Digitalizace analogových nahrávek

[Seiko]

Díky tomu, že se digitalizací analogových nahrávek zabývám (s přestávkami) od roku 1995, snad mám k tomto tématu co říci. Pro mnohé to budou věci zcela samozřejmé, jiným asi nebudu po chuti. Ale co, mám právo na vlastní názor, jiným ho necpu, zkušenosti mám léty ověřené, a ať si každý z toho vybere, co chce. Polemiku vítám, s tím, že nemám problém doma předvést napsané (a stejné očekávám od polemizátorů)

Než psát něco o fintách a fíglech, začal bych od začátku. Pokud digitalizovat nahrávku, je důležitý zdroj a přístroj, na kterém ho budeme přehrávat. Asi nejčastější bude digitalizace gramofonové desky, kazety, nebo pásku na kotouči.

Gramofonová deska - důležitý je kvalitní gramofon s dostatečným odstupem hluku (nemá smysl v počítači odfiltrovávat hluk, vždycky to nahrávku nějak poznamená), dobrá přenoska s neohraným hrotem a kvalitní předzesilovač spojený s normálním předzesilovačem kvůli regulaci výšek a basů. Rozdíl zvuku mezi MM a MC přenoskami je tak propastný, že MM přenosky netřeba probírat (kdo nevěří, ať se mne navštíví). I nejlevnější MC přenoska hraje s odpovídajícím předzesilovačem o několik tříd lépe, co se týče věrnosti zvuku, přenosu přechodových jevů, atd... Zapojovat High-output MC přenosku do vstupu pro MM přenosku je hloupost, nesedí impedance, a MC přenoska nebude hrát příliš lépe, než MM přenoska. Že výrobci píšou, že je to možné - to je jejich problém, praxe říká něco jiného. Proč použít kvalitní normální předzesilovač s regulací výšek a basů před vstupem do počítače do zvukové karty, která bude digitalizovat? Ještě jsem nenašel program (zaplatitelný pro amatéra, na ProTools drobné nemám, neživím se tím), který by uměl regulovat výšky, středy či basy tak, aby nakonec zvuk nezněl "synteticky", což je v rozporu s tím, proč digitalizovat. V počítači pak kvalitní zvuková karta, což určitě nebude ta, která je integrovaná na motherboardu. Zkušenosti mám se Soundblaster AWE 64 Gold (bohužel je na ISA slot) a s M-Audio 24/192 Audiophile (PCI). V počítači odstranit zřídkavé lupance z desky (digitalizovat ohranou desku nemá smysl, vždycky se dá sehnat takřka nehraná) a rozdělit záznam na jednotlivé skladby.

Kazeta či pásek - platí, že smysl má digitalizovat z kvalitního přístroje. Dvouhlavé jsou kompromis, ještě jsem nenašel takový, který by měl z hlediska dynamiky slušný zvuk. Kvalitní tříhlavé kazetofony se dělaly cca do roku 1986 (ale jsou i výjimky) - mám zkušenosti s Technicsem RS-M263, Kenwoodem KX-1100 HX, Revoxem B 710 MKII, Nakamichi Dragonem a Dualem C-844. Pásky nahrávané na japonském magnetofonu digitalizovat na japonském (měli pro frekvenční průběh normu NAB), pásky nahrávané na evropském magnetofonu digitalizovat na evropském (norma CCIR). Originálně nahrané kazety v Evropě digitalizovat z evropského - jsou nahrané dle normy CCIR a z japonského znějí "divně". Nahrávky z kotoučů digitalizovat na kvalitním kotoučovém magnetofonu, nahrávky z "japonců" na japonském, nahrávky z evropských na evropském (nastaveném na frekvenční průběh CCIR). Nahrávky na českých kotoučových magnetofonech měly frekvenční průběh "Tesla", pokud se jedná o B73, tak digitalizovat z něho, protože do standardů se taková nahrávka netrefí.

Tolik pro začátek

[Petr.116]

Je dobře, že se Seiko správně zmínil o těch charakteristikách MGF napříč světem - snad jen pár postřehů - hlavně ty zmatky u nás ... výrobce Tesla :

V průběhu času byl neskutečný bordel v časování záznamu (časové konstanty snímacích zesilovačů) všude. Rozdíly mezi domácími, profesionálními stroji a aby toho nebylo málo, Tesla často stála v tomto směru "mimo zákon" - tedy nedodržovala všechny normy, platné v tu dobu. Sice je trochu chápu, ono s kterou normou držet krok při vývoji, když se měnily, že ... zajímavostí třeba je, že staré stroje Tesly (B4 apod.) měly dole na basech korekci místo 3180 mikrosekund jen 1590, protože se tehdy neuměla dostaečně "odbrumit technologie, tak se ty basy zvedaly až od 100 Hz. A z podobných důvodů - bitva se šumem levných polovodičů a najen proto atd. a tak následně ve snaze se těch měnících se norem trochu držet, vznikly obrovské zvukové rozdíly i ve výškové části (nejen) mezi řadou B4, B5, B70, Bxxx a CMxxx.

Stačí se podívat sem http://www.iasa-web.org/tc04/magnetic-t ... ualisation a je Vám jasné, že to vývojáři neměli snadné a že Vám to nebude ani náhodou hrát všechno na všem správně ...

Tím chci říct, že pokud má digitalizující člověk originální záznam nahraný na stroji z té doby, že by se měl snažit použít buď stejný či jiný stroj té značky (jak píše Seiko) po jeho případné repasi (někdy obtížné až iluzorní) NEBO si půjčit stroj vybavený přepínatelnými korekcemi (některé UHERy a některé další stroje). A protože origo záznam mohl být nahrán na stroji s ujetou kolmostí hlavy, bude u cenné nahrávky, která je jinak OK a stojí za to, potřeba dostavit kolmost reprodukční hlavy na maximum vysokých tónů ...

Pro neznalé uvedu příklad ze staré doby s vysvětlením, jak je to s tou normovanou snímací charakteristikou (už jsem to kdysi psal na starém Blogu ... ):
např. charka s časovkami 3180/90 event. 3180/50 mikrosekund vypadá takto (popis je k 3180/90 ... obrázky jsou oboje):



Postupně zvyšujeme (zleva) frekvenci - zisk se až do zlomové frekvence odpovídající 3180 mikrosekundám (f1=1/(2*pi*3180e-6)=50 Hz) nemění. Zhruba na 1/3 z 50 Hz se začne ohýbat dolů a na 50 Hz bude pokles 3dB. Od dvojnásobku pak se strmostí 6 dB na oktávu bude klesat po přímce. Na frekvenci odpovídající 90 mikrosekundám (1.77 kHz) se zase srovná (přesněji řečeno začne stoupat o 6 dB na oktávu (tedy -6 + 6 = 0). Na konci akustického pásma ještě třeba znova zvednout výšky - to je ten ohyb na konci nahoru - kompenzace ztrát na štěrbině a další efekty. To už ale neřeší norma. Norma řeší jen ty dva zlomy.
Například v roce 1976 měly stroje dle normy s rychlostí 19 cm/s časovky : 3180/50 domácí stroje, 3180/70 studiové mašiny, zatímco pro 9,5 cm/s měly domácí stroje 3180/90 mikrosekund
Takže pozor ...

[KDB]

Ahoj,
využiju tohoto jednoznačně nazvaného tématu. Již jsem jednou před cca 10-12 lety digitalizaci řešil, tehdy interní zvukovou kartou v stolním PC a solidní vypalovačkou v něm.
Hudbě a technice kolem ní jsem se pak od r.2006 nevěnoval a teď se znovu pokouším dostat do problematiky....
Mám slušnou kolekci LP, audiokazet a CD - přemýšlím nad způsobem ,jak LP zarchivovat - asi nejlépe na CD, protože to umožňuje poslech i mimo domov.
K dispozici mám dva DD gamofony, Teslu MC600Q a Marantze TT320, do nich případně nové slušné přenosky (MM/MC).Nehrají špatně, ale v případě, že by bylo možné dosáhnout rapidně lepších výsledků, investoval bych i do jiného nového/staršího stroje.
A teď samotná digitalizace..použít stolní audio CDR vypalovačku - tam mě připadá velká omezenost volby médií a jejich kvality, nebo PC, zvukovou kartu a ext. vypalovačku ?
Jako PC mám už jen NTB, takže zvuková karta (AD/DA převodník) připadá v úvahu jen externí - tady zcela tápu jakou.
To samé vypalovačka - použít interní v NTB, nebo externí...
Jde mi o slušný výsledek - cena je také důležitá, ale nemusí být nutně nejnižší.
V principu nepotřebuji záznam upravovat - pokud ho půjde z LP kvalitně přehrát, poslouchám ho jak je,
Ještě další otázka, která to vše komplikuje, je životnost CDR....
Jinak nejraděj poslouchám CD z Denonu DCD735, Marantze 67mkII, CC z Teacu 2020S a Technicsu M253X přes zesilovač Marantz PM80MkII. Lehká slabina jsou repro - 3pásma Shany v cenové relaci 15.000,- (2 pol 90let) - už léta sháním sloupy Phonar P30, nebo 40, které mě při poslechu uchvátily svou přirozeností.

[Petr.116]

Ext. zvukovku třeba tuhle ... http://www.esi-audio.com/products/maya22usb/ Hraje velice slušně ... levou zadní přehraje všechny Sound Blastery ... Cena je slušná ... http://zvukove-karty.heureka.cz/esi-maya-22-usb/
CD /DVD media vydrží dost, ale vyber slušnou značku (třeba Verbatim CD-R Extra protection) a necpi to na sluníčko atd.

[KDB]

Díky, takže jednoznačně stolní audio vypalovačku ne ?
Ta zvukovka vypadá zajímavě - jednoduše a funkčně. Jediná otázka - jaký je rozdíl ve výsledku při vzorkování 24/96 a 24/192..? Nikdy jsem to neměl možnost srovnat...
CDR jsem před lety používal většinou Verbatim Datalife Crystal, nebo Super azo. Zatím jsou všechna přehravatelná...i po 8-13 letech.

[Seiko]

Díky, takže jednoznačně atolní audio vypalovačku ne ? Ta zvukovka vypadá zajímavě - jednoduše a funkčně. Jediná otázka - jaký je rozdíl ve výsledku při vzorkování 24/96 a 24/192..?

Stolní audio vypalovačka - taky by šla, ale kdo do ní "vidí" dovnitř, jak kvalitní A/D převodníky má? Další otázka je, jak se trefit s úrovní signálu, aby nebyl přebuzený, nebo příliš nízký. U nízké úrovně se nevyužije celé pásmo kvantizace, při přebuzení to nezačně "analogově" zkreslovat, ale digitálně "chrčet". Mám-li možnost kontroly úrovně signálu průběžně na monitoru, je to určitě výhoda a současně přesnější, než indikátory. Navíc můžu v počítači odstranit lupance, které by při přehrávání CD určitě vadily. Co se týče rozdílu při vzorkování 24/96 a 24/192 - pro zpracování finálně na rozlišení CD 16/44,1 to určitě není zásadní parametr a při poslechu výsledku se těžko najde rozdíl. Pokud by člověk dělal SACD, nebo DVD-Audio, tam by tato otázka byla k zamyšlení, samozřejmě ve prospěch vyššího vzorkovacího kmitočtu. Při ceně externích HDD neřeším to, jestli média vydrží, nebo ne. Když se záznam "pokazí", vypálím si ho znovu. Obvykle používám potisknutelná Verbatim, kromě pár vadných kousků (z výroby, stane se), mám s nimi jen ty nejlepší zkušenosti. Digitalizováním se stráví tolik času, že má cenu výsledek zálohovat (a ne jen na jedno místo). Pak je pravděpodobnost zmizení vlastní práce dost malá.

[mirek]

Přispívám s jistými obavami zda-li se na tomto tématu opět nezesměšním , tak jako v případě úpravy magnetofonu Tesla B41. Osmělil bych se tedy pouze naznačit jakými prostředky k digitalizaci přistupuji. Digitalizuji přímou cestou na kartové rekordéry Tascam SS-R 200 a přenosný DR-100 a na těchto přístrojích hned při záznamu provedu rozdělení do jednotlivých tracků. DR-100 též používám s pomocí dvojice kondenzátorových mikrofonů AKG k pořizování primárních záznamů většinou hudby. Záznamy uložené na CF nebo SD kartě poté vypálím na stolním PC. Je to jednoduché , rychlé a bez problémů.

[Petr.116]

Přispívám s jistými obavami zda-li se na tomto tématu opět nezesměšním , tak jako v případě úpravy magnetofonu Tesla B41.

Jaképak zesměšnění u DIY B41? Vždyť si sklidil obecné uznání perfektní práce
Nevinné legrácky monte22 a následně Seika ohledně quadra ... to nebylo žádné zesměšnění. To se nemusíš bát ...

K tématu digitalizace: za mne si myslím, že Tvoje varianta je určitě nejkvalitnější - ostatně jsi tady z hlediska pořizování záznamů největši profesionál.
Ale pro člověka, který Tascam SS-R 200 a přenosný DR-100 nevlastní, bude asi trochu náročné si to pořídit. myslím si, že kombinace kvalitního A/D převodníku (např. navržená ESI ext. karta) v kombinaci se slušným PC, vybaveným SW pro záznam (já používám software od německé firmy ASHAMPOO) a kvalitní PC vypalovačkou (jak ostatně píše Jirka) postačí. Důležitý je ten kvalitní vstupní A/D převod. A na to je ta navrhovaná ESI zvukovka v pohodě.

Já kdybych už měl Tascam, tak bych ho samozřejmě podobně jako Ty použil taky. Ale na to, co potřebuje KDB, bych si ho kvůli ceně asi nepořizoval. Ty jsi ale v jiné pozici - nahráváš profesionální záznamy, tak máš skvělé vybavení - o tom žádná.

EDIT : software ASHAMPOO se příliš neosvědčil. Jako SW pro záznam funguje lépe známý freeware AUDACITY.
Mj. umí i různá vzorkování ...

[mirek]

Též používám SW ASHAMPOO a BD vypalovačku od LG.

[Petr.116]

Též používám SW ASHAMPOO a BD vypalovačku od LG.

To vím, Ty používáš vypalovací software ASHAMPOO. Já též a kromě toho používám i záznamový software Ashampoo ® Music Studio 5 Umí mj. vypalovat i v bezeztrátových formátech FLAC atd.
https://www.ashampoo.com/en/usd/pin/073 ... c-Studio-5