Příspěvek
od Seiko » sob 28. úno 2015 1:46:06
Uhhh, D.A.T.A. systém, toť docela složitá otázka. Anžto každý výrobce nazval své kalibrační systémy zcela jiným slovem, byť fungovaly docela podobně, těžko smysluplně odpovědět. A poznamenat, že Nakamischi Dragon nějaké názvy nepoužíval, mi přijde jako podpásovka...
Rozdíl Tape/Source jsem nikdy neslyšel i na svém archivním Technicsu RS-M 263, to asi nebude ten správný způsob porovnání. Spíše bych se přidržel originálního signálu z předzesilovače ve srovnání s výsledným signálem z kazetofonu. Source signál je ovlivněný vlastnostmi kazeťáku a nemá vypovídající hodnotu. Proti srdcovkám (samozřejmě) nic nemám, ale řada 660, 770 a 990 mi přišla s "očesanou" dynamikou a "naleštěným" zvukem dost zvláštní. Oproti Aiwě AD-M700 docela krok (teda spíše skok) zpět. Jenže - co si lid žádá, nechť má...
Plastová mechanika - plastové díly pohybující se proti sobě pomocí kovových válečků vložených mezi nimi. Dokud tahle "hračka" neměla vůle, bylo to O.K.
Přiznávám, že na kolejích nám kazeťáky běhaly povětšinou i šestnáct hodin denně. Pak se poznalo, co který vydrží. Kupodivu AIWA AD-F 220 patřila k těm docela "nerozbitným". Aspoň z těch nověji vyrobených.
Další polemiku bych raději přivítal soukromými zprávami. Trochu mám obavu, že ostatní uživatele fóra to nebude až tak moc zajímat

Revox B791, B710 MkII, B750 MkII, B760, A77, B77, PR99 MkIII, Symbol B MkII, Luxman C-02, Pioneer PD-D6-J, Denon DVD-3910, Technics SL-1710 MkII, Dual CS 721, Nakamichi Dragon, Kenwood KX-1100HX, Dual C-844, Sony SL-HF 950, Jo, vintage...