STARÉ STROJE na Blog.cz

Maxell...35 je tloušťka v um ano ? Tedy pásek long-play, 540m na cívce 180mm, je to tak ? Podložka je silnější o těch cca 10um proti 25 um double-play a tím i mechanicky odolnější vytahání. Z nabídky na fotce znám jen Emgeton, Scotch, AGFA a Basf. Prodávaly se u nás.

Lechos:

K těm údajům o tloušťce v um moc říct nemohu. Jen jsem zde opsal údaje z obalů jednotlivých pásků.

Maxell xx50-xxx znamena, ze ide o podlozku standardneho typu - hrubka 50um, xx35-xxx znamena podlozku Longplay - hrubka 35um, xx25-xxx znamena podlozku Doubleplay - hrubka 25um, xx18-xxx je Trippleplay - hrubka 18 um.

Takze napr. nazov UD25-120. Prve dve pismena znamenaju oznacenie - podla toho sa da zistit, ci ide o pasku typu LN, LH atd. Druhe dve cislice znamenaju hrubku podlozky a posledne tri cislice znamenaju dlzku hracej doby v minutach. Udaj plati pre 1 stopu a rychlost posuvu pasky 9,53cm/s.

Je to tak...no a pásek v kazetách: C-60=18um, C-90=12um a C-120=9um. Tam je to jednodušší, rýchlost vždy jen 4.75 cm/s. A bez vlivu na hrací dobu jestli mono či stereo.

Lechos:

A proto zastávám názor, že pokud jde o mono záznam, mají cívkové magnetofony navrch. Není využit celý pásek na té které straně, ale je využita jen jehí polovina.

Zajisté. A na kazetě délka nepřetržitého záznamu max.1x60min. a velice tenký pásek cca 9um někteří výrobci magnetofonů přímo nedoporučují. U volně vinutých pásků na cívkách je situace lepší, běžně docílíme záznam stereo, 2x120 min. nebo mono 4x120min. při standartní rýchlosti 9.52 cm/s.

Lechos:

Ano přesně. Už jsem se setkal s tím, že kazeta s příliš tenkým páskem, konkrétně tedy "SONY EF" (90min) nebyla ke konci pásku plynule posouvána mezi setrvačníkem a přítlačnou kladkou a zvuk "kňoural". Nebyla to chyba přístroje ale opravdu to bylo typem kazety, ale tak co by člověk mohl chtít za kazetu za 20Kč

Něco podobného dělají kazety Basf 90 LH-M I. (normal).

Zvukově dost dobré, bias mírně do plusu ! Ale mechanika...

rýchlost kolísá, kňourá zvuk a na konci je odpor, tření pásku v kazetě tak velké že se deck sám vypne. Čím to, nevím, asi nevhodným materiálem rovnacích fólií uvnitř.

Mimochodem, tyto kazety mají tzv.security mechanism,

nikdo jiný to nepoužívá. Ale to jsem trochu odbočil od tématu...

Lechhos:

Security mechanism ? To je co? Celkem mě to zajímá.

Security mechanism ? to jsou takové obloukově zahnuté plastové "zobáky" délky cca 30 mm kterými se vede pásek za provozu. V kazetě jsou dva, pro navíjecí i odvíjecí cívku.

Snad má pomáhat rovnoměrnému ukládání pásku. Bohužel,

časem zdrojem většího tření mechaniky. Dají se bez následků odstránit, pokud kazeta šroubovaná, né lepená.

Montoval jenom Basf a do starších typů CC. Dnes nepoužívané.

Lechos:

Aáá, tak to jo, už vím o čem je řeč. Mám 3 kazety Basf Ferro Extra I 90 a ty mají tyhle "vodítka" pásku také.

Správně, Basf ferro extra je má taky (oranžová kazeta).

Rovněž Basf chromdioxid maxima II. SM (=security mechanism). Vidíte, jak z kazetových magnetofonů se pomalu stává kategorie "staré stroje" ! Slušný deck jsem v obchodě neviděl léta, jen nějaké podivné plastové imitace s CD,MP3 z Koreje a za pár stovek...všechno je pryč - stárneme.

Len opravim, nevola sa to security  mechanism - ale special mechanism -teda paska so zlepsenou mechanikou. A ako bolo spravne napisane, pouzivala sa hlavne u drahsich chromdioxidovych kaziet BASF.

Vážení, SM (security mechanism) začala používat jako první AGFA, několik let potom jej jako Special Mechanism používal BASF. Jejich funkcí mělo být lepší rovnání pásku na virtuální cívečce v kazetě, ale výsledek byl většinou kolísání posuvu pásku tedy kňourání. Nejjistější opravou bylo obě "pacičky" vyjmout a používat kazety bez nich.

Bývaly v 70.-80.letech i Agfy vybavené tímto SM mechanismem, jako např. Super-ferro-dynamic (normal I.)90+6min. tedy 2x48 min.

Hodily se pro přepis delších LP snímků než standartních 45min.

Neviem, na SM260 a SM261 som s tymito paskami nikdy problem nemal.

A u unitry M531S to bolo jedno, tam knourala kazda kazeta. :)))

SM-260 jsem neměl ani nevyzkoušel, škoda, údajně dost dobrý, Unitru M531S ano, pár tenkých pásků v kazetách C90 jsem na ni zničil, pravda...C60 byly mechanicky odolnější-zásluhou silnější podložky.

Paradoxně mnoho škody napáchal dual capstan=2 setrvačníky a tónové hřídelky=2 přítlačné válečky - na některých cizokrajných magnetofonech. I mírně zvlněný pásek dokázal sešrotovat k nepoužitelnosti.

Ja som mal v ruke len sony TC-KExxx so systemom dual capstan. Az na zvyseny hluk mechaniky to bolo super.

Dual-capstan dobrý pokud mechanika dokonale seřízená a pásek ideálně rovný. V opačném případě bohužel spíš kontraproduktivní. Moje zkušenost s AIWA AD-F660, nebo F-910.

[17] balenoGLX, mail, 23.8.2007 16:41

A u unitry M531S to bolo jedno, tam knourala kazda kazeta. :)))

Tohodle polskýho krumpla mám a musim říct, byla to chyba ho koupit. Ano desingově vypadá moc pěkně, ale je to šmejd.

K těm mechanikám se dvěma setrvačníky... Kdysi dávno sem měl Teslu A3, která měla mechaniku obsahující dva setrvačníky, ale i přesto měla pouze jednu přítlačnou kladku. Bohužel se přístroj nedochoval

Vilda: Ja som tu unitru m531s mal tiez a bola to tragedia. Znicila mi pomerne velke mnozstvo kaziet, ktore za totality neboli zrovna lacne, a ktore moj otec pracne po nociach nahraval na decku SM260 z radia Osterreich3. :))

A3-ka bola prenosny stroj, tie 2 zotrvacniky tam boli kvoli mensiemu kolisaniu pri prenasani. To bola velmi dobra masina. Design sice nic moc - taka farebna hruza, zato parametrovo bez problemov zniesol porovnanie s rovnakymi pristrojmi od Grundigu alebo Philipsu.

Ten český designe...to bylo znát i na cívkáčích. Takový B-70, B-90, nehrálo to špatně, i když mono, jenže přišel na trh již v době útlumu mašin jako Philips N-7150, Sony TC-377, 378, 399, Grundig TS-945, Uher royal de luxe...průměrný zákazník dal na vzhled, parádičky, LED kontrolky, spousta šaltrů a hejbátek. Taky ale cena byla několikanásobná. Dovoz nepravidelný, sporadický a náhodilý, servis velmi problémový. Takže Tesla...Pro hi-fi fajnšmekry existovala B-73. Tak asi r.1980-81 a stál 6.490.- Kčs. Zvukově snad nejlepší teslák - pro hromadnou spotřebu.

B70 alebo B90 sa neda v nijkom pripade zvukovo zrovnavat s TC 377, Akai GX630 apod. V tomto smere sa chytaju len B113-CM160. B73 bola sice po zvukovej strane super, ale bolo to hlavne jej vykonovym zosilnovacom. Sam vlastnim B73-ku a v spojeni s externym zosilnovacom sa z neho stava masina podstatne horsich vlastnosti ako napr. B115. Ja sam sice tvrdim, ze napr. AKAI GX620 (mam ho aj ja) je z neznamych dovodov precenovany. Je to uplne jednoduchy stroj, ale priznam, ze proti B73 excelentne spolahlivy a skutocne ide donekonecna. Ziadne remienky, nespolahlive spojky, brzdy... Maximalne jednoducha mechanika.

Akai vyvinul a hromadně zavedl GX hlavy z krystalického ferritu, četl jsem studii že vydržely garantovaně úctyhodných 90 000 (!!!) provozních hodin což odpovídá 10 létům nepřetržité práce. Pro příležitostný poslech doma jsou prakticky navěky. Měl jsem tu čest párkrát nahrávat na GX-230D, někdy v roce 1977. Přínos kvality byl znát i přehráním pásku na Tesla B-100. Rozšířenější byl Akai 4000 DS, takový menší stroj ale 18mm cívky na něm  přehrávat šly. Jistou raritou je GX-600 DB, jeden z mála cíkvových strojů co měl dolby systém známý z pozdějších kazetových aplikací.

Tento system mali aj GX 625 oznacene ako DB. Typy 636 a 747 boli uz osadzane systemom DBX.

Akai je vsak masina nastavena na japonske pasky, s ktorymi spolupracuje najlepsie - maxell, hitachi, sony, tdk. Avsak na optimalnu prevadzku s pasmi BASF alebo AGFA vyzaduje rekalibraciu zaznamoveho a predmagnetizacneho prud. Musim vsak povedat, ze vdaka vyborne vyriesenemu vedeniu pasky nema problemy s Drop-outmi a dobre akpcetuje aj pasy s mierne vytahanymi okrajmi. Na druhej strane sa GX620 a ostatne jednoduchsie stroje potyka s problemom nahradnych zatazi pre systemy mazacej hlavy - tak ako Tesla B73. V tomto smere ma rada tesla B113-CM160 excelentne vyrieseny mazaci generator, kde nahradne zataze odpadaju.

To máte totéž jako německé a jiné evropské decky (Grundig,Philips,Uher,Siemens,Fischer,Schneider...) nastavené standartně na pásky a kazety Basf, na kterých dávaly nejlepší výsledky.

Ovšem lepší (zpravidla 3-hlavé) mašiny měly kalibrační trimry (BIAS + rec level ) vyvedené na přední panel, mívaly to i cívkáče ? Starší AKAI GX...  3-polohový EQ přepínač, Sony TC...zase volbu normal /super ferri-tape.

V nouzi se dal podomácku zapojit jeden přídavný potencák k úpravě předmagnetizace zvenčí, i to se dělalo, ale na českých strojich řady B-...

Ano, ten prepinac Low Noise/ Wide range (LN/LH) mam aj ja. Ale aj tak by bol ten trimer najlepsi. Vacsinou ho cievkace nemali, s vynimkou najvyssich tried.

Vzácnou vyjímkou byla AIWA, bias fine tuning instalovali i do nejlevnějších hrajítek za pár tisícovek, AD-R 450, F-220 apod., proto jsem si je oblíbil, měl jsem celkem tři. Dovážely se do ČSSR, na svou dobu dost dobré mašiny, ferritové amorfní HX hlavy. Dokonale snesly levné kazety normal z burzy, Sony HF-90. Mechanika i zvuk dodnes zní, a to je cca 25 let a stovky přehrání.

Aiwu nemusim. Ako vsetky korejske veci.

Nu, což, nic proti gustu...jsou na trhu desítky ne-li stovky značek a každý preferuje tu svou, jako auta například...ovšem i AIWA stvořila v 80.letech exklusívní modely AD-F 990 s plně automatickou kalibrací,

nebo Excelia 007, 009...vybavené syst.redukce šumu dbx.

Lechos:

Jj, musím potvrdit a souhlasit, že Tesla B-73 HiFi je opravdu hodně dobrej stroj.

Já bych byl poměrně opatrný s tím zvukovým srovnáváním magnetofonů. Srovnáváte magnetofony s vestavěným zesilovačem s tape decky, a dále srovnáváte stroje napříč několik kvalitativních tříd a dat výroby...

Tak předně : I jednoduchá B 100 se dala nastavit tak, že chodila od 40 Hz do 14 kHz ve 3 dB tolerančním poli oproti o dB na 1 kHz (díky ANP 935).. Pokud chválíte B 73 a další tříhlavové magnetofony, chválíte správně, protože byly vybaveny hyperbolickými hlavami, optimalizujícími průběh frekvenční charakteristiky na nízkých kmitočtech. (ale asi bych to neodhalil poslechem...) Pokud chválíte B 73 a haníte 115, tak musíte uvážit, že B 73 měla dokonale vyřešenou  fysiologickou regulaci hlasitosti víceodbočkovým potenciometrem hlasitosti, což 115 neměla - ta měla regulaci hlasitosti bez fyziologie..

To koneckonců píše i správně BalenoGLX.. Dále ale BalenoGLX píše o tom, že B73 se zvukově zhorší při provozu přes externí zesilovač. To ale určitě nemyslí, že externě připojený zesilovač "zhorší" vlastnosti magnetofonu B73, které jsou plně srovnatelné, v oblasti přenosových vlastností s řadou vycházející z B115, a pokud se týká srovnání se zahraničními magnetofony, tak jsou zappředpokladu správného nastavení, plně srovnatelné, nebo je v mnoha případech dokonce předčí !

S čím ale 100 % souhlasím, tak to je s hodnocením  BalenaGLX, týkajícího se AKAI, o to cennějšího, že je napsal vlastník ..

Protože, tak nedobrý stroj aby člověk pohledal. Možnost servisu elektroniky limitně blízká nule (měnil jsem na 638 usměrňovací můstek v regulaci capstan motoru a no prostě žůžo.) Naštěstí majitel nechtěl magnetofon nastavit..! Magnetofon je totiž vybaven lesem  nastavovacích prvků, danou tím že se jedná o autoreverz, nicméně, ze schématu to chvíli vypadá, že magnetofon má jen jednu rychost. (Připomínám : nastavování u Revoxů - oscilator BIAS Fast - to je předmagnetizace pro vyšší rychlost, a BIAS Slow - to je ta druhá, pomalejší rychlost...) Akai řeší předmagnetizaci pro obě rychlosti podobně, jako se řeší u kazeťáků přepínání na CRo2 - tedy se přepíná celé napájecí napětí oscilátoru hrubě a pak se jemně předmagnetizace dostaví kapacitními trimry - což je řešení, používané u starých elektronkových magnetofonů GRUNDIG, ale bez průběžné kontroly vf.předmagnetizace osciloskopem nenastavitelné..

Hlavně, že má možnost nastavování polohy všech hlav na panelu.. Kolikrát to člověk využije ? Pochopil bych JEDEN šroubek, ovlivňující kolmost reprodukční hlavy, a to jen v jednom směru, ale všechny ? To asi výrobce nezvládl.. Dovedete si Vy, znalci magnetofonové techniky představit ten bugr, kdyby si to dovolila TESLA ?  To by byl šrumec ! Zde se bohužel projevuje naše česká nekritičnost k zahraničním výrobkům !

Pokud se týká feritových hlav, tak nebyla právě tato konstrukce hlav náchylná na vylamování štěrbiny ?

Jako srovnání bych si dovolil uvést REVOX A 77, který představuje srovnatelnou mašinu, dokonce ještě starší výroby. Taky nemá (jako AKAI) žádnou regulaci tahu pásku, ani odvíjecího tahu, je vybaven srovnatelnou regulací capstan motoru, ale ta rozkoš, když se konečně něco rozbije (což se načekáme) anebo když je potřeba přenastavit stroj na jiný pásek nebo vykompenzovat opotřebení záznamové hlavy ! To se to krásně nastavuje !

S čím ale souhlasím, tak to je spolehlivost mechaniky GX630, daná její jednoduchostí - to je také základním důvodem konstrukce třímotorových magnetofonů..

Dále zmiňujete ve vašich textech stroje UHER Royal De Luxe, GRUNDIG TS 945, řada SONY 377 až 399..

K tomu jen krátce : Uher Royal - tj, podle mne nejlepší jednomotorový magnetofon všech dob ! Mechanika dodnes fungující (mám doma tři a opravoval jsem další 4, ale nikdy mechaniku !) vybavená plným dynamickým řízením tahu při všech provozních režimech (i dynamických - jako rozběh převíjení, brzdění, apod.) To je naprostá bomba, to měly v době vzniku Royalu snad jen studiové magnetofony STUDER A 80 a ty to měly řešené elektronicky - a kdoví, jestli není A80 mladší, než Royal De Luxe... To je v kategorii komerčních strojů něco nevídaného. Něco měly také magnetofony PHILIPS nejvyšších tříd, ale nejsem si jistý, jestli měly plné dynamické řízení tahu pásku v každém okamžiku provozu magnetofonu. Prosím, abyste doplnili mé znalosti..

Dokonce se u Royala De luxe dala servisovat elektronika na jedné desce výrazně lépe, než u AKAIE. Sice Vám běhal mráz po zádech, jestli se deska "vymotá" z kabeláže, ale vše se podařilo ! Také by Uhrovi prospěl popis desky pozičními čísly součástek, ale, člověk nemůže chtít všechno ! Musíme uvážit, že se bavíme o magnetofonu, který je starší, než Vy, mnozí vážení příspívatelé do tohoto blogu... !

Nastavování  Royalu (odlišné, vzhledem k používání výměnných nosičů hlav) je také dokonale vymyšlené a hlavně za chvíli hotové. Výsledek : magnetofon nahrávající tak, že majitel nepozná záznam na pásku od originálního zvuku z CD (pokud ale nebyly vadné hlavy, které byly poměrně měkké). Navíc nastavení bylo rozděleno zčásti do magnetofonu, a zčásti do nosiče výměnných hlav, tedy, magnetofon vždy dokonale fungoval s jakýmkoliv nosičem hlav. To by mne zajímalo, jak se s tímto problémem vyrovnal GRUNDIG u TS 1000, která má také výměnný nosič hlav ? Nemáte někdo dokumentaci k 1000 v počítači ? Zkrátka UHER Royal De luxe a všechny odvozené modely - stroj No.1 !

Pokud se týká TS 945, tak tady bych viděl trochu zklamání... Jednak, v dnešní době odcházejí přepínače, dále se rozpadá cín a je nutno udržovat magnetofon stálým proletováváním spojů na desce, ale, pokud se týká komplikované mechaniky (čtyřmotorové !), zatím chodí ! Hodl Grundig mechaniku vždy uměl ! Koneckonců řešení s MODE motorem máte všichni doma ve Vašich videomagnetofonech, které se tak staly z klapajících oblud (ovládaných hlučnými, ale spolehlivými elektromagnety) tiše vrnícími krabicemi, kterým ale zase nějakou dobu trvá, než Vámi žádanou funkci zrealizují, protože ji musí "zařadit" vrnící MODE motorek přes MODE kolo, což není nic jiného, než složitá vačka. Tedy, nic nového - ale GRUNDIG byl první..!

Ale prosím, srovnejte nastavování a servis elektroniky s B115. Tady je Tesla  B 115 jen kousek za nejlepším Revoxem, před Uherem, Grundigem a hlavně před AKAIEM, nehledě k tomu, že si nějak nemůžu vzpomenout, jestli jsem někdy opravoval elektroniku na 115 (mimo zesilovače)..

SONY 377 - 399 : Ty jsem dělal už tak dávno, že si toho moc nepamatuji...

Vzpomínám si jen na problémy letmého uložení tónové kladky (mimochodem podobné s TS 945), a celkovou podobnost 377 s Teslou B4...

Pokud se týká kazeťáků, tak mám také dobré zkušenosti s robustní SM 260, 261, která snad vůbec neumí kolísat díky tlusté tónové hřídeli a obrovitému setrvačníku....

Omlouvám se, že jsem se tak rozepsal... !

Páááni, to je ale dlouhý přízpěvěk Ale každopádně to jsou cenné informace

pro Petr Novák:

Především bych Vám chtěl poděkovat za tento přízpěvek, díky němuž jsem si doplnil své znalosti o cívkových magnetofonech, především cizích značek (Akai, Revow...) ale také za to, že jste se podělil s námi o své znalosti a zkušenosti. Já osobně si toho velice cením.

dále všem:

Dále k hodnocení přístrojů se kterými mám já osobně zkušenosti, což jsou tedy pouze magnetofony značky Tesla, typy B57, B90, B93, B700, B 100 a B73, bych řekl toto.

U magnetofonu B73 mi připadá, že při ryclosti 9 má možná o něco slabší výšky než třeba B100, která je podle mě hraje daleko lépe (vysoké tóny) při stejné rychlosti 9. Může to ovšem být také příčinou opotřebení hlav i když na první pohled v nich nejsou "vyjeté" dráhy od pásku ani u jednoho z magnetofonů.

Magnetofony B90 a B700 mi přijdou zvukově velmi vyrovnané, oba hrajou dobře, ale jelikož se nejedná o přístroje stereo, nevyužívám je nijak často.

Tesla B57 je zase vybavena velice dobrými funkcemi, např. zastavení pásku při nahraném kmitočtu tuším 4kHz na vedlejší stopě (hodnotou si teď nejsem jist, tak mě kdyžtak opravte abyc zde nepsal blbosti), ovšem zde se jedná o "učitelský" magnetofon. V případě nahrávání záznamu neni nijak dobrý, záznam se řídí automaticky, tudíž se mění "síla" nahraného záznamu. Je vodný spíše jako "diktafon" s možností připojení DIA projektoru, ovládaného přímo na magnetofonu.

Boužel, pokud jde o Teslu B93, mám neustálý a snad nevyřešitelný problém s brzdami a především s "ježděním pásku přes hlavy nahoru a dolu" i přesto, že sem vyměnil přítlačnou kladku, seřídil hlavy a páskovou dráhu. Bez úspěchu a prostě sem to už vzdal. Jinak zvukově je dobrá, ale mechanika je snad "neopravitelná" a přitom u B90 problémy nemám a to je naprosto stejná.

Děkuji za uznání a budu se dále strachovat, co mi napíše BalenoGLX ohledně AKAIE...

Nicméně se těším na společnou odbornou výměnu názorů...

Petr Novak:

V prvom rade sa nemusite strachovat, mam radost, ze Vas po dlhej dobe vidim, lebo poslednu dobu mam stastie len na ludi, ktorym vysvetlujem, ze B73 nie je vhodna len garaze. Presvedcovali ma o to, ze ani odbornik nedokaze B73 optimalne nastavit (preco to ja dokazem za 5h, to neviem), ze GX620 je v tomto smere NO.1. To teda rozhodne nie, je to takisto les odporovych a indukcnych trimrov, naviac doska vobec nie je popisana tak dobre, ako v B73. A co sa tyka kabelaze...no je to lepsie ako GX630D, ale aj tak sa to proti uhladenym kablovym zvazkom Tesly podoba vrabciemu hniezdu. Velmi zaujimavy je system riadenia capstan motoru. Akosi podivne pomocou elektronickeho skratu cez usmernovac a vykonovy tranzistor. Nech sa nikdo nehneva, ale to nie je regulacia otacok (ako v SM261,261 kde je poctivy regulator PWM), to je len pridavanie a uberanie tociveho momentu. Takisto sa rozprava o elektronickej regulacii tahu pasky. To nema na rozdiel od B73 nijaku regulaciu tahu, lebo motor odvijacej cievky je spinany cez rezistor a rele, takze nabrzda konstatne bez akejkolvek regulacie. Reguluje sa akurat napnutie a to mechanicky pomocou 2 vodiacich vykyvnych pak.

Musim vsak naozaj pochvalit excelentne jednoduchu a spolahlivu mechaniku, moznost prepnutia medzi LN a LH paskom (aj ked je to len rezistor a kondenzator, velmi to pomoze), vynikajuce vedenie pasky, takmer neznicitelne "glass&x-tall" hlavy, perfektne potenciometre ALPS a pomerne tichy chod (daleko lepsi ako u GX630).

Po zvukovej stranke vsak naozaj proti rade B113-CM160 nema nic navrch a rozdiel medzi GX620 a CM160 nie je pocutelny. B73 je na tom trosku horsie ohladom odstupu rusivych napati. GX620 aj B113-CM160 bez problemov dosahovali cez 62dB a oba pri 19,05cm/s chodia do 26 000Hz. Neobisiel ma ani nazor "ako moze niekto porovnavat taky amatersky stroj typu B113 s masineriou ako gx620". Kto rozumie elektronike, nech sa pozrie do schemy od akaiu a tesly (jedine zlozitejsie na gx620 je riadenie, zosilnovace su dokonca jednoduchsie, pripadnemu zaujemcovi rad poslem schemu GX620 aj B115 na porovnanie), kto tomu nerozumie, moze eventualne navstivit aj psychiatricku liecebnu...

Pravda je, ze aj B100, B730 atd. sa dali nastavit tak, aby chodili do 14kHz - skutocne to nie je problem, mne B730 chodila s paskami typu LH do takmer 16kHz.

Este by som chcel potvrdit, ze naozaj som nemyslel, ze ak k B73 pripojime externy zosilnovac, tak sa jej vlastnosti zhorsia, ale tazko hladat externy zosik, ktory ma fyziologiu vyriesenu tak perfektne, ze dokaze kvality magnetofonu este viac podopriet. Nedavno som postavil jedny take korekcie - kopiu podla schemy B73 a spojil so zosilnovacom DPA222 a sustavami Chario Reference 200...vacsina ludi stala v nemom uzase a cakam, kedy svoje domace kina Yamaha za 40 000Sk vyhodia do popelnice.

Vilda: B73 treba nastavit, dokaze aj pri 9,53cm/s nahravat vysky minimalne tak dobre, ako B100.

Vilda: Este jedna vec ohladom B93. Mal som tento problem nedavno pri generalke stroja B700 a problem bol v dosadnuti pritlacnej kladky na hnaci hriadel. Hriadel pritlacnej kladky nebol rovnobezny s hnacim (tonovym) hriadelom. Vizualne to sice vypadalo v poriadku, ale po premerani sme zistili odchylku v kolmosti pritlacnej kladky. Napravil som to tak, ze sme nasli trubku, ktorej vnutorny priemer odpovedal priblizne primeru kladky, tuto trubku som nastokol na kladku a postupnym prihybanim som jej hriadel nakolmil tak, ze bol rovnobezny s tonovym hriadelom.

Petr Novak: Este k SM 260/261. Vela ludi o nich tvrdi, ze su konstrukterskou katastrofou. Ja mam doma Pioneer CT-S320 a ak by som povedal, ze SM260 je tragedia, tak by som tesle neskutocne ukrivdil. Ak je nieco srot, tak CT-S320 - po zvukovej aj mechanickej stranke. Jednomotorova plastovo-hlinikova mechanika, bez tachimetrikou riadeneho motora, s otrasnymi zvukovymi vlastnostami...kde jedinou prednostou je auto BLE (automaticke nastavovanie predmagnetizacie-biasu) dolby C a HX pro. Katstroficke su aj 6 segmentove indikatory vybudenia. Rad by som vedel, ako mam s tym nahravat, ked v oblasti medzi -5 a 0dB figuruje jeden svietivy segment Ked to clovek porovna s tymi krasnymi velkymi budikmi v SM260...

Co sa kolisania tyka, stretol som sa viackrat s poruchami na SM260. 2x to bol studeny spoj na LED diode, ktora svieti na tachokutoc motora a 3x samotny motor, kde bola medzi lamelami komutatora necistota obsahujuca mazadlo zodraty prach komutatora. Po vyciisteni vsak fungoval normalne.

Tak to mi spadl kámen ze srdce, že jsem špatně pochopil, co BalenoGLX napsal...

Naprosto, ale naprosto souhlasím se vším, co BalenoGLX píše ! Jen prosím o vysvětlení, jak pozitivně funguje přepínač LN - LH. Z toho, co jsem nastudoval z dokumentace k 635, jedná se o přidání dalšího kondenzátoru ke stávajícímu v sériovém rezonančním obvodu, přemosťující emitorový odpor jinak neblokovaného tranzistoru. To znamená, že se přesune rezonance níž a zesilovací stupeň, mající tento sériový rezonanční člen začne mít jednak vyšší zisk na vyšších kmitočtech, a za druhé se posune níž dělící kmitočet - tedy výšky budou zdůrazňovány více a a budou zdůrazňovány i nižší kmitočty, které doposud korekcemi nebyly zdůrazňovány. To se ale odehrává v záznamových korekcích, které jsou dány normou. Dále toto zdůraznění už není kompenzováno v reprodukční cestě (alespoň jsem tam nic nenašel), proto magnetofon bude mít prezenci na výškách.

To vše pro přepínání pásků LN - což se domnívám, že stále platí jako před 25 lety : low noise - nízký šum, a LH - což je dozajista kombinace L - nízký šum a H jako vysoký signál. Nicnéně jsou to i nadále pásky s kyslïčníkem železa, proto  nevyžadují žádné jiné normované průběhy záznamových a reprodukčních korekcí a připadá mi nekorektní vybavovat magnetofony nějakými nesmyslnými přepínači.

A propo, by mne zajímalo, v jaké poloze přepínačů mám magnetofonu nastavovat záznamové zesilovače, zda v poloze LN nebo LH ?

Je to asi tak, jak správně píše pan Lechos...

balenoGLX:

Ok, zkusím se podívat u B93 na dosedání přítlačné kladky, děkuji.

K tomu seřízení B73, neměl by jste schéma kde je popsáno co přenastavit pro lepší hratelnost výšek?

Petr Novak: Tak najprv Vam objasnim funkciu prepinaca LN/LH - ako ste uz spravne napisali LN znamena low noise, LH low noise, high output. Pri paske LN je potrebne viac zdoraznit vysky (aj ked ja osobne by som to riesil ubratim predmagnetizacneho prudu) ako pri LH, kvoli jej nizsej ucinnosti a vybuditelnosti na tychto kmitoctoch. V praxi to naozaj funguje, magnetofon nahrava takmer rovnako na pas typu LN aj LH. Ale nastavenie sa robi s pasom typu LH a prepinaci v polohe "wide range". U B73 alebo B115 je situacia ina, vysky su perfektne len pri paskach typu LH (optimalne myslim, ze je to s BASF DP26LH Hi-Fi a Agfa PE46), na ktore su magnetofony nastavene. Je pochopitelne mozne rekalibrovat B73 aj na BASF DP26LN alebo Agfa PE41, ba dokonca aj na Maxell UD25. Na hifi forach sice tvrdili, ze to nie je mozne, ale skutocne sa to da.

No a pravda je aj to, ze pri reprodukcii nie je prepinac LN/LH nijak zapojeny, takze funguje len pri nahravani tak, ze pri polohe LN zdorazni vysky (a aj hlbky), co je vsak mimo predpisoveho priebehu. Zakladna poloha je teda LH.

Vilda: Niekde na CD mam komplet servisnu dokumentaciu k B73, tak ju mozem poslat. Problem je len v tom, ze som sa teraz prestahoval a nemam este vsetky veci na mieste, tak budem musiet hladat. Poprosim teda o par dni strpenia.

K tomu dosedání bych také rád něco uvedl...

Souhlasím s postupem, popsaným BalenemGLX, jen si dovolím připomenout metodu, která zjistí, jestli jsou osy tónové hřídele a kladky rovnoběžné..

Dělá se to tak, že se ovládacím prvkem pro "pausu" nepatrně oddálí tónová kladka od hřídele a sleduje se vznikající mezera. Mezera, která vzniká při pozvolném oddalování (nebo zaniká při pozvolném přibližování - to záleží na konstrukci "pausy" - co bude snazší) musí být zprvu čárková, poté se rozšíří na obdélník. Nebo, při použití tónové kladky do "soudku" se zprvu musí vytvořit symetrické ostré trojúhelníčkové mezerky na horním a spodním okraji tónové kladky, když je střed kladky stále v kontaktu s tónovou hřídelí. Také je nutno zkontrolovat, jestli je střed soudkovité kladky totožný se středem vedeného pásku.

Nikdy nesmí být v případě rovné kladky mezera nesymetrická, tvořená ostrým trojúhelníkem nebo lichoběžníkem. Pak nastupuje metoda, popsaná správně BalenemGLX.

A k SM 260 :

Jak jsem už psal na jiné stránce tohoto fóra, magnetofon je pozoruhodný tím, že má samostatné kanáky pro záznam a snímání - tedy je připraven na instalaci oddělené záznamové a snímací hlavy.

Jinak se jedná o velmi robustní magnetofon, ovládaný spolehlivými magnety se dvěma motory a s mnoha technickými vychytávkami. Jako příklad jedné vychytávky uvádím dokonalé  řešení koncového zastavení a ochrany navíjení.

Protože je navíjení a převíjení tam i zpět řešeno samostatným komutátorovým motorem, je vtipně využito rušení běžícího komutátorového motoru ke kontrole jeho otáčení. Když se motor zastaví, tak přestane komutační rušení a obvod kontrolující toto rušení dá logice povel že : kazeta je na konci nebo na začátku, nebo se zastavilo navíjení kazety vzhledem ke zvýšenému pasivnímu odporu kazety. Tento navíjení moment (mimochodem velmi snadno elektronicky nastavitelný trimrem) je tak velmi rychle kontrolován, tedy škody na kazetě při zastavení navíjení nejsou žádné, protože se pásek nestihne navíjet hluboko do mechaniky, jako u některých magnetofonů, věhlasných značek...

Magnetofon je jinak vybaven dokonalou soustavou nastavovacích trimrů, které umožní nastavení magnetofonu.

Magnetofon se dá nastavit tak, že splňuje s velikou rezervou požadavky pro normu HiFi. Možnost dokonalého nastavení, společně s robustní mechanikou, vybavenou tlustou tónovou hřídelí a mohutným setrvačníkem poháněným motorem se zpětnou vazbou skutečné rychlosti otáčení (mnohé "super" magnetofony zvučných značek jsou vybaveny motory stejnými, jako v magnetofonech nejnižších tříd). Jediné, co bych vytknul, je absence vazby řízení otáček na krystalem řízený oscilátor. Je ale možné, že výrobce počítal s inovací na krystalové řízení otáček i na další zlepšení, protože, jak jsem už psal, magnetofon je obvodově skoro 100 % připraven na oddělenou záznamovou a snímací hlavu, dále oscilátor už dnes "umí" letmý střih (přechod do záznamu během PLAY) a navíc je oscilátor připraven pro řízení pro dynamickou předmagnetizaci.

Zkrátka super stroj, zejména pro někoho, kdo jej umí nastavit a udržovat. Ten, kdo jej haní, nezná jej...

K tomu, co mi napsal BalenoGLX :

Máte pravdu, teď jsem se z dokumentace 635 přesvědčil,  že poloha přepínače pro "LN" právě zvyšuje zisk záznamového zesilovače na výškách, jak jsem uvedl ve svém předminulém příspěvku.

Takže Vy vlasně tvrdíte, že magnetofon je nastaven pro pásky LH včetně předmagnetizace a že právě ta absence výšek při použití pásku LN způsobená příliš vysokou předmagnetizací pro pásek LN, je kompenzována v záznamových korekcích.

Tak už je mi to jasné..

Děkuji za vysvětlení !

Já jsem vlasně nikdy na B73, 115, 116, Revoxu A 77 nepoužíval pásky jiné, než LH AGFA PE 46 a 49, Agfu PE 41 jsem používal vlasně jen na Grundigu TK 145, B4 a možná ještě na B43. Vlastně jsem ten rozdíl nikdy nezjistil, protože dnes nastavuji magnetofony na PE 46 a 49, protože také nemá smysl je nastavovat na něco jiného, co se mi ani nezachovalo ve stavu, vhodném na měření...

Vildovi :

A ještě jednou k té B 93 ?

Není příliš vysoký navíjecí tah ? Zkuste přibrzdit  navíjení jen nepatrně, aby se pásek ještě stačil navíjet a pozorujte, jestli se "procházení se" pásku po tónové kladce neodstraní ?

Vzhledem ke kontrukci navíjecí spojky, inspirované v automobilovém průmyslu, bych závadu viděl na zvýšený navíjecí tah..

Petr Novak: Myslim, ze k tomu nie je co dodat, napisal st vsetko, co sa k danej tematike dalo. Ja len poviem, ze AGFU PE41 tiez nepouzivam, mam doma len PE46 a PE49, BASF DP26LH, Maxell UD25, SONY ULH, par kuskov BASF DP26LN a 2ks Scotch 220. Pasky Emgeton nepocitam. Taktiez kazdy magnetofon nastavujem na PE46, co sa mi zda najvhodnejsia paska, len na par kusoch som na zelanie nastavoval na maxell UD.

K tej B93: Ano, mate pravdu, moze ist o zvyseny tah privijacej cievky. Ja som sa presvedcil, ze zvyseny tah ide ruka v ruke s nerovnobeznostou pritlacnej kladky a capstanu. Cim je nerovnobeznost tychto prvkov vacsia, tym sa prilis velky tah spojky prejavi intenzivnejsie. Naopak, pri dokonalom dosadnuti kladky na hriadel (za predpokladu, ze je kladka v dobrom stave a ma predpisany pritlak) sa zvyseny tah takmer vobec neprejavi. Ak sa vsak stane, ze kladka je opotrebena, ma slaby pritlak, alebo nie je dokonale rovnobezna s hnacim hriadelom, je treba vacsinou znizit tah privijacej spojky. Optimalne samozrejme bude, ak kladka a jej dosadnutie bude dokonale spolu s predpisanym tahom privijacej spojky. Dobre zoradeny magnetofon je podmienkou hlavne pri pouzivani tenkych pasov (26um a menej,teda DP, TP atd.).

K SM260: Len tie kryty boli trosku zbytocne silne a sasi zase slabe. Inak mu nemam co vytknut, spolahlivo mi funguje od roku 1986, nahral a zreprodukoval tisice kaziet. Jedina porucha bola komutator motoru a studeny spoj na konektore plosaku pre Dolby.

Pro Petr Novák:

Bohužel už žádné pokusy s B93 nebudou Odešel mi koncový zesilovač pro pravý kanál. Začal hrát slabě a pak úplně přestal. Když sem se ho snažil vyměnit (ten křemíkový integrovaný obvod), úplně se rozpadaly cesty na el. desce a bylo tam eště další hromada "studeňáků".

Jakmile sem se dotkl pájkou míst, kde byly přiletované nožičky, tak prostě se ty cesty spálily a odpadaly. I když sem se to pokusil nastavit dráty, tak to nemělo cenu, prostě, plošňák už nešlo zachránit. Čas udělal svoje a asi taky zacházení předchozího majitele Tak sem ji nakonec rozebral na díly. Využiju je pro B90, např. motor, hlavy, unašeče, knoflíky, atd.

Pokud by měl někdo o cokoliv z ní zájem, třeba i o samotnou "kastli" napište mi na e-mail.

balenoGLX:

Určitě bych dokumentaci k B73 uvítal. Až teda bude chvilka, budu rád, když mi ji zašlete.

Pro BalenaGLX :

No jo, na ty "atomové dekly" na SM 260 jsem zapomněl ! To bylo róbo to dostat dolů ! A když se oprava podařila a kryty se dávaly zpět, to byl rachot ! A když se mi pod tím krytem skřípl prst, tak to jsem viděl všechny hvězdičky EU...

Pro Vildu :

Upřímnou soustrast s B 93 ! Nicnéně, své si užila !

Vilda: Ja mam 24r, mne vykat nemusis. :)))

Petr Novak: Parkrat som po oprave SM260/261 chodil s odretym palcom na ruke aj ja. Chcel som moju SM260 darovat, nejakym dobrym rukam, ale asi si ho necham a darujem radsej ten Pioneer...

Minule som rozmyslal, ze vymenim aj moj NC500 za nieco zahranicne, ale za tu cenu tak krasny a perfektny gramofon asi nezozeniem. Okrem toho mam akusi vyvoznu "special edition" v ciernom strukturovanom laku, s chromovanymi nozickami a velkym hlinokovym napisom TESLA vpredu.

Ospravedlnujem sa za off topic, ked tak, tak tie blaboly zmazte.

balenoGLX:

Oki

Petr Novák:

Jo to jo. Já ji vlastnil asi tak 2 možná 3 roky a z toho sem ji využil tak 10x

Měl bych dotaz, neví někdo kde by se dali sehnat nové, případně jen lehce použité magnetofonové hlavy ANP 935 ??

Vilda: Kdesi vraj niekto ponuka nepouzite ANH 200 a 210, ale ANP 935 bude asi problem...:(

Pro pana Vildu:Kam ANP 935 poslat ?Jsou použité, třeba ješté poslouží.

Mirek:

V jakém jsou stavu? Nemají v sobě moc vyjetou "dráhu" od pásku? Pokud k nim máte přístup, jaká by byla cena?

Pro pana Vildu: Hlavy jsou  dle mého posouzení  použitelné a jsou maximálně za poštovné. Nic jiného za ně nechci, jsou ze šuplíku.

Mirek:

Odepsal jsem na váš e-mail mir6@volny.cz ,  můj e-mail je v.mitlohner@seznam.cz

Zdravím

     já jsem zdědil Teslácký stroj Sonet B3; z pásků, které mám k dispozici, mi připadá nejkvalitnější na daném stroji Agfa. Neznám přesné typy, ale jde o pásky převážně z konce 60. let. Basfky taky ujdou, i když se mi zdá, že mají míň výšek, no a Scotch je katastrofa. Zanáší hlavy a za letních veder skřípe a piští. Mimochodem, kdyby někdo z Brna a okolí prodával kotoučák v dobrém stavu, kompatibilní z B3, ať se mi ozve na mail: mikulasek@centrum.cz.

Zdravím,

     Ještě bych se chtěl zeptat, jestli máte někdo zkušenost s tzv. tlustými pásky. Měl jsem kdysi jeden nebo dva takové pásky, typoval bych je tak na osmdesátá léta a vešla se na ně poloviční doba záznamu než na klasické pásky při stejné velikosti cívky, tedy jen 45 minut na stopu při rychlosti 9,5 cm. Bohužel už to bylo hodně dávno a v dětství se mi je podařilo zničit, takže nevím, jaké byly značky. Zajímalo by mě, k čemu byly takové pásky dobré, když se na ně vešlo tak málo záznamu.

Díky.

Pro komerční (domácí) magnetofony se zprvu používaly pásky typu long-play (LP) tedy celkové tloušťky 35 um, až potom přišly double-play (DP) 25 um no a ještě existovaly triple-play (TP) 18 um, nedoporučené pro horší mechan.odolnost vytahání okrajů a náchylnost k překopírování a vyšší zkreslení. Na cívku 180mm se vešlo 720m pásku DP25 nebo 540m LP35.  V dobách prevěkých...tyhle muziky hrály i pásky strandart 50um - nikdy jsem neměl, nepoužíval. Pro B3-sonet plně vyhoví DP (nejběžnější druh materiálu) i LP.

Zdravím

     tak to musely být ty pásky typu Standard. Ještě bych se chtěl zeptat, čím by mohlo být způsobeno docela výrazné bzučení ve výškách, frekvence bzučení se zvedají s rychlostí. Hlavně mě to zajímá z toho důvodu, jestli by stálo za to si pro digitalizaci pásků z B3 zkusit sehnat nějaký novější a kvalitnější monokotoučák, nebo jestli B-trojky bzučely od začátku kvůli nějaké konstrukční nedokonalosti, pak by to nemělo smysl. Mimochodem, netýká se to jen zkreslení sykavek, které se v kontextu pomalejších rychlostí zmiňuje, ale to bzučení je slyšet téměř v celém signálu, zejména v hlasitějších pasážích, ale nejen v nich, takže obyčejné přebuzení hlasitosti to není.

Díky

No tak zkuste ty pásky přehrát na jiném - podobném cívkáči, B-4, B-5, B-54, B-70, B-90 apod. (všechny používaly stejnou 1/4 stopovou univ.hlavu ANP-935 jako sonet B-3) a vylučovací metodou zjistit jestli parazitní rušivý tón vysokého kmitočtu je již obsažen v primárním záznamu na pásku nebo jej produkuje magnetofon B-3. Taky můžete naprázdno zařadit funkci "play" na magnetofonu - bez vloženého pásku - a poslechem odhalit případný zdroj rušení. Možných příčin celá řada a na dálku těžko diagnostikovat.

zdravím.mam doma magnetofony tesla B730 B43 a magnetofonove pasky agfa,basf,maxell,scotch,emgeton,orwo,supraphon.a tie kvalitne pasky agfa maxell scotch basf mi ťahaju na magnetofone b730 ale emgeton a orwo idu super bez ťahania keď som tie kvalitnejsie pasky pustil na b43 tak isli super aj tie horsie ako je to mozne ze nekvalitne tvrde pasky emgeton a orwo isli super na b730 a tie co su kvalitne tak isli zle.(nahrate su dobre).skoda ze na b43 nefunguje stopa B.dakujem za odpoveď

Zdravím

     vzhledem k tomu, že nevidím a bylo by pro mě docela problematické rozdělávat kotoučák, chtěl bych se zeptat, jestli existuje nějaký způsob čištění hlav bez rozmontování, např. pokropit nějakou zaváděcí pásku lihem a zapnout na to play.

Díky

Zdravím,

Väčšina magnetofonov má odnimatelný kryt paskovej drahy, bud potiahnutim, alebo uvolnením skrutkiek na krytke drahy. Navlhčiť  vatu a prstom prečistiť dráhu.

Jaký je to typ magnetofonu ? Starší tesláky měly celkem pohodlný přístup k hlavám, páskové dráze a stavěcím šroubům po sundání krytky (B-400, B-70, B-90, B-100...) B-113 a odvozené  B-115, B-116 trochu horší, musel se demontovat celý přední panel, 4 šrouby povolit a vyjmout hmatníky 6 tahových potenciometrů. Vyrobil jsem si z plexi mírně (za tepla) zahnutou tyčinku a hlavy čistil i zvenčí. Vata a denaturovaný líh. V nouzi funkci rewind (rychle zpět)+cue, a běh pásku čela hlav vyleštil. Jenom provizorně, mokrý způsob mnohem účinnější. Starý, nikdy ve výrobě  nedořešen problém pásků emgeton.

peter Brodniansky:

K tomu tahání pásků, v jakém stavu je přítlačná kladka setrvačníku? Neni nějak poškozená, případně jakou má sílu k hřídeli? Jestli třeba není příliš volná pružinka tlačící na přítlačnou kladku a způsobuje tak nedostatečný tlak a tím je pak způsoben nepravidelný posun pásku.

Případně ještě by mohly být příliš sylně nastaveny přibržďovací tyčky pásku.

Zdravím, k tomu čištění páskové dráhy bez demontáže - u prvních sérií B113/115 nebyl demontovatelný díl krytu páskové dráhy.

  Výrobce v návodu doporučoval čistit páskovou dráhu textilní stuhou "sametkou" šíře 7 mm navlhčenou v lihu. Magnetofon se má zapauzovat, stuha se založí namísto pásku, zapne se funkce snímání  a střídavým protahováním vpřed/vzad se odstraní ulpělé nečistoty.

  Použitelné to bude pro všechny magnetofony které nemají přítlačné polštářky u hlav.

Ano, čistící stuhu-sametku dodával výrobce B-113 jako příslušenství. Rozšířením CC audio kazet v a pozdeji VHS rekordérů přišly na trh čistící kazety na mokrý způsob, např.hama - set obsahoval dózu 20ml isopropylalkoholu (IPA). Viděli jste někdy čistící pásky š=6.3 mm pro cívkové magnetofony ?

Netvrdím to určitě, ale některé Emgetony LN balené v papírových krabičkách měly na vloženém papírku nějaký text a mimo jiné tam psali něco o tom že zaváděcí pásek je čistící. Už je to dávno, papírové krabičky na Emgetony už nemám, jen ty plastové, ale tam o tom není ani zmínka.

Je to možné...maxell LN,UD 25-120 měl zaváděcí pásek čistící docela určitě, "non-abrasive-head-cleaning-leader-tape" ale to byla trochu jiná klasa výrobků...(paradoxně za stejných 205.-Kčs / 180mm-730m jako emgeton !!!) jenže byly běžně málo dostupné, dovoz sporadický a náhodilý - devizové limity státu. Situace se zlepšila až hromadným rozšířením audio kazet, to se už daly obstarat značkové nosiče i v maloobchodní sítí, tdk, sony, scotch, agfa, maxell a basf.

Zasadne neodporucam spoliehat sa na nejake samocistiace zavadzacie pasky na kotucoch. Tvrde usadeniny  je mozne vycistit len handrickou namocenou v liehu. To ostatne je len provizorne a nema to velky vyznam. Ja cistim hlavy a ostatne komponenty paskovej drahy vatovymi tycinkami a liehom po kazdych cca 15h prevadzky a to puzivam prevazne pasy maxell, potom Agfa a Basf.

balenoGLX:

Používám stejné metody pro čištění, jen místo lihu sem si pořídil přímo kapalinu na čištění audio/video hlav. Je to záležitost cca do 70 Kč

zdravím.zháňam magnetofonove cievky(plné)najlepsie by bolo cisté ale mozu byť aj nahraté znacka basf,agfa,scotch,maxell,sony,philips,priemer max 18cm.neberem emgeton,orwo,ozafon sú velmi drsné a tvrdé proste nekvalitne ak niekto vie zo slovenska najlepsie okres zvolen zohnať tak mi odpíste ďakujem.

Peter Brodniansky: 0902522413, je to z Piestan, od tohot pana som bral asi 2 tyzdne dozadu nejakych 13 kotucov, ma fungl nove Philipsy na kovovych cievkach a myslim, ze aj maxell UD 18-180. Vsetko su to priemery 18cm, predava aj magnetak SONY TC 378 za velmi dobru cenu (5000Sk a 100% stav)

Pár odkazů: (i Quantegy pásky lze stále koupit)

http://www.recordingstore.com/audio/reel_tape/

http://www.bluthard.de/

http://www.nothingsoundsliketape.com/

http://www.usrecordingmedia.com/whtashius.html

http://blevinsaudio.com/

http://www.hilpert-audio.de/

http://www.electrical.com/phpBB2/viewtopic.php?t=64&highlight=studer

http://www.protape.co.uk/epages/protape.storefront

Na eBayi lze sehnat i origoš starý nepoužitý Ampex nebo BASF - pamatuju si třeba výprodej zásob Swiss Army

tak pridám sa aj ja,

Uričite súhlasím s tým že čistit hlavy jedine s vatou namočenou v liehu, predchodzie alebo prvotne typy B 113 B115 boli bez odnímateľneho krytu hlav...škoda. Teraz nahrávam na B116 ta už ma odnímatelný kryt hlav, je to taky môj milačik, dostal som ju za 100 SKK dal som si ju do kopy, mechanicky ale aj celkovo elektricky (nastavenie snímacích zosilov, predmagnetizácia, zaznamový prúd) troch som ju teraz vylepšil o LED VU meter pozostavajuci s 21 diod, (celotranzistorove zapojenie , žiadne IO) teraz cez Vianoce príde do toho RIAA preamp, a možna v buducnosti  prídu integrovať obvody DOLBY a manualne nastavenie BIAS-u.

Tešim sa na diskusie s Vami.

ešte som zabudol na diaľkové ovládanie pauzy prostredníctvom Infa jednotlačidloveho ovladania.

Takže taky lahký tuning  

Dobrý den,

také mám zkušenosti s pásky pro kotoučové magnetofony. Nedávno jsem nahrával dva pásky EMGETON, a to EMGETON DP 26 LH a EMGETON DP 25 LN. Byl jsem překvapen rozdíly mezi dvěma typy těch pásků. Zatímco ten s označením DP 26 LH měl výbornou vybuditelnost a zvuk slušný, ten druhý, s označením DP 25 LN měl sice dobrou vybudidelnost, ale zvuk hrozný, a to i přesto, že jsem k nahrávání použil zvukově výborný magnetofon TESLA B100. Jinak pásky BASF jsou kvalitní, mají hezký zvuk a dobrou vybuditelnost, pro pásky AGFA-GEVAERT platí to samé, ale dost špiní tónový hřídel a přítlačnou pryžovou kladku. S pásky MAXELL zatím nemám zkušenost, ale v nejbližší době si je pořídím (přes Aukro).

vildo

mam magnetofonove pasky agfa 8ks,basf 9ks,scotch5ks,supraphon L 1ks,emgeton389ks

podla mojho nazoru su nejlepsie scotch ozaj pekný zvuk dalej basf a agfa su dobre ale scotch sa mi zda lepsí.emgeton smejd ale tie co mam nahrate su fajn lebo su nahrate ne mgf b113,115,116 emgetony som szohnal od mamai skniznice ked to vyradovali vkniznici maju hudobne odelenie kde si citatelia mozu vypocut hudbu kotucaky vystriedali cd prehravace z minulosti im ostalo len hifi kazetaky tesla a hifi gramofony tesla ktore sa dosť pouzivaju maju tam cez 2000 lp platní

Zdravím.

Neměl by někdo k dispozici servisní manuál, nebo alespoň něco k mgf. GRUNDIG TS 945? Potřeboval bych se mu trochu podívat na zoubek a bez dokumentace se mi do toho moc nechce. Také mi chybí jeden knoflík od tahového potenciometru a nevím dost dobře, kde jej sehnat. Pochopitelně to nechci zadarmo.

Petr.

Grundig TS-945 je dost detailně popsán v publikaci Hofhans, Andrien: Magnetofony, jejich údržba a měření. SNTL Praha 1982, str. 346-354. Podrobné schéma zapojení bohužel není připojeno, v opačném případě bych oskenoval a zaslal e-mailem (pouze zjednodušené blokové). Kniha je celkem dobrá, najdete tam články a zapojení cívkáčů Unitra, SONY, Grundig, Uher.

Dobrý den. Nevite někdo, kde se dají sehnat zaváděcí a lepící pásky ke klasickýcm kotoučovým magnetofonům? Pásky jsou na různých aukcích i bazarech ale tyhle doplňky se tam neobjevují. Děkuji za radu.

Omlouvám se, trochu to upřesním. jedná se o zaváděcí a lepící pásky k magnetofonovým páskám na kotoučové magiče.

Dobrý den,

dnes mi poštou došel magnetofonový pásek EMGETON DP 25 LH, který jsem vydražil na Aukru. Jedná se o novější (a mnohem lepší) verzi pásků EMGETON vyráběnou v 80. letech. Po vyndání cívky s páskem z krabičky se zdálo, že pásek snad nikdy nebyl použit, protože na něm nebyly žádné stopy otěru o hlavy.Se starými pásky EMGETON se to vůbec nedá srovnávat.  Zvukově je naprosto výborný, při dosažení správné úrovně záznamu srovnatelný s pásky BASF.

Postcard1:

Na Aukru jsem ty zaváděcí a lepící pásky

viděl, ale to je spíše jen vyjímka.

Zdravím přátelé starých strojů myslím že všechny tape decky a magnetofony které ste tu vyjmenovaly by v pohodě překonal tape deck TASCAM 122 MK II legendární studiový magnetofon sám ho vlastním dokonce sem na měl vyměnil co se dalo ale bohužel správné funkci brání špatné unašeče a motor jinak zvuk a kvalita nahrávání při použití chrom kazet je naprosto dokonalá,ty unašeče a ten motor se bohužel nedají sehnat  je to škoda je to krásný stroj

Nemáte někdo aktuální informaci, co se stalo s výrobou pásků Emtec ?

K páskům Emgeton ..LH : znám je velice dobře, používal jsem je v B73, B113, B115, M2405 a sporadicky v nějakém Teacu. Jevily se zpočátku jako skvělé, zvukově - při správném nastavení - se chovaly stejně jako 3M/Scotch, nebo jako Sony SLH. Daly se mnohem silněji vybudit, snad o 6dB víc než Emgeton LN. Je to samozřejmě taky optimální předmagnetizací. Bohužel, některé rychle stárly - objevily se dropouty, ztráta výšek ze záznamu, některé začaly trochu více špinit. LH pásek byl i v kazetách Emgeton, a ty byly po krátké době k ničemu, pásek zanášel hlavu už po pár minutách hraní jakousi lepivou žvýkačkou rezavé barvy. Používali jsme je jako datové kazety a záhy nešel nahrát ani 3 minutový blok dat, protože se během 3 minut hlava neuvěřitelně zanesla...

Výroba zn.Emtec (dříve BASF) pokračuje. VHS, audio kazety (CC), 3.5" diskety  a nosiče

CD-R, dvd-r. Standartní jakost za celkem výhodnou cenu. Volně vinuté pásky pro cívkáče ? Nevím, dosud  jsem neviděl.

Sendy:

Emtec pořád esistuje, jak zde píše Lecho. Dělají i kazety do kamer s ozančením "miniDV".

schaním emgeton,a lepší pásky.jsem z Prahy

tel.737013914

To Lecho:Snažím se tak trochu sledovat vývoj trhu s magnetofonovými pásky a věc se mám v současnosti tak:Emtec (dříve BASF) už definitivně výrobu magnetofonových pásků ať už kazet systému CC či volně vinutých ukončil ověřoval jsem si to na obchodním zastoupení EMTECU u nás možná ještě budou mít nějaké zásoby pásků ve svých skladech ale když už tak to bude jenom pro broadcasting a studia a firma SONY je jediná kdo ještě vyrábí MGF kazety

Lucky:

Takže už nebudou žádne EMTEC Chrome kazety? Kurňa

A co TDK ? Ty snad ještě dělaj kazety, ne?

Ještě ke kazetám. System VHS ale pořád EMTEC vyrábí, ne?

System VHS ale pořád EMTEC vyrábí, ne?

ano, vyrábí. Kdysi nepřeberná nabídka VHS kazet se redukovala na značky emtec, sony a maxell, doprodej v Tescu je za 29.-Kč/1ks.,

zcela okrajově novaline a rossmann - lic.JVC.