ako pri sestričke B113-ctky   však neodlučiteľná láska EMGETON DP25LN

http://img218.imageshack.us/my.php?image=dsci1435hq4.jpg

juraj:hezké, akorát na té otevřené SM26x se asi blbě sedí  -k těm Egetonům- mám pár kousků DP25LH kupovaných v roce 1989, musím říct, že při rychlosti 9 na ně lezou výšky DOST DOBŘE, bůhví co do těch cívek tenkrát FLB navíjely.

Tomáš, ale kdeže nesedím za stolo ved ám vidíš že tej už dlhšie nieje určený na učenie sa , možna akurat tak elektronických obvodov , učím sa na posteli :) na stoličke otvorená SM260, preberali sme to tu s balenom, ano suhlasím emgetonka ktorá práve hrala v momente cvaknutia fotky dava celkom slušné výšky, nieje to žiadne mumlanie za nejakým závesom , ma to zreteľný zvuk s celkom slušným vybudením ...mno ... ale stale je to bruska emgetonka :)

ešte k tej 113: sa pametam jak som mal ešte B115 jak decko a heh tiež nemala otvor na čistenie hlav bola k tomu sametka v príslušenstve a stačilo take dve kotuče emgetonky 18 cm s hudbou a potom ked som chcel bootovať PMD tak som musel zbežne tie hlavy prejst pretože nie vždy to dobre nabootovalo

baleno :

taka otázka na teba :)

boli sme u kamoša (tiež taký zapalený reel to reel maník) a puštali sme si B115 samozrejme 18CM kotuč aby to hralo čo najdlhšie , samozrejme žiadne sladačiky riadny nárez v podaní DJ quicksilvera :) všetko šlapalo ale všimol som si jednu vecičku, ked boli poťáky VOLME na cca 7 stupienku tak to už trocha stahovalo svit žiaroviek indikatorov, je možne žeby tento jav bol vyvolaný nedostatočným transformátorom v zdroji ? teda na tej sedmičke to šupovalo už poriadne , naštastie bez skreslenia, mali sme na to pichnute 100W bassreflex reproboxy impedancia 4 ohm. tonove korekcie ma max. Je teda možne že pri takejto hlasitosti už šlo to trafo na "posledný dych" ?

dík, osobne som sa s ničím takým ešte nestretol lebo na 7 som B115 ešte nikdy nemal :)

Jak tu byla ta debata o amazání a čištění mechaniky SM260, tak sem si řek, že je na čase ji dát už trochu dohromady a ne používat jen jako spotřebák. Tak proběhlo promazání převodů a oprava počítadla. Trochu sem vyčistil plexi pro indikátory a hned vypadá jinak. Ještě zvažuji nástřik vrchního krytu protože je poškrábaný, ale možná ho vezmu z SP 210, která teď je stejnak nevyužívaná. Případně kdyby měl někdo zájem, tak bych ji daroval. Funguje, jen nemá využití. Dále bych měl k darování Unitru M531S a pak by tu byl jeden kazetový magnetofon od SONY. Je to jen deck bez koncáků, ale je fakt pěknej. Zakončení je CINCH vstup a výstup.

Juraj :To blikání indikačních žárovek u starší elektroniky je normální a nijak nezhoršuje kvalitu zvuku. Kvalitnější výkonový tranzistor  5 - 8 ampér tehdy stál  40 - 60  Kčs, v začátcích výroby tranzistorů 500 - 600 Kč, zatímco průměrný plat byl jen asi 2000. Takže napájecí zdroje regulované na výstupu třeba zrovna těmito tranzistory, které by udržovaly napájecí napětí stabilně na stejné úrovni při malém i velkém odběru zesilovače se moc nenosily, hlavně u továrních výrobků, kde se na nákladech na rozdíl od amatérských konstrukcí šetřilo. Jestli se dobře pamatuji, tak zdroj B 113 je jenom obyčejné trafo, napětí z něho je usměrněno graetzem, vyhlazeno nějakými elektrolyty a potom už jde přímo do koncového zesilovače a do žároviček. Takže při větším odběru koncového zesilovače napájecí napětí znatelně klesá a na těch žárovkách to je prostě vidět.

dík baleno, tak už aspon viem kde bola príčina toho poklesu svitu žiaroviek. Ale asi bz ani neušlodilo tým ydrojom ich dovybaviť stabilizatormi, samozrejme bz na to bolo asi treba prekopať celý plošák zdroja.

juraj:Napájecí napětí pro koncáky v B113 je stabilizované stabilizátorem s KU606, rozdíl mezi vstupním a výstupním napětím je však pouze cca 2 V, takže má spíš funkci jakéhosi "hlídače" maximálního napětí pro MDA 2020 bez vybuzení. Zkusil bych vyměnit elyty ve zdroji, ty 2 x 1000 uF nejsou pro koncák nic moc, při velikostech současných elytů se na původní desku zdroje vejdou elyty s podstatně vyšší kapacitou (já tam mám 2 x 3300 uF/50V)

dííky tomáš, len doplním že sa bavíme o tesle B115, ta ma asi už ine napajanie však ?

ale určite to odkážem kamaratovi nech si ten zdroj prejde a vymení elyty v zdroji, pomohlo to aj mne pri B116 ale tam bol iný problem

Sorry, o té B113 píše Radim, přehlédl jsem. Zdroje B113 a 115 jsou stejné, takže pro B115 platí totéž. Hlavně bych nedoporučoval zařazovat do cesty napájení koncáků nějaký další stabilizátor, zesilovač "ztratí" hudební výkon, dynamické špičky budou při vyšším výkonu ořezávány. Já jsem vyřadil i ten stávající stabilizátor s KU606 a konec napájím přímo z filtračních elytů (mám tam TDA2020, s MDA radši nedoporučuji).

Ona ta přídavná destička se stabilizátorem byla montována právě proto aby ty koncáky s MDA neodcházely. Nejčastěji je odrovnala napěťová špička při zapínání. Četl jsem v nějakém dodatku k servisnímu návodu že výrobní podnik hradil dodatečné osazení stabilizátoru při výměně vadných koncových stupňů v opravně. A to dokonce i po záruce. Problém asi je že vůbec použili zapojení s nesymetrickým zdrojem. Ale na druhé straně je k tomuto způsobu zapojení vedlo asi to že při destrukci koncového stupně oddělovací kondenzátor (v tomto zapojení nutný) ochrání reprosoustavy před jistým zničením. Symetrické zapojení kondenzátor na výstupu nemá, ale je skoro jisté že po proražení koncového IO odejdou i reproduktory.

V novsich typoch B11x je uz stabilizator 7824 (tvrdy zdroj 1A) a ziarovky su zapojene az za nim. A vykonovy zosilnovac je napajany zo samostatnych vinuti. Trafo je dimenzovane nielen dostatocne, ale je dokonca slusne pedimenzovane. U tohoto novsieho prevedenia nijake blikanie ziaroviek nehrozi.

Co sa MDA2020 tyka, tvrdohlavo si stojim za svojim a dotycny obhajca tychto "srotovych" obvodov hlboko podpriemernej kvality mi moze skusit demonstrovat skrat na vystupe pri plno vybudeni. Garantujem, ze MDA2020 zhori ako fakla. Opatovne pripojenie reprosustav uz potom pochopitelne neodporucam, kvoli pomerne vysokemu riziku poskodenia hlbokotonoveho reproduktora jednosmernym napatim.

Ale co je najdolezitejsie. V zasade NEPREVADZKUJEM magnetofon kvality typu B11x so zosilnovacom ako su MBA810, MDA2020, TDA2030 atd., lebo ide o absolutnu degradaciu masiny. Dporucujem vyskusat, ako takyto pristroj hra s koncami typu DPA na kvalitnych sustavach - 3-pasmovych s objemom aspon 50 litrov. :)

Zkrat na výstupu MDA... ještě že je kryta chladičem, taková MBA 810, když jebla na plošňáku mimo přístroj, to lítaly kousky pouzdra po celé místnosti. Ale teď vážně, DPA je samozřejmě kvalitativně někde úplně jinde, o tom žádná, dvěstědvacítka mi jede šestnáctý rok bez jediné závady a to je celá osazená součástkami TESLA. O tom, že MDA, TDA apod. stojí za ho... také asi nikdo nepochybuje, nakonec jsou to třicet let staré obvody, dnes dávno překonané. Jenže ne každý má doma DPA či jiný zesilovač podobných kvalit, spousta lidí si vystačí i s těmi MDA, na kvalitních reprosoustavách ani ony nehrají bůhvíjak špatně.

Tomáš: Tiez mam DPA 220-ku. :) Bola to vlastne asi najjednoduchsia a najlacnejsia varianta. Jej kvality tazko prekonavaju koncove stupne renomovanych vyrobcov podstatne vyssich cien...uz len kvoli vybornemu cinitelu tlmenia, kedy vystup DPA predstavuje pre reproduktor vlastne skrat.

A ze si ludia stacia aj s MDA...ano, to je pochopitelne, ved vacsine ludom stacia aj "jazveciky", takze je to o prioritach a casto samozrejme aj o financiach.

Na blogu vsak casto padaju otazky zrovanavania napr. Tesly B115 a Revoxu B77...tazko vyuzit dobry magnetofon a zrovanavat ho na zaklade reprodukcie s obvodmi MBA, TBA, MDA, TDA atd. Za jedine, jakz-takz slusne obvody povazujem LM3886 (3876,2876).

To je nápad! Trafo v B11x má, odhadem, výkon okolo 80W, takže po úpravě vinutí by bylo možno použít jako konce LM3886 (pár se mi jich tu válí, aspoň by pro ně bylo využití) a tahat z toho nějakých 2 x 25 W, ten chladič na vrchu by to měl taky zvládnout. Místa je v magiči dost, stejně tam nemám originální modul koncáků (ten si někdo vypreparoval, než se stroj dostal ke mě), jen destičku s TDA připájenými ze strany spojů a přišroubovanými přímo na chladič. Stejně bych řešil i ty LM3886. Doma jede magič samozřejmě přes zesilovač, ale občas ho beru na naše "firemní chlastačky" a tam je hvězdou večera. A po téhle úpravě by to mohla být úplná bomba!

Tomáš: No tie LM3886 som spomenul vcelku zamerne...jelikoz uz som ich do B115 instaloval, a nedavno aj do NZC300. Trafo som neupravoval, aj s povodnymi 2x13V AC (2x18V DC) mi to behalo na viac ako 2x20W/4 Ohm, bez pozorovatelneho skreslenia sinusovky na osciloskope. jedine, s cim je u LM3886 problem, je brum napriek tomu, ze som pouzil navrh plosneho spoja podla doporucenia vyrobcu (prisne dodrzanie jednobodovej zeme). Samotny koncovy stupen nebrumi, problem nastava po jeho prepojeni s korekcnym predzosilnovacom. Z tohoto titulu som pri uprave CM160 uz nepouzil LM3886, ale hybridny obvod fy SANYO rady STK, typ si nepamatam, musel by som mrknut do schemy. Vtedy som vsak musel pouzit pridavny transformator s 2x15V/2,5A vinutim a zosilnovac daval vykon cca 2x25W. Tam problem s brumom nebol.

No, já už to mám vymyšlené, chudáčka dědečka trápit nebudu, nechám ho tak jak je. Mám tu ale vrak B116A, ale fakt VRAK, všechny moduly chybí, základní deska prasklá, jako by do ní někdo bacil kladivem, jediné, co je v pořádku jsou desky s potenciometry a deska zdroje. Takže své zvrhlé choutky budu směřovat sem. Trafo, pokud se mi podaří vyřešit mechanické uchycení (snad jo), použiju toroidní, mám tu jedno téměř ideální - 120 VA, 2x22V 2A + 2x27,5V 0,5 A. Elektrickou část magnetofonu udělám jako jednodeskovou, ta základovka je dost velká a elyty dnes nastojato . Možná použiju jiné zapojení snímacího zesilovače, u záznamového pak pro rychlost 9 korekci RLC a na výstupu odlaďovače, ty se mi velice osvědčily, předmagnetizační proud jde pěkně jen do hlav a ne přes trimr nastavení záznamového proudu a kond 1 nF do země, je to znát. No, jestli se to podaří, bude to docela haluz: B116A s long life hlavami a výstupním výkonem 2x25W. Jediné, co mi dělá starosti, je to, že mi chybí jeden knoflík na potenciometr, ucho na přenášení včetně těch plechových příchytek, čumí na mě jen čtyři díry se závity a zadní dekl je taky prasklý, i kdyby se mi ho podařilo slepit, chybí tam kryt pojistek. To nevím, kde seženu, jedině se podívat v Compu v Praze na Karláku (aspoň ten knoflík, ten je vidět nejvíc). K tomu připojení zesilovače k desce korekcí  - ty jsou vyřešeny dost nešťastně a určitě taky půjdou do perestrojky, potenciometr hlasitosti až na konec (přece nebudu koncák při malé hlasitosti krmit šumem) a jeho spodní konec nikoli na zem korekcí, ale koncáku, jeho zem se se zemí magnetofonové části spojí až ve zdroji. Z těch SANYO by připadal v úvahu třeba STK4311, mám tu taky jeden ze staré věže SONY, je ale určen pro nesymetrické napájení.

balenoGLX: a já vůl si myslel, bůhvíjak nebudu originální!

Tomáš: To je v pohode, ja som sa zas dal do prerabky pohonu. :))) Uz 3 mesiace stojim a cakam na motorovu remenicu s kotucom s 32 dielikmi, kvoli optozavore na regulator otacok... Dalej mi starosti robi eleltronicka ragulacia tahu pasky, pretoze vymysliet vhodne snimanie tahu a pouzit ho ako spatnu vazbu je docela problem. Takisto DC motory na pohon unasacov, su zbytocne vykonne (24V/4,5A) a kladu mi pri volnobeznom otacani velmi velky odpor. Avsak asynchronne motorceky som v tom rozmere nezohnal. Okrem toho by pri previjani asi nevyvinuli potrebny krutiaci moment. A velke sa mi tam nevojdu...

Co sa toho tvojho tyka, zapojenie snimacieho zosilnovaca by som urcite ponechal, tazko vytvorit nieco lepsie a jednoduchsie od B115...a pocitat casove konstanty korekcii pre zapojenie s OZ nie je prijemne a je velmi zdlhave.S tym RLC odladovacom na vystupe zaznamoveho zos to necham na tebe. Je pravda, ze zapojenie v B115 sposobuje zbytocne zatazovanie oscilatoru, ktory sa beztak dost prehrieva. Pripomina mi to, ako som ja kedysi robil novy oscilator pre B73...obvod 8038 (precizny generator sinus/trojuholnik do 100kHz) posilovany komplementarnou dvojicou BD 139/140. :)

STK 4311 nie je bohvieco, asi kvalitnejsie budu tie LM3886T, okrem toho si pisal, ze trafo ma 2x22V/2A, co je vhodne pre symetricke napajanie. S takymto napajanim pocitaj u LM3886 s vykonom cca 2x30W. V NZC300 som pouzil 3ks transformatorov 2x19V/0,8A paralelne (z mgf B101), co je dohromady 2x19V/2,4A a namerany vystupny vykon sa pohyboval okolo 2x35W/3,7Ohm pri budeni oboch kanalov signalom 1kHz.

balenoGLX: tak to klobouk dolů, na přestavbu pohonu bych si asi netroufl. Snímání tahu pásku bude asi opravdu problém, předpokládám, že bude regulován mírným protitahem motoru unašeče pod odvíjenou cívkou, možná by šlo snímat jeho proud a v závislosti na něm regulovat napájecí napětí (něco na způsob "překompenzovaného" regulátoru otáček DC motoru, při odvíjení pásku z plné cívky by motor "protitáhnul" na velkém poloměru, odebíral větší proud a tím i jeho napájecí napětí by bylo větší. A naopak. Jak by to ale fungovalo v praxi, nevím, s tím nemám zkušenosti). Regulaci otáček pomocí optozávory jsem řešil před nekolika dny, momentálně přestavuju jednu SM 260 na dvourychlostní provedení (pokusy s rychlostí 9,53 u CC jsem dělal už před několika lety, při časové konstantě snímacího zesilovače 60us pro pásek Fe a minimálně korigovaném záznamu (+6 dB na  18 Khz) to mělo fantastický zvuk, jen spotřeba kazet  jaksi stoupla. Když se mi nedávno poštěstilo koupit 100 kazet TDK D90 celkem za 1000 Kč, neodolal jsem). Původní kotouček s jedním zářezem jich nyní má 12, optozávora při normální rychlosti dává 390,625Hz. Tentýž kmitočet generuje s krystalem 6,4MHz 74HC4060 na výstupu Q14. Oba signály jsou zavedeny do fázového závěsu 4046, za ním už je náš oblíbený TDA2020 ve funkci DC zesilovače k napájení motoru. Při přehrávání  3150Hz z toho leze 3167Hz, tedy odchylka cca 0,6%. Přepnutí na "9" se docílí jednoduše přepnutím vstupu 4046 na vývod Q13 4060, kde je dvojnásobný kmitočet. S tím snímacím zesilovačem máš asi pravdu, zkoušel jsem klasické zapojení s dvoutranzistorovým korekčním zesilovačem, a výstupním OZ v lineárním zapojení. Sice to mělo s BC550C lehce menší šum a poněkud lepší hloubky, ovšem to zlepšení nebylo natolik výrazné, aby vyvážilo podstatně jednodušší zapojení původního zesilovače (kde, ostatně, BC550C můžu taky použít).

zdravím, no vidim že svoje mgf, prerabate celkom slušne, mne sa akurat podarilo zabudovať RIAA preamp, a teraz riešim LED VU, zabudovane budu ako boli pôvodne v horných veracích drážkach (bavíme sa o B116) tak uvidíme ako sa mi to podarí, na tie led robím samostatný plošák, plošák riadenia bude umiestnený niekde dole prepojiť by som to chcel plochým vodičom , nech to nejako vyzerá. signál pre ne budem odoberať ešte pred doskou korekcií. Inač ten riaa preamp sa tam veľmi hodí,.

Tomáš: To, co si popisoval ty, som skusal...Ozrejmim vsak problem.Je pravda, ze bezne potrebujem na odvijanej cievke vytvarat protitah. Avsak volnobezny mechanicky odpor velkych kolektorovych DC motorov je tak velky, ze ked ked je odvijana cievka uz takmer prazdna, je tah natolko vysoky, ze ho neutiahne ani pritlacna kladka.Takze v tomto pripade ja potrebujem motorom vytvarat nie protitah, ale presny opak - musim ho mierne uvolnit. A to tym viac, cim je odvijana cievka prazdnejsia a teda cim sa toci rychlejsie. Teda snimanie pomocou rezistorov sa prejavilo ako nepouzitelne. Riesil som to tak, ze paku povodnych pasovych brzd som spriahol s posuvnym potenciometrom a ten som zaradil do spatnej vazby so zdrojom konstatneho prudu (obcod XTR110), ktory potom napaja motor. Funguje to tak, ze cim je tah  pasky vacsi, tym sa paka brzd vychyli viac doprava a XTR110 tlaci cez motor vacsi prud, cim pomaha v smere otacania.

Co sa tyka hlavneho motoru...no ja som bol postaveny pred ulohu regulovat otacky asynchronneho motoru. Aby to bolo dokanale, potreboval by som frekvencny menic, bohuzial by slo o velmi komplikovane zapojenie. Takze pouzivam TDA1085 - ktory spina a vypina motor v zavislosti od otacok. Signal z optozavory ide na klasicky zosilnovac TL 072, potom na prevodnik frekvencia /napatie (tusim KA331) a odtial na tachoregulacne vstupy obvodu TDA1085.

Ten pokus s dvojrychlostnou SM260 som kedysi robil aj ja, ale smerom k nizsej rychlosti...kvalita vsak uz nestala za nic, tak som od toho upustil. Korekcie zaznamu aj smiamnia uz boli prilis velke, kmitoctovy rozsah napriek tomu znacne obmedzeny a sum privelky. Ale pri rychlosti 9,53cm/s a uprave casovej konstanty to moze davat skutocne vynikajuce vysledky.

juraj: řídící obvod bych dal na plošňák společně s LEDkami, vypadá to lépe a odspoda půjdou jen čtyři vodiče.

Tomáš,

ano aj na to som myslel len neviem čo by na to povedali po dobe elektrolitycke kondiky  ked bude na nich salať ta horučava ktora je dosť veľká ked mgf beží take tri hodinky.

ale počítam aj s touto možnosťou

juraj: ááá, to je pravda, na to jsem nepomyslel, připomínku beru zpět.

juraj: Jelikoz ide len o svetelny efekt, tak by som otazku presnosti nejak velmi neriesil...a pokial viem, tak v zapojeni LM3915 ako indikatora vybudenia (ktory bude s najvacsou pravdepodobnostou pouzity) alebo A277D zas tak vela tych elytov nie je. :))))

balenoGLX: ještě k tomu snímacímu zesilovači, sice to s B11x přímo nesouvisí, ale kdysi jsem se setkal se zajímavým jevem: kámošovi jsem opravoval M531S (výměna motoru) a po nastavení rychlosti jsem si při následné zkoušce všiml, že magnetofonu připojenému výstupem RADIO k zesilovači při přehrávání chybí nejvyšší kmitočty. Následovala výměna hlavy za typ ALPS a výměna paralelního rezonančního kondenzátoru 1,8nF za 560pF ale výškám to moc nepomohlo. M531S používá dva dvoutranzistorové zesilovací stupně, přičemž první stupeň je lineární předzesilovač a druhý korekční zesilovač s přepínanými korekcemi záznam/snímání. Zkusil jsem tehdy provizorně přepojit snímací korekce do prvního stupně a výšky byly OK. Osobně si myslím, že korigovat by se mělo "co nejblíže" hlavě, tedy při snímání na začátku a při záznamu na konci. V této souvislosti mě napadá, že stejně je řešen i snímací zesilovač v B73, jestli by mu taková úprava taky nepomohla (kdysi tu někdo psal, že B11x má oproti B73 lepší výšky). Já B73 nemám, takže to nemohu odzkoušet.

Tomáš: Neviem, osobne zastavam nazor, ze zosilnovac s najvacsim zosilnenim by mal byt ako prvy. Ak totiz zaradis najprv korekcie a to potom cele zosilnis, citelne tym zhorsis odstup rusivych napati - korekcie dvihaju vysky a s tym pochopitelne aj sum. A B73 nema v odstupe az take rezervy, aby sa mohlo pouzit zapojenie - najprv korekcie, potom zosilnenie. Co sa tyka B73 a vysok...tak B73 ma "problem" s vyskami pri zazname, pri reprodukcii nie je proti B115 poznat nijaky rozdiel. Aj o probleme s nahravanim vysok by bolo mozne polemizovat, pretoze som sa nestretol s B73, ktora by mala spravne nasteveny zaznamovy a predmagnetizacny prud a nahradne zataze miesto mazacej hlavy. Ide hlavne o rychle opotrebenie hlavy ANP 937, kedy sa tovarne nastavena predmagnetizacia stava prilis velkou a dochadza k zvysenej demagnetizacii, hlavne vysok.

Inak mal som aj Unitru M531S, ale s vyskami som nikdy problem nemal...jedine, s cim bol stale problem, bolo kolisanie rychlosti.

balenoGLX: tak koukám, že jsme tu rozjeli "téměř soukromou" diskusi   S těmi výškami M531S při přehrávání to samozřejmě nebylo až zas tak dramatické, pořád to bylo mnohem lepší, než zvuk z nějakého jezevce, ale to , co na ostatních mých magnetofonech krásně "dýchalo a cinkalo" tady bylo jakoby pod hadrem, sice to tam taky bylo, ale nebylo to ono. A výše popsaná úprava toto odstranila, aniž bych postřehl nějaké zhoršení odstupu. Je pravda, že je blbost zdvihat výšky v zesilovači, který zpracovává signál s úrovní blížící se jeho vlastnímu šumu, ale toto platí spíš pro záznamovou cestu, kde jsou na vstupu citlivé lineární zesilovače (někdy až moc, srážení napětí ze vstupu GRAMO děličem na úroveň řádu milivoltů a jeho opětovné zesilování odstupu mnoho nepřidá, alespoň že B73 a B11x mají plnou citlivost jen při použití vstupu pro mikrofon) a korekční záznamový zesilovač na konci zpracovává již dostatečně silný signál pro potřebný zdvih výšek. Při snímání jsou však zdvihány především hloubky pod dělícím kmitočtem daným časovou konstantou pro jednotlivé rychlosti posuvu resp. záznamové materiály (u CC 120us = 1330Hz, 70us = 2280Hz). Jde o to, že napětí indukované v hlavě je dle "transformátorové rovnice" přímo úměrné kmitočtu, teprve nad dělícím kmitočtem, kdy klesá magnetický tok zázn. materiálu se charakteristika snímacího zesilovače narovnává. Na nejvyšších kmitočtech se korigují pouze štěrbinové ztráty, případně ztráty způsobené materiálem jádra hlavy. Např. u B73 je rozdíl v zesílení kmitočtu 40Hz oproti 12,5kHz pro rychlost 9  +18dB, pro 19 pak  +24dB(Bozděch, Magnetofony III 1987), takže zavedení kmitočtově závislé zpětné vazby s tímto průběhem v citlivém vstupním zesilovači z  hlediska šumu spíš prospívá, ostatně je takto zapojena naprostá většina současných magnetofonů (tedy mimo jezevce, levné věže apod.). Jenže ono to u té M531S bude možná v trochu něčem jiném a u B73 by to nejspíš bylo nanic. Jde asi o to, jakým způsobem jsou korigovány právě ty štěrbinové ztráty. U B73, stejně jako u jiných cívkových mgf je použit člen RC (ten R občas i nastavitelný) v obvodu zpětné vazby a lineární předzesilovač dostává z hlavy napětí s celkem rozumným průběhem(do fd se zvyšuje, pak jde rovně a na výškách poněkud klesá), kdežto kazeťáky (vč. M531S)používají téměř výhradně paralelní kondenzátor, který s hlavou tvoří rezonanční obvod. Zesilovač pak dostává napětí, které na výškách může převyšovat ostatní průběh a pokud je zesilovač lineární, může mít už nedostatečnou rezervu v zesílení (podpořenou kompenzačními kondenzátory). V každém případě zkusím od kámoše tu M531S vyžebrat, myslím že ji ještě má a nepoužívá (jó, digitální svět) a proměřit při obou způsobech zapojení korekcí. Co se týká kolísání rychlosti, vyřešil jsem to s motorem velice jednoduše: Polák i s regulací šel ven a místo něj motorek s vnitřní regulací z autorádia, sice dostával nižší napětí, ale fungoval dokonale, akorát do toho plechového futrálu se musela vyvrtat dírka, aby se mohlo k trimru.

MDA.Co se týká odolnosti proti zkratu a dalších odolností, tak stále trvám, že tento integrovaný obvod je obtížně zničitelný. Zesilovač, který jsem na kolejích provozoval já, byl utvořený stylem vrabčí hnízdo bez jakýchkoliv krytů včetně části 220 V a s konektory typu kroucený drát, pouze asi 4x5 centimetry kolem každého integrovaného obvodu MDA byl plošňák. Párkrát mně to spadlo pod napětím na zem, lítaly z toho jiskry, ale nic se tomu nestalo a 3 roky tuším mně sloužil bez poruchy. Ješte ho mám někde doma v šupleti. Přirozeně, jedině lama, když si přečte, že maximální napětí je +- 22 volt a maximální výkon 20 watt a minimální chlazení 3x3 cm plech na chladiči, tak ho takhle zapojí, vždy platí u veškeré takové elektroniky, že se dává minimálně 20 % rezerva, když to kapsa a další okolnosti dovolí, tak klidně 50 % rezerva, nikdy se to nevyužívá na maximální výkon. Jediné, co mi vadily, byl značný klidový proud, při napájecím napětí +- 12,5 voltů IO obou kanálů bez signálu znatelně ohřívaly společný chladicí plech slitinu hliníku 12x12 cm asi 5 mm silný. Přirozeně co se týká kvality, dalo se to vydržet tehdy, i když hlavně ve výškách byla kvalita už od prvního poslechu znatelně horší než kvalitní zesilovač s diskrétními součástkami. Zřejmě se projevila nedostatečná rychlost přeběhu a nekvalitní kompenzace na výškách, dneska je kvalita IO MDA ve srovnání se současnými integrovanými výkonovými zesilovači jednoznačně nedostatečná.

Co se týká předzesilovače a korekčního zesilovače, správně je nejdřív zapojit lineární zesilovač s malým zesílením 10 - 15 dB a teprve za ním korekční zesilovač. Je to hlavně kvůli šumu, lineární zesilovač má optimální proud a optimální nastavení včetně přizpůsobení vstupní impedance na snímací hlavu na co nejnižší úroveň šumu vznikajícího v tranzistoru zesilovače. U korekčního zesilovače jsou tyto parametry hlavně pro vysoké kmitočky rozhozeny jednak působením zpětné vazby a jednak nastavením vyššího pracovního proudu tranzistorů kvůli vyššímu zesílení a menšímu lineárnímu zkreslení. Znamená to, že v korekčním zesilovači i stejné nízkošumové tranzistory šumí o několik decibelů víc, bajočko 4 - 6 - 10 dB. Proto je velice vhodné nejdřív lineárním nízkošumovým zesilovačem zdvihnout napěťovou úroveň signálu o těch pro jistotu 10 - 15 dB, aby tranzistory v korekčním zesilovači nepřidávaly k signálu nějaký další šum.

Radim: zesílení 10 až 15 dB před korekčním zesilovačem, to beru, to je jiná, ne přes 40dB jako u M531S. Jde o to, aby signál z hlavy prošel na korekce v zesílené, ale pokud možno nezměněné podobě. Na obhajobu tvého tvrzení musím přiznat, že jsem viděl schéma zapojení studiového magnetofonu (nějaký Studer, jak dál si opravdu nepamatuji), kde byl použit dvoutranzistorový předzesilovač a teprve za ním OZ s výměnnými moduly korekčních článků(NAB, CCIR...)

baleno, ano samozrejme ide len o doplnenie "image" magnetofonu ale v zapojení si sa nestrafil :) , elektronika tých LED VU je plne tranzistorová :) je tam asi 5 elytov. vediek je 20 jedna je indikácia napájania a potom je 10 led lavý kanál a 10 pravý, posledné dve ledky pred radou červených budu v oboch "kanáloch" nahradené oranžovými teraz su tam pôvodné zelené.pripojené to bude pred dosku korekcíí, poťáky na doske elektroniky VU pre nastavenie bodu 0dB budu nastavené podľa pôvodných štieračov, teda pustim do mgf signál z generátoru a nastavím to tak aby svietila prvá červená LED na oboch kanáloch. ked som tie ledky mal v mgf poprvé tak to vyzeralo super a dalo sa poľa nich aj celkom dobre orientovať, samozrejme že stierače to neprekoná tie su uplne super.

Ked uz sme sa tu stretli parta odbornikov cez NF techniku...Pozna niekto vyskovy reproduktor Peerless DT-100? Mam moznost ich kupit za celkom solidnu sumu a docela rad by som nimi nahradil ARV 088. Sustava je momentalne osadena ARN 734, ARO 689 a ARV 088. Bedna ma cisty objem asi 65L, ARO689 ma vlastnu uzavretu ozvucnicu, s objemom cca 2L. rad by ch dam dal lepsie vysky a nechcem ist do ARV 104 , lebo su usycane a zvukovo mi nevyhovuju.

juraj: a pročpak "tranzistorová", to musí být poměrně dost složité, proč tedy ne LM3915 (nepoměrně jednodušší, stejná funkce, stejný počet LED, jen jeden elyt v blokování napájení společný pro oba kanály)? Pokud je to kvůli vysokému napájecímu napětí 24V, lze přece použít stabilizátor 7812. Nebo jsi požadoval nějaký speciální průběh indikace? Se ani nedivím že se baleno netrefil, nejspíš by se netrefil ani jasnovidec

BalenoGLX: tak v tom ti, bohužel, neporadím, ty výškáče neznám. Jedině risknout je koupit a vyzkoušet, jde o to, jak "solidní" je ta cena. Datasheet:  http://www.madisound.com/pdf/peerless/811830.pdf

Tomáš: tiez si myslim, ze pouzitie tranzistoroveho indikatoru s 2x10 LED je v dnesnej dobe patrne uz zbytocne...Kedysi sme stavali indikator s 2x30LED (-60 - +15dB) pre amatersku PA zostavu s OZ...ale pri potrebe standardneho log. priebehu a 2x10 LED (da sa aj 2x20LED pri radeni 2x2ks LM3915 do serie) urcite 3915-ka plne vyhovie a zapjenie je primitivne jednoduche.

Datasheet tych vyskacov som si uz pozeral, maju celkom slusne TS parametre...Cena je 700Sk za kus. Asi ich vyskusam, nic horsie ako ARV 104 (500Sk/ks) sa uz asi v tejto triede kupit neda...Stare ARV 3604(8) mi posluchovo prisli prijemnejsie...

Tomáš, baleno,

jo to máte pravdu keby som si ten VU vyrábal ručne tak irčite volím niečo s IO. tento VU indikátor som dostal ako stavebnicu pod stromček, a vôbec som neriešil či je to tranzistorák alebo IO, hlavne že som to osadil, zapojil a hraje (bliká) to na prvý pokus. jedine som si musel v radio amatery kupit nove dva trimre , pôvodne čo boli v balení tak im drhol bežec o telo telo trimru a ten bod 0dB sa blbo nastavoval. každu led spína trand BC547. plusove napätie je privedené k ledkám "natrvalo" a trandy spínaju zaporný pol lediek. celkom sa mi páčilo že je to s tranzistormi leb osom si to mohol s ocom pekne poobchádzať s oscilom ako to vlastne funguje. blikanie lediek je celkom rýchle a su pomerne citlive na všeliake zmeny vo vybudení a celom rytme bežiacej skladby z pásku.

juraj: Tak to je ine...ak uz indikator mas... Tranzistorove indikatory su vacsinou riesene tak, ze su zapojene diody v serii a z ich odbociek su budene jednotlive tranzistory (jelikoz kazdy dioda predstavuje ubytok asi 0,5V)...ide obvykle o linearny priebeh.

Tomáš  Ono si to leckde v magnetofonech usnadňovali a prostě zapojili první vstupní tranzistor jako jednoduché obyčejné zapojení se společným emitorem bez odporu v emitoru, který by to zesílení omezil na těch 10 - 15 db, takže tam bylo plné zesílení tranzistoru se společným emitorem takových 40 db i víc.  Logicky to bylo i šumově horší. Doháněla se tím ale taky třeba i levná snímací hlava, která dávala příliš nízké napětí. Kdysi jsem takhle vylepšil svůj kazeťák MK2500 , tam takové podobné zapojení bylo, s tranzistorem tuším BC 109 nebo ještě horším. Já jsem ho tehdy měnil ze tehdejší nízkošumový BC 409 tuším  a a šum ve výškách se opravdu znatelně na první poslech zlepšil.

balenoGLX Obecně, co vím, se nedoporučuje takhle bez nějakého rozboru měnit výškáče za jiné. Může dojít kvůli odlišné citlivosti k pokřivení celkové charakteristiky reprosoustavy, případně  k nějakému zdůraznění úzkého pásma výšek  kvůli třeba resonanci výhybky s reproduktorem nebo kvůli odlišnému poklesu citlivosti někde, kde se s tím počítá. V praxi čím jednodušší výšková výhybka, ideálně jen kondenzátor, tím se repráky lépe mění za jiné, protože tyto excesy, pokud jsou, jsou potom mnohem menší. Já bych zkusil nejdřív sehnat tónový generátor a kvalitní mikrofon a  zaznamenal kmitočtovou charakteristiku ve výškách s původními výškáči a potom se stejným uspořádáním v místnosti s novými. Jedná se o to identifikovat případ, kdy je po výměně nějaké úzké pásmo výšek buď nadměrně zdůrazněno nebo potlačeno, což nemusí být obyčejným poslechem nějak snadno zjistitelné.

Radim: No v prvom rade by som to uviedol na pravu mieru. Jedna sa o nezname sustavy domacej vyroby, kde uz pouzita vyhybka hovori za vsetko. ARN734 pracuje celkom bez vyhybky, ARO 689 ma jeden polarizovany! elektrolyticky kondenzator kapacity 50uF a ARV088 pouziva krabicovy kondenzator MP o kapacite 2uF. Sustava dokonca nie je vo vnutri ani vytlmena. Uznajte, ze v tejto sustave nie je co pokazit. Samozrejme sa nechystam len tak vyhodit ARV 088 a dobastlit tam nieco ine. Ide o kompletnu rekonstrukciu, pomocou parametrov reproduktorov a ich TS parametrov navrhnuta vyhybka so strmostou 12dB/okt. odsimulovana v LspCade, takze reproduktory budu kompenzovane, jednotlive dliace frekvencie site na mieru (fdb=700Hz, fds1=1200Hz, fds2=4000Hz, fdv=6000Hz). Tonovy generator samozrejme mam, ten vsak pride k slovu az pri vyslednom doladovani. Pre mna vsak bude podstatne, aby sustavy hrali prijemne pre moje ucho. Momentalne su ukricane a nevyrovnane, basy zahuhlane a nekonkretne. Velkou tragediou je uz pouzity bassreflex - konstrukter tychto sustav asi nevedel, ze ARN734 sa vzhladom na vysoke Qes do bassreflexovej ozvucnice absolutne nehodi.  :))

Souhlasím, v takové soustavě není co pokazit. Akorát se mi nezdá ten elektrolyt na ARO 689, od oka bych řekl, že díky nekvalitě bude ARO dost tlumit. To by mohlo způsobovat ony nepříjemné výšky, které ani tak nejsou na kmitočtech okolo 8 khz moc zdůrazněné, i když ARV 088 má  k tomu sklon, ale naopak středové kmitočty jsou díky tomu elektrolytu příliš utlumené. Normálně, co si pamatuji, je u jednoduchých beden střeďák připojen přímo, basák přes něco jako tlumivku, která oddělí středy a výškáč naopak přes kondík, což je splněno.

Radim: Musim povedat, ze vyhybka mi vysla dost komplikovana, kvoli vysokej citlivosti ARO689 (92dB) a vdaka objemu 2l v ktorom pracuje vznikol hrb o zdvihu asi 8dB v oblasti asi 600Hz. Preto mu si byt ARO689 dost kompenzovany (rezistor 3,3Ohm do serie a 10Ohm paralelne) a deliaci kmitocet posunuty "dost" nahor (1200Hz) proti deliacemu kmitoctu ARN734 (700Hz) a takisto na hornom deliacom kmitocte musi ARO689 koncit uz pred 5000Hz a DT zacinat u 6000Hz. Vyhodou DT100 je, ze jeho charakteristika je velmi vyrovnana v tolerancii +-3dB a nepotrebuje preto ziadnu kompenzaciu - staci mu jednoducha vyhybka 12dB/okt. - teda kondenzator do serie a tlmivka paralelne. Treba povedat, ze aj ARN734 je reproduktor skutocne vyborny (aj ked vhodny len do uzavrenky velkeho objemu) a nepotrebuje nijaku dodatocnu kompenzaciu - postaci zase 12dB vyhybka - teda tlmivka v serii a kondenzator paralelne. Na rozdiel od napr. ARN6604 ma velmi vyhovujucu indukcnost a preto nie je potrebne ani tuto kompenzovat.

Už mam 113ku opravenou , jen dva kondenzátory a už fachá bezvadně . Dík za vyčerpávající informace.

Prosím vás, dajú sa na B116 nejako nastaviť tie napínacie kladky v páskovej dráhe? Tá ľavá mi spôsobuje pískanie ľavého unášača aj trochu spomaľuje posuv pásky. Keď ju prisuniem trochu doprava prestane to.....

Dají se nastavit. To pískání způsobuje filcový  pásek brzdy, který lehce přibržďuje odvíjecí spojku. Přítlak tohoto pásku se seřizuje pootáčením úhelníčků, které jsou umístěny kousek pod unašeči a ve kterém je ukotven jeden jeho konec. Napřed bych ale zkusil pořádně očistit a odmastit brzdící plochu unašeče, která je ve styku s tím filcem, protože mám osobní zkušenost, že mastná nečistota, která se dostala mezi ten filc a spojku, působila coby brzdící element. Po očištění a odmaštění závada zmizela.

Já si z 80 let pamatuji, že jedna série filcových pásků byla vyrobena z jakéhosi nevhodného materiálu a soustavně v téměř jakémkoliv nastavení a přes jakékoliv čištění pískala. Po očištění pískání na krátkou dobu zmizelo a jak se plsť zanesla materiálem z unašeče, začalo pískání znova. Brzdy s těmito pásky se nastavovaly na co nejmenší přibrzďování, které ještě šlo, aby pískaly co nejméně, ale stejně to moc nepomohlo. Ty pásky se hromadně vyměňovaly, i když nebyly vůbec opotřebené.

Prinajhoršom mám ešte náhradné 2 tie  pásiky. Pred týždňom som rozobral vyhodenú B117 na náhradné diely a tam boli rovnaké. Takže mal by som ich za čo vymeniť. Zatiaľ díky za rady, skúsim sa s tým pohrať.....

A ešte by som sa chcel spýtať k B113: aké má tento model typové číslo (to ANP 2xx). Potrebujem to na doplnenie do katalógu a nemôžem sa toho nikde dozháňať....

B113 má typové číslo ANP 266. A když už o tom mluvíme, neví tady někdo, podle čeho se ta typová čísla určovala? Třeba Sonet má ANP 201, zatímco Sonet Duo, který byl po něm je ANP 210, následující Sonet B3 je ANP212, atd. Hledal jsem v tom nějaký systém, ale zatím jsem na nic nepřišel.

zdravím všetkých,

známy mi doniesol jeho B116 s prosbou o montaž koncáku do B116. Doniesom aj koncák je to modul osadený 2x MDA2010 (vraj vybratý z nejakeho gramca teslackeho) a potoreboval by vo vmontovať, chladenie atd nieje problem... ide mi o zapojenie napajania , jak tak na to pozerám tak modul už ma osadené aj usmernovacie diody a teda sudim že pôvodne bol modul napájaný priamo z oddeleneho vinutia trafa, lenže v B116 má trafo iba jedno vynutie 26,5V/0,8A. Uvažujem teda ako to zapojiť, rozmýšlal som o napätovom deliči ale to by sa mnoho neriešilo, napadá niekoho nejaký napad ako to zapijiť.

Mnoho krát dííky a prajem pekné sviatky.

juraj: tak s tímto trafem to asi nepůjde. Už jen parametry sekundáru naznačují, že zde moc velká rezerva ve výkonu trafa nebude, pokud ano, tak pro nějakých max. 2 x 2 až 3 W. 26,5V je moc (po usměrnění cca 36V, MDA 2010 mají max. napájecí napětí +-18V, v nesymetrickém zapojení právě těch 36. Naopak 0,8A je málo, pokud MDA2010 vydrží napětí, bude při snaze "hrát trochu hlasitěji" klesat napětí sekundáru natolik, že pro zbytek magnetofonu nebude možno zabezpečit stabilizované napájení 24V. Takže dle mého názoru bude nutno buď doplnit stávající transformátor (pokud na to má dostatečný průřez sloupku a místo na kostře, můj vrakoušek B116A má bago odhadem 80 až 100 VA, ale také vinutí 24V 3A ()) vinutím 2x10V 1,5 - 2A pro symetrické či 1x20V (raději jen 18V) 1,5 - 2A pro nesymetrické napájení modulu (o původním způsobu napájení modulu nikde nepíšeš, proto obě možnosti), nebo ke stávajícímu trafu přidat ještě jedno cca 30 VA s výše uvedenými parametry (v GM např. prodávají toroid 2x12V 25VA, bylo by však třeba buď na něm pár závitů ubrat na těch 2x10V, nebo MDA2010 vyměnit za 2020).

juraj: Ten modul ako ho popisujes bo  s najvacsou pravdepodobnostou vymontovany z gramofonu NZC300, kde dsponoval vykonom 2x5W a bol napajany symetrickym napatim z transformatora zhruba 2x9V/2A.

Ostatne uz spravne napisal Tomáš, takze to nepotrebuje nijaky dalsi komentar.

diky hoši,

tak ja dnes zavolám tomu dotyčnému aby mi doniesol ukázať to trafo ktoré napájalo ten modul (vraj ma ten gramec doma celý na suč.) a potom sa teda rozhodnem či bude mať magič dva samostatné trafa (jedno pôvodné, jedno domontované) a ešte zatial neviem kam ho umiestnim. Ale niekde u seba v garáži som mal kedysi riadne trafo z japonskeho videorekordera a pokiaľ sa pamätám tak obsahoval jak napätie okolo 25V tak aj 2x 16V len neviem na aku prudový odber boli tieto vynutia dimenzované.

dám vedieť ako to dopadlo.

juraj: raději bych použil trafo z gramce. Je potřeba ho umístit co nejdál od elektroniky a hlav. Primární vinutí 230V je vhodné zapojit s opačným smyslem než má původní trafo, aby se rozptylová pole obou traf navzájem kompenzovala. Trafo z VCR : 2x16v AC = 2x22V DC, to už je moc i pro MDA2020. Pokud by mělo dostatečně dimenzovaná vinutí (vetšinou dvojité vinutí bývá pro pohon mechaniky, je tedy vinuté silnějším drátem), bylo by možno použít pouze toto trafo, 25V napájet elektroniku mgf, 2x16V dvojcestně usměrnit pro získání 1x22V DC a použít zesilovač TDA2009. Pro 2x22V DC pak např. TDA2050 (obojí lze sehnat v GM za velice příznivé ceny  - v ČR 30 - 40 kč, bylo by však nutné postavit nový modul). Rozhodně ale nepoužívat pro MDA 2010! Ještě bacha při montáži původního modulu na chladič, pokud je to ten modul, jak píše baleno, je určen pro symetrické napájení a bude asi třeba MDA od chladiče izolovat. Chladič je spojen s panelem mechaniky přes odlehčovací třmen, jen si nejsem jist, zda šroubek na panelu neprochází gumovou průchodkou, raději zkontrolovat.

MDA je asi hodně citlivé na překročení napájecího napětí. Pokud by tedy bylo potřeba využít plné napájecí napětí, třeba u MDA 2010 těch 2x18 voltů, bylo by potřebné třeba z napájecího napětí 2x20 a víc voltů srazit to napětí polovodičovým regulátorem. Klidně třeba IO 7815 nebo 18 s proudem 3 A, to by mělo s chladičem a do nějakého většího kondenzátoru stačit.  Nebo použít trafo třeba jen s vinutím maximálně tak 2x12 (15?) voltů bez regulátoru. Podobně to platí pro MDA 2020 a napětí s regulací 2x22 volt a bez regulace tak maximálně 2x15 volt. Prostě nehnat to na maximum. To už je potom lepší udělat modul s nějakým současným integrovaným obvodem s větším výkonem a napájecím napětím , aby se tam nemusel cpát nějaký další regulátor, na kterém se část výkonu z trafa vždy ztratí. Nebo ještě lépe, kvalitní modul s diskrétními polovodiči, stavebnic je v obchodech dost.  MDA, aspoň ty, co jsem zbastlil já, měly taky na svůj výkon poměrně velký klidový proud, novější IO by mohly mít ten proud znatelně menší - další uspořený výkon z trafa. Poklesu napětí 24 volt pro nevýkonovou elektroniku magnetofonu bych se tolik nebál, tyhlety moduly mají silné stejnosměrné záporné zpětné vazby, takže bez nějakého znatelně zvýšeného zkreslení fungují i při mnohem nižším napětí než je 24 voltů. Takže při přehrávání, když občas těch 24 volt klesne třeba na 20 - 15 volt, nevidím žádný problém. A když se bude na magnetofon nahrávat, kde bude potřebná co nejvyšší kvalita, prostě se to nebude vyhulovat na maximum. Pokud se použijr původní trafo a nějaký silnější výkonový zesilovač, je potom vhodné nějak zamezit tomu, aby při maximálním vyhulení nebylo trafo příliš namáháno a nevyhořelo. Asi zatížit na nějakou hodinu trafo na jmenovitý výkon, změřit teplotu a na tuto teplotu udělat tepelnou ochranu...

zdravím,

tak nakoniec po debate s majiteľom mgf B116 zišlo z montáže dalšieho trafa a osadzovania koncaku s MDA 2010. Chcel by to urobiť tak že mu postavím stavebnicu s TDA 2030. Napajanie by si predstavoval asi tak že by sa vytiahlo tých 24V z toho bodu ktorý je uplne dole na plošaku zdroja v mgf (nad ním je ešte jeden elyt 220uF/63V) toto napätie by sa zrazilo dole cez L7818 a dalej by už šlo len cca 18V do koncakov. Odber zosika pri zaťaži by nemal asi tak zaťažovať samotný zdroj mgf. kedže celý prudový odber zosiku sa asi prejavi najprv na L7818 (teda bude sa hriať).

Sam mi vravel že zosik v mgf bude v zaťaži iba priležitostne , ked idu s partiou kamošov na chatu. doma to má pripojené na HiFi zostavu.

Dá sa to teda zapojiť aj takto, nebude trpieť transformator v mgf ?

dík

Tak zkusit se to může, akorát bych nějakým způsobem zabezpečil, aby koncák nešel na tak velký výkon, že už trafo nebude stačit (např. odporovým děličem na vstupu).

Aha dííky dobre teda tak aj tak to je asi posledná varianta, samozrejme 7818 bude prišrubovaný na kovovom ráme mechaniky pre lepší odvod tepla, TDA2030 bude mať tiež nejaký chladič len ešte neviem jaký , či použijem samostatný alebo hornú čast mgf.

tak som bol zháňať stavebnicu koncaku NE019 s TDA2030. Bohužiaľ ani v jednom radioamateri ju nemali. Takže to počká asi do nového roku a potom sa uvidí. Ale už sa mi dlho nestalo aby som vošiel do obchodu a jednoducho si kúpil pás do mgf Emgeton LP35LHD. Ano mali ho v jednom z spomýnaných radioamaterov. a to dokonca na kartony. Mali tam aj revox myslim B77 a nahranu tuto pásku na ukážku, no hralo to excelentne, spýtal som sa či su to pozostale skladove zasoby, vraj nie, veduci predajne to z niekadial objednáva. na krabici bolo vylepené 14 apríl 2007, karton prelepený páskou s potlačou EMGETON. je na nom navynutých 180 minut aktívneho pásu. Tak som si jednu kúpil a doprajem si ju pod stromčekom .

juraj:

Prosim ťa, ktorý je to radioamater a kde je? Koľko stoji jedna paska? A aka je velkosť cievky (v cm)? Dík za odpoveď.

to rado: Je to radio amater Thron hobby sidlom vo Zvolene. V košiciach maju na mäsiarskej ulici iba pobočku. Ale asi to nebude celkom pravda s tou výrobou pretože som si teraz prezeral tu cievku a je na nej vyrazene made in czechoslovakia. Ale zásoby maju asi ešte dosť veľke pretože jeden maník tam bral raz celý karton tých pások a stale obchodík zasobuju páskami, na svojej stranke www.thorn.sk držia aj prázdne cievky rôznych veľkostí ale len dopredaj. Ale pásky ktore predávaju je vidieť že su nedotknute pôvodne zabalené a tovarensky navinute na cievku. veľkosť cievky je to asi "13stka" pretože "15stka" cievka to určite nieje prirovnal som... . jeden kotuč staji 58Sk

Vzhledem k tomu že je to emgeton a že pásky mám od firmy RMGI který jsou úplně nový (vyrábí je na zakázku), tak bych tady tyhle nebral

no a ten pásek je navíc dost silnej protože i 35 nm by mělo 270m na 13 civce.

juraj: V ziadnom pripade nenapajaj 2030-ky z toho stabilizovaneho napatia 24V. A zaradit do cesty este dalsi stabilizator 7818 je este vacsim zlom. Bud tam urob samostatny zdroj, ako pise Tomáš, alebo sa na to radsej vykasli. Osobne som vymienal vadnu 7824 len preto, ze niekto do CM160 namontoval MDA2020 a napajal to zo stabilizovanych 24V. Pri vykonovych spickach doslo k zniceniu MA7824 sposobom, ze sa plne usmernene napatie (asi 34V) dostalo na veskeru elektroniku magnetofonu.

Ještě bych možná zkusil napájet konec přímo z těch cca 34V přes vhodný výkonový tranzistor jako emitorový sledovač a jeho bázi napojit přes diodu 1N4007 (ochrana proti případnému průrazu) na 24V stab. Zesilovač bude napájen napětím cca 22,5V a MA7824 nebude nadměrně proudově namáhán.

Jednoznačně výkonový zesilovač musí být napájený pokud možno přímo ze zdroje bez nějakých dodatečných stabilizátorů. Pokud ale napájecí napětí překročí těch 36 voltů uváděných jako maximální pro TDA 2030, stabilizátor nebo spíše omezovač napětí bude potřebný. Ten MA7824 u CM160 odešel zřejmě taky proto, protože jeho chlazení bylo dimenzováno na minimální odběr, takže při opakovaném přetížení se přehřál tak, že odešel. Jestli se má pro regulaci napětí pro TDA použít 7824, musí se použít verze pro proud 3 ampér a ještě musí být nějak řešen impulzní proud do vyhlazovacího elektrolytu umístěného za regulátorem a musí být dostatečně chlazen, může tam být výkonová ztráta klidně 20 - 30 watt a ta musí být spolehlivě odvedena. Spíš bych ale viděl jako vhodnější klasický diskrétní regulátor s tranzistorem a zenerovou diodou regulující napětí na úroveň takových 30 - 34 volt. Tam přirozeně musí být správně zvoleny příslušné odpory a případně musí být nějaká kompenzace proti kmitání a šumu. Stabilizovat napětí do TDA těsně nad 30 voltů bude lepší, bude se méně ztrácet výkon na regulaci napětí a o to víc ho bude možné dát do zvuku. Jinak s odstupem doby a zkušenostmi s chlazením procesorů PC si začínám myslet, že většina MDA nebo TDA odcházela díky nedostatečnému chlazení. Na ztrátový výkon při maximálním napájecím napětí je plocha chipu MDA poměrně malá, stačila proto nějaká malá nerovnost nebo jiná chyba při montáži chladiče a ani tepelná ochrana MDA nestačila obvod. ochránit. Stejně tak ona regulace na těch 30 volt při proudu 1 - 3 ampér, také tam je kvalitní chlazení nutné. Plus ještě taková lahůdka, že kontaktkní plocha chipu je obvykle elektricky spojena s nějakým vývodem nebo substrátem vlastního chipu uvnitř pouzdra, takže několik takových věcicek našroubovaných bez izolace na společný chladič může způsobit vznik docela silných vyrovnávacích proudů a tím i docela problém.

Absolutne najjednoduchsi sposob je pouzitie dodatocneho transformatora. Vzhladom na charakter hudobneho signalu postaci male trafo vykonu asi 30VA so sekundarnym vinutim 18-24V pre vykon asi 2x12W s obvodmi 2030. Diodovy mostik, filtracia 10mF a nevznikne nijaky problem. Je to sice drahsia, ale daleko schodnejsia cesta, ako konstrukcia kdejakych parametrickych sabilizatorov a zbytocne zatazovanie povodneho trafa, ktore bude zbytocne dychavicne.

Ak si dobre spominam, koncovy stupen magnetofonu ma byt urceny prevazne na prevadzku na chatovych akciach, kde sa zvykne pomenre casto vyuzivat plny vykon konc. zosilnovaca (zvlast ak ide o zosilnovace nizkeho az stredneho vykonu - do 60W), takze by sa pri takychto akciach mohlo stat,, ze povodny transformator bude zbytocne pretazovany.

jj baleno, ono sa povie že to bude hrať iba na chatových akciach ale ako píšeš a aj s vlastnej skusenosti viem že tam sa tahove poťaky VOLUME zviknu zastaviť až na čisle 8 :) . Tak asi sa ho ešte opýtam či fakt nechce domontovať dalšie trafo a urobiť zvlašť napajanie pre koncák.

juraj: Ano, vacsinou sa na chatach hrava na hranici limitacie zosilnovaca.