Krásné staré stroje

Pánové odborníci,
zkuste mi někdo technicky vysvětlit, proč jsou přeslechy z protiběžných stop mnohem víc slyšitelné při 19cm/s než při 9,53cm/s. Pořád si to neumím nějak vesvětlit. Díky.

Já to vysvětlit ani neumím...stejně jako neumím technicky vysvětlit, proč má při vyšších rychlostech pásek větší citlivost, vybuditelnost, lineárnější charku, menší náchylnost na chyby ve stranové kolmosti......ale všechno to spolu souvisí... :D To je ta scházející vysoká škola.

TheLastUnicorn píše:Já to vysvětlit ani neumím...stejně jako neumím technicky vysvětlit, proč má při vyšších rychlostech pásek větší citlivost, vybuditelnost, lineárnější charku, menší náchylnost na chyby ve stranové kolmosti......ale všechno to spolu souvisí... :D To je ta scházející vysoká škola.

Tím chceš říct, že mi to má vysvětlit Petr116? :D

Asi tak...je to prostě ta omáčka kolem remanentních charakteristik atd. ale já to od slova do slova vlastně ani vědět nepotřebuji.

libor píše:

TheLastUnicorn píše:Já to vysvětlit ani neumím...stejně jako neumím technicky vysvětlit, proč má při vyšších rychlostech pásek větší citlivost, vybuditelnost, lineárnější charku, menší náchylnost na chyby ve stranové kolmosti......ale všechno to spolu souvisí... :D To je ta scházející vysoká škola.

Tím chceš říct, že mi to má vysvětlit Petr116? :D

Ahoj, takže takto :

Přeslech mezi sousedními stopami, jejichž osy jsou vzdáleny o délku Δs a jejich okraje o Δv, jsou silně závislé na vlnové délce λ

délka záznamu x

x = v * t ( kde v ... rychlost pásku, t ... doba záznamu)

U = U0 * cos (2 * pi * f * t) (kde f ... frekvence)

t = x / v doba záznamu

A = A0 * cos ( 2 * pi * x / λ) (kde A0 ... amplituda záznamu)

λ = v / f vlnová délka



Když se podíváš do grafu a zvolíš na vodorovné ose stejnou vzdálenost (mezi štěrbinou hlavy a sousedním záznamem), tak pro vyšší lambda (λ) je odstup přeslechu (inter-track crosstalk) nižší = větší bordel.

No a lambda se zvětšuje s rostoucí rychlostí posuvu a klesající frekvencí ...

Literatura : Merhaut a kol. - Příručka elektroakustiky, SNTL 1964 (str. 417, 419)

... mimochodem skvělej pan prof. Merhaut byl šéf naší katedry

delta = Δ
lambda = λ

ale jinak jsem z toho výpočtu jelen, nicméně už vím, proč tomu tak je...

libor píše:delta = Δ
lambda = λ

ale jinak jsem z toho výpočtu jelen, nicméně už vím, proč tomu tak je...

Dík za ty znaky, už jsem to opravil ...
Já byl línej ... dělal jsem tu u toho školní server a taky jsem nechtěl, aby ty zobrazené znaky byly závislé na tom, jakou má uživatel stránek nastavenou znakovou sadu ...

Jinak ty vzorce chtějí jen naznačit, co tam platí za vztahy a podstatné je to, že vlnová délka je v tom daném úseku závislá přímo úměrně na rychlosti pásku a nepřímo úměrně na frekvenci. Tudíž pak v tom grafu vidíš, že při vyšší rychlosti to dělá bordel a nejvíc se to projevuje na nízkých frekvencích ...

TheLastUnicorn píše:Já to vysvětlit ani neumím...stejně jako neumím technicky vysvětlit, proč má při vyšších rychlostech pásek větší citlivost, vybuditelnost, lineárnější charku, menší náchylnost na chyby ve stranové kolmosti......ale všechno to spolu souvisí... :D ...

U nižší rychlosti je potřeba vysoká remanence, při vyšší už tolik ne a protože ten určitý typ pásku je dělaný spíše na tu nižší rychlost, tak při vyšší rychlosti je přebuditelnější ...
Ale je potřeba říct, že se bavíme o běžných páscích 25 mikronů pro klasické použití. Rozhlasácké pásky nemyslím ... ty jsou už laděné na vyšší rychlost ...

To vím, čím vyšší zbytková magnetizace, tím vyšší citlivost atd. Tohle je defacto i odpověď na to, proč kotoučák nehraje na rychlosti 4,78cm/s tak dobře, jako kazeťák. Odpověď je v samotném pásku...

K problematice přeslechů si dovolím dát odkaz na tuto stránku http://tommm.cz/Pasky.htm kde to autor docela obšírně popisuje.