autor a zakladatel stránek je Vilém Mitlöhner - aktuální administrace Petr.116

Tento Blog již není udržován, doporučujeme jeho modernějšího nástupce. Klikněte ZDE

Magnetofon Sander & Jansen T103b

1. července 2009 v 1:19 | Vilém Mitlöhner |  Cívkové magnetofony - články
Sander & Jansen T103b
sj-100-1
Takže toto je můj nový přírůstek. Pořídil jsem jej zde na blogu přes inzerci od pana Čeňka za odvoz. Jedná se o tříhlavé a třímotorové monofonní chassi studiového magnetofonu Sander & Jansen, typ T103b. Zatím jsem ho nezkoušel, pouze jsem ho převezl k sobě. Až bude čas a ten snad bude brzy, tak se na něj podívám, zbavím ho pavučin a pokusím se "rozhýbat". Nic o tomto magnetofonu nevím. O studiové přístroje sem se nikdy moc nezajímal a proto je to pro mě novinkou. Nemám s těmito přístroji žádné zkušenosti, a proto, kdyby někdo z vás věděl, kde k němu získat nějakou dokumentaci, případně zkušenosti, budu vděčný, když se s nimi se mnou podělíte.
Jediné co jsem zjistil je to, že tyto magnetofony používal československý rozhlas. Výroba byla v tehdejší NDR od roku 1956. Používal se až někdy do 70tých let, kdy byl vystřídán magnetofony značky Studer. Prý jej využívala tehdy celá RVHP.
Mám v plánu ho plně zprovoznit (snad s mi to povede) a vyrobit mu dřevěnou skříň. Původně byl uložen v železné skříni, ale to se ovšem jedná již o studiové zařízení a to se mi nepovede sehnat a i kdyby ano, nemám prostor. Jinak je to celkem pěkný macek. Váží něco kolem 45 kilo. Přenášel jsem ho s Luckym a můžu říct, že to dá docela zabrat. Neni tam snad jediný plastový díl, vše vyrobeno z masivního železa.
sj-100-2
sj-100-3
sj-100-4
 


4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 1. července 2009 v 7:36

Problem asi bude ta NF cast...Mechaniku dle mne rozhybes, ale horsi to bude s tim zvukem...Kazdopadne je to krasna masina akus historie. Blahopreju.  :-)

2 bajty bajty | E-mail | 1. července 2009 v 7:41

ty vado....sem zvedav na rychlost 38,1cm/s

3 Lecho Lecho | E-mail | 1. července 2009 v 10:03

[2]:
no...38.1 cm/s to přebrousí hlavy, ne ?
to je asi jak rychlé převíjení u tesly B5 :-)

4 bajty bajty | E-mail | 1. července 2009 v 11:04

a myslite ze je to dvojstopy nebo jednostopy

5 Lecho Lecho | E-mail | 1. července 2009 v 12:16

studiový magič může být i celostopý kvůlí střihu pásku což se dříve dělávalo ručně a vyšší jakosti...stereo potom dvojstopý, záznam jenom jedním směrem

6 Lucky Lucky | 1. července 2009 v 14:14

[3]: Ne hlavy to nepřebrousí běžne se na tom honil BASF LGR 50

7 Adam Adam | 1. července 2009 v 16:36

Baleno GLX, mohol by som Vas poprosit o nejaky kontakt na vas?? napr. icq, skype. Niekde som cital ze ste z Trencina, a aj ja som z Trencina a potrebujem poradit. Vdaka.

8 johny johny | 1. července 2009 v 20:35

Mám otázočku:Jak veľké kotúče to "žerie"?Teda jaký veľky kotúč sa tam zmestí?Štandardom u štúdiových magičov by mali byť tuším 22cm cievky,ak sa nemýlim...presný rozmer si nepamätám,viem,žťe to bolo niečo kolo dvadsiatky...

9 Jaromír Jaromír | 1. července 2009 v 22:19

bajty :
jednostopý, těžko by se stříhaly dvě nezávislý mona na jednom pásku

10 Jaromír Jaromír | 1. července 2009 v 22:20

jednostopy, těžko by se stříhaly dvě nezavisly mona

11 Jaromír Jaromír | 1. července 2009 v 22:21

pardon, psalo mi to neautorizovaný přístup a já myslel že se to neodeslalo

12 Lucky Lucky | 1. července 2009 v 22:29

[8]: Kotouče 26,5 cm

13 Vilda Vilda | E-mail | Web | 1. července 2009 v 22:31

Takže návrat z práce a odpovídám na vaše dotazy k T103b:

Nevím zda je celostopý, nebo půl stopý, ale asi bude celostopý, protože to je mono a nenašel sem přepínač stop, ale třeba to by se dělalo na jiném panelu který nemám.

Hlavy rychlost 38 nezničí, studiové mašiny jsou na to stavěné.

Cívky to pojme asi do velikosti 26 cm, neměl sem možnost vyzkoušet.

Nevim zda funguje, neprohlížel jsem ho nijak zvlášť, ale síťovou šňůru to nemá.

14 bajty bajty | E-mail | 2. července 2009 v 5:35

jaromir
to je mi jasny...,ale mohl to byt proste jenom masina na kterou se to uz sestrihany nahralo a pak se to z ni poustelo,ale asi jo pude to celostopy
ta hlava uz se asi dneska nesezene,co?

15 bajty bajty | E-mail | 2. července 2009 v 5:36

me to taky furt mekta o Neautorizovaným přístupu... :-?

16 Lucky Lucky | 2. července 2009 v 13:01

Jo i mě to hodilo neautorizovaný přístup

17 johny johny | 3. července 2009 v 15:03

Keď už tu riešite tzw.neautorizovaný prístup,tak stejný problém mám aj ja!!!! A dosť ma to sere!!!!!!A robí mi to aj u Rada :-?  :-?  :-?

18 johny johny | 3. července 2009 v 15:04

Ojha!!!Dnes už mi to nespravilo(u Rada som to ešte neskúšal,ale skúsim!!)

19 Vilda Vilda | E-mail | Web | 4. července 2009 v 23:12

To je problém na serveru blog.cz

20 Vilda Vilda | E-mail | Web | 4. července 2009 v 23:15

Tak jsem magnetofon trochu více prostudoval. Takže: Jedná se o celostopý magnetofon, tedy pásek se nahrává jen v jednom směru a po celé své tloušťce. Napájení neni přímo ze sítě, ale k napájení je potřeba mít tu studiovou skříň, takže to jen tak nerozchodím. Dále se mi podařilo sehnat o tomto magnetofonu nějakou tu dokumentaci, kde sem se právě dočetl jak a z čeho je napájený. Mám v plánu ho během srpna rozebrat a vyčistit. Jak to bude se zprovozněním to zatím netuším, ale díky tomu že nemá přívodní šňůru to asi bude problém. :-?

21 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 5. července 2009 v 10:26

V tom studiovem racku bude pravdepodobne i rizeni motoru...

22 Vilda Vilda | E-mail | Web | 5. července 2009 v 16:45

balenoGLX:

Motory budou napájené podle mě přímo ze sítě po zapnutí vypínače, který je na pravé spodní straně čelního panelu. Vypadá to že motory budou na větší napajení než 24V, že budou přímo na proud 220V ale zatim sem je též více nestudval. Objevil sem zatím jen dvě relé, znihž se jedno stará po přítlačnou kladku. Co ale zapne motory sem neobjevil. Vedou do nich přímo dráty, ale kam vedou to zatím nevím. Až bude čas, tak to vezmu do bytu (zatím je ve sklepě) a víc ho prolezu a nafotím.

23 johny johny | 5. července 2009 v 22:02

for Vilda[19]:
Viem,viem,jak mi to spravilo,tak som celý ten server zvozil po čiernu zem, doslova som ho poj...l :-?

24 johny johny | 8. července 2009 v 12:18

Kdesi som čítal,že niektoré šúdiové mašiny(skôr Studery,než Sander a Jansen)mali stôp oveľa viacej než bežný magneťák,tuším bolo osem stôp a mali to hlavne kvôli tomu,aby sa jednotlivé nástroje alebo hlasy  mohli buď ubrať alebo pridať bez toho,aby sa kvalita záznamu nijak neznížila...Ale toto som nečítal tu na blogu,bolo to na nejakom inom webe,kde bola jedna rubrika venovaná zvlášť funkciám magnetofónu,princípu jeho fungovania a nejakým základným nastaveniam,ktoré sa dali urobiť na hociktorom magneťáku(ako napríklad nastavenie hlavy)ale viem,že to bol web o elektronike...

25 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 8. července 2009 v 19:35

johny: Weby, ktore sa magnetofonom venuju len okrajovo si nevsimaj, tam sa drista jedna radost. Studiove masiny su vacsinou len sasi s mechanikou a motormi, na ktoru sa potom pripaja pult s NF castou. Ta sa podla potreby voli jedno, dvoj, stvor, osem alebo az dvadsatstyrikanalova. Podla tohoto pultu sa potom osadia hlavy s prislusnym poctom stop.

26 bajty bajty | E-mail | 8. července 2009 v 19:50

je mozny ,cetl sem to na internetu,ze by byl taky studio magic 24 stopý?O_O taky ze mel ten nejsirsi pasek co se snad vyrabí,umite si predstavit tu hlavu?pravdepodobne tech hlav tam muselo byt vic...

27 johny johny | 8. července 2009 v 22:21

for bajty[26]:
Možno...tiež sa o štúdiové mašiny veľmi nezaujímam a preto sú pre mňa poznatky o nich vlastne iba novinky...

28 Lucky Lucky | 8. července 2009 v 22:52

[24]: Ano typickým příkladem vícestopého záznamu je TASCAM ATR 80 který jich má až 24,pak jsou i různé čtyřstopé či osmistopé modifikace.

29 balenoGLX balenoGLX | 9. července 2009 v 7:07

bajty: Na vsech 24 stop se skutecne pouziva jedna obrovska hlava.  :-)

Lucky: Tascam 80-tka ja krasna masina. Opravdu jiz "kus" nabytku.  8-)

30 Lecho Lecho | E-mail | 9. července 2009 v 12:26

[26]:
může být i 24-stopý, ale profi studiový pásek má běžně dvojnásobnou šířku 1/2´´ tj. 12.6mm (stejný jako video VHS) a rýchlost posuvu 38cm/s i výše...

31 bajty bajty | E-mail | 9. července 2009 v 20:27

Lecho,baleno
ten by se treba hodil tomu kdo chce,no par slovi:jeden muz - cely orchestr...,ale to bych strasne rad chtel videt tu hlavu jak vypada...

32 Jaromír Jaromír | 9. července 2009 v 23:56

to si vezmeš papír,  :-D bastlíš až máš hlavu  :-D

33 Lucky Lucky | 10. července 2009 v 0:17

[30]: Studiový pás je ještě sirší než běžný VHS pásek na to pozor

34 bajty bajty | E-mail | 10. července 2009 v 7:24

[33]:
lucky
me se taky zdal sirsi...

35 Lucky Lucky | 10. července 2009 v 12:29

Kdo si chce velmi hezky počíst o studiácích koukněte se sem

http://www.revox.estranky.cz/

36 balenoGLX balenoGLX | 10. července 2009 v 13:53

Osmistopy je tak siroky, jako VHS, 24-stopy je jeste 3x sirsi...kolem 38mm.

37 supertramp supertramp | E-mail | 11. července 2009 v 11:02

K tomu magnetofonu upřesňuji: hlavy (a tedy i záznam) je celostopý monofonní. Půlstopý monofonní (pro záznam z obou konců pásku) se ve studiové praxi nevyužíval, protože by záznam nešlo (mechanicky) střihat. Profesionální pásky o délce 730 nebo 1000m byly navinuty na otevřených středovkách a měly zesílenou podložku pro větší mechanickou odolnost a stabilitu při silných tazích (a také při mechanickém střihu). Tyto stroje měly původně celé audio v lampovém provedení a mj. proto stály na mohutném podstavci, do kterého se všechno pěkně vešlo. Tehdy se ještě nemluvilo o mikroelektronice a ani na prostor se tolik nehledělo. Vyřazené kusy si nadšenci předělávali na stereoprovoz - prostou výměnou hlav a napojením signálu na předzesilovač běžného magnetofonu.

38 bajty bajty | E-mail | 12. července 2009 v 20:55

ja si myslim,kdyz ho Vilda da poradne dohromady,tak z neho bude peknej celkem vyjimecnej,vzacnej dobrej magic,ikdyz je to mono,stejne vetsina dnesnich STEREO skladeb a nahravek jsou soustredeny na stred,takze mnohdy staci to nahrat i na MONO,ale prijde se zase o prostorovy vjem,ale zase mam hodnen rad ty starsi nahravky,kdy jsou nastroje ruzne rozlozeny,ze vsechno nehraje ve stredu,tam teprve vynikne poradne to pravy STEREO(the Who,Jimi Hendrix,...)

39 johny johny | 12. července 2009 v 21:49

for bajty[38]:
ja si to tiež myslím. Veď stereo vzniklo asi v 60. tých rokoch a hlavne v 70-tých rokoch bolo stereo doslova hitom. Vtedy bol často počuť právé stereo, nehralo sa všetko do oboch kanálov,ale ničo do jedného kanálu,druhé do druhého kanálu. Mám jeden stereo emgeton a môžem prehlásiť,že je to pravé stereo.Zažil som to napríklad,keď šla skladba Jak jdem tím zdejším světem od Karla Zicha(česť jeho pamiatke,spieval veľmi krásne pesničky) a mal som to pustené na B700,ktorá je samozrejme mono.Mal som zapnutú stopu 1-4 a dohrala skladba pred Zichom a dlho nič a zrazu Zich spieva do ticha: "Já si myslel kdysi dřív, že znám už svět..." Prepnem na druhú stopu a už je tam spev obohatený o gitaru.Samozrejme niektoré nástroje počuť len na stope 1-4 Je tam ale viac takých skladieb,ako napríklad Stuj,stuj,stuj(neviem kto to spieva)
Navyše dlho kábel na zosíku mal takú poruchu,že hral len jeden kanál(je to síce mono zosík,ale kábel má spojené kanály)Zistil som to pri pesničke Trpaslíci trávou jdou od Viktora Sodomu,kde tam hrajú takové "prďavé" trúbky. Myslel som si,že tam hraje len jedna taká trúbka,ale bol to omyl - keď to CD bolo pustené v rádiu v kuchyni(je to stereo) tak som počul,že tie trúbky tam hrajú dva a každá má iný "hlas". A každaá v inom kanále!!! (takže ten nápis na obale CD ADD STEREO bol pravdivý) tak som prišiel na to,že bol zlý konektor,kde vlastne na to prepojenie kanálov bol napojený len jeden kanál!!!Musel som ho vymeniť!
A čo sa týka sterea všeobecne - už to nie je to,čo bolo stereo napríklad v 70.tých rokoch. Vtedy to bolo ozajstné stereo,lenže nejakého debila na konci 70-tých rokov napadlo,že "stereo nie je dobré,lepšie je dvakrát mono!" a tak z začal nahrávať 2x mono - a predstavte si,všetci ho jak deboši nasledovali!!! Teda v 80-tých rokoch už bolo málo nahrávok nahratých pravým stereom(už bolo rozšírené 2x mono)a o 90-tých rokoch ani nehovoriac!!! Hoci už bola na  svete stereofónna televízia,ale bolo to na prt,keď všetky doterajšie nahrávky boli nahrávané mono(lebo existovala len mono televízia) a v 90-tých rokoch už bolo čisto len 2x mono!!!
Teda keď si chcete stereo nahrať skupinu,ktorá hrala na pravé stereo a nie na 2x mono,tak televíziu rozhodne vynechajte!!!V nej všetko beží buď len mono,alebo 2x mono(stereo vôbec nie) Buď nahrávajte z rádia,ktoré v 70-tých rokoch už bolo stereo,alebo z osvedčenej klasiky - z gramoplatne.Niekedy sa nájde aj CD,ktoré je nahraté zmieneným ADD STEREO,ale to je žiaľbohu jedno z milióna. 8-O
Rozhodne aj preto nemám rád väčšinu súčasných "kokotinek"...To si radšej pustím ten emgeton,aj
keď zatiaľ nemám na čom. B700 je mimo provoz, B42 je mimo provoz a žiaden ďalší kotučák nemám..  :´-(

40 johny johny | 12. července 2009 v 22:05

[35]:
Rozhodne si na tie stránky zájdite a niečo tam tomu človeku napíšte,lebo hneť v úvode sa dozviete,"že tyto stránky z nezáujmu o analóg končí..."
Jedno lákadlo: Keď tam zablúdite,tak nevynechajte rubriku "náhrady hlav"(tak nejak sa tá rubrika volá) a píše sa tam o jednom človeku,ktorý sám vyrába hlavy do kotúčakov značky Studer a tie hlavy si pochvaľujú aj v Českom rozhlase!!!!
Rozhodne odporúčam!!!!

41 bajty bajty | E-mail | 13. července 2009 v 8:32

johny
ten clovek musi mit ale pekny nadobicko,aby vyrabel kvalitni hlavy
k tomu 2X monu:ja myslim ze to vsichni delaji,protoze to je jednodusi,kdyz sem treba poslouchakl skupinu City a jejich nikdy nevidane elpicko Barvy(1992),vsechno u stredu,ani moc tam nevinikl prostorovy dojem,no tak oni asi nemeli financni prostredky,aby mohli bejt ve studiu mesic,byli tam pouze tri dny
já nevim jak u vas,ale u me,co mam hodne kvalitni kotouce Scotch,Maxell,Agfa tak se mi uz pred delsi dobou zeslabilo a jakoby zamumlalo B(neco jako kdyz je strasne zasvinena hlava),A hraje nadherne ciste,jsou to uz stare nahravky,myslel sem ze to je ze uz to nedoseda ty kvalitnejsi pasky dostatecne  na uz vice sjete hlavy(B43A),pak sem to zachvilku vyzkousel na B42 a B hralo taky zamumlane a Emgetony,ty maji mnohdy starsi nahravky a hrajou jim obe dve stopy krasne ciste bez mumlani

42 bajty bajty | E-mail | 13. července 2009 v 8:34

CHYBA:nevydane,nevynikl
pri ty rychlosti teda nad tim moc nepremejslim :-D

43 johny johny | 13. července 2009 v 12:23

Hm,no škoda. Mne podobne skrachovala jedna páska Agfa a to tak,že raz som ju vložil do magneťáka a z ničoho nič začala jej kolísať hlasitosť jak na stope A,tak na stope B. Asi ju skúsim dať do Radovej B113 a keď to prehraje bez toho zlého efektu,tak si to prehrajem na inú pásku. Tebe asi ostáva rovnaká možnosť opravy,nájsť nejaký kotučák,ktorý to bez tej vady prehraje a poprehrávať to napríklad na tie vzorky páskov RMG,dakde si spomínal,že už ti došli.

44 johny johny | 13. července 2009 v 12:24

Alebo ešte skús prečistiť hlavy,možno to pomôže. Ja som používal Alpu,nič iné som nemal :-(

45 Lucky Lucky | 13. července 2009 v 15:56

[44]: Alpu ne e to nedoporučuju :-D  :-D  :-D možná tak na pití :-D  :-D  :-D  :-D  :-)

46 johny johny | 13. července 2009 v 16:33

for Lucky:
Ja som nemal k dispozícii nič iné!!! S Alpou som prečistil aj laser na CD prehrávači a potom sa stal zázrak - CDčká,ktoré pretým nebralo,teraz bere!!!A bere ich doteraz!!!!
Ako som povedal,nič iné som nemal!!!! Takže mi nehustite do hlavy,že som mal použiť niečo iné,keď nič iné som k dispozícii nemal!!! V núdzi to poslúži,keď nemáte nič iné...Jediné iné,čo som mohol použiť bola voda,ale kedže sa jedná o elektrické zariadenie,tak nepoužívať! NIKDY!!!!!! Menšie zlo je Alpa!!

47 johny johny | 13. července 2009 v 16:34

Samozrejme v štúdiových podmienkách je to iné - tam to musí šlapať tip-top na profi vybavenie...

48 bajty bajty | E-mail | 13. července 2009 v 18:14

johny
hlavy ja cistim pokazdy nez dam stroj "spat",je treba zajimavy mam pasek Agfa,jedna strana A hraje vyorne,B zamumlane a druha strana A i B hraje vyborne
ale kdyz sem vyzkousel ty reklamni kvalitni pasky,tak teprve na nich sem zjistil tu maximalni kvalitu zvuku

49 johny johny | 17. července 2009 v 18:39

for bajty[48]:
Hmm,tak ti pásky asi fakt skrachovali :-( Tak neostáva nič iné,ako vyhľadať v Plzni niekoho,kto má nejaký lepší kotučák,vyskúšať na ňom všetky pásky,ako na ňom hrajú a keď to ten magneťák prehraje bez toho zlého efektu,tak prines svoju B43 a všetko pokopíruj na nové(alebo nepoužité)pásky.Niekedy sa ale môže stať niečo takéto,narazíš na niekoho,kto má úplný šmejd z kotučákov a keď dáš do toho šmejdu tie zlé pásky a hrajú v ňom dobre,tak nič nebráni tomu,aby sa kopírovalo aj z toho šmejdu! Niekde tu som čítal,že z nejakých pások Sony sa počas používania odparila nejaká vrstva a to sa potom prejavovalo nesnesiteľným pískaním.A to sa prejavovalo na všetkých magnetofónoch zvučných značiek,ako Sony,Akai,Teac...a niekoho(koho možno považovali za debila)to napadlo dať do B115 a tá to prehrala bez toho píšťania. Uvidíš...keď nenájdeš nijaký lepší kotučák,ktorý to bezchybne prehraje,tak skús hľadať medzi horšími. Možno nejaký rus(napríklad Rostov 105S)to prehraje...Ináč  je tých nahrávok škoda. Podľa toho,čo som videl od teba na Youtube,tak máš fakt dobré veci!!!Najviac sa mi páči video JAK SE JMENUJE TÁTO SKLADBA????Český rozhlas Vltava,kde B43 hraje nejakú pesničku nahranú pravdepodobne Orchestrom Čs. rozhlasu(alebo Čs.televízie),ktorá je podľa ohlasov pod tým videom dosť chytľavá :-D Možno že keď motyka vystrelí a B700 začne poriadne fungovať,tak si to nahrajem.
V každom prípade ti držím palce,aby aj u teba motyka vystrelila... :-)

50 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 21. července 2009 v 7:57

bajty: Problemy s pasky jsou vetsinou dusledek spatneho skladovani, pouzivani na vadnem magnetofonu, nadmerneho pouzivani atd. Jinak nelze agfu a emgeton v zadnem pripade srovant.

Johny: Co je to "2x mono"? Je sice pravda, ze u niektorych zvukovych snimkov je rozdiel v kanaloch vacsi, u niektorych mensi, ale vsetky su stereofonne. Samozrejme hlavne v pripade elektronickej hudby sa vacsina "nastrojov" sustredi do stredu a stereofonny efekt sa vytvara elektronicky, ale u kapiel hrajucich zivo sa vydavatel vacsinou snazi aspon o ake-take zmiesanie, aby sa to co najviac podobalo priamemu posluchu celej kapely.
Inak rytmicke kolisanie hlasitosti s otacanim cievky znamena zpravidla to, ze paska bola vystavena silnemu magnetickemu polu.

51 bajty bajty | E-mail | 24. července 2009 v 17:14

johny baleno
,je to mozny ale ja to bouzel uz neovlivnim,takle nekery hrali co pamatuju,nevim jestli je to skladovanim,jak uz sem tady psal,ze mam Agfu prvni strana A vyorne,B zamumlane,druha strana A i B hraje vyborne
no az se naskytne neco lepsiho,vyzkousim to na tom... 8-)

52 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 27. července 2009 v 3:39

S nejvetsi pravdepodobnosti se nic nezlepsi ani na jinem magnetofonu. Pricina mohla byt treba v znecistenych hlavach na magnetofonu, kdyz byl zaznam na strane 2 porizovan.To znamena, ze pasek muze byt uplne v poradku a vadny byl zaznamovy magnetofon. Vyzkousis to tak, ze na magnetofonu v prokazatelne dobrem stavu nahras kousek zaznamu na ten pasek. Pokud bude tenhle novy zaznam OK, pricina je jasna.

53 Radim Radim | 30. července 2009 v 0:59

Zkrachovalý pásek, teda to slyším prvně. Občas se stávalo, že po několika přehráních nebo po delším uložení podstatně klesla kvalita nahrávky. Prudce poklesla úroveň výšek a středních tónů a jakoby se zvícenásobily nejhlubší basy, staly se měkké a rozplizlé. Tehdy mně připadalo, že to je určitá vlastnost pásky, jako by se po delší době prostě nějak posunuly magnetické charakteristiky pásku a tím se nahraný signál dostal někde jinde. Připadalo mi, že to mnohem časteji vzniká u pásků používaných v zakouřeném prostředí, cigaretový kouř a podobné látky by se měly vlivem statické elektřiny při pohybu pásku na pásku usazovat a možná pronikat do aktivní vrstvy pásku a ovlivňovat ji.
Podle mých zkušeností nahrávka na pásku krachovala nejčastěji tehdy, když byl pásek pro první přehrání nahrán ve výškách jakoby akorát nebo méně a střední tóny a basy byly nahrány na dosažitelné optimum až maximum. Naopak velice málo krachovaly nahrávky, kde byly basy nahrány málo a výšky nahrány hodně až k mírnému zkreslení A předmagnetizace byla nadstavena spíše k menším hodnotám. Prvních pár přehrání takového pásku bylo výrazné až nepříjemné, časem v takovém pásku poněkud přibyly basy a ubyly výšky a nahrávka byla potom dlouhé roky tak akorát.
Často bylo z hlediska dlouhodobé kvality pro některé pásky výhodnější nahrát stereo na rychlosti 9 magnetofonem B100 nebo 101 a mono nějakým magnetofonem B5, pokud byly v dobrém stavu než na stejný pásek nahrát skladby na B 116. Korekce k hlavě ANP 935 totiž zdůrazňují více výšky a potlačují basy proti B 11X, zvláště když se ještě trochu zmenší předmagnetizace.

54 bajty bajty | E-mail | 1. srpna 2009 v 7:13

baleno,radim
já ani rodice nekouri,kdyz tak na balkone...:),ale muz to bejt,ze se pasky skladovaly v chladnem prostredi?protoze(ze ano)fotr je vystehoval do sklepa,v dobe kdy B43 prestala hrat,ale byly tam vsechny a tuto se projevilo jenomu nekterejch,to jestli takle hrali i pred tim ,touz vazne nevim,to je pomalu 10 let zpatky 8-O
zkusim na nich udelat zkusebni stereo zaznam,ale mam zase kazetu,uz starsi na kterej se presen tuto mumlani projevilo cca pul roku od cerstvi nahravky a to ve sklepe v zivote nebyla :D

55 Radim Radim | 2. srpna 2009 v 11:44

S tím cigaretovým kouřem si to víceméně jen domýšlím. Faktem ale je, že kdysi pro takzvané mejdanové pásky přehrávané hodně často a hodně často v zakouřeném prostředí byl ten kolaps typický. Typické pro takové pásky bylo taky to, že byly častým používáním vytahané. Domýšlím se tedy, že došlo k nějakému průniku něčeho přes ochranné vrstvy do vrstvy pásku s feromagnetickým pigmentem  a ke změně magnetické charakteristiky pásku. Asi hodně záleželo na pásku nebo právě na tom feromagnetickém pigmentu, některé pásky byly prostě k tomu náchylné, některé ne. Proto bylo výhodné používat pokud možno stejné pásky, aspoň já jsem to na některých páscích řešil tím, že jsem odhadnul, jak asi po delší době ty vysoké a střední kmitočty ubudou  a prostě jsem je při nahrávání, podle toho, kde jsem nahrával a jak to šlo, přidával výšky a ubíral basy. Jinak, jestli se nepletu, během doby docházelo postupně k různým úpravám charakteristik pásků a magnetofonů, pásky byly postupně stále více vybuditelné v basech ale i ve výškách a ve výškách stále méně šuměly. Proto novější magnetofony s tím počítaly. Rozdíly byly třeba u charakteristik B 116 a B5 nebo B4, B5 nahrávala kvůli nižší přebuditelnosti starších pásků méně basů a kvůli vyššímu šumu pásku a snímacího zesilovače  více výšek a při menší předmagnetizaci. B 116 naopak. Starší pásek nahrávaný B116 měl proto více zkreslené basy náchylnější k takzvanému "basovitění" a velice slabé utopené výšky, které se musely hodně zdůrazňovat. Stářím nahrávky se to ještě zvýraznilo. Naopak to bylo naopak, záznam byl hned ze začátku poměrně čistý s hodně výškami a stářím přibylo basů a ubylo výšek směrem k původním úrovním. Zase vzhledem k hodnocení nahrávky ihned po nahrání nebyla přebuditelnost pásku plně využita.
Prostě nahrávka na magnetofonový pásek se velice často během své životnosti samovolně takhle mění, není to stálý záznam s kvalitou závislou jen na počtu přehrání jako třeba tehdy gramofonová deska a je třeba s tím trochu počítat.

56 bajty bajty | E-mail | 12. srpna 2009 v 0:05

Radim
diky za referat ;-) ,ale je tech skladeb skoda,ze stratily kvalitu :-(

57 František Kabát František Kabát | E-mail | 29. září 2009 v 13:49

Pánové zapomínáte, že pásek je velmi náchylný na tah. Špatně nastavená pásková dráha způsobí mírné zvlnění  a problém je na  světě.

Komentáře jsou uzavřeny.