Přeslechy z protiběžných stop

[libor]

Pánové odborníci,
zkuste mi někdo technicky vysvětlit, proč jsou přeslechy z protiběžných stop mnohem víc slyšitelné při 19cm/s než při 9,53cm/s. Pořád si to neumím nějak vesvětlit. Díky.

[TheLastUnicorn]

Já to vysvětlit ani neumím...stejně jako neumím technicky vysvětlit, proč má při vyšších rychlostech pásek větší citlivost, vybuditelnost, lineárnější charku, menší náchylnost na chyby ve stranové kolmosti......ale všechno to spolu souvisí... :D To je ta scházející vysoká škola.

[libor]

Já to vysvětlit ani neumím...stejně jako neumím technicky vysvětlit, proč má při vyšších rychlostech pásek větší citlivost, vybuditelnost, lineárnější charku, menší náchylnost na chyby ve stranové kolmosti......ale všechno to spolu souvisí... :D To je ta scházející vysoká škola.

Tím chceš říct, že mi to má vysvětlit Petr116? :D

[TheLastUnicorn]

Asi tak...je to prostě ta omáčka kolem remanentních charakteristik atd. ale já to od slova do slova vlastně ani vědět nepotřebuji.

[Petr.116]

Já to vysvětlit ani neumím...stejně jako neumím technicky vysvětlit, proč má při vyšších rychlostech pásek větší citlivost, vybuditelnost, lineárnější charku, menší náchylnost na chyby ve stranové kolmosti......ale všechno to spolu souvisí... :D To je ta scházející vysoká škola.

Tím chceš říct, že mi to má vysvětlit Petr116? :D

Ahoj, takže takto :

Přeslech mezi sousedními stopami, jejichž osy jsou vzdáleny o délku Δs a jejich okraje o Δv, jsou silně závislé na vlnové délce λ

délka záznamu x

x = v * t ( kde v ... rychlost pásku, t ... doba záznamu)

U = U0 * cos (2 * pi * f * t) (kde f ... frekvence)

t = x / v doba záznamu

A = A0 * cos ( 2 * pi * x / λ) (kde A0 ... amplituda záznamu)

λ = v / f vlnová délka



Když se podíváš do grafu a zvolíš na vodorovné ose stejnou vzdálenost (mezi štěrbinou hlavy a sousedním záznamem), tak pro vyšší lambda (λ) je odstup přeslechu (inter-track crosstalk) nižší = větší bordel.

No a lambda se zvětšuje s rostoucí rychlostí posuvu a klesající frekvencí ...

Literatura : Merhaut a kol. - Příručka elektroakustiky, SNTL 1964 (str. 417, 419)

... mimochodem skvělej pan prof. Merhaut byl šéf naší katedry

[libor]

delta = Δ
lambda = λ

ale jinak jsem z toho výpočtu jelen, nicméně už vím, proč tomu tak je...

[Petr.116]

delta = Δ
lambda = λ

ale jinak jsem z toho výpočtu jelen, nicméně už vím, proč tomu tak je...

Dík za ty znaky, už jsem to opravil ...
Já byl línej ... dělal jsem tu u toho školní server a taky jsem nechtěl, aby ty zobrazené znaky byly závislé na tom, jakou má uživatel stránek nastavenou znakovou sadu ...

Jinak ty vzorce chtějí jen naznačit, co tam platí za vztahy a podstatné je to, že vlnová délka je v tom daném úseku závislá přímo úměrně na rychlosti pásku a nepřímo úměrně na frekvenci. Tudíž pak v tom grafu vidíš, že při vyšší rychlosti to dělá bordel a nejvíc se to projevuje na nízkých frekvencích ...

[Petr.116]

Já to vysvětlit ani neumím...stejně jako neumím technicky vysvětlit, proč má při vyšších rychlostech pásek větší citlivost, vybuditelnost, lineárnější charku, menší náchylnost na chyby ve stranové kolmosti......ale všechno to spolu souvisí... :D ...

U nižší rychlosti je potřeba vysoká remanence, při vyšší už tolik ne a protože ten určitý typ pásku je dělaný spíše na tu nižší rychlost, tak při vyšší rychlosti je přebuditelnější ...
Ale je potřeba říct, že se bavíme o běžných páscích 25 mikronů pro klasické použití. Rozhlasácké pásky nemyslím ... ty jsou už laděné na vyšší rychlost ...

[TheLastUnicorn]

To vím, čím vyšší zbytková magnetizace, tím vyšší citlivost atd. Tohle je defacto i odpověď na to, proč kotoučák nehraje na rychlosti 4,78cm/s tak dobře, jako kazeťák. Odpověď je v samotném pásku...

[ladas64]

K problematice přeslechů si dovolím dát odkaz na tuto stránku http://tommm.cz/Pasky.htm kde to autor docela obšírně popisuje.