autor a zakladatel stránek je Vilém Mitlöhner - aktuální administrace Petr.116

Tento Blog již není udržován, doporučujeme jeho modernějšího nástupce. Klikněte ZDE

Oprava motoru magnetofonu Tesla B100 stereo

6. června 2006 v 0:49 | Vilém Mitlöhner |  Cívkové magnetofony - články
TESLA B100 stereo - oprava motoru
Tak jsem si pro vás připravil článek, který vás možná ničím nezaujme, ale možná ano, kdo ví. Budu zde popisovat postup opravy mechanické části motoru páskového magnetofonu Tesla B100 stereo, který vlastním. Proto chci předem říci, že je to postup z opravy kterou jsem prováděl já. Tím pádmem se nemusí jednat o jediný možný způsob opravy. Mě tato oprava bohatě postačila, proto se s vámi podělím o svoji zkušenost.
Samozřejmě, že je nejspíše jednodušší pořídit motor nový, ale nevím, zda je dnes ještě šance ho sehnat. Proto se tento popis může některým z vás hodit :-)
Ti z vás, kteří vlastníte páskový magnetofon nejspíš víte, že motory těchto přístrojů se silně zahřívají což způsobuje značné opotřebení, vypalování oleje a problémy způsobené z vysokých teplot. Když se motor nemaže, může dojít k problému, který zde budu řešit.
Motor v mém magnetofonu trpěl natolik, že se poškodilo usazení pro hřídel rotoru. Vznikla velká vůle a začal nepříjemně a hlasitě cvakat a ztratil potřebnou sílu (klesla rychlost). Oprava byla nevyhnutelná!
JAK TEDY NA TO??
Obr01
Zde je obrázek magnetofonu Tesla B100 stereo. Jak se dostat k mechanice? Je to podle mě magnetofon, který je (co se týče dostupnosti do jeho mechaniky) asi jeden z nejjednodužších. Jak se tedy do přístroje dostat? Asi si každý z vás mohl všimnout, že z vrchu hliníkového krytu jsou v rozích čtyři šrouby. Odmontujeme je a dále sundáme knoflíky potenciometrů hlasitosti a úrovně záznamu a otočné knoflíky výšek a hloubek (jsou jen nasazeny a odejmout jdou lehce tahem). Co se týče ovladače provozu přístroje a ovladače posuvu a převíjení pásku, ty jsou uchyceny pod svojí pákou jedním šroubkem. Po uvolnění se páky ovladačů dají lehce sundat.
JAK TEDY NA TO??
Obr02
Tak a zde máme pohled, který je některým jedincům dobře známý, ale i tak to rozepíšu :-) Takže, po sundání hliníkového krytu máme pohled na celou mechaniku tohoto přístroje. Můžeme vidět oba spojkové unašeče, řemenici motoru s pomocnou kladkou pro zpětné převíjení. Dále vidíme setrvačník s posuvnou kladkou poháněnou řemenem již zmíněné řemenice motoru. Dále je zde vidět počítadlo, páskové dráhy, hlavy a mono dalšího... :-) Jelikož se ale soustředíme na opravu motoru, bude nás zajímat jen mechanická část přístroje okolo motoru.
Co tedy musíme udělat? Jako první sundáme pružinový řemínek počítadla a oba unašeče pro cívky, ty jsou volně posazeny na svojí osičce. Pod nimi se nalézají třecí spojky, které jsou taktéž volně položeny. Spojka hnacího unašeče (pravá) má ještě pro svůj pohon řemínek od setrvačníku. Ten svlékneme. Dále musíme sundat pomocnou kladku převíjení. Neodstraňujeme ji samotnou, ale celou i se svým držákem. Je upevněná svorkou na osičce. Jako poslední zbývá sundat řemen co vede ke kladce setrvačníku a samotnou řemenici motoru. Je uchycena k hřídeli šroubkem, který je pod chladícími lopatkami zboku.
JAK TEDY NA TO??
Obr03
Pokud jste mě dobře pochopili, měl by výsledek vypadat takto. Pokud ne, zde je tento obrázek, který vám poradí, co se mělo všechno odstrojit.
Tedy: oba unašeče, pomocná kladka, obě třecí spojky unašečů, řemenice motoru a pružinový a pryžový řemen.
Dovolil jsem si přiložit samostatný motor, ať víte do čeho jdete :-) (vpravo nahoře)
Jak postupovat dál? Z vrchní části magnetofonu je to zatím vše. Pro demontáž motoru musíme magnetofon rozebrat "z části" i zespodu.
JAK TEDY NA TO??
Obr04
Magnetofon otočíme spodním víkem vzhůru a povolíme 5 šroubů. Poté máme pohled na přístroj zespod. To co nás bude zajímat jsou přívodní kabely, plechový kryt a jeho dva šrouby držící motor. Vezmeme páječku a nejprve odpájíme přívodní kabely co vedou k motoru a kabel spojující obě cívky (téz na motoru). Poté povolíme dva šrouby krytu, který taktéž sundáme a motor vyjmeme z přístroje ven.
Obr05
Poté co motor vyjmeme, můžeme se dát dohlavní činnosti této mise tedy oravy uložení hřídele. Jak postupovat?
Motor drží pohromadě díky dvěma průchozím šroubům, které drží zvrchu matkami. Tyto šrouby odmontujeme a motor rozebereme celkem na čtyři části, tedy: stator, rotor, spodní a vrchní ložisko. POZOR na spodní části hřídele rotoru je kulička, kterou nesmíte ztratit. Není dobře upevněna a může lehce vypadnout, může zůstat i ve spodním ložisku. (vpravo na obrázku je vidět rozebraný motor pro ukázku).
Nás budou zajímat zmíněná ložiska která způsobují cvakání motoru. Spodní ložisko trpí daleko méně, než vrchní a proto po jejich prohození motor přestane rachotit (alespoň tedy u mého přístroje). Není to však tak jednoduché, jelikož spodní ložisko není průchozí. Jak tedy nato, abychom ložiska mohli zaměnit?
JAK TEDY NA TO??
Obr07
Zde je na obrázku rozložený držák s ložiskem. Jak postupovat při demontáži? Ložisko rozebereme takto: Z jeho vrchní části jsou dvě pacičky, které např. plochým šroubovákem vychýlíme. Poté můžeme ložiso rozebrat. Máme tyto součástky: držák ložiska, misku, plsť, pérovou podložku, kuličku s otvorem a držák ložiska. (ve spodním ložisku je navíc podložka) Ve zmíněné "kuličce" je celý problém. Třením hřídele rotoru se její otvor může zvětšit, vznikne vůle a motor začne zlobit.
Já jsme prohodil kuličku ze spodního ložiska za vrchní a problém byl vyřešen. Cvakání zmizelo a motor opět tiše pracuje. Doporučuji jej ještě namazat např. olejem WD-40 nebo nějakým převodovým olejem.
Doufám, že vám tento článek k něčemu bude a kdyby ne, tak alespoň víte co dělám, když se nudím :-) Jinak sestavení magnetofounu je opačným postupem rozebrání. Mě oprava trvala asi tak 1,5 hodiny, takže jestli to bude dělat někdo poprvé, tak mu přeji hezkou zábavu :-))
Obr06
 


3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leogimbert Leogimbert | 12. června 2006 v 9:31

ses dobrej opravar!

2 jarda jarda | E-mail | 13. června 2006 v 11:44

Tak to je perfektní návod, dnes téměř nikdo nechce takové věci opravovat, prý je to "stará historie". Já poslouchám 5.1 z DVD resp. SACD, ale mám k receivru připojen i mg b-100 a občas omračuji známé anlogovým zvukem :-)

3 Vilda Vilda | 14. června 2006 v 15:48

Leogimbert: Díky, dělám co umím :-)

4 Vilda Vilda | 14. června 2006 v 15:50

jarda: B 100 je dost dobrá, nešumí a zvuk není rušen bzučením motorku jako u kazeťáků. Je to dobrej Magič :-)

5 Jozef Jozef | 27. června 2006 v 20:11

Šikovny, ja mám doma CM 130 a B 73 po otcovi a oba idu dobre. Povedal by som, že  CM 130 je o volačo lepšia. Ja sa v tom veľmi nevyznam, pretože som ich nezažil v plnej popularite som 81 ročnik. :-))))

6 Vilda Vilda | 27. června 2006 v 23:37

Jozef: Tesla B73 Hifi, to je klasika :-) Má ji kámoš. Zvukově je to snad nejlepší magněťák vyráběný v Československu. Je fakt dobrej. Ta CM 130 je hodně podobná typu B 116, nebo asi spíš CM 160. S Teslou CM 130 zkušenosti bohužel nemám, ale asi bude taky dost dobrá. Tohle jsou nesmrtelný přístroje. Jinak, já sem ročník 85 :-)

7 Jozef Jozef | 14. července 2006 v 10:45

Vilda, ako si sa k tomu dostal, myslím tým magiče?? Mne sa tiež páčia,  mám ešte okrem daných aj lux 444 super, B 4. Pekný deň prajem.

8 Vilda Vilda | 16. července 2006 v 0:47

Jozef: Ani nevím. Vždy se mi moc líbily kotoučové magnetofony. U kámoše jsem viděl Teslu B73. Moc se mi líbila a pak jsem si říkal, že by nebylo špatné to mít taky. První jsem pořídil Teslu B90, pak přišla B57, po ní B100, pak B93 a nakonec zatím B700. Všechny jsou ve funkčním stavu. Jsou to skvělý stroje :-)

9 Westfan Westfan | E-mail | 10. srpna 2006 v 14:01

Cívkové magnetofony jsou moje velká láska, sbírám je, pouze produkci Tesly, mám do dnešního dne 32 typů, v podstatě mi chybí asi už jen devět typů do kompletní produkce od roku 1958. Problémy s motorem řady B5, a typu B 100, 101 znám velmi dobře, také jsem je již opravoval. Jinak pro upřesnění doplním, že CM 130 je shodný s typem B115, což je v podstatě stejný magnetofon, liší se tím, že B115 měla indikátory ručičkové, CM 130 má LEDky, oba typy jsou pak vybaveny koncovými zesilovači, tzn. je možné k nim rovnou připojit reprobedny, zatímco pro B116 a CM 160 platí to samé, co pro předchozí dvojici, pouze s tím rozdílem, že nemají koncové zesilovače. Mechanika u těchto magnetofonů vychází z řady B70 (73 atd.)

10 Vilda Vilda | 10. srpna 2006 v 15:44

Westfan: Já se též soustřeďuji na značku Tesla. Ve svojí době to byly jedny z nejlepších magnetofonů. K těm koncovým zesilovačům, vlastním typy B57, B90, B93, B100, B700 a u všech je možné připojit reproduktory. Takže teda  typy B116 a CM 160 koncový zesilovač neměly?

11 westfan westfan | E-mail | 10. srpna 2006 v 17:37

Přesně tak, CM 130 a CM 160 jsou naprosto shodné, liší se právě jen absencí koncového zesilovače. Totéž platí o B115 a B116. Existuje ještě typ B113, což je předchůdce 115, taky má koncové zesilovače, ale nemá vysokoživotnostní hlavy jako následující typy, nýbrž obyčejné, jako jsou u B90, 93, 73 atd. Existuje ovšem ještě typ B116 A, který má také obyčejné. Je mi sice záhadou, proč to tak dělali, ale zřejmě to bylo kvůli ceně, tyhle magnetofony nebyly zrovna levná záležitost, pamatuji si dodnes, že nová CM 130 stála v roce 1989  4.760,-Kčs , CM 160  4.500,-Kčs, mám ještě někde schované ceníky. Ve sbírce mám k magnetofonům i dokumentace a propagační materiály, návody a u některých i záruční listy s paragonem, např. typ B54 stál v roce 1972  2.540,- Kčs,  B56 stereo (jako jediný z řady B5), pak 2. 760,- Kčs.  Magnetofony řady B4 byly díky své lepší konstrukci ještě dražší, B4 v roce 1969 bylo možné pořídit za 3.150,- Kčs. Docela pálka na tehdejší dobu, vlastně dva měsíční platy. Ale na druhou stranu byly mnohem lepší, než B5.

12 Jozef Jozef | 10. srpna 2006 v 20:54

Zdravím! Ceny týchto strojov boli dosti vysoke. Otec mi vravel, že ked kupoval B73, tak musel ísť s bratom na polovicu. Dnes som sa hral s B73 a ozaj ma na ucho lahodný zvuk oproti CM 130, ale na druhej strane CM 130 omnoho menej šumí (pri použití kvalitného pásku, takmer vôbec). Ked som to čistil, dobre som si poobzeral, ako su jednotlivé prístroje riešene. Čo som mal zatiaľ možnosť vidieť, tak B73 sa mi zdá zo všetkých komerčne vyrábaných  magičov najzložitejšia. Osobne si myslím, že slabinou Tesly, bolo málo revolučných modelov. Urobili B70, B73 a už len zdokonalovali. B 113, B115, B116, CM130 vychádza skoro z rovnakej mechaniky ako B73. Revox, Sony... . Dávali na trh častejšie úplne nanovo technicky riešene prístroje. Skoro 10 ročný rozdiel medzi B73 a CM 130 čo priniesol akurad zdvojene brzdy, vypinanie v prípade nepritomnosti pásku v dráhe a výkonnejším motor osadeny ventilatorom. Elektronicka časť sa napredovala omnoho rýchlejšie. Prečo vlastne Tesla nikdy komerčne nevyrabala magiče na väčšie kotúče ako 18 cm??

13 Vilda Vilda | 11. srpna 2006 v 21:49

westfan: Jako ceny to byl pěkný, ale když se to srovná s dnešní stereo věží, tak ta třeba taky stojí kolem 10ti tisíc. Ale co mě zajímá, je to, žda jsou typy hlav páskových magnetofonů stejné. Všiml jsem si že vždy záznamová hlava označena   ANP 935, tak zda je možné ji dát do jakého koli magnetofonu.

14 westfan westfan | E-mail | 11. srpna 2006 v 22:10

Co se týče problematiky magnetofonů, které by měly možnost používat kotouče větší, než průměr 18 cm, tak to bylo tím, že v tehdejší běžné prodejní síti byly k dostání kotouče maximálně o průměru 18 cm, čili Tesla logicky ani neměla potřebu vyvíjet komerční přístroje umožňující používání větších kotoučů, už také z důvodu, že záznamový materiál nebyl zrovna levná záležitost. Nejpoužívanější rozměr kotoučů, 15 cm stál 155,- Kčs,  18cm pak 210,- Kčs, což nebylo zrovna málo. Také je nutné si uvědomit, že tehdy prodávané magnetofony byly ještě v drtivé většině monofonní, čili při čtyřstopém záznamu  a rychlosti 9 cm/s se na jeden kotouč 15 cm vešlo celkem 6 hodin záznamu, u 18 cm pak 8 hodin. Navíc prvním komerčním magnetofonem, který umožňoval použití 18 cm kotoučů, byl až v roce 1969 monofonní typ B5. Stereofonní magnetofony se u nás začaly masověji rozšiřovat až ke konci 70. let a to již bylo zřejmé, že v komerční oblasti ustoupí magnetický záznam na cívkách kazetám.

Co se týče málo obměňovaným konstrukcím, tak to bylo dáno zejména tehdejším stavem průmyslu, který neměl potřebu vyvíjet neustále nové konstrukční řešení, jednak by vývoj nového řešení znamenal zbytečné výdaje, za druhé, tehdejší strnulost průmyslu u nás všeobecně, ani neumožňovala neustále měnit zaběhnutou výrobu jednotlivých komponentů, takže se vždy neustále vylepšovalo stávající řešení a to platí např i pro osobní automobily, motocykly, atd. Vždyť třeba konstrukce mechaniky B5, pocházející z roku 1968 vydržela v typu B101 až do roku 1982, to samé platí i o ostatních konstrukcích, nejkratší dobu mělo provedení Sonetu (Sonet, Sonet Duo, Sonet B3), jenž si podrželo životnost od r. 1958 do r. 1965.  Konstrukce B4 od r. 1965 do r. 1973, a B7 od roku 1973 do r. 1991, kdy výroba cívkových mgf u nás skončila. Na druhou stranu je nutno uznat, že i v těchto nelehkých podmínkách se podařilo z těchto konstrukcí dostat maximum a vychytat nejrůznější mouchy (např. první typy B5 měly obrovské problémy s rychloposuvem, se životností a hlučností motorů...) porovnat např B5 z roku 1969 a B101 z r. 1982 je nebe a dudy, přitom mechanika je v podstatě naprosto stejná. To samé platí i o B70 a CM 130, jak již zmínil Josef.

15 westfan westfan | E-mail | 11. srpna 2006 v 22:31

Vilda: S těmi cenami souhlasím, ale vem si, když je dnes průměrný plat cca 15 tis. a věž koupíš za deset, tak to není až tak hrozné. V roce 1969 byla průměrná mzda kolem 1400,- Kčs, takže na B4 to znamenalo tak dva platy a ještě trochu. Kdybych to přepočetl na dnešek, tak by ta B4 vyšla cca na 35 000,- nemluvě o cenách pásků. Ještě ke konci 80. let například videokazeta 240 minut stála kolem 330,- Kčs, české video Avex pak 19. 800,- což při tehdejší průměrné mzdě 2. 700,- byl skoro roční plat.  O západních značkách, které byly k dostání jen v Tuzexu ani nemluvím. Např. dvouhlavé video Sanyo vyšlo na pěkných 25. 600,- Srovnej to s dneškem...

Jinak co se týče těch hlav, máš pravdu, ta klasická čtvrtstopá hlava ANP 935 se poprvé objevila v roce 1963 v Sonetu B3, což byl první čtyřstopák a zároveň poslední elektronkový, a přežila až do 80. let. Výhoda těch stále stejných konstrukcí je taky v tom, že většinu dílů lze nahrazovat z jiných typů. Ta hlava byla zřejmě natolik dobrá, že nebylo  potřeba ji nahradit modernějším typem, jen v 80. letech došlo ke zlepšení jejích parametrů a změně označení na ANP 936. V CMkách a ve 115 a 116 už jsou vysokoživotnostní stříbrné tvrzené hlavy, ale v B116 A, jak jsem tu už psal, bys ještě ty ANP 936 našel.

Mimochodem tu ANP 936 lze ještě dnes při troše štěstí koupit v obchodě s elektrosoučástkami úplně novou. Loni na podzim jsem je objevil v obchodě v Pardubicích, chtěli za jednu 230,- tak jsem jich vzal šest do zásoby. :-))

16 Jozef Jozef | 11. srpna 2006 v 22:39

Vilda, ty máš zatiaľ magnetofony s univerzalnou hlavou aj zaznam aj snímanie. Potom su také čo maju solo snímacu a solo zaznamovu hlavu a tam už sa to odlišuje. A keď je ten magnetofon vybavený rychlosťou 19, tak ma iné hlavy. Sú take špicatejšie, aby bolo menšie trenie pri kontakte s páskou. Nedaju sa nahradiť z modelov čo maju iba 9.

17 Jozef Jozef | 11. srpna 2006 v 22:45

westfan. Diky, pozerám, že sa vyznáš. Veľmi sa mi páčil elektronkovy magnetofon. Dosti ma udivovalo, že nebol počuť šum, čo som od takého stroja nečakal. Ešte raz dik za cenne informacie.

18 Vilda Vilda | 11. srpna 2006 v 22:47

Jozef: Nevím, proč se mechaniky Tesly moc od sebe nelišily, ale zase je pravda, že pokud to byla spolehlivá mechanika, tak ji stačilo jen lehce poupravit a doladit. Je teda pravda že mechanika řady B5 byla šílená a vcelku primitivní, ale řada B7 a B9 byla podle mě jedna a ta samá, jen řada B9 měla zešikma unašeče.

19 westfan westfan | E-mail | 12. srpna 2006 v 12:24

Josef: musím s tebou souhlasit, že elektronkové magnetofony jsou nádherné, ve sbírce je mám zastoupené kompletní řadou Sonetů a ještě Supraphonem MF2  a zvuk mi opravdu připadá příjemnější, než z tranzistorových přístrojů. Dobře je to poznat hlavně po připojení ke kvalitnímu zesilovači a reprosoustavám. Například čtyřstopý Sonet B3 má vynikající parametry, nechal jsem si ho proměřit ve studiu a při použití kvalitního pásku Agfa PE 46 jsme se dostali na úctyhodných 17 000 kHz. Opravdu, klobouk dolů. Navíc Sonety jsou v podstatě nezničitelné stroje, i díky svému robustnímu provedení (také značné váze) a pro mě, coby milovníka dobových reálií je příjemným zážitkem pustit si na takovém magnetofonu někdy pozdě večer např. The Beatles, zhasnout světlo a jen tak si vychutnávat hudbu a pozorovat načervenalý svit elektronek, který je dobře viditelný skrze větrací otvory, navíc v chladnějším prostředí mají tyto přístroje i další výhodu, a sice, že je lze při poslechu používat jako přímotopy, jelikož po hodině provozu jsou již slušně horké :-))

Jinak, co se týče parametrů, tak i předchozí typy Sonet, Soet Duo jsou na tom při používání kvalitních pásků velice dobře, udávané parametry v dokumentacích platí pro tehdy používané pásky Agfa C, CR (tehdy ještě výroby NDR), což jsou pásky, které když dostanu s magnetofonem, jen poslechnu, zda neobsahují nějaké vzácné záznamy a pokud ano, tak je překopíruji na nové pásky a tyto stávající vyhodím, protože to jsou nejhorší pásky, co znám, jsou tlusté, tvrdé, nemají leštěnou aktivní vrstvu a šíleně znečišťují a obrušují páskovou dráhu a hlavy, také v dobách jejich používání se životnost hlav udávala přibližně kolem 600 provozních hodin. Krom toho frekvenční rozsah jejich použitelnosti je tak maximálně 10.000 kHz.

Ještě přidám takový malý historický paradox: totiž na pohled jsou hlavy ze Sonetů (krom čtyřstopého Sonetu B3, který má již ANP 935) vzhledově takřka stejné, jako ty tvrzené v CM 130, 160. Jsou také stříbrné, špičaté, jen trochu širší a nižší a pochopitelně jen půlstopé. :-)

Akdyž se vrátím k Vildově dotazu ohledně záměnnosti hlav, tak tu ANP můžeš dát do jakéhokoliv čtyřstopého magnetofonu se dvěma hlavami, od Sonetu B3 do B700, v případě nouze ji lze použít i jako nouzová náhrada dvoustopé hlavy ANP 908 v magnetofonech B41, B44, Uran, Pluto, která je rozměrově shodná, problém je pouze v tom, že bude zapojen jen horní systém hlavy a zbytečně ze zúží záznamová stopa. Sehnat totiž tuto půlstopou hlavu je dnes prakticky nemožné. Mám právě B41 s probroušenou hlavou takovým způsobem, že již řeže horní a spodní okraj pásku, zvuk je však překvapivě ještě velmi slušný. Řešením je zde odborné přebroušení hlavy, na které ale nemám potřebné věci, o zkušenostech ani nemluvím.

20 Jozef Jozef | 12. srpna 2006 v 21:46

Westfan, s elektronkami je dens asi problem zohnať, vôbec nemám šajnu, akú šivotnosť maju. Ja zas zháňam hlavy na B73, respektívne B113 a este, ale to už len do zálohy na CM 130, ale to už asi ťažko niekde zbucham. Tak isto je problem s remienkom čo ide s motora (najhrubsí a najkratší, trojuholníkový remienok) :-((

21 Vilda Vilda | 15. srpna 2006 v 0:04

westfan, Jozef: Dají se dnes ještě koupit nové pásky?

22 Vilda Vilda | 15. srpna 2006 v 3:21

Jozef: Mám jeden krátký trojúhelníkový řemínek... já je sehnal ve staré prodejně elektra, kde mají Tesla součástky a kupodivu i věci do těchto magnetofonů.

23 Jozef Jozef | 15. srpna 2006 v 19:56

Vilda : Nikde som nevidel pásky na tieto mašinky. Veľke kotúče mám dojem, že priemer 22 (nie som istý) so videl ešte vo firmách čo sa zaoberaju hudbou a dodávajú to pre rôzne štúdia. Naše pásky som videl akurad na nete, kde sa to snažia ľudia vydražiť (nove, zabalene). Ale otázkou je v akom stave to bude, aj ked to kúpiš. Pokiaľ to skladoval niekde na povale (půde) vo veľkom teple, tak sa to bude rozpadavať.  Ja mam remienky do rezervy na zotrvačnik (daju sa nahradiť remienkami z videí a tak isto remienok na posuvanie praveho unašača. Síce sú štvorcove, ale bežne dostupne a v pohode nahradia guľatu gumičku. Ja ich tu kupujem za nejakých 35 sk. Su aj pásiky na SM261 a tak, ale to už je teslacky kazeťak :-))

24 westfan westfan | E-mail | 18. srpna 2006 v 12:26

Vilda: Nové pásky už v obchodě nekoupíš, nicméně mezi lidmi se toho najde ještě dost. Loni se mi povedl vynikající kup, v Annonci nabízela nějaká paní po manželovi, který byl náruživý fonoammatér 30 úplně nových nepoužitých pásků Scotch 220, 15 cm kotouč, za 50,- jeden. Tak jsem obětoval patnáct stovek a vzal je všechny. Jsou v naprostém pořádku, opravdu byly zcela nepoužité, tři z nich jsem už nahrál a bez sebemenšího problému.

Josef má pravdu, je důležité, kde a jak byly ty pásky skladované, ty moje byly celou dobu ve skříni v ložnici a  myslím, že díky tomu vděčí za svůj výborný stav. Kdyby byly někde na půdě, nebo ve vlhkém sklepě, tak by to bylo horší. Ale jistým vodítkem už ti může být i samotný vzhled krabičky, jestliže by byla nějak rozlepená vlhkem, nebo naopak zdeformovaná vysokými teplotami (skladování pod oknem v létě udělá své), tak pozor na ně.

25 Vilda Vilda | 18. srpna 2006 v 20:41

westfan: Jasný...  Mě se povedlo sehnat pásky BASF DP 26, 15 cm. Celkem jich bylo 12 a jeden za cenu 40,- Byly teda použité ale ne moc. Každopádně jsou v pohodě až teda na jeden, terý byl v půce zmačkaný a asi na 2 místech slepovaný opravnou páskou. Ale přece jen by mě zajímal záznam z "nepoužitého nového" pásku. Teď scháním nové hlavy ANP 935 a ANP 574 (u té si nejsem jist číslem, je to ta mazací).

26 MARCEL MARCEL | E-mail | 27. října 2006 v 21:05

Sehnal jsem hlavu ANH 210 , ale nevím přesně do jakého typu se hodí. Dají se zaměnovat ruzné typy hlav ? Děkuji

27 Vilda Vilda | 28. října 2006 v 3:03

MARCEL: Hlava ANH 210 je reprodukční (snímací) hlava pro magnetofon Tesla B115 stereo. Víc nevím. Snad jen to, že Typ hlavy ANP 935 je zaměnitelná u většiny magnetofonů které mají záznamovou a snímací hlavu v jedné. U typů magnetofonů, jako je třeba Tesla B73 HIFI stereo, nebo Tesla B115 a B116 je záznamová a snímací hlava zvlášť a typ B116 má navíc hlavy tvrzené. Jinak magentofon B115 je jediný (asi) s hlavami ANH (mazací hlava je ANH 220, záznamová ANH 200 a snímací ANH 210). Toť vše, co vím. :-)

28 DKL DKL | 28. října 2006 v 19:23

Zdravím, ANH210 je čtvrtstopá tvrzená snímací hlava. Oproti ANP935 a podobným dává podstatně větší výstupní napětí, pro záznam se nehodí - nemá zadní štěrbinu. Dá se použít jako náhrada snímací hlavy do B73, B113, nebo B116A a dále je použitá originálně v B115, B116, CM130, CM160.

29 Sta Sta | E-mail | 30. října 2006 v 10:30

Tvrzené hlavy s dlouhou životnosti ANH ...měl typ B115 a B116-tape deck. Zákl.model B113 používal 3 x ANP...jako výchozí B73. Jistým přechodným hybridem byl stroj B116A

(mám doma) tedy deck- bez nf stupňů a běžné hlavy - ANP...Jinak ale, obě série hlav byly mechanicky i elektricky zcela zaměnitelné.

30 MARCEL MARCEL | E-mail | 2. listopadu 2006 v 22:30

Pánové děkuji za vyčerpávající odpovědi . Koupil jsem B 100  takže tahle hlava bude zatím nepoužitá . Jinak bych se vás ještě zeptal jakým zpusobem čistíte tyhle starší kousky . Mám na mysli mechaniky . Když jsem tu stovku rozebal tak je na všem takový mastný povlak a na něm nalepená vrstva prachu . Co ted s tím ? Rozebíráte určité části mechaniky , nebo to vyčistíte tak jak je to složené ?A s tím souvisí další dotaz , pokud už se dostanete tak daleko že rozeberete ložiska , čímpak je mažete ?? Dostal jsem několik tipu , ale nejsem si jistý ani jedním.......olej na šicí stroje , převodový olej ......což mi mechanik od videí rozmluvil .........další tip ....grafitová vazelina . Kde je pravda ? Předem díky

31 Vilda Vilda | 3. listopadu 2006 v 2:11

MARCEL: Magnetofon Tesla B100 vlastním též :-) K tomu čištění, je to velice jednoduchý magnetofon a dá se snadno rozebrat, když je člověk šikovný dá se bez problémů odendat celá konstrukce z dřvěné skříně... Tedy k tomu čištění, já osobně použil líh na zbavení mastnoty, ale dobrý je i technický benzín. Tímto přípravkem jsem očistil i řemínky, hřídel setrvačníku, přítlačný váleček setrvačníku a gumičky unašečů (prokluzovaly). Dokonale jsem očistil tyčky, na kterých jsou unašeče položeny opět technickým benzínem. Prostě, aby to nevypadalo za těch 30 let tak špinavě :-) Co se týče mazání, tak jelikož se tyto přístroje značně zahřívají, tak jsem použil olej do převodovek, odolává teplotám a funguje velice dobře, ale stačí opravdu jen trochu. Na motor jsem použil olej do spalovacích motorů, co mi zbyl po škodovce, tedy třeba Mogul M6AD. Co se potom týče čištění zvenčí, tak jsem dokonale umyl dřevěnou skříň a použil trochu leštěnky na dřevo. Skříň trochu ztmavla a leskne se. Vypadá to opravdu líp. Hliníkový kryt jsem umyl ve vodě s mýdlem a vyleštil suchým měkkým hadrem. U B100 je nevýhoda že na tom hliníku jsou hrozně vidět otisky prstů a i drobné škrábance :-( Tak to je zatím vše. Kdyžtak odpovím i na další dotazy :-)

32 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 27. listopadu 2006 v 1:00

Chalani vidim, ze sa tu  trosku robi chaos ohladom hlav. Kazda hlava je zamenna s kazdou, dokonca som uz ANP935 pouzil aj miesto ANH210 v B116 a ANH211 v B115. Ide len o to, ze je potom nutne kompletne nastavenie obvodov magnetofonu (velkost zaznamoveho a predmagnetizacneho prudu, zosilnenie reprodukcnych zosilnovacov). Neda sa povedat, ze by niektora z uvedenych hlav bola na zaznam alebo reprodukciu absolutne nevhodna. Najvacsi problem je prisposobenie zaznamovej hlavy z B73 alebo B115 miesto ANP936 do napr. B101 alebo B730. To odporucam robit len pri slusnom pristrojovom vybaveni. :)

Inak ja diely zhanam tak, ze zbieram kadejake vraky tychto strojov a rozoberam ich. Nieco sa vzdy najde, co je este pouzitelne. :D

33 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 27. listopadu 2006 v 1:02

Velmi rad by som inak otvoril polemiku o mgf B73, ale nerad bych, aby ste ma odtialto vyrazili. :D

34 Vilda Vilda | E-mail | 30. listopadu 2006 v 15:25

balenoGLX: No u B73 se mi objevilo pár problémů ale co mi vadí a všiml jsem si toho ale nevěnoval tomu pozornost, tak to je to, že je tam slyšet zvuk z opačné strany pásku. Myslím to, že když si pustím záznam ze strany A, tak tam slyším to, co je jakoby na staně B, takový "zvukový duchy" a přitom jsou hlavy dobře seřízené.

35 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 2. prosince 2006 v 20:31

No ak pocujes pri reprodukcii strany A aj zaznam zo strany B (pochopitelne pozpiatku), tak to moze byt jedin spatne serizena paskova draha - ci uz vodiace koliky alebo hlavy -, alebo je spatne nahrata paska - na magnetofone, ktory mal spatne nastavenu paskovu drahu.

Ale nepocujes ty nahodou po novej nahravke nejake zbytky tej povodnej? Lebo toto sa mi bezne stavalo na B101, B730 a aj B73. Skus vziat nejaku cistu pasku, nahraj ju na oboch stranach a vyskusaj to potom. Ak to bude v poriadku, pocujes nejaky starsi zaznam a chyba je bud v zle nastavenej mazacej hlave, alebo je mazacia hlava opotrebovana. Mazacia hlava sa nastavuje tak, aby sa okraj pasky kryl s polovym nastavcom mazacej hlavy. Staci to skontrolovat vizualne, nejake uplne presne nastavenia tam nie su potrebne.

36 Vilda Vilda | E-mail | 4. prosince 2006 v 9:05

balenoGLX: No, já to právě zkoušel na čistém pásku, ale je to tam slyšen, jiný přístroj to nedělá, myslím, že nahraju něco na B73 a dám to třeba na B100, tak je to v pořádku, ale ať jde o jaký koliv záznam co pustím na B73,  tak kto dělá tyhle chyby :-(

37 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 4. prosince 2006 v 18:19

Tak v tom pripade odporucam vymenu snimacej hlavy. Myslim, ze v B73 je ANP938, ale da sa tam dat aj ANH210 z B115 a aj ANP936 z B730. Bude treba akurat nastavit zosilnenie snimacich kanalov. Su to trimre P7 a P207 na hlavnej doske s plosnymi spojmi.

38 Vilda Vilda | E-mail | 7. prosince 2006 v 20:21

balenoGLX: Teď jsem měl v ruce druhý magnetofon B73, který jsem opravoval známému (nastavení hlav, brzdy a odmaštění převodů + seřízení). Byl tam stejný problém a pořád je.

39 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 9. prosince 2006 v 6:58

Ja som dokonca cital v navode k udrzbe, ze je to normalne a zavada nie je v mgf. Bolo tam aj rozpisane, preco to tak je. Ak by si chcel, tak ti tu dokumentaciu poslem. Ja som vcera ziskal jednu B73 celkom zdarma. Bude vsak treba zostelovat mechaniku a aj elektroniku. Okrem toho tam chcem dat hlavy, indikatory a obvody indikatorov z typu B115, takisto aj dvojite brzdy a paskovu drahu doplnit o opticky snimac, aby magnetofon zastavil aj pri poruche navijania. Inak je mgf v slusnom stave, kastle je v poriadku, jedine, co bude treba vymenit je pritlacna kladka a navijacia spojka, lebo niekto nechal na mgf zaradeny zaznam a vypol sitovy vypinac, no a v kladke a oblozeni spojky sa urobili prohlubne.

40 Vilda Vilda | 10. prosince 2006 v 2:30

balenoGLX: Aha, takže s tím teda asi nic neudělám :-( Zkoušel jsem dnes jeden pokus a povedlo se. Při rychlosti 9 cm/s to ty přeposlechy nezi stopami nedělá. Ale výšky jsou celkem na této rychlosti mizerné. A ještě jsem nezjistil, jak se B73 využívá jako samostatný zesilovač. Zatím mi to funguje tak, že vypnu motor a dám nahrávání. Takhle to funguje ale jinak ne. Nevím jak to udělat, nebo to jde jen takhle?

41 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 11. prosince 2006 v 18:47

Vilda: B73 nema problem s vyskami na 9,53cm/s. Ja som s maxell UD25-120 dosiahol rozsahu asi 30-16 000Hz. Problem je v tom, ze zaznamova hlava sa na B73 pomerne rychlo opotrebovava a cim sa jej strbina zvacsuje, tym dochadza vplyvom vysokeho predmagnetizacneho prudu k demagnetizacii na vyskach. Treba ubrat predmagnetizacny prud a mgf bude nahravat vynikajuco. Ovela lepsie ako B101, B700,730 atd. Tie trimre sa nachadzaju na plosaku s prepinacmi stop, pri pohlade z prednej casti sa nachadzaju pod pocitadlom. Akurat k spravnemu nastaveniu predmagnetizacie budes potrebovat aspon NF generator a milivoltmeter. Robi sa to tak, ze sa na pasku nahrava signal o kmitocte 1kHz pri urovni -20dB a na vystupe sa sleduje napate. Potom sa nahrava signal 10kHz a trimrom na nastavenie predmagnetizacie nastavis taku polohu, aby vystupne napatie bolo rovnake ako pri kmitocte 1kHz. Prepinac paskoveho monitoru musi byt v polohe "odposlech". Nastavenie sa robi pre kazdy kanal zvlast.

Co sa tyka pouzitia B73 ako zosilovaca...myslim, ze treba priviest signal, ktory chces zosilnit do dutiniek 3 a 5 vstupu oznaceneho ako radio. Prepinac monitoru uz teraz neviem v akej polohe by mal byt, treba vyskusat. Tak by to malo fungovat ako zosilnovac. Potom uz len vypnut motor.

42 Vilda Vilda | 12. prosince 2006 v 18:51

balenoGLX: Takže ty problémy s výškami spočívají v poškození hlavy? Já když na ni koukal, tak nevypadá ještě zle, nebo že by v ní byly vyjeté rýhy (dráha velikosti pásku). Dá se někde ta hlava sehat nová? Já se ptal v tý prodejně na Karláku a havy už nemají. :-(

43 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 17. prosince 2006 v 23:58

Vilda: Ona ani nemusi byt poskodena. Staci aby bola mierne zbrusena, cim rozsiri strbina hlavy a zacinaju byt problemy s vyskami. Predpokladom kvalitnej nahravky s dostatkom vysok je vsak kvalitna paska. Treba pouzivat len pasky typu LH (napr. AGFA PE46, 49, BASF DP26 LH HiFi, Maxell UD atd.) Ale ak vravis, ze hlava vyzera byt v poriadku, tak staci urcite len ubrat predmagnetizaciu. Na tistaku s prepinacmi stop, su take 4 suciastky, ktorymi sa da tocit. Tie dve vacsie (su oznacene ako P3 a P203) su trimry na nastavenie predmagnetizacie). Pripoj si k B73 napr. CD prehravac (do vstupu pre gramofon) s nejakou nahravkou, co obsahuje vela vysok, daj do B73 nejaku kvalitnu pasku a zapni zaznam. Prepinac stop daj do polohy 1-4 a prepinace priposluch/odposluch daj do polohy odposluch. Potom toc tym trimrom P3 a pocuvaj zmenu intenzity vysok. Prepinaj si striedavo priposluch/odposluch a toc tym trimrom dovtedy, kym vysky nebudu priblizne rovnake v polohe priposluch aj odposluch. Tento isty postup zopakuj aj pri stope 3-2 s trimrom P203. Nakoniec to skontroluj pri stereo.

Ak by vysky neslo aj tak nastavit a stale by boli slabe, daj mi adresu a ja ti poslem zaznamovu hlavu na B73 (ANP 937) za cenu dobierky. Nie je nova, ale je OK, mne to s nou nahravalo vysky vyborne, ale chcel som tam tie dlhozivotnostne z B115, tak tie povodne som vybral.

P.S. Skontroluj si, ci je spravne nastavena zaznamova hlava voci snimacej.

44 Vilda Vilda | E-mail | Web | 19. prosince 2006 v 20:05

balenoGLX: Oki, zkusím to (snad to nezmrším). No ty hlavy jsou ještě z fabriky zakápnuté barvou, nikdo do nich nelezl.

45 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 20. prosince 2006 v 0:56

Vilda: Nie je tam co zmrsit. Treba si spravit poriadok na stole, nejaku malu baterku na svietenie a urcite nebudes mat problem. Keby nieco, obrat sa na mna, alebo P. Novaka.

46 Vilda Vilda | E-mail | Web | 20. prosince 2006 v 23:38

balenoGLX: oki :-)

47 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 22. prosince 2006 v 20:39

Vilda: Potom mi daj vediet vysledok prace. :-)

Inak stastne a vesele Vianoce. :-)

48 Vilda Vilda | E-mail | Web | 25. prosince 2006 v 17:11

balenoGLX:

Přes dny 22. - 24. prosince jsem zde nebyl, proto bych chtěl dodtatečně popřát hezké prožití Vánočních svátků a hlavně klid a pohodu. :-)

49 Petr Petr | E-mail | 9. ledna 2007 v 8:44

Ahoj lidičky,

můžete mi, prosím někdo poradit, kde by se daly sehnat buď nové, nebo třeba i starší ale funkční hlavy na TESLA B 115? V nejhorším případě by stačila jenom snímací, sehnal jsem krásný, téměř plně funkční kousek, ale má hodně vybroušené hlavy.

Předem děkuji

50 Sta Sta | 18. ledna 2007 v 10:26

Nouzově vyhoví hlavy pro Tesla B73, používaly se i v původním B113 a B116A. B115 a B116 měl tvrzené (long-live) ale oba systémy hlav jsou mechanicky i elektricky zcela zaměnitelné a plněhodnotné. Bez úprav tónových korekcí a vf předmagnetizace.

51 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 19. ledna 2007 v 17:12

Sta:

Pri vymene zaznamovej hlavy je treba nastavit predmagnetizaciu vzdy.

52 Bohuš Bohuš | E-mail | 28. ledna 2007 v 11:49

Zdravím všechny jestli vám to pomůže tak asi před 25 léty jsme opravovali hlavy - byly na nože brusne kameny ( v železářství) s jedne strany jemné a s druhé hrubší vzal jsi hlavu do ruky na jemnou stranu kamene jsi kapnul olej na šicí stroje a kolmo v ruce pomalu brousit pořád v oleji až zmizne schodek pak vyleštit na lešticím kotoučí a je jak nová . Jak to nevyleštiš tak spočátku hraje bez výšek ale časem se vylešti sama. Teď už máte smirky třeba 2000 takže bych to asi řešil smirkem na sklu at to je rovné.Jestli můj přispěvek už není akt. tak si to smažte špatně se mi to čte jinak držím palce při opravach.

53 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 29. ledna 2007 v 5:18

Bohus:

Je treba si uvedomit jednu vec. A to, ze hlava je vlastne cievka s otvorenym jadrom. To znamena, ze je to prstenec, ktory je preruseny a tomuto prstencu sa hovori strbina. Aby hlava prenasala vysky, musi byt strbina co najmensia, inak je vlnova dlzka kmitoctu kratsia, ako je strbina a dochadza k demagnetizacii na vyskach. Tym, ze paska prechadza po hlave, sa strbina obrusuje a zvacsuje. Tento jav je nenavratny, lebo zbruseny material sa uz naspat vratit neda. Takze hlavu si mozes zabrusit, ale len vtedy, ked je obdrate len celo, ale ak je uz zodrata aj strbina hlavy, nijake zalestenie ti uz nepomoze. Ja odporucam zasadne len vymenu hlavy, nijake obrusovanie.

54 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 29. ledna 2007 v 23:27

Přiznám se, že to, co BalenoGLX píše o opotřebení štěrbiny je v zásadě správně, jen s výhradou toho, co píše o šířce štěrbiny, kde jsem se asi ne zcela orientoval v textu.

Stručně řečeno : pro snímací hlavu platí, že štěrbina musí být co nejtenčí, protože vytváří rozlišovací schopnost hlavy. Vlnová délka zaznamenaného signálu při nejvyšším zaznamenávaném kmitočtu musí být stále několikanásobně vyšší, než efektivní šířka štěrbiny. Vlnová délka signálu 18 kHz při rychlosti 9,53 cm/s je 5,3 mikronů a štěrbina snímací hlavy bývá od 1 do 2 mikronů, což je stále ještě 5,3x až 2,65x více, než je šířka štěrbiny. Štěrbina hlavy se sice chová ve styku s páskem tak, že se uplatňuje i nejbližší okolí pólových nástavců - proto je efektivní šířka štěrbiny ještě o 30% širší, nicméně lze při rychlosti 9 snímat kmitočet 18 kHz. Pokud se blíží vlnová délka záznamu efektivní šířce štěrbiny hlavy, signál klesá, zpočátku pozvolna, později strmě. Pokud je vlnová délka signálu rovna efektivní šířce štěrbiny, signál je roven nule, protože se vlastně jedna celá vlna signálu "schová" do efektivní štěrbiny hlavy. Pokud vlnová délka signálu dále klesá, objeví se znova signál z hlavy a začne silně při dalším zkracování vlnové délky kolísat ve vlnách, kterým se dokonce říká štěrbinová funkce. S tímto jevem se seznámil každý, kdo se pokoušel nastavit si kolmost snímací hlavy, protože pokud je hlava odkloněna, chová se její štěrbina nekolmá k záznamu, jako by byla výrazně širší. Jev periodického kolísání signálu při plynulé změně kolmosti je způsoben tím, že se "skládá" více vlnových délek zaznamenaného magnetického záznamu do štěrbiny, ale někdy něco přebývá, co se uzavře přes magnetický obvod hlavy a dochází tak k snímání signálu, ačkoliv hlava pracuje s velkou efektivní šířkou štěrbiny.

Demagnetizace výšek je zase způsobena vlivem předmagnetizace v záznamové hlavě kdy předmagnetizace (což se vlastně slabé mazání) odmagnetovává právě nejchoulostivější spektrum zaznamenávaného signálu. S tím nemá štěrbina záznamové hlavy nic společného. Dokonce bývá štěrbina záznamové hlavy širší, než u snímací hlavy.

Dále bych si dovolil polemizovat, že u kvalitních hlav dochází během provozu k rozšiřování štěrbiny. Pokud je hlava kvalitní, tak po celou dobu životnosti, danou tím jak se hlava obrušuje a jak je to třeba u hlav REVOX definováno zápichy do tělesa hlavy, musí být štěrbina stále stejně široká. Jinak řečeno, viděl jsem třeba velmi obroušené hlavy, které kupodivu ještě stále dobře fungovaly, pokud ale nebyly nerovnoměrně obroušeny, protože to je daleko větší problém, než i poměrně velké, rovnoměrné opotřebení.

Pokud se jedná o přebrušování hlav, tak se používá právě v případě nerovnoměrného opotřebení čela hlavy, kdy toto opotřebení zabraňuje kontaktu pásku. Pak má smysl hlavu přebrousit tak, aby zmizelo to, co překáží dokonalému dosednutí pásku a dá se tak zdánlivě ztracená hlava ještě zachránit.

Jinak samozřejmě souhlasím s BalenemGLX, že nejlépe je opotřebenou hlavu vyměnit...

55 Bohuš Bohuš | E-mail | 30. ledna 2007 v 20:53

Zdravím všechny samozřejmě souhlasim že nejlepší je hlavu vyměnit ale před 25 léty sehnat hlavu nebylo jednoduche a v opravnach běžně pšebrousili hlavu a novou sbalili pro sebe na kšeft.Běžně jsem např. do zk 246 daval česke hlavy a ty pak hraly jak japonsky cinkot. Narazil jsem na vás náhodně nebo jsem vyhrabal staré pasky a řeším jak to nahrat na cd. Bylo to nahrane na Uher variocord z desek a ted to skoušim přes různe magiče co bude hrat nejlip.Kdysi jsem měl na hlavy seřizovací pásek da se ještě sehnat. Jinak jsem žasnul jak super hrají pásky ze 70 lét. Ta kytara je úžasna .

56 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 30. ledna 2007 v 22:36

Souhlasím s panem Bohušem, že ZK 246 a M2405S hrály s ANP 935 jako víno...

Hlavy jsem tam lepil Epoxydem...

57 Bohuš Bohuš | E-mail | 31. ledna 2007 v 21:49

Ten epoxid mě nenapadl ja jsem je zboku šroubečkama přitlačil asi jsem tam udělal závity už nevím . Jsem rád že se ještě někdo z mladych zajíma cívkačema jak jsem snesl z půdy 113 tak můj syn co má 18 lét tak se chechtal co to je a na pásky jakbysmet.Na otázku jestli jeho ipod bude hrát za 30 lét ho to přešlo.MomentALNĚ BUDU LABOROVAT na kterém magiču budou ty pásky hrát nejlíp.

58 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 1. února 2007 v 18:28

Tak to Vám Bohuši přeji hodně úspěchů...

59 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 2. února 2007 v 5:29

P. Novak:

Mate pravdu, je to tak. Ja som sa to snazil tak nejak zjednodusit, lebo sa mi nechcelo to pisat, okrem toho, ja som na vysvetlovanie velmi spatny. Dokazem prakticky nieco spravit, rozumiem tomu, ale ako ucitel som zasadne k nicomu. Este viac ludi zamotam, ako objasnim. :)))

60 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 2. února 2007 v 17:56

Já jsem Vás BalenoGLX nechtěl uvést do rozpaků.. Moc se omlouvám, pokud se tak stalo.. Není pochyb, že jste velmi erudovaný odborník, protože jsem se o Vašich velkých znalostech přesvědčil ve Vašich mnoha příspěvcích na tomto blogu. Lze jen obdivovat, že někdo výrazně mladší, než jsem já, ještě ovládá analogovou páskovou techniku TESLA. Jen proto jsem si dovolil o nepatrné zpřesnění Vašeho příspěvku.

Děkuji !

61 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 10. února 2007 v 8:41

Dakujem, ale tolko uznania si asi nezasluzim. Snazim sa a analogovej technike tesla (zvlast cievkovym magnetofonom) sa venujem odmalicka (otec hovoril, ze pri nasej B73 som stal od 2 rokov). Ze som pri tom znicil desiatky pasok (kolkokrat bola B73 v servise ani nehovorim) je samozrejme, ale uz od 4-och rokov som sa naucil na tom nahravat (sice nevalne, ale naucil), tak mi nasi kupili kazetak Unitra M531S aj s dvoma sustavami tesla ARS1014. Ten navstivil servis tiez hodnekrat a otcov druhy stroj B115 moje laborovanie neprezil vobec. Neskor po nom putoval do srotu aj B73...Ked som sa uz naucil aj nieco opravit (nie len pokazit), daroval mi stary otec typ B730 v perfektnom stave...Zohnal som si knihy ako napr. MAGNETOFON,JEHO PROVOZ A POUZITI apod. a siel som studovat na SPSE... Neskor som po otcovi zdedil aj SM260 a SM261, receiver 816A a gramofon NC470(ten som neskor predal a kupil NC500). Po dlhom zhanani som sa dostal aj k magnetofonu CM160 a nedavno k B73...

Ospravedlnujem sa za tento bezucelny prispevok, ked tak to moze majitel blogu zmazat. :)

Este raz dakujem a vzdy sa necham rad poucit skusenejsim clovekom.

62 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 10. února 2007 v 20:42

Tak teď zase já nevím, co napsat jako odpověď...

Snad jen to, že já jsem si B73 koupil v polovině studia také na SPŠE...

Pak už to pokračovalo svižným tempem...

63 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 13. února 2007 v 17:52

Skoda, ze dnes uz nie je taketo odvetvie, kde by sa clovek mohol aj profesionalne zamestnat...:(

64 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 16. února 2007 v 11:12

A co to zkusit ve Slovenském rozhlasu, kde budou ještě používat mnoho analogové páskové techniky..

Třeba ve studiích SR pro výrobu populární hudby budou zcela jistě opět používat analogový vícestopý záznam, ke kterému se opět vrací...

65 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 21. února 2007 v 20:07

Neviem, ako by som sa tam dostal. Mam tam nejakym sposobom zaslat ziadost? Aby na mna nepozerali ako na blbca. :(

66 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 24. února 2007 v 12:53

Zkusil bych sledovat jejich internetové stránky, jestli .nehledají nové techniky pro práci ve studiích nebo v údržbě. Určitě tam budou mít také nějaké mailové spojení na vedení techniky, kam byste mohl zavolat a zaslat eventuálně svůj životopis.. Po delším hledání jsem nalezl stránku :

http://www.slovakradio.sk/inetportal/index.php?page=org_struktura&refPage=noRightNav&predajPrenaj=true

67 Iva Iva | E-mail | 24. března 2007 v 13:12

Milí kolegové, také miluji ta otáčející se kola špulek se "skočkama", typické vůně. Mám stále ještě B116A, ale přetrhl se zpuchřelý řemínek setvačníku. Podle servisního sešitu má označení 2PA 222 60.

Nemáte někdo zkušenost se sehnáním (už asi utopie) nebo náhradou (Hadex?).

Děkuji za Vaše rady.

Kdybyste někdo potřeboval, za dobrou radu bych mohla poskytnou naskenovaný návod k údržbě a opravě jak k B113/115 tak k B116/116A.

68 pupket pupket | E-mail | 31. března 2007 v 7:17

Rád vás tady čtu aspoň se dozvym jak ty stroje opravovat a zdokonalit ale trapímě jako tady kolegu nedostatek řemínků a sehnal jsem B90 a potrebuju řemínek k motoru no a ted' kde zkoušel jsem tam dát ty co se dávaj do typu B100 ale ten po chvilce celý popraskal jasný já vim proč nevýte tedy kde sehnad dekuji za radu.

69 Jozef Jozef | E-mail | 31. března 2007 v 11:03

Zdravím!! No remienky sa daju čiastočne nahradiť štvorcovými čo sa používaju napriklad vo videu, hlavne ten čo ide k zotrvačniku. Ale trošička sa spomali prehravanie, niektorí zvyknu ten zotrvačnik prebrusiť, aby zachovali spravnu rýchlosť do sa to zohnať v rôznych radioamateroch... S remienkom od motorčeka, tam bohužiaľ neviem čo dať skušal som všeličo... trhalo sa to. Iba origoš vydržal.

70 Vilda Vilda | 4. dubna 2007 v 0:15

Pro fandy cívkových magnetofonů :-) Obchod Compo, kde se dají sehnat díly do magnetofonů Tesla včetně řemínků je v Praze ve Václavské pasáži. Je to mezi zastávkami Karlovo náměstí a Moráň. Jezdí tam např. tramvaj 14 a 16. Není problém tam pořídit řemínky, přítlačné kladky, počítadla, koncové zesilovače (křemíky) a mnoho dalšího...

71 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 6. dubna 2007 v 4:33

Remienky nahonu zotrvacniku mam len na typy B700, B730, B70. Tych mam neobmedzene mnozstvo. Problem je s remienkami na B73, B113-CM160. Tam to riesim hranatymi s tym, ze na sustruhu stacam zotrvacniky.

72 pupket pupket | 14. dubna 2007 v 6:35

K setvačníku mam ten druhý od motoru ale už jsem ho sehnal.Tak dej do B113 setrvačník z řady B700 ale budu ti hrát místo 9,19 tak 9,4 já to tak mel udělaný když sem nemoh sehnat k tomu řemínek.l

73 pupket pupket | 14. dubna 2007 v 6:39

Jo Vildo k tem motorum na B100 a jiné ten rotor běhá v těch pouzdrech a ty se časem pěkne vychodí proto tak rachotí but' než se zahřeje nebo opačně  já mam B100 a B101 a trapí mě ty motory pořád tak už na ně rači nehraju.

74 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 16. dubna 2007 v 19:26

pupket:

Ale ak das do B113 zotrvacnik z B700, budes mat miesto 9,53cm/s 4,76cm/s, ale korekcie zostanu povodne pre 9,53. To iste bude aj pri rychlosti 19,05cm/s, kde potom budes mat rychlost 9,53cm/s, ale korekcie nastavene pre 19,05cm. To bude mat za nasledok citelny ubytok vysokych kmitoctov. Takze ja osobne by som takuto upravu neodporucal.

75 Jan Kratochvíl Jan Kratochvíl | E-mail | 20. dubna 2007 v 16:16

Vlastním B100.

Hraje výborně, ale , když jsem byl malý, tak jsem povolil šroubky v kolečku nasazeném na hřídeli motorku.

Podle mne tyto šrouby slouzi jako jemné doladení rychlosti.

Ted to hraje pomalejc.

Nedá de nejak jednoduše nastavit správná rychlost 9,53 cm/s. Děkuji.

76 Jan Kratochvíl Jan Kratochvíl | E-mail | 20. dubna 2007 v 16:26

Teslacky magnetofony jsou opravdo do posledniho šroubku rozebíratelný.Závity v kovu a ne v plastu.

Když se kouknete na mechaniku B100 , je to opravdu krása, jak je to vyřešeno . . ....... proste nádhera...

77 Petr Novák Petr Novák | E-mail | 20. dubna 2007 v 23:33

Pro pana Kratochvíla :

To je dost problém, s těmi šroubky na kladce motoru...

Ano, skutečně slouží pro nastavení správné posuvné rychlosti, protože použitý motor je asynchronní a má tedy skluz otáček (u každého kusu jiný), který je potřeba kompenzovat.

Problém je v to, že jste si vlasně tak vytvořil vlastní záznamový standard, protože na páskách, nahraných po Vašem zásahu z dětství je použita "ta Vaše" záznamová rychlost. Proto při přehrávání je vše OK. Pokud Vám nyní poradím, jak rychlost nastavit v amatérských podmínkách s dostačující přesností, tak Vám rázem znehodnotím celý archív nahrávek, pořízený " tou Vaší" posuvnou rychlostí. Je to proto potřeba uvážit, nakolik je aktuální nastavit po tolika letech rychlost zpět na správnou hodnotu, protože, lze předpokládat, že uplynula nějaká, nezanedbatelná doba od období, kdy jste si povolil šroubky a posuvnou rychlost jste si tak snížil a od doby, kdy jste se naučil používat PC se vším, co s tím souvisí...

Teď k tomu návodu : Doporučuji návštěvou někoho, kdo má ještě páskový magnetofon v pořádku společně s čistým páskem a s Vaším oblíbeným CD, nejlépe s rytmickou hudbou typu disco.. Poté prosím proveďte přepis Vašeho oblíbeného CD na Váš čistý pásek a po návrazu domů doporučuji si poslechnout originální reprodukci CD z Vašeho CD přehrávače a poslech z pásku na Vašem zpomaleném magnetofonu. Hned bude patrné, jak se rychlost liší. Po hrubém nastavení můžete dokonce reprodukovat CD i magnetofon synchronně a odhalit tak i nejmenší nepřesnost v nastavení rychlosti posuvu. Ale pozor, nepřehánějte to s přesností, protože jak si pan BalenoGLX určitě pamatuje a já jsem to už zapomněl, pro komerční magnetofony je povolená odchylka rychlosti v jednotkách procent. A navíc, nemáte úplnou jistotu, že posuvná rychlost magnetofonu Vašeho kamaráda nemusí být také úplně přesná a u asynchonních motorů také (i když v menší míře) dochází k driftu otáček s časem, jak se motor ohřívá a mění se pasivní odpory v mechanice. Proto také doporučuji jak při záznamu CD u Vašeho kamaráda, tak při nastavování Vaší B100 nechat magnetofony minimálně 30 minut zahřát.

Poku by se Vám nepodařilo nastavit rychlost výše uvedeným způsobem nebo byste postrádal někoho, kdo by pořídil přepis z CD, pošlete mi mail a já vám zašlu kopii "Alžběty" (což je ta paní, co říká "gong oznámí 23 hodin, 20 minut 10 sekund") kde lze pak nastavit posuv pásku pomocí porovnání se stopkami.

78 Jan Kratochvíl Jan Kratochvíl | E-mail | 22. dubna 2007 v 22:05

Vilda: podle mne se ložiska motorů v mgf nemuseji vůbec mazat, protoze jsou samomazná.

79 Jan Kratochvíl Jan Kratochvíl | 29. dubna 2007 v 20:54

Nevi nekdo nahodou  , jaká je dovolená tolerance rychlosti 9,53 cm/s na B100?.Někde jsem to na tomto blogu viděl , ale nemůže to najít.

80 Vilda Vilda | 10. května 2007 v 1:50

Jan Kratochvíl:

Pravidelně se mazat nemusí, ale občasná údržba neuškodí :-)

81 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 16. května 2007 v 21:04

Podla mna je 1,5 percenta. - ta tolerancia rychlosti.

82 Dobry den, Dobry den, | E-mail | 27. června 2007 v 13:45

Majitel jsem magnetofonu"UHER" Variocord 293 stereo.

Funguje zahadne, motory se otaceju ale pasky se ne pochybuju.Negunguje prtaceni vpred-nazad

Decenuji a vic se hovam peclive ale negde se neco mechanicky zasprclo.

Jak poslat magnetofon, s planem plosnich spoju?.

83 UHER variocord 163  stero UHER variocord 163 stero | E-mail | 27. června 2007 v 14:31

Potrebuju pomoc. Z neznameho duvodu neotaci pasky ani pri normalni rychlosti, ani rychle. Zda se, ze jde o nejaky mechanicky problem.

Muzete-li mi pomoci. V pripade, že ano, zajima mne, jak dlouho to bude trvat, a cena?

Dekuji za zpravu.

S pozdravem

prof. M. K. Pesic

84 KricaX KricaX | 3. července 2007 v 10:16

Cau lidi je mi 14.let a o  civkace se zajmam uz od destvi. Zacalo to tak ze jsem jednou nasel u nas na pude B90tku to me bylo asi tak 7 a jelikoz jsem byl blbej tak jsem ji rozebral pak me otec vynadal ze blbnul akorat zesilovac tak jsem ponaucil pak asi  o2roky vic bratr prines B101 prehraval na ni pasky nadhera a od ty doby jse me to zacalo horzne libit tkze az jsem byl starsi asi v 9ti me ji bratr prenechal zazila hodne oprav jenze se nemazala nikdy!!! jeste vsechny srouby byli zalyty barvou a tak se me rozbila asi pred rokem a to uz jsem u ni minil kladku a jeste motor ten jsem akorat cistil ,ale bohuzel odkucela Ted mam doma jsem si sehnal B90tku od stryce (prej ty koutoucaky kupovali  ve vyprodeji s tatou stejne :) )  a pak jsem si sehnal za 500Kč uplne novou nepouzivanou znova B101 a uni jsem musel prehazovat loziska  podle navodu na tu B100 ptz jse me zdalo ze je konstrukcne uplne stejna tak jsem se do toho pustil sice to pajeni jsem se kapku bal ,ale v poho je nadherne tichej a pak jsem ho jeste promazal.A potreboval bych poradit jeste nez spravoval tu B101 tak vzdycky kdyz jsem zapnul motor tak piskal ,ale jen nekdy ,ale ptom promazani v poho nevite cim to bylo zpusobeny to piskani ???? predem diky za radu.

85 pupket pupket | E-mail | 5. července 2007 v 5:50

Podívej KricaX z mého pohledu jelikož mam B100 a B101 A měl jsem B588 stejná věc motor píská hučí atd. Vilda tu rádi přehodit futírka jde to pokat' uf nejsou dost vychozená

a taky ta kulička naní se udělá toková malá ploška to toka vrčí to dělají všechny motory i u těch stojacích mimo řady B4 mam dvě a ty šlapou krásně já těch motorů mam víc no a zkouším přehazovat futírka až natrefím na kombinaci která nevrčí třebá nám tu někdo poradí co stím čau

86 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 7. července 2007 v 9:04

Moja CM160 vrci uz od novoty. :))) Zato B73 mam absolutne tichu.

87 pupket pupket | E-mail | 10. července 2007 v 4:57

Zkuste si tyhle stránky je to udbžba magnetofonu

http://www.dx.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=287

88 KricaX KricaX | 10. července 2007 v 14:37

díky za vsechny rady , Jestě bych se vás chtěl zeptat co si mysli-te o B101 po zvukova stránce (vím konstrukce nic moc jako kazej magič z řady B5) a ještě k B90  taky po zvukovy strance  díky předem

89 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 10. července 2007 v 16:17

KricaX:

Po zvukovej stranke? Povedal by som standard. Nie je to zle, na svoju dobu dokonca velmi dobre. Ale pouzivat tieto typy k zaznamu a reprodukcii hudby v dnesnej dobe ma opravnenie uz len z nostalgickeho hladiska... To same plati aj pre B730, B70, B700 atd.

Ja stale cievkace pouzivam k zaznamu zvuku z LP platni, kvoli zachovaniu analogu, ale v tom pripade treba nieco s rychlostou 19,05cm/s, teda aspon B73, B113-CM160, alebo nieco naozaj lepsie, najlepsie polstope ako napr. ReVox B77

90 KricaX KricaX | 12. července 2007 v 13:22

balenoGLX: to je jasny , ja prave taky preVADIM LP na civkac , kuli analogu se me to zda lepsi nez kdyz to prevedu do PC , kde to jeste se me zda ztraci vejsky  pritom mam nastavenou fr 4100hz (takze jako kvalita cd) proste analog je nesmrtelnej a jeste k tem magnetakum  ja vim bylo by to lepsi nahravat na rychlost 19 ,ale 1) nemam na to strj a za 2) takova B73 se uz dneska spatne schani B115 se jeste da sehnat treba na aukru , ale proste tydle lepsi tipy se schanej dneska uz blbe , nebo je nikdo nechce dat z ruky

91 Vilda Vilda | 21. července 2007 v 2:23

KricaX:

Pískání motrou může být způsobený nějakou nečistotou na řídeli motorku, nebo v ložisku. Mě to dělala a dělá B93

Jinak ano, B100 a i B101 maji stejnou mechaniku jen B101 vypadá trochu moderněji.

92 Vilda Vilda | 21. července 2007 v 2:27

KricaX:

Já sehnal B73 skoro nejetou v super stavu za 500,- na bleším trhu. Dost jsem se divil, že byla tak levná, ale investice se vyplatila.

93 Jan Kratochvíl Jan Kratochvíl | 16. srpna 2007 v 14:24

Je to velký rozdíl,když jsem pásek Basf DP26 d=18cm hrál na mém magnetofonu B100 přesně 4 hodiny 10minut(normálně to má být 4hodiny)?dekuji

94 balenoGLX balenoGLX | E-mail | 21. srpna 2007 v 19:42

KricaX:

Ja mam teraz na predaj CM160, je v super stave po optickej aj technickej stranke. Dokonca som don zabudoval aj zosik s vykonom 2x25W sinus.

Jan Kratochvil:

Je to v pohode, na tych cievkach byva vacsinou viac pasu ako udava vyrobca.

95 Vilda Vilda | 7. září 2007 v 23:34

Jan Kratochvíl:

No, může to být ovlivněno jak rychlostí magnetofonu, tak i délkou pásku, ten nemusí být vždy přesně dlouhý. Alespoň u audiokazet sem se s tím setkal.

Komentáře jsou uzavřeny.