Celá osmdesátá léta, kdy jsem žil v Rožnově, jsem chodil do místního M-Klubu, kam pravidelně zajížděl Jiří Černý se svými Antidiskotékami a stejně tak i Jan Rejžek. Oba dva si na tehdejší poměry dovolovali docela odvážná hodnocení a tvrzení a jejich rozhled, nejen v hudbě, ale i filmu a literatuře, byl obdivuhodný.
Když jsem se časem stal členem M-Klubu, měl jsem možnost se účastnit i užšího posezení po samotném pořadu a tam se teprve člověk dozvídal věci i z oblasti politiky...
Díky oběma jmenovaným jsem se setkával s hudbou (a kulturou jako takovou), která byla z hodně jiného soudku, než ta tehdejší oficiální a dodnes z toho čerpám. Rejžek býval hodně ironický, Jiří Černý serióznější, ale jeho pořady se většinou natáhly na dvojnásobek, protože bylo zkrátka škoda nevyužívat takovouto studnici tehdy nesnadno dostupných informací. I skrze nim jsem se později stal členem "Sekce mladé hudby" a "Jazzové sekce" - pamatuje to ještě někdo? - a když jsem pak později začal hrát s androšema, i díky Jiřímu Černému jsem věděl do čeho jdu a nebyl až tak vykulený z věcí, které pak následovaly.
Takže ano - velmi dobře si pamatuji Jiřího Černého a věřím, že i on si dobře na své působení v Rožnově a pak i ve vyhlášeném klubu ve Valašském Meziříčí, vždyť byl po mnoha letech i "oficiálně" pasován na Valacha
Přijížděl vždy s taškou plnou LP a SP a o ozvučení se vždy staral místní HiFiKlub, jeden z nich vždy sedával s Černým na pódiu a měl na starosti pouštění desek, se kterými zacházel vždy až s nábožnou úctou
. Mne si Jiří Černý už asi pamatovat nebude, ale Jan Rejžek by si možná vzpoměl, jak po jednom jeho pořadu musel asi půl hodiny roztlačovat mého Trabanta, kterým jsem ho měl odvést do Valmezu
Jiří Černý je velká osobnost a i díky němu se dalo svobodněji dýchat.
.
