Měření indukčností s vyhovující přesností

[Petr.116]

Ahoj lidi
V rámci stavby reprobeden, při práci s mgf hlavami i při jiné DIY a servisní práci jsem narazil na problém, čím s nějakou vyhovující přesností změřit indukčnost.

Uvedu příklad např. problematiky měření indukčnosti cívek do výhybek reproboxů. Zde se většinou jedná o hodnoty řádově desetin nebo jednotek mH. V mém případě jsem si mylně myslel, že mi na to postačí stávající přístroj UNI-T UT603. jenže při bližší analýze jsem zjistil,
že na rozsahu 20 mH má chybu +-2% + 8 digit a rozlišení 0,01 mH. Když se ale spočte, kolik bude absolutní chyba přístroje s temito parametry
při měření třeba 3,3 mH, zjistíte toto:

chyba čtení RD = 2 %
chyba rozsahu DIG = 8 digit
citlivost S = 0,01 mH

CHYBA = MĚŘENÁ HODNOTA * RD/100 + DIG * S = 3,3 * 2/100 + 8*0,01 = 0,146 mH
A to je při měření hodnoty 3,3 mH napprosto nepoužitelné ... z toho vyplynulo, že daný přístroj NEVYHOVUJE

Díval jsem se tedy po světě, studoval a konzultoval různé věci a zjistil jsem, že přístroj, který by splňoval požadavky přesnějšího měření
existuje. http://www.gme.cz/multifunkcni-rlc-metr ... 5-p722-436

V dokumentaci http://www.gme.cz/img/cache/doc/722/436 ... avod-1.pdf
se mj. dočtete, že :
a) lze měřit při různých frekvencích, což je velice důležité
b) pro náš případ vychází toto:

Na rozsahu 20 mH (pro f= 1 kHz) je

chyba čtení RD = 1,2 %
chyba rozsahu DIG = 10 digit
citlivost S = 0,001 mH

Takže po dosazení je

CHYBA = MĚŘENÁ HODNOTA * RD/100 + DIG * S = 3,3 * 1,1/100 + 10*0,001 = 0,0463 mH

To jsme tedy úplně někde jinde ... taková přesnost už vyhovuje.

Už jsem si ho koupil a tady je tabulka změřených cívek, co mám tady :



Z tabulky je vidět, že až na malé hodnoty byly cívky vyrobeny dostatečně přesně (sloupec 9935 vs NOM), ale taky je vidět, jak ten druhý přístroj dokázal vyrobit pěkné odchylky ... ten se na práci s výhybkami evidentně nehodí ...

No a DT-9935 je aktuálně v akci ... týká se té modré verze ...



... jinak ty kabely jsou stíněné - připojují se zleva +, zem ... a zprava -, zem







Píspěvek si kladl za cíl mj. i vysvětlit, jak je třeba chápat údaje přesnosti DIGI přístroje ...

pro objasnění - sloupec Potřebuju v tabulce znamená hodnoty, která teď potřebuju do výhybek a vpravo jsou hodnoty koupené, které byly sehnatelné - nejblíže větší ... aby se odvinutím daly upravit na požadovanou hodnotu. na to ale je potřeba slušné měřidlo ...

[Petr.116]

Tak ono tehdy šlo (jak víš z historie akce) o výrobu co nejlepší kopie Majových srazovek bez toho, aby se něco na hotové bedně měřilo předem. Jinak řečeno, chtěli jsme zkusit, když se dodrží CO NEJPŘESNĚJI součásti odladěné výhybky a důležité rozměry beden (vnitřní litráž, vzdálenosti mezi reproduktory a od hran ... atd.), jaká bude "přesnost" kopie. A protože v tom byly už tak velké proměnné, jako výrobní diference repráků samotných, chtěl jsem mít součásti s co nejmenší chybou. Cívky jsem koupil s L větší (výrobce tuším garantoval min. +-10% tolerance a to bylo moc) a odmotával dle RLC metru, kondy BENNIC kontroloval před osazením, odpory to samé.
Faktem je, že tohle snažení bylo korunováno úspěchem, když Majo změřil moje bedny v Brně a téměř to sedělo s jeho a F charky obou boxů byly prakticky identické.

To, že stál přístroj 2.180,- Kč (což není moc ...) mi ten postup dost usnadnilo a mám tak slušné měřidlo na ledacos. A protože má chytrou kalibraci, dá se měřit cokoliv - včetně relativních měření.

Jinak ještě jsou - kdybys ho chtěl koupit, pošli prachy a přivezu ho do Brna ... zdá se, že 1 mají (není-li to skladová fikťa - 1 ks je vždycky podezřelý z chyby v inventuře - viz poznámka o orientačnosti počtu ks) v HK, ale proč bys jezdil do Hradce, když já to mám na Prahu 8 do GME blíž

[Petr.116]

S měřákem jasný - jak budeš chtít ...

Jinak doufám, že jsem nikoho neodradil. A jasně - akademická polemika je OK

BTW: Na druhou stranu není od věci mladým návštěvníkům stránek (začínajícím bastlířům) připomenout, že i metoda "žaves" je pro pokročilejší - má své meze a že nejprve musí znát dost dobře, co ovlivňuje co a jak moc a pak teprve mohou to či ono zanedbat či zjednodušit. Proto jsem rád za ty praktické poznámky.

Jen si nejsem jist jedinou věcí : těch jako příklad uvedených 10% /0,5 dB - to mi přijde dost malý efekt na takovou toleranci. Možná u odchylky jedné součásti ve výhybce. Ale když se sejdou odchylky jedna +10%, druhá -10%, .... atd., to asi vyjde větší odchylka. To bys amatéry asi dost nasměroval k potížím ... to by mohl někdo brát tak, že součástky stačí v toleranci +-10% ....
Kdysi jsem měl takový šikovný prográmek na analýzu amplitudové a fázové charky libovolného N-branu (pro složitější obvody s víc než 7 póly to bylo dost šikovné ...), tam by ten test variace parametrů šel bleskově udělat. Ale počítat to růčo se mi fakt nechce.
On nám to tu určitě okomentuje TLU ...

Sorry za ty smajlíky - vím, že je moc nemusíš ... ale proč bych Ti nepoděkoval s dvěma palci nahoru ...

[Petr.116]

Bacha, bacha, rozptyl 10% znamená +/- 5%!!!

Kdyby šlo o pouhý odporový dělič, pak chyba 10% znamená 20log1,1=0,8dB (respektive 20log0,9=-0,8db). 5% je +/-0,4dB. V RC nebo RL obvodu je to míň, protože se to skládá vektorově. V RLC obvodu to bude zas maximálně jako u odporové sítě.Dále je možno počítat statisticky s tím, že absolutní chyba měření bývá většinou stále stejná co do směru - při měření s chybou budou všechny tlumivky pravděpodobně o určitou chybu větší nebo menší, takže dojde jen k posunu děliček o malilinko nahoru či dolů. Simulace by to ukázala přesně, stačí do ní zadat o pár % jiné hodnoty. Třeba se TLU nechá vyprovokovat.

Mě smajlíci nevadí, ale sám se snažím vyjadřovat raději slovy, gesty, grimasami, případně herdou do zad.

Mimochodem, skončil jsem s Chrome - Firefox již nějakou dobu umí synchronizaci prohlížeče taky. Před půl rokem jsme se o tom bavili.

Já myslel ve finále ani ne tak chybu měření, ale skutečnou toleranci součástí. Statistika je v praxi často doplněna Murphym (co může vyjít blbě, vyjde ještě hůř) Ale je nám to jasný.

Zrušení prohlížeče Chrome Ti chválím, moudré rozhodnutí. Sere mne strašně - u všech zákazníků ...

[Petr.116]

Já vím, ty jsi nenávistí k Chromu docela posedlej. Ale na rovinu, na svým slabým strojku poznám rozdíl mezi Chromem a Firefoxem leda když otevřu dvacet stránek najednou. Chrome mi netbook zadrbne na minutu, Firefox jenom na šedesát vteřin.

To není o tom - spíš je otázka, jak se Ti zrychlí všechny životní funkce Tvého stroje, když odinstaluješ všechny googlovské srákory. Včetně těch, co musíš odebrat ručně, páč tam po odinstalaci skrytě zůstanou a škodí dál. Takže nejde o posedlost, ale bohužel o opakovanou zkušenost Já tomu zpočátku nevěřil taky ...

[Petr.116]

Zlatá TR191...

Jj, my jsme v TePa jiné ani nepoužívali, i když byly drahé, voj. spec. na to měl. Na to taky rád vzpomínám. Bordel v šuplíku se dal třídit bez měřáku ...