STARÉ STROJE na Blog.cz

Musím říci,dobrý magnetofon,již druhý B-5. v mých rukou.. Ten první byl mojí Maminky která ho dostala tehdy v roce 1968 k 15ctým narozeninám.. nojo jako klučina mmne bavilo moc házet předměty a mouchy do magnetofonu,protože první co jsem zlikvidoval byla krytka hlav.. ) Ten magnetofon zažil věcí.. Chudák.. (

Jedna zajímavost - Má podsvícený indikátor záznamu! U B-54.56.57.58.588. jsem se stím nesetkal.. Zvláštní,Prúkopník řady B-5. Má podsvícený indikátor a zbytek řady B5.né Zvláštní....

Kryšpa
ale nebyl by to problem je podsvítit,je to pekný a treba u B43 signalizujou zárovky zarazenou stopu snímání,zaznam,to se mi kord líbí

Mechanika toho magnetofonu je velice snadno a velice dobře seřiditelná, i pro pásky s trojnásobnou hrací dobou na cívkách 18 cm. Což na novějších magnetofonech s páskovými brzdami nejde, aspoň ne současně na tyto tenké pásky a na běžné pásky. Používal jsem emgetony TP18 LN.  Na jednu takovou pásku 18 cm se na rychlosti 4 vejde celkem 24 hodin monofonního záznamu.
Magnetofon se taky dá použít coby nedokumentovaná funkce na režim letmého záznamu, to se hodí, když se postupně po částech nahrává hlavně mluvené slovo. Toto všechno jsem kdysi prováděl na posledním typu této řady B58, je možné, že předchozí magnetofony B5 a B54 nebyly ještě tak odladěné.

Ještě bych zdůraznil, ře tento magnetofon byl tuším poslední, který šel přepnout na napětí 110 a 120 voltů, takže šel provozovat i na zastaralé 110 voltové síti - to je ono složité zapojení vinutí motorku. Nevím, jak předchozí, jestli B4 nebo jiné toto měly, novější teslácké myslím už ani jeden

Radim:

Typ B43 má též možnost přepnutí na 110V a i u B57 to také jde. Je tam na šroubku taková černá kulatá zátka, která se odšroubuje a otočí podle potřebného napětí sítě. JInak, pokud jde o dodělání podsvícení budíků, neni to nic složitého, stačí někde "ukrást" potřebný zdroj napájení vyhovující žárovce buď 12V nebo 24V.

[5]:
protože pohonný motorek plnil svým přídavným vinutím na statoru zároveň funkci síťového transformátoru který zde nebyl instalován. úspora materiálu, jednodušší zapojení i celková nižší hmotnost stroje, cenu proti srovnatelné B4 si již nepamatuji. pozoruhodný byl ručkový VU měřák vybuzení dobře viditelný a čitelný shora i zpředu. stejně tak B54.
viz také: Bozděch,Josef: Magnetofony II.

citát:
Jedna zajímavost - Má podsvícený indikátor záznamu! U B-54.56.57.58.588. jsem se stím nesetkal.. Zvláštní, průkopník řady B-5. Má podsvícený indikátor a zbytek řady B5.né Zvláštní....

stejně ale B4, měla z výroby podsvícený VU měřák úrovně. pozdější a zdokonalené  B400 a 444lux již ne. komu to chybělo dodělal si doma, sekundár trafa poskytoval vhodné nápětí pro malou žárovku

No, dneska spíše než žárovku tak LED diodu. 20 miliampér 3 volty minimálně není problém odněkud vzít. Taky by se krásně hrálo s různými barvami diod na podsvícení, podle úrovně nebo podle záznam, přehrávání....

Radim:

Zvažoval sem, že bych na svojí B73 Hi-Fi udělal podsvícení pomocí LED diod, ale nechám tam ty žluté žárovičky.

Lecho :   Mne spíš zajímá proč je B5,podsvícený a u dalších Tipů B54.56.58.588. už ne.

B5 som mohol mať, no predbehli ma cigáni. Bola v kontajneri. Ostali z nej iba polámane kryty. škoda. Ale oveľa viac ma štve, že sa mi včera pokazila B70.

B5 to je ale krám ani 10-ti centimetrovou cívku nedokázala převinout bez potíží velmi hlučný chod-vyschnutí maziva v ložiskách motorku.Zato však dobře nahrává.Měl jsem B588 a ten původní motor jsem z něj zlikvidoval dal tam trafo a motor z B4 a získal tak vhodný bezproblémový magnetofon

Před 5 lety jsem viděl v bazaru Magnetofon Tesla A3 mono.

Na mé B 58 bez problémů převíjení cívek 18tek a to i s páskem s trojnásobnou hrací dobou - více než kilometr pásku na jedné cívce.Je třeba se jen o tu mechaniku starat, občas se podívat dovnitř a vyčistit a seštelovat. Motor tam byl konstrukčně slabší, tak jednou za rok, dva roky a pár stovek pracovních hodin bylo třeba motor rozebrat a doplnit do ložisek vazelinu. V tom pravda byl rozdíl mezi mechanikou B5 a třeba mechanikou B116. O mechaniku B116 se starat prakticky vůbec nemuselo třeba 5 let v kuse každodenního používání a furt to nějak běželo, ale kdyby chtěl někdo seštelovat mechaniku B116 tak, aby se chovala k páskům stejně citlivě jako dobře seštelovaná mechanika B5 nejspíš by se to nepovedlo. B 58 jsem používal více než 10 let, ohobloval jsem v ní jednu hlavu ANP935 úplně a druhou tak z třetiny až poloviny a zlikvidoval a musel vyměnit jeden knoflíkový potenciometr Tesla TP320 regulátor hlasitosti a zapájet jeden ulomený drát plus nějaký problémy hned v záruční době, jinak prakticky každodenní používání všude možně bez problémů.

Pavel:
Tesla A3 byl kazeťák z Přelouče. Měl zajímavou konstrukci a sice měl dva setrvačníky točící se proti sobě poháněné jedním řemínkem. Bylo tak dosaženo na tehdejší dobu velmi vysoké stálosti rychlosti při přehrávání a nahrávání i v případě, že se magnetofon zrovna hýbal, třeba že ho někdo nesl v ruce. Jinak řečeno, hodil se dobře na reportážní účely jako náhrady drahých přenosných  profesionálních reportážních kotoučáků, pokud stačila nižší kvalita nahrávání na kazetu.

Porovnanie cien:   B4: 3150,- Kčs
                   B5: 2800,- Kčs  

Zaujímavé sú na obrázku biele gombíky otočných potenciometrov, doposiaľ som videl iba čierne.

for Lecho[8]::
Ja keď som skúšal na krúžku B4,tak jej indikátor svietil,ale nehýbal sa...

Johny:
B4 má osvětleny měřák (indikátor) ale při reprodukci (play) neukazuje, to je dáno zapojením výrobce...B5, B54 tuším stejně. až B70, B90 a B100 měly měřáky trvale v provozu (rec i play)

Majo:
tak ta cena...dvě průměrné (tehdejší) výplaty...pro srovnání:
tesla PLUTO 1.830.-Kčs (r.1974), tesla A3 1.990.-Kčs (r.1975), tesla B70 a B90 kolem 3.000.-Kčs a to v létech 1976-78
B100 asi 3.900.- Kčs...

for Lecho:
jo to je pravda,tie novšie magiče(tuším od B100)mali budíky zapojené trvalo,moja B700 to má tiež tak,budík sa hýbe furt...

Ináč B5 (b54) by som rád videl v akcii,tieto magiče sa mi celkom páčia,B56 som videl v akcii u Rada,on ju má...

[6]:
Vilda
neni to náhodou volba mezi 220V a 120V?,jinak co sem meril napeti u zarovek tozn. i v zesilovaci,je to 14V a tusim ze motor de 120V,kdyz sundas stínící plech mel by bejt na obeznym statoru nalepka s udaji

jak to tady ctu,tak to nebylo moc stastne resený ty motory u rad B5,neslouzil ten motor zaroven i jako trafo?

to ano, viz příspěvek (7) byla to úspora materiálu a absence trafa (cca 1 kg) přispěla i ke snížení celkové hmotnosti stroje...rovněž maloobchodní cena B5 byla nižší než B4 - díky úspornému řešení elektro zapojení (bez trafa) ale, o B5 se traduje že měly citelně pomalejší převíjení, snad kvůlí příliš složitému motorku ? nebo převodovému mechanismu ?

Ano,přetáčí pomalu s porovnáním třeba s B90. Je to mechanickým převodem B5.54.56.57.58.588.100.101.Přetáčí stejně,jedná se totiž o magnetofony Které mají stejnou mechaniku! Mechanika v těchto tipech je odvozená z Tipu B5.!!!

Ano třada B5 je co se převíjení pásku týče nejpomalejší. Je to z důvodu převodů, protože samotný unašeč má velký pruměr a je to tím pádem "lehký převod" Typy B4, B7, B9 atd mají prměr unašečů menší a proto je rychlost převíjení rychlejší.

Motorek B5 má příliš velký a těžký rotor a na něho příliš malý průměr hřidele, tudíž i ložiska jsou menší a proto rychleji ztrácejí mazací náplň. Asi taky to je způsobeno i tím, že motorek B5 má znatelně menší počet otáček než třeba motorek B116, takže i když je tam jakási vrtulka, proudění vzduchu kolem motoru je malé a moc ho nechladí. S tím souvisí i to pomalejší převíjení, kladka na motorku B5 má sice podstatně větší průměr než třeba kladka motorku B 116, ale díky  menším otáčkám je i rychlost převíjení o něco menší.

Majo: To jsou takzvané knoflíkové potencimetry, vlastní odporová dráha je přímo v tom knoflíku. Je  to slabé místo B5ky, protože tyto potencimetry jsou mechanicky málo spolehlivé a dost poruchové. Konkrétně jsou to potencimetry z teslácké řady TP 320 a byly tehdy k sehnání poměrně běžně v prodejnách s elektronickými součástkami.   pamatuji si je v černém plastu, šedém plastu i bílém plastu. Dělají se u nás dodnes.

jj,to já si u B43 vychvaluju porad,ze pretaci rychle,nerad prilis dlouho cekam,ale mohli ten stálej náhon spojky vyresit nejak jinak,zase to bylo levnejsi na výrobu.....

No jo...pretocit 26um pasek na civce 18cm magnetofonem radz B5 je tak na pul dne. :))) Taky o te setrnosti k pasku bych zas tolik nemluvil, pravda je taka, ze nam doma vetsinu pasku znicila prave B101. Ten tah je po zmereni tenzometrem (predevsim na konci odvijene civky o prumeru 13-15cm, kde tah bez regulace je jiz znacny)v podstate stejny jako u B7, takze bych rekl, ze v setrnosti pasku jsou na tom zhruba stejne. Kazdy ma pro a proti. Pasek se trinasobnou hraci dobou bych asi nepouzival v zadnem magnetofonu, je opravdu az moc haklivy.

balenoGLX
a to to nejde nejak sestelovat,ten tah?ty spojky,nebo ty brzdy musi jít nejak,u rad B5 se pásek pri pretácení mírne pribrzduje brzdama?

Zalezi od toho, na jakem magnetofonu se to steluje. Napr. u B730, B11x a CM130/160 se s tahem pasku da docela dobre vyhrat, jelikoz maji dvojite brzdy - pri rychlem previnuti a naslednem zastaveni nemusi mit pasove brzdy prilisny tah, protoze maji jeste pomocne, pakove brzdy. Snizeny tah pasku ovsem vyzaduje dobre serizenou paskovou drahou.
Pri pretaceni vpred se u rady B5 pribrzduje odvijeci civka tim, ze se unasec (zespodu pokryty plsti) otaci na stojicim plastovem kotoucku - tim se dosahuje jakehosi pribrzdovani. Pri pretaceni vzad se zase vyuziva otaceni praveho unasece do protismeru pomoci vahove spojky. Kdyz nebudes mit na B5 nasazene kotouce a zaradis funkci  previjeni vzad zjistis, ze levy unasec se toci plnou silou vlevo a pravy unasec mirnou silou vpravo.  

Hlavní rozdíl je v tom, že u B11x se přibržďování odvíjeného kotouče dělá stejnou brzdou jako zabrždění kotoučů s páskem po vypnutí převíjení, případně ve vylepšené verzi je tam ta přídavná brzda.  Nedá se proto současně nadstavit kvalitní přibržďování kotoučů při rychlém převíjení, při pomalém přehrávání a kvalitní zabrždění kotoučů při zastavení rychlého převíjení, a to zároveň současně pro pásky dlouhohrající, pro pásky s dvojnásobnou hrací dobou, pro pásky s trojnásobnou hrací dobou a zároveň pro průměry cívek od 10 cm nebo menší po průměr 18 cm. Přirozeně když se vezme to, že na B11x se bude používat třeba jen pásek s trojnásobnou hrací dobou a na cívkách průměr 15 a 18, tak to nadstavit jde. Ale pro celý rozsah ne. U B5 (B58) se za prvé nadstavují brzdy, které jsou tvořeny gumovým špalíkem na drátovém táhlu a které se nadstaví tak, že unašeč okamžitě zastaví. Potom tam jsou v unašečích rázové spojky, které se nadstavují přestavením ploché pružiny na stupnici a které nadstavují sílu, při které se při okamžitém zastavení unašeče ještě protočí  a tím nadstavují maximální možnou sílu, která může působit na pásek. A potom tam jsou ty tíhové spojky, které určují za prvé přibržďování odvíjeného kotouče a za druhé sílu navíjení při pomalém chodu vpřed na pravém kotouči, ty jsou určeny třecí silou mezi plstěnými špalíky v unašeči a spodní podložkou pod unašečem. Ty pravda, štelovat moc dobře nejde, tam je síla nadstavována hlavně automaticky hmotností kotouče s páskem na unašeči, něco se dá ovlivnit vyčištěním filce nebo naopak napajcování filce nějakým prostředkem. Prostě u B 5 jsou jednotlivé parametry určeny nadstavením na absolutně odlišných místech, proto se vzájemně neovlivňují a je možné bez problémů nadstavit průměr hodnot pro všechny myslitelné možnosti. U B11x je jedno klíčové místo - povrch unašeče bržděný páskovou brzdou, přes který všechny tyto parametry "jdou" Proto nadstavení jedné hodnoty automaticky posune předchozí nadstavenou hodnotu mimo optimum, takže výsledné nadstavení je potom kompromis, který na všechny možnosti prostě nestačí. Tím neříkám, že toto řešení je jednoznačně špatné, tehdy moderní pásky s dvojnásobnou hrací dobou měly takovou rezervu v pevnosti, že běžné nadstavení techto magnetofonů nebylo problémové, ale pro výrazně starší pásky s malou pevností nebo pro pásky s trojnásobnou hrací dobou už musela být b11x nadstavena výrazně jinak  než pro ty tehdy běžné pásky. O řadě B7 nebo B9 ani nemluvě. U B 5 prostě stačilo jedno nadstavení pro všechno.

Radim:

Když sem opravoval mechaniky na typech B730, B113, B115, B116 a CM130 velkou roli tam hrál stav filce levého unašeče a unašeče samotného. Když byl unašeč v místech brždění odřený, tedy hrubý, magnetofon při "play" pískal a brzdil až moc. Pomohlo vzít obyčehnou leštěnku na karoserie aut, zapnout prevíjení vzad a unašeč "vyleštit". Protom sem si pohrál se samotným filcem (očistit) a brzdy fungovaly naprosto bez problému. U typu B73 sem měl brzdy v pořádku, ale dal sem do ní dvojité z typu B115. Model B90 mám ještě se starým provedením brzd, kde je provázek kolem obvodu unašeče. Provázek je klasícký bavlněný a nejsou s tímto typem brzd problémy.

takze ono je ten princip podobný jak u rad B4,akorád ze to nemá stale hnanou tu spojku a mimo tech brzd

U B1xx, B730 a CM130/160 neni vubec treba pri zastavovani civek pouzivat paskove brzdy. Pakove pridavne brzdy vyviji dostatecny brzdni ucinek na okamzuite zastaveni civek a taky se dobre serizuji. Takze paskove brzdy pak lze bez problemu optimalne nastavit na minimalni potrebni tah...

Vilda
Já jsem opravoval svoje B 58 a B 700 a potom kdysi coby technik studentského radia jsem se dostal k opravám a seřizování  B4 a B116, taky nějaká B 73 plus potom všechno možná, co na kolejích na jednotlivých pokojích používalo pásky a kazety. K B4kám jsem se dostal už na konci jejich životnosti a taky jsem v té době toho moc neuměl, takže nejvíc to bylo seřizování a čištění B116 a nějaká B 73 A tam jsem se právě pokoušel seřídit ty brzdy aby vedle běžných pásků na 15 cívkách nedělaly problémy s cívkami 18 a s pásky s trojnásobnou hrací dobou a moc se mi to nepovedlo. Povedlo se mi to jakžtakž seštelovat u mé B 700, takže jsem tam mohl používat pásky s trojnásobnou dobou za cenu toho, že po zastavení rychlého převíjení pásek dal asi ještě 10 otoček (u B 58 1 otočku), lépe to nešlo, takové nadstavení ale nebylo použitelné pro mafnetofony ve studiu. Nějaké mechanické leštění nebo zdrsňování povrchu unašeče má význam maximálně pro nějakou předváděčku nebo tak podobně, po prvních 15 minutách až dvou hodinách provozu je unašeč zase obroušený a hodnoty jsou zase původní, které jsou natvrdo nadstavené materiálem unašeče a materiálem filce pásku brzdy. Pokud ale někdo počítá s tím, že po každé hodině provozu otevře magnetofon a unašeč zdrsní nebo naopak vyleští, tak nic proti tomu. Použitelná je maximálně taková úprava, kdy se filc pásku bzdy něčím napajcuje, potom nějakých pár hodin trvá, než ten prostředek z filce zmizí a to se už dá.

Radim:

To leštění unašeče hodně pomohlo a neby s tím v pozdější době už problémy. Dělal sem to u více magnetofonů. K brzdám na B73 - pokud má jednoduché brzdy, tak při cívkách 18 cm má velké dojezdy ale nesmičkuje. Já sem si do ní dal brzdy dvojité z důvodu, aby zastavovala rychleji. Jelikož sem ale nechtěl aby zastavila "na místě" jako třeba B730, nebo CM130, tak sem jí dal brzdy kde je filc (B113 - B116) místo gumičky (B730, CM130 a CM160).

Vilda
Mě se leštění unašeče právě absolutně neosvědčilo, většinou u pravého unašeče stačilo doslova 15 minut přehrávání a bylo to totéž jako před leštěním.