autor a zakladatel stránek je Vilém Mitlöhner - aktuální administrace Petr.116

Tento Blog již není udržován, doporučujeme jeho modernějšího nástupce. Klikněte ZDE

Pásky pro cívkové magnetofony

21. června 2006 v 1:51 | Vilém Mitlöhner |  Cívkové magnetofony - články
Pásky pro cívkové magnetofony
Takže, připravil jsem si pro vás článek, který možná zaujme majitele starších páskových (cívkových) magnetofonů, ať už naší Tesly, nebo nějaké jiné zahraniční značky.
Jak asi každý ví, kdo má s magnetofonem zkušenost, že není pásek jako pásek. Když si třeba vezmeme za příklad pásky vyráběné u nás, tak ty nepatřily zrovna k těm kvalitním. Magnetofony ano, ale pásky nikoliv. Sám jsem měl tu možnost vyzkoušet si tři pásky vyráběné u nás. Byly to: ORWO, EMGETON a SUPRAPHON. Ze své zkušenosti mohu říci, že asi nejlepším z nich je ORWO, potom SUPRAPHON a nejhorší je EMGETON. Je to velice tvrdý pásek a dokonale vám snečistí hlavy magnetofonu. Nedoporučuji používat ani jeden z nich.
Pásky jako BASF, AGFA-GEVAERT, SCOTCH a jiné, byly prostě lepší. Hlavně tedy BASF a SCOTCH jsou podle mě nejlepší, ale záleží samozřejmě i na stavu pásku, ať už jde o jakoukoli značku :-)
Všechny typy se kterými mám zkušenost následovně popíšu.
pasek1
Tak zde je pohled na čtyři pásky. Jsou to zleva doprava: AGFA-GEVAERT PE 41, BASF DP 26, AGFA-GEVAERT PE 46 a náš skvost EMGETON DP 25 LN.
pasek2
Takže ke kvalitě pásků. Ještě jednou zmiňuji, že to vyplývá z mojí vlastní zkušenosti používání jednotlivých typů pásků a ne z odborného zdroje.
Takže:
1. místo patří jednoznačně páskům BASF DP 26
Je to podle mě nejlepší pásek, který se dal na cívkové magnetofony pořídit. Je vyroben z velice kvalitního materiálu, je měkký a výborně se na něj zaznamenává zvuk. je šetrný k hlavám a neznečisťuje je ani páskové dráhy. Prostě paráda :-)
2. místo bych přiřadil páskům SCOTCH
Opět se jedná o měkký pásek, který je vysoce kvalitní. Neznečisťuje hlavy ani páskové dráhy. Možná bych i řekl že s pásky BASF jsou na stejné úrovni. Je dost dobrej :-)
3. místo jednoznačně patří páskům AGFA-GEVAERT
Opět je kvalita pásku velice dobrá a lze jej zařadit k těm lepším.
Tak to je ze zkušeností se zahraničními pásky asi tak vše. Teď něco málo tedy k našim šmirglům :-)
4. místo je podle mě ORWO
Je to pásek, který je dalo by se říci docela dobrý. Zvuk není špatný, ale jelikož se jedná o tvrdý pásek, tak vám může na hlavách magnetofonu udělat při častém používání povlaky prášku. Ale říkám, není to tak zlý. Dá se to :-)
5. místo bych dal asi páskům SUPRAPHON
Já osobně jsem měl možnost zapůjčit si pásek, který byl už trošku staršího data, ale zvuk přeci jen nebyl ještě tak zlý. Tvrdost pásku je obdobná asi jako u pásku ORWO, ale zde jsem se již setkal s tím, že pásek silněji znečistil hlavy magnetofonu a páskových drah. Je však možné že za to mohl špatný stav pásku. Kdo ví...
6. místo a zároveň poslední je EMGETON
Je to ŠMEJD!! Dostaly se mi do ruky "nepoužíté (nové)" pásky EMGETON a mohu říci, že jsou to ty největší šmejdy, co jsem měl kdy v ruce. Totálně zasraná pásková dráha a hlavy od prášku a povlaku, který pásek vytvářel. Zvuk katastrofální, nanejvejš dobrý tak pro mluvené slovo a i tak je kavlita hrozná. Je to hrozně tvrdý pásek. Opravdu "nedoporučuji" používat. :-(
To by bylo k magnetofonovým páskům asi tak vše. Doufám že vám tento článek k něčemu bude. A když ne, nemuseli jste ho číst :-)
 


6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 jarda jarda | E-mail | 22. června 2006 v 13:23

A co MAXELL ? Ten přece byl u nás jednu dobu poměrně dostupný a levnější než BASF. S žebříčkem kvality souhlasím, ale MAXELL  patří jednoznačně na první místo. Jsou nejčistší a šetrné k mg. hlavám. Mám i dost Basfek, ale ty po delším nepoužívání špiní, když se po cca 40 minutách vyčistí hlavy a poslouchá se tentýž záznam, už je to v pořádku. Nedělají to pouze LH Hifi, ty jsou ale dost tvrdé a prodávaly se v černočervených krabičkách .

2 Vilda Vilda | E-mail | 23. června 2006 v 0:49

jarda: S pásky Maxell bohužel nemám tu čest, proto jsem je nezařadil. Jinak, Mám jeden ze starý pásek BASF a vím, že špiní, ale je opravdu v hrozném stavu. Jiank díky za tip :-)

3 Holejko Holejko | E-mail | 10. července 2006 v 18:43

Pásky ORWO z produkce našich tehdejších východoněmeckých bratří ve zbrani se při dlouhodobějším používání

chovaly ještě hůř než EMGETON (ten spíš jen zanášel). Dokázaly ve skutečně velmi krátké době vybrousit hlavy a kladky (vlastně celé páskové dráhy) u prakticky všech tehdy běžně dostupných magnetofonů. Nejmarkantnější to bylo vždy v  kombinaci s magnetofony polské výroby (ZK a nástupcích M), jejichž mechanické díly byly z velice nekvalitního a měkkého materiálu (+ neodstranitelný šum všech polských MGF předzesilovačů, prostě lahůdka). Používal jsem všechny zde uvedené pásky a souhlasim s názorem Jardy - jednoznačně Maxell, ten byl ovšem dostupný až od druhé poloviny sedmdesátých let.

4 Vilda Vilda | 11. července 2006 v 2:48

Holejko: Jo polské magneťáky to je opravdu slast, to vím moc dobře. K těm páskům, já právě s pásky Maxell zkušenost nemám, takže je nemohu hodnotit.

5 Leogimbert Leogimbert | 13. července 2006 v 16:00

Dobry, ale podle me neni pasek emgeton zrovna neejhorsi! jeste horsi jsou cinske pasky!

6 Vilda Vilda | 14. července 2006 v 1:09

Leogimbert: To je možný. Víš nějakou konkrétní značku?

7 Sta Sta | E-mail | 20. října 2006 v 14:15

Basf DP26LN a I.místo? nevím,nevím...

poslední série tak z let 1982-84 nebyly

zrovna vydařené, mgf.hlavy, potažmo pásková dráha se jejich používáním zanášela ostošest a vyžadovala čištění již po 1/2 nehraté LP desky, tedy cca 20 min. Taky mně vadila PVC podložka, mechan.citelně horší a méně odolná vytahání proti polyestru (PE) použitém např. u Maxellů nebo AGFA. Basf taky nesnášely čisticí špiritus na hlavách, pásek se neopravitelně okrajově zvlnil a konec vysokých tónů stopy 1-4 (stereo levý)

V tehdejším plánovaném hospodářství se ještě daly celkem obstarat polské Stilony, lic.AGFA-Gevaert. Cenově tak na 50-60% kvalitní produkce ze západ.států. Zvukově únosné, málo špinavé, některé mám dodnes, na B-116A se dost osvědčily, bez úprav korekcí, biasu. Jó, to je diskuze na 8 piv...stejně to nebudete číst do konce.Ahoj.

8 Vilda Vilda | 28. října 2006 v 2:52

Sta: Přečetl jsem to celé :-) Ano, je pravda že některé BASFy nejsou zas až na tolik vysoké kvalitě. Hodnotím to pouze ze svých zkušeností. Nikdy jsem neměl tu čest s úplně novým páskem, tedy až na typ EMGETON, ale to je kapitola sama osobě... hrozný pásek... Velice dobrou zkušenost mám s pásky SCOTCH (made by 3M), ale těch bohužel moc nemám.

9 meo meo | E-mail | 29. října 2006 v 18:39

doba provozu cívkových magnetofonů byla ale stejně krásná,škoda že je to všechno pryč.

10 Sta Sta | E-mail | 30. října 2006 v 7:03

Tedy, upřesňuji, mé spíše negativní zkušenosti

se zn.Basf vyplývají z použití o15cm tedy 549m

a v zelených kartonových krabičkách. Nesly snad označení

DP26LN. To jsem měl kotoučák UNITRA M2403 SD (a dosluhující Tesla B400). Asi tak rok 1979. Pozdější šarže o18cm - 730m a v červeném obalu (á280.-Kčs) byly v tomto ohledu o poznání lepší. Jenže, to už byly léta 1982-84, doba doznívání cívkáčů B113,B115,B116 a odvozených typů.

A nastal ohromný boom kazet syst.CC...

11 Vilda Vilda | 31. října 2006 v 0:25

Sta: Ty pásky v zelenočerných krabičkách jsou BASF DP 26  549m/1801´. Mám jich celkem 10 jen s jedním z nich je problém, že špiní hlavy, jinak ty ostatní jsou bezproblémové. Od Unitry mám kazetový magnetofon M531S a mohu říci, zlaté kotučáky... ani to nemá zacvakávání tlačítek převíjení vpřed a vzat a na konci kazety se musí hlídat pousv, není to vybaveno autostopem a docela dost šumí :-(

12 Vilda Vilda | 31. října 2006 v 0:27

meo: Jo, cívkové magnetofony, to je dnes rarita a pořád šlapou jako za mlada, když se jim člověk věnuje.

13 Sta Sta | E-mail | 31. října 2006 v 10:47

Ano, kazetový stroj Unitra M531S znám, prodával se přeci i v ČSSR, pak následoval vylepšený deck M532S, myslím že již vybaven šaltrem normal-chrom. Nebo snad i šumovým filtrem syst.DNL (to není Dolby ! ) Fakt mechanika neměla aretaci rychloposuvu, ale českej všeuměl se i s tím dokázal poprat způsobem ´´dodělej doma´´. Horší byla absence autostopu, to už mohlo vést z nevratným deformacím pásky

ale i přetížení pohonné jednotky při tahu naprázdno. Jo, v tomto ohledu Tesla byla o něco lepší, parametry dobré ne-li výborné, až na ten designe, vzhled...stále se tvořily jakési robustní, nezničitelné maxi stroje pro použití a přežití snad v polních bojových podmínkách. No - ále vydržely úctyhodných 25-30 let a povětšinou dodnes slouží, hrajou - taková snad byla obchodní filosofie a výrobní strategie té doby minulé...

14 Vilda Vilda | 3. listopadu 2006 v 2:19

Sta: Ano, ty zarážky u tlačítek převíjení na M531S jsem si dodělal. Stačilo tam jen navrtat dvě dirky aby to zacvaklo. Ale tý práce to rozebírat a zase složit :-( Jeden čas jsem vlastnil Teslu A3, ale bohužel se nedochovala. Do dnes ale nevím, proč měla mechanika A3 dva setrvačníky (neměla reverzní chod). S tou kvalitou je to pravda. Dříve se opravdu dělaly "nesmrtelné" výrobky. Když si vezmu že jezdím již skoro 27 let starou škodovku a pořád slouží jako za mlada :-) A to samé platí pro moji sbírku magnetofonů, stačí je jen jednou za čas promazat, vyfoukat a prostě jedou :-)

15 Sta Sta | E-mail | 3. listopadu 2006 v 10:39

Tesla A3 portable, jó, to byl pojem ve své době...

že měl 2 setrvačníky? Snad šlo o to, že byl to magnetofon přenosný, tedy snaha výrobce eliminovat nežádoucí vliv pohybu stroje za pochodu a zajistit max.rovnoměrný posuv pásky. Měl jsem tenkrát v ruce všelijaké japonce, National, Hitachi...a při hejbání za chůze zvuk kňoural jedná radost. No, byly sice napohled moc hezké, ale mechanika méně odolná. A to platí i o cívkáčích (pokud ovšem nejde o mašinky ryze reportážní, jako Nagra, Uher report 4000). Následoval později typ A3 vkv

tedy s FM rádiem no a potom A5.

16 Jirka Jirka | E-mail | 4. listopadu 2006 v 21:01

pokud někdo z vás má zájem o kvalitní magnetofonové pásky, ruším sbírku včetně velice kvalitního přístroje TEAC A-3300SX. Magnet.pásky: Scotch 90, úplně nové-originál,nerozbalené + 1x nahrané + různé značky 90 + R10 180EB. Pokud má někdo zájem, ozvěte se na můj e-mail, třeba se dohodneme. Případný odběr pouze osobně - Praha.

17 Jirka Jirka | E-mail | 4. listopadu 2006 v 21:03

k té nabídce magn.pásků + Stereo Tape decku TEAC - pište na jirifirt@seznam.cz. jirka.

18 Vilda Vilda | 23. listopadu 2006 v 19:26

Tak teď se mi dostaly do rukou nové (nehrané zabalené) pásky Maxell, Sony ULH, Hitachi a TDK. Jestli jsem si chválil zvuk z těch "ohranejch šunek, co mám doma, tak z těch novejch pásků je zvuk fakt suprovej :-)

19 Sta Sta | E-mail | 24. listopadu 2006 v 7:20

Z čehož vyplývá že se snad ještě někde v civilizovaném světě vyrábějí volně vinuté pásky na cívkách! Zn.TDK na kotouči jsem nikdy neměl asi neslyšel hrát, musí to být lahůdka pro fajnšmekry-audiofily...soudě podle moc zdařilých audio kazet TDK AD které se u nás dost hojně vyskytovaly. Rovněž maxell hodnotím vysoce, je to myslím divize a obch.značka společnosti Hitachi. Závěrem: že by návrat kotoučáků ve stylu retro? Vždyť i gramce analogy zažívají skvělou renesanci,ne ?

20 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 27. listopadu 2006 v 0:28

Jednoznacne pre pouzitie na kotucakoch tesla radim pouzivat pasky AGFA PE46, Maxell UD-25 a BASF DP26LH Hifi. BASF DP26LN sa mi osvedcili len pri rychlosti 19,05cm/s a SCOTCH...no tak k ich mechanickej trvacnosti sa radsej ani nevyjadrujem. Velmi rychlo sa zacinaju vytahavat okraje. Mal som nedavno doma cely balik fungl novych Emgeton DP25LH, ale su katastroficke. Zvuk je sice OK, ale na paske sa nachadza vela hluchych miest a to zanasanie hlav...tak to je tragedia. Mam doma aj pasku SONY ULH, nie je to bohvieco, jednoznacne musim vyzdvihnut maxell- je to najlepsia paska na svete.

Inak momentalne sa v Nemecku daju zohnat nove kotuce QUANTEGY plnene pasom EMTEC (BASF), su excelentne, ale ta cena...Co sa tyka TDK, neviem, nikdy som tieto pasky nemal.

21 Sta Sta | E-mail | 27. listopadu 2006 v 12:41

Ano, scotch se časem vytahoval, snadno okrajově a neopravitelně zvlnil. Stával se tak nepoužitelný, levý

kanál (stopa 1-4) byl pak v háji. Jenom jestli to nebylo zásluhou nepřesné mechaniky, seřízením páskový dráhy...nevím. Špatné zkušenosti mám z použití scotch na polském cívkáči M2403SD (dost podobný M2405S co se k nám dovážel jenže je to deck-bez zesíku výkonu) co do mechan.vlastnosti samozřejmě. Zvukově celkem O.K.,snad více vybuditelný na výškách než doporučený zákl.Basf. To bylo i někdy výhodné. Jó, kotoučáky povětšinou neměly ruční bias korektor, ale dal se snadno přidat 1 potencák k úpravě předmagnetizace, i to se dělalo.

22 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 28. listopadu 2006 v 3:58

Myslim si, ze kratka zivotnost pasov SCOTCH bola zapricinena nizkou kvalitou nosica, lebo tento problem bol aj pri uzivani na strojoch AKAI GX630 a Sony TC366. Takze si nemyslim, ze by to bolo sposobene len Teslackymi alebo Unitrackymi masinami. No a co sa tyka tej vyskovej oblasti pasok BASF...DP26LN na tom naozaj nebola bohvieako, ale typ DP26LH HiFi uz bol perfektny. Ale podobne je to aj s AGFA PE41 a PE46. Spickovou paskou pre masiny ako B73 alebo B115 je AGFA PE49 a Maxell UD. S tymito paskami sa da dostat z tychto strojov maximum. Ja som s Maxell UD dostal z CM160 na rychlosti 19,05cm/s 18-24 000Hz (pri urovni -20dB, tolerancia -3dB) a z B73 30-19 000Hz pri tych istych podmienkach.

23 Sta Sta | E-mail | 28. listopadu 2006 v 8:18

Tak to bolo...onen scotch byl typu 220,tl.25um, podložka z polyestru jak se patří (Basf měl PVC a ta je mechan.horší) a přeci dělal takou neplechu, že i na strojích třídy TC366 či GX630 kde je tah pásku řízen komparátory to mě fakt překvapuje. Jo, B113 dosahoval na jakostních páscích freq.rozsah 18-24.000Hz, potvrzeno nezávislým měřením, no a výrobce stále uváděl v dokladech max.14.000Hz, na rýchlosti 9.52cm/s dokonce jen 12.500Hz. K nevíře! Ále my víme proč to dělal, že jo.

24 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 29. listopadu 2006 v 5:10

Akurat ze tymito zbytocnymi rezervami svoje masiny zbytocne deklasoval. Dokonca u B113 bolo v papieroch pisane len tolko, ze pristroj splna normu DIN45500 a nejaku CSN. Ta prave stanovovala km. rozsah 40-12500Hz pri 9,53cm/s a 40-14000Hz pri 19,05cm, odstup 50dB. Myslim  si, ze keby bol vyrobca pisal rozsah 30-16 000Hz pri 9,53 a 30-18 000Hz pri 19,05 a odstup 58dB, tak nic nepokazi a to mal este stale znacne rezervy.

BASF DP26LN mal nosic z PVC??? To sa mi nechce verit. Prave mam pred sebou stary katalog a posledne pasky od BASF s PVC podlozkou boli typy LGS.A tie sa prestali vyrabat niekedy v 70-tych rokoch. Ostatne uz mali vsetky podlozku PE.

25 Sta Sta | E-mail | 29. listopadu 2006 v 6:51

Jo, hromadnému spotřebiteli nějaká norma DIN 45 500 říkala pramálo. To víte, na marketing a konkurenceschopnost se tenkrát prakticky nehledělo, dovoz z vyspělé ciziny vlastně neexistoval (v tomto sortimenu výrobků). Magnetofony v obchodech byly leda Tesla, sem-tam Unitra. Velmi vzácně uher, grundig, philips...nikdy jsem je na pultu neviděl, ale psálo se o tom. Proto si domácí výrobci život zjednodušili natolik že ze opsali dolní mezní hodnoty

(kHz,dB,%...) z příslušné ČSN a vlk se nažral...Že stroj dosahoval v praxi výrazně vyšších parametrů věděla úzka skupina zasvěcenců. Co se týče zn.Basf, tak starší série výrobků fakt byly na podložce PVC, myslím že i ty DP26 o15cm, 549m v zelených kartonových krabičkách, tak asi z let 1982-84. Kolem r.1985 se daly obstarat Basf o18cm=730m, červený box, stály 280.-Kčs/1ks.,ty byly o dost lepší, nešpínily, brilantnější výšky, materiál podložky si již dnes nevzpomenu.

26 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 3. prosince 2006 v 10:46

Mozem ti oskenovat a poslat ten prehlad pasok, ale uz BASF rady PES malo podlozku PE, co su pasky niekedy okolo roku 1975. Takze DP26 ma PE podlozku tiez. Kde ste vzali to PVC (prestalo sa pouzivat asi v roku 1970 uplne), to neviem, zvlast u vyrobcu ako je BASF. BASF je dokonca prvy vyrobca, ktory zacal vyrabat magneticke pasky s podlozkou AC niekedy okolo roku 1928 (+-). Niekdy v 50-tych rokoch prisiel s podlozkou PVC s ktorou v roku 1970, kedy prisla rada PES (PES-Polyester) definitivne skoncil. :) A na zaver, paskou BASF plni svoje kotuce aj QUANTEGY, ktory vyraba velmi drahe cievky pre profesionalne pouzitie.

27 Dana Dana | E-mail | 21. prosince 2006 v 8:50

Ahoj,

našla jsme doma pásku Emgeton DP 25 LN ze svatby mých rodičů. Je to 30let stará nahrávka. Bohužel nemám si to na čem přehrát eventuelně přehrát a zkopírovat třeba na CD nebo aspoň na obyčejnou audio kazetu. Tuto diskusi jsme našla náhodou a tak jsme se chtěla zeptat jestli by jste mi s tím někdo nepomohl.Nevím a nepoznám v jakém je páska stavu, ale třeba by se z ní dalo ještě něco zachránit.Poradíte mi kdo by mi to pomohl přehrát? Třeba existuje nějaká firma?Děkuju.

28 Vilda Vilda | E-mail | Web | 22. prosince 2006 v 3:04

Dana: No, možná nejednodužsí je sehnat na nějakém bleším trhu cívkový magnetofon, je to záležitost tak do 100 Kč.

Teoreticky pokud by byl zájem a jste z Prahy, mohl bych vám ten pásek přehrát na audiokazetu :-)

29 Sta Sta | E-mail | 22. prosince 2006 v 13:48

Není problém, příslušné instrumentárium mám doma

(cívkáč B116A + cassette deck AIWA AD-F910.

Jenomže, na rozdíl od kazet které hrají na čímkoliv,

u volných cívkových pásků je podstatná rýchlost posuvu

(4.75-9.52-19.05 cm/s), v té době asi standartně 9.52 cm/s

no ale taky záznam 2-nebo 4-stopý. Tenkrát existovaly

i 2-stopé stroje, např.Sonet,Uran,Pluto,B41...Správně překopírovat takový záznam by bylo trochu hůře proveditelné, těch už je málo. Leda na nějakém poloprofi 2-stopém ReVoX apod.

30 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 22. prosince 2006 v 20:42

Dana: Nie je to problem ani nahrat na CD, ja tieto veci robim bezne (mam vela skvelych nahravok na kotucoch a ak si to chcem vziat do auta, bol by problem). Mam doma CD rekorder, takze je mozne nahravat priamo z kotucoveho magnetofonu. Problem bude asi jedine v tom, ze som zo Slovenska... Ale uz som mal doma pasky a LP platne aj z CR a nebol problem to poslat balikom. :-)

31 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 23. prosince 2006 v 16:56

Omluvte prosím příspěvek dříve narozeného...

Paní Dana píše, že záznam pochází z doby před 30 lety, tedy okolo roků 1976...

Tehdy mimo B41, Startu, Bluesu, Uranu a Pluta - na které by se pásek asi ani nevešel a starších dvou sonetů nebylo na trhu nic půlstopého. Protože paní píše, že záznam je na Emgetonu DP 25 LN, který se ještě nevyráběl v éře sonetů (a navíc na něj nebyly půlstopé sonety nastavovány), tak si doufám tvrdit, že bude záznam pořízený rychlostí 9 čtyřstopě (i když byla na trhu už B43... :-).. Proto platí vše, co jste napsali nade mnou (a možná i pode mnou.. :-).

Pokud je paní Dana  z Prahy, tak mimo služeb nás pražáků existuje v Korunní ulici v Praze 10 specializovaná firma na přepis na CD. Firma se nachází v místě, kde kříží Korunní ulici příčná ulice Řipská.

32 Sta Sta | E-mail | 27. prosince 2006 v 9:47

Zajisté, pravda to je. Emgeton DP25LN přišel na trh později. Ale na cívkách o13cm se prodával a tudíž na Uranu nebo Plutu (při otevřeném krytu ) teoreticky přehrát by šel. O 2-stopém záznamu jsem se zmínil pouze pro úplnost a zvážení všech možných alternativ, tyto stroje se občas (i soukromě) dovážely ze spřátelených zemí (DDR, PLR, CCCP...). Ano, dnes v Praze  bude asi možností dost, specializovaná firma to lehce provede vč.vylepšení, odfiltrování dobového šumu, případně digital remasteringu při přepisu na CD nosič apod. Můj vstup berte jako volný příspěvek do diskuze ´´staré stroje´´. Ahoj.

33 Dana Dana | E-mail | 3. ledna 2007 v 14:27

Zdravím po vánocích,

děkuji všem za rady a také za nabídnutou pomoc. Pokud bych se tedy mohla na někoho z vás obrátit, tak mi prosím napište na danaz@post.cz a domluvili bychom se pak už přes e-mail. Opravdu strašně moc děkuji. Když jsem si tohle vzala do hlavy, myslela jsem, že to bude neřešitelný problém, ale pak jsem našla tuhle stránku a třeba se to nakonec podaří! Dana

34 Sta Sta | 18. ledna 2007 v 10:35

Taky něco pro zasmání: to když v tenkrát plánovaném hospodářství před rokem 1990 byl na trhu chronický nedostatek jakostních cívkových pásků pro magnetofony no tak jsme pásky pro tehdejší počítače š=12.5mm podélně řezali na 2 x 6.25mm a namotali na cívky. Měly však větší tloušťku než standartních 25um, taky se musela mírně upravit vf předmagnetizace pro tento druh materiálu ale hrálo to! Myslím že šlo o značky SCOTCH, AMPEX

a Memorex. Dobrý, ne?

35 Vilda Vilda | E-mail | 25. ledna 2007 v 0:16

Sta:

Mě tohle napadlo, zkusit to s páskou z kazety do videa, ale asi bych na to neměl nervy... ale zkoušel jsem rozebrat audio kazetu a pásku z ní dát na cívkáč. Na rychlsti 4 to hrálo, sice to běhalo nahoru a dolů, ale hrálo :-)

36 Sta Sta | 25. ledna 2007 v 10:40

Zkoušelo se ledacos...když ještě hrály cívkáče a z nedostatku jiných zdrojů muziky se kopírovalo z pásku na pásek no to jsme zas zdrojové pásky nahrané rýchlosti 9.52 cm/s přehrávali na 19.05 cm/s, logicky i ten 2.záznamový stroj (record) byl přepnut a běžel na tuto vyšší rýchlost. A po ukončení se jednoduše zařadila nižší tedy 9.52 cm/s a proces se reciproče obrátil. Výsledkem byla dvojnásobná produktivita a poloviční čas zápisu! V 80.letech s tím přišli japani na svých double-deck ale kdepak na české hlavičky! Byli jsme tu dřív.

37 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 25. ledna 2007 v 12:29

Je treba si uvedomit pri takomto prepise jednu vec. Pri dvojnasobnej rychlosti posuvu su aj frekvencie dvojnasobne. To znamena, ze to ,co je nahrane na 9,5 a ma rozsah od 50 do 14 000Hz bude mat pri reprodukcii na 19 rozsah 100 - 28 000Hz. Aby sa teda mohlo takto kopirovat bez straty kvality, musi mat aj zaznamove zariadenie na  19 rozsah do 28 000Hz. Inak dojde k stratam na vyskach a zaznam strati brilanciu. Na vysokorychlostne kopirovanie napr. kaziet boli urcene specialne stroje s rozsahom az do 125 000Hz, ktore zarucovali prepis 9-nasobnou rychlostou.

38 Sta Sta | 25. ledna 2007 v 13:52

Pravda to je a relace rýchlost posuvu pásku versus kmitočtový rozsah je mi známá. Jenže, to bylo např. v roce 1980 kdy byly trošku odlišné (tedy: méně náročné) požadavky na kvalitu...a hrálo se, v případě potřeby na Plutu a rýchlosti 4.75 cm/s...4-5 kopie z pásku na pásek byla ještě akceptována...Berte to jako příspěvek pamětníka

k tématu staré stroje. Ahoj.

39 Jarda.D. Jarda.D. | E-mail | 26. ledna 2007 v 9:33

No, když tady čtu ty rarity, tak taky jednu. Můj první stroj byl B42 a měl jsem čtyři pásky scotch. Na každé bylo

nahráno asi 30 LP rychlostí 4. Kromě otáčení pásek se

požadovaná muzika hledala šroubovákem, kterým jsem

posunoval hlavu nahoru a dolu. Už je nemám. Po revoluci

jsem si z nostalgie pořídil (za rudejch nedostižnej) Revox

B70. Dnes to sbírám, a mám doma 27 kotoučáků. Český

jenom čtyři. Manželka je z mé sbírky nadšená. Mimochodem, poslední kus je Sony z roku 1960. Japonskej,

tudíž na 100V. Neválí se někomu podobné trafo doma?

Cenu respektuji. Ať se Vám točí.                      J.D.

40 Sta Sta | 26. ledna 2007 v 10:34

balenoGLX

Ještě k tomu kopírování dvojnásobnou rýchlosti...ani horní mezní kmitočet 28.000Hz nebyl nedosažitelný, potvrzeno několika nezávislými měřeními (a testy v AR) i čs.mašin řady Tesla B115 a následujících. To jen výrobce své údaje, parametry v prospektech a manuálech opatrně uváděl daleko nižší čímž svůj produkt takto nevědomky nebo záměrně - v očich spotřebitelské veřejnosti degradoval... Pokud šlo o kvalitní pásek např.maxell LN nebo UD tak rozdíl byl neslyšitelný (leda pro netopejra ano).

41 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 27. ledna 2007 v 11:11

Jak se Vám Jardo D. povedlo přimět B42, která má jen rychlost 9,53 k provozu na rychlost 4,75 ? Snad tím, že jste posunul mechanickou aretaci mezikola z rychlosti 9 na rychlost 4 ? A měl jste provedeny nějaké úpravy v záznamových a snímacích korekcích ?

42 Sta Sta | 29. ledna 2007 v 6:54

Ano, Tesla B42 byla jednorýchlostní, 9.52 cm/s. Velice podobná byla B41 - ovšem ta měla 2-stopé hlavy. Technicky a konstrukčně dosti příbuzná B4, B400 a Lux444 byly dokonce 3-rýchlostní, 2.4-4.75-9.52 cm/s snad tedy šlo o home-made hybrid nestandart používající v B42 vícerýchlostní převodovou kladku původem z B4. Ale to je jen mechanika...co tónové korekce signálu ?

43 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 29. ledna 2007 v 16:07

Sta:

Viem, B113-CM160 nahravaju s kvalitnou paskou typu LH (osobne tiez pouzivam maxell UD25-120) bezne do 25 000Hz na rychlosti 19 a do 18 000 na rychlost 9. Sam som to meral, takze potvrdzujem.

K tym 80-tym rokom. Neviem, my sme mali doma pasky len velmi kvalitne nahrate, ak slo o kopiu, tak bol original nahraty na TC366 a z neho bola robena kopia na B73.

Jarda D:

Trafaky by sa nasli len z 230 na 110, ak by to nevadilo. Vykony su cca od 80 do 1000VA.

44 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 29. ledna 2007 v 22:15

Pro pana Sto :

Pro předělání rychlosti u jednorychlostních strojů série B4 není potřeba  mnooho práce. Stačí uvolnit aretaci mezikola z polohy pro rychlost 9 a tuto aretaci přihnout tak, aby se mezikolo dostalo do polohy pro rychlost, kterou chcete dosáhnout..

Všechny mechaniky jednorychlostních modelů řady B4 ( 41, 42, 46, 47) měly mechaniku stejnou, jako třírychlostní modely (4, 43, 400, 444), tedy včetně třístupňové předlohy poháněné plochým řemínkem od motoru.

Jinou věcí je ale potřebná úprava záznamových a snímacích korekcí, potřebných na danou rychlost.

45 Vilda Vilda | E-mail | 2. února 2007 v 0:45

Objevil se inzerát s prodejem magnetofonu Tesla B73 Hi-Fi, je to ale ve článku "Duo Tesla B73" je tam i kontaktní mail

46 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 14. února 2007 v 15:53

Zaujimalo by ma, ako je to s paskami s velkou koercitivitou (CrO2) pre kotucaky. Robilo sa niekedy nieco take? Ja som sa s tym osobne nikdy nestretol. Ani som nazivo nikdy nevidel stroj, ktory by mal obvody (korekcie a predmagnetizaciu) pre tieto pasky upravene.

47 Sta Sta | 15. února 2007 v 7:17

Ani já. To jen některé cívkáče např. Sony měly přepínač vf předmagnetizace a korekcí mezi normal a LH páskem. Ale v obou případech šlo o materiál na bází Fe2O3 tedy 120 us.

Kotoučák a CrO2 - 70 us ? Nesetkal jsem se.

48 Sta Sta | 16. února 2007 v 6:27

Tak mně to nedalo a prolezl jsem dostupné prameny. Josef Bozděch ve své publikaci Magnetofony II. (SNTL 1979) na str.122 uvádí že takový Sony TC-377 ( u nás dost známý a rozšířený) měl tape selector normal-special avšak ta druhá poloha sloužila k využití nízkošumových Fe pásků s vyšším výst.nápětím a vybuditelnosti, samozřejmě není to CrO2. Něco podobného měly typy AKAI 1722W, 4000DS,X201D,GX210D,GX230D a další...některé dokonce jakýsi podivný 3-polohový equalizer nedefinovatelných hodnot, snad k optimalizaci podmínek záznamu k použitému pásku, nevím. Závěrem: jsem si jist že zručný kutil by zvládl úpravu elektroniky běžného cívkáče na CrO2 pásky...jsou však vůbec dostupné ? A co hlavy, chrom má obecně větší abrazivost...tvrzené long-live hlavy ANH... z typů Tesla B-115 a B-116 by to měly vydržet.

49 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 16. února 2007 v 11:07

O tom, co píše Sto, co se týká úpravy magnetofonů pro umožnění provozu pásků z aktivní vrstvou z kysličníku chromu bych možná nepatrně zapochyboval...

Určitě není žádný problém v úpravě korekcí a následné úpravě předmagmetizace.. Ale velký problém vidím v nutném zvýšení výkonu mazání, protože pásky s kysličníkem chromu mají výrazně vyšší koercitivní sílu, což česky řečeno znamená, že jsou magneticky "tvrdší" a potřebují tak pro smazání větší energii.

Při tomto zvýšování energie mazání narazí ten, kdo bude úpravy realizovat na kompromisní konstrukci mazacího generátoru, která neumožní potřebné zvýšení mazacího proudu bez vzniku zkreslení a hlavně narazí na riziko přebuzení jádra zpravidla feritové mazací hlavy. Dále mám obavu, že zvýšená energie mazání by mohla ohrozit záznam na protiběžných stopách čtyřstopého záznamu.

50 Sta Sta | 16. února 2007 v 12:37

Byla to jen teoretická úvaha neboť rekostrukce stroje by musela být rozsáhlá a přínos kvality možná miniaturní. Použitím vysoce jakostních pásků např.maxell UD a záznamové rýchlosti 19.05 cm/s jsme již na samotné hranici možnosti analogového systému a příliš není co vylepšovat. Proto asi konstruktéři upustili od verze cívkáč-chrom. Ze stejného snad důvodu se u kotoučáků neaplikoval potlačovač šumu syst.dolby snad až na vzácné vyjímky např. AKAI GX600 DB. Nejsem erudovaný projektant elektro avšak jak se s problémem protiběžných stop vyrovnali tvůrcí kazetových magnetofonů standartně postavených na použití materiálů CrO2 a kde je šířka pásku (a tím i stop) cca poloviční ?

51 Mirek Mirek | 17. února 2007 v 13:14

CrO2 pásek v délce 1098m vyráběla firma BASF pod označením HiFi LPR 35 CR se zvláštním označením "EE" a ve spolupráci s firmami Akai a Teac.

52 Mirek Mirek | 17. února 2007 v 13:35

Další pásky CrO2 : BASF  DSM  931, BASF DSM  26 CR, BASF DSM 930, BASF LM 920, BASF SPM 50 CR.

53 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 17. února 2007 v 18:39

Pro pana STA :

Problém protiběžných stop je právě největší u páskových magnetofonů, protože stopy jsou proloženy. Důvodem tohoto řešení je to, že tvůrci čtyřstopého záznamu mono potřebovali omezit přeslech v hlavě při snímání monofonní nahrávky.

Na systému CC je, jak je zcela jistě všeobecně známo, zavedena stereofonie tak, že je "rozpůlena" původní, půlstopá monofonní stopa na dvě nové stopy, nesoucí záznam levého a pravého kanálu. Toto řešení bylo zvoleno kvůli zpětné kompatibilitě, aby bylo možné přehrávat na monofonním stroji stereozáznam a naopak, bez žádného přepínání. Navíc kazetová technika nikdy nechtěla využít tak vzniklých čtyř stop pro záznam čtyř různých programů. Proto je jediným kritickým místem jen jediný styk stop pravých kanálů uprostřed šíře pásku narozdíl od dvou styků stopy 3-2 s protiběžnými stopami 1-4 a 3-2. To, že při tomto řešení je vyšší přeslech  mezi stopami levého a pravého kanálu, tak to  nevadí, protože stále je přeslech minimálně o řád vyšší, než přeslech v systému stereofonní gramofonové přenosky.

Dále naprosto správně píšete, že přínos záznamového materiálu s aktivní vrstvou z kysličníku chromu je pro vyšší rychlosti nepatrný. Je to proto, že pásek s CRO2 umožňuje vysoké vybuzení ve výškách, které ale není při záznamové korekci pro rychlost 19 využito. Proto se pásek používá naopak u pomalých rychlostí, kde už energie ve výškách se blíží energii předmagnetizace, a kdy tento jen řeší dynamické řízení předmagnetizace v závislosti na spektru zaznamenávaného signálu.

Také odstup signálu od šumu se při rychlosti 19 blíží 60 dB (což je poměr napětí 1:1000) a mnohdy je i v půlstopé verzi překračuje, a tak proto není důvod, mnohdy ani v profesionálních podmínkách (s výjimkou vícestopého záznamu) osazovat stroje potlačovači šumu.

54 Sta Sta | 19. února 2007 v 6:59

Tak jsem objevil další indicie že i v 70.letech byly pokusy aplikovat na cívkových strojích pásky odlišných typů. Andrien Hofhans v knize Magnetofony,jejich údržba a měření (SNTL 1982) na str.342 uvádí že SONY TC-378 (mechanicky shodný s TC-377, měl však mírně rozestavěnou elektroniku - o 4 tranzistory) byl vybaven šaltrem Fe-normal + Sony-ferri-chrome. Tento druh záznamového materiálu umožňoval docílit horní frekvenční hranice 27.000 Hz (DIN) a odstupu 58dB (DIN), běžný pásek jen 20.000 Hz - při rýchlosti 19.05 cm/s. Šlo tedy o jakousi obdobu pásků typu ferrochrom, známých z pozdějších kazetových magnetofonů. Byla to přechodná etapa, již se delší dobu nepoužívají a byly nahrazeny páskami typu IV. metal. Mázání CrO2 pásků přináší jisté technické komplikace a nároky na provedení a výkon generátoru o kterém píše p.Novák v příspěvku ze dne 16.02.2007. Setkal jsem se s tímto jevem paradoxně u kazetového magnetofonu kde bych to neočekával. Stroj AIWA AD-F910, v době uvedení na trh r.1992 vyšší střední třída - nedokonale smázává starý záznam na kazetách typu TDK-SF90 (CrO2). Po přepisu starého snímku novým pořadem jsou v pauzách a pianissimech zřetelně slyšitelne zbytky starého záznamu! Nepomáhá ani 2-3 násobné smázání...nikdy jsem se s tímto nesetkal, bude to nejspíš typem materiálu (pásku) ne strojem, neboť žádná jiná kazeta toto nezpůsobuje. Děkuji za pozornost.

55 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 20. února 2007 v 2:12

Ked uz sme takto pri tom, tak by som len povedal,ze paska typu metal potrebuje este vacsi vykon mazacieho generatoru ako CrO2. Korekcie a predmagnetizacia ostavaju v podstate rovnake, zvysuje sa len energia pre zmazanie pasky.

56 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 20. února 2007 v 2:14

Ked uz sme takto pri tom, tak by som len povedal,ze paska typu metal potrebuje este vacsi vykon mazacieho generatoru ako CrO2. Korekcie a predmagnetizacia ostavaju v podstate rovnake, zvysuje sa len energia pre zmazanie pasky.

57 slv100 slv100 | 9. března 2007 v 22:09

VŠEM : Prosím , prosím o radu : Mám hi-fi kotoučák Philips 4504 3 hlavy 3 motory , bohužel jen ten je plně funkční. Nahrávám si na něj nahrávky z desek , které mám bohužel jenom zapůjčené - na 19 cm/sec , stereo - nechci je digitalizovat do PC - chci to mít analogově :-) . Používám  kvalitní pásky např. Maxell UD , AGFA DP26 atd.  Dále mám z výprodeje profesionální pásky EMTEC SM468 a AMPEX Grand Master 456. Chci se zeptat jestli musí být na tyto profi pásky  mgf. nějak jinak seřízen ( nastavení  předmagnetizace atd. )

Dále mám ještě 2x Tesla B116 , Tesla B730 - ty všechny mají závadu - ta jedna B116 se sama vypíná ( posun pásku )  při přehrávání a u té druhé se pásek vychyluje při přehrávání z páskové dráhy - začal by se asi namotávat kdyby se mgf včas nevypnul. U té B730 se po chvíli namotává pásek a podezřele hlasitě hučí motor. Rád bych tyto přístroje plně zprovoznil. Můžete mi prosím doporučit nějaký dobrý servis v okolí Třebíče , Brna , Jihlavy - Kraj Vysočina , kde by měli potřebné zkušenosti a díly. Mimo jiné mi ještě připadá u všech těchto magnetofonů , že to zkrátka ořezává výšky. Hlavy čistím přitom pravidelně , demagnetizér bohužel nemám ( můžete mi poradit prosím kde ho sehnat ? ) Mám mimochodem jakési náhradní hlavy 2 kusy Tesla ANH 200 ( asi na B116 ) - takže by se daly případně vyměnit kdyby byly např. zanesené tak , že by již nešly vyčistit. Jinak ještě sháním servisní dokumentaci na tyto všechny magnetofony včetně toho Philipse.  Mám jen el. schéma B730 , B116 .

58 Mirek Mirek | 10. března 2007 v 16:16

Pro pana slv 100: servisní manuál na  Philipse N 4504 mám.

59 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 10. března 2007 v 16:22

Pokud mám já zkušenosti se studiovými pásky na B 116, tak si pamatuji, že pro BASF LGR 50 vyhovělo nastavení předmagnetizace, jako na pásek s dvojnásobnou hrací dobou AGFA PE 46, 49. Je tedy možné, že nastavení pro BASF DP 256 vyhoví také.

Je možné, že měřením by se zjistily rozdíly, ale domnívám se, že při rychlosti 19,05 cm/s budou nepatrné.. Navíc toleranční pole pro normu HiFi je tak široké, že se do něj "vejde" i magnetofon, který bych jako nenastavený nepustil se stolu...

Pokud se týká vypínání B116, soustředil bych se na čidlo tahu pásku v páskové dráze, které je spojeno s kontaktem, aktivující elektricky stop. Bude problém s jeho nastavením, nebo pásek "hodí smyčku", která jej aktivuje..

Pokud se týče vedení pásku, je situace o něco horší, protože zásah do vedení pásku nemohu doporučit.. Navíc jste ani nesdělil, jak pásek vyjíždí z páskové dráhy. poradil bych jen zkontrolovat, jestli není závada způsobena vysokým navíjecím tahem. K tomu postačí na chvíli přibrzdit navíjení, aby se ještě pásek navíjel, ale s nižším tahem.

Podobně je potřeba sdělit, kam se na B 730 pásek navíjí..

Hluk motoru bude způsoben zaschlým mazivem. Postup opravy motoru je velmi dobře popsán na tomto webu pro magnetofon B100.

Pokud se týká servisu v okolí Třebíče, tak, vzhledem k tomu, že jsem z Prahy, tak nemohu poradit. Jezdím sice do Třebíče udržovat vysílač rádia Blaník Jižní Morava, ale to Vám asi nepomůže...

Výšky Vám to řeže proto, že nastavení předmagnetizace na nové hlavy nevyhovuje už při jejich obroušení provozem. Bude potřeba mírné ubrání předmagnetizačního proudu, aby se problém vyřešil. Je to ale potřeba dělat s použitím měřících přístrojů.

Demagnetizér se kdysi dělal v nějakém kovopodniku. Nyní jsem viděl tento speciální nástroj jen v profi provedení od firmy Bernstein. Je pod označením 2- 305 a web, ze kterého si můžete stáhnout katalog je : http://www.bernstein-cz.cz/index.html. Je tak také ceník.. Cena z roku 2005 je bohužel poněkud profesionální a činí bez DPH 1741 Kč... Ještě připojím web na prodejce : http://bernstein.vltava2000.cz/store/, kde lze cenu zaktualizovat.

Hlavy se vždy zpravidla podaří vyčistit, tak Vaše hlavy AHN nebudou potřeba..

Servisní dokumentace se špatně shání.. Občas se něco objeví na inzertních serverech nebo na Aukru.

60 slv100 slv100 | E-mail | 10. března 2007 v 22:45

pro Mirek : O servisní dokumentaci pro N4504 mám velký zájem.Případně se mi ozvěte na mail a určitě se domluvíme. Děkuji

61 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 6. dubna 2007 v 4:42

slv100

Ja mam doma pasku Quantegy Grand Master 456 (co bude asi to iste, ako aj ampex), s miernou rekalibraciou funguju aj na CM160 vynikajuco (takze aj na B116). Problem mam ale na B73, kde mam obdobnu situaciu ako pri paskach maxell UD25-120. Zvysene skreslenie a nadbytok vysok, ktory sa sice da kompenzovat pridanim predmagnetizacie, ale skreslenie sa mi stale pohybuje nad hodnotou 2%. Je to asi tym, ze tento stroj bol urceny pre pasky AGFA PE46 a BASF DP26LH HiFi.

O tych zavadach Vam v podstate popisal P. Novak, takze k tomu nemam co dodat. :)

B116-ky, ako ako aj B730 by som Vam rad opravil, ale tiez som pomerne zdaleka- Trencin, Slovensko.

62 vlada vlada | E-mail | 7. dubna 2007 v 10:28

ahoj a da se magnetofonovy pasek jeste koupit popripade kde a zakolik?? myslim novy diky odpovezte prosim na mejla

63 Vilda Vilda | 8. dubna 2007 v 1:30

vlada:

Někdo tu už dříve psal, že se snad dělají pásky Emtec, ale jestli se to dováží i k nám to nevim.. prý jsou v Německu.

64 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 8. dubna 2007 v 12:51

Vilda:

Myslim, ze nedovazaju, aspon ja som nikdy na nijakeho distributora nenarazil...

65 Iva Iva | 7. května 2007 v 9:35

Servisní manuál na B116 najdete zde:

http://www.iva-w.org/Sony/B116.htm

Kdybyste tak ale někdo věděl o řemínku k setrvačníku.

66 Vilda Vilda | 10. května 2007 v 1:36

Iva:

Doporučil bych obchod Compo, kde se dají sehnat i dnes nové řemínky. http://www.icompo.name/ Je to v Praze na Karlově náměstí

67 UHER variocord 163  stero UHER variocord 163 stero | E-mail | 27. června 2007 v 14:53

Dodatek:

Jestli bxste oprevili muj magletofon, koupil bich vetsi pocet pasek, vystavenych na fozkach.

Pozdrav

68 Vilda Vilda | 21. července 2007 v 2:19

UHER variocord 163 stero:

O jakou opravu by se jednalo? Mechanika, nebo zesilovače?

69 anonim anonim | 13. srpna 2007 v 12:56

kde by se dala opravit tesla b43 nikde poblíž plzně

70 Vilda Vilda | 17. srpna 2007 v 23:55

anonim:

Já jsem z Prahy, tudíž bohužel nemohu poradit.

71 Vilda Vilda | 12. září 2007 v 11:49

Další přizpěvky do diskuze pište prosím do článku "Pásky pro cívkové magnetofony 2" děkuji.

Komentáře jsou uzavřeny.